JAK VZNIKLA BOLESLAV aneb PROČ JE BOLESLAV STARÁ

Už tradičně se název Staré Boleslavi odvozuje od knížete Boleslava I., odedávna považovaného za zakladatele města. Dnes je už ale jisté, díky archeologickým výzkumům z 90. let, že kníže Boleslav “Boleslav” ve skutečnosti nezaložil. Zdejší hradiště vzniklo už kolem roku 900 za vlády knížete Spytihněva I. /asi 895 až 915/, tedy v době, kdy Boleslav ještě nebyl ani na světě. Přesné datum Boleslavova narození neznáme, ale podle svědectví pramenů se tak stalo až v době, kdy jeho otec Vratislav zasedl po zemřelém Spytihněvovi na knížecí stolec v Praze. To znamená, že se Boleslav mohl narodit nejdříve v roce 915 /v roce nástupu Vratislava na trůn/ a nejpozději v roce 921 /v roce Vratislavovi smrti/. Do dějin hradiště pak podle svědectví pramenů vstupuje Boleslav někdy počátkem 30. let, kdy si už coby údělný kníže buduje na hradišti kamenný hrad /respektive dvorec/ a pojmenovává ho svým jménem. Tak to alespoň tvrdí Kosmas, ve shodě s nejstaršími legendami. Této verzi o založení Boleslavi “na zeleném drnu” však odporují už zmiňované archeologické nálezy, konkrétně nálezy zbytků opevnění z přelomu 9. a 10. století.

Staroboleslavské hradiště v době Boleslavově /rekonstrukce I. Boháčové na základě posledních archeologických výzkumů/Boleslav tedy musela existovat už před Boleslavem – jak se ovšem v té době jmenovala, to je zahaleno rouškou tajemství. Dokonce i když připustíme možnost, že Boleslavovým jménem mohl hradiště pojmenovat už jeho otec kníže Vratislav na počest synova narození /proč ho ale nepojmenoval už po prvorozeném Václavovi?/, ani pak nemáme jistotu, že jde o název původní. Prvotní hradiště, vzhledem k přibližnosti archeologické datace a neznalosti přesného data Boleslavova narození, mohlo být tou dobou právě dostavováno, ale mohlo také stát už dvacet let! V případě, že jménem Boleslav pojmenoval /respektive přejmenoval/ hradiště skutečně až kníže Boleslav sám /což je z mnoha důvodů pravděpodobnější/, pak se tak mohlo stát už třicet i více let od jeho faktického založení! Těžko si přitom lze představit, že by hradiště zůstávalo tak dlouhou dobu bezejmenné, zvláště když dnes předpokládáme, že bylo budováno jako jedna z předsunutých pevností raně středověké přemyslovské domény s mimořádným strategickým významem /vedle “Boleslavi” patřila do tohoto systému ještě hradiště v Mělníku, Tetíně, Libušíně a ve Lštění/. Takové místo jistě dostalo i své jméno – o tom jaké, se však můžeme jenom dohadovat.

Není vyloučené, že sídlo neslo původně jméno nějakého jiného Přemyslovce a Boleslavova předka. Pojmenovávání panovnických sídel jmény jeho zakladatelů bylo velmi časté a v místě bez přirozených přírodních dominant či zvláštností, které by samy vybízely k jeho identifikaci - jako je tomu právě v případě rovinaté a monotónní staroboleslavské krajiny - by to bylo jistě jen přirozené. Hradiště mohlo původně nést například jméno knížete Spytihněva, který je s největší pravděpodobností jeho skutečným zakladatelem. Stejně tak se ovšem mohlo nazývat jménem jeho bratra Vratislava, který zde patrně jako nevládnoucí kníže až do svého nástupu na trůn sídlil. Anebo snad existoval ještě jiný Přemyslovec jménem Boleslav /jak to naznačují některé indicie v pramenech/, jehož jméno a identita nám díky jeho předčasné smrti a nedostatku jiných zpráv bezděčně splynuly s osobou pozdějšího knížete Boleslava I.? Pak by Boleslav I. budoval “svou” Boleslav v již existující Boleslavi svého stejnojmenného předchůdce /snad strýce/ a záhada by byla vyřešena. Ale vraťme se z říše sice vzrušujících, ale bohužel neprokazatelných /byť ne nereálných/ domněnek do světa faktů, a smiřme se strohou skutečností: To, jak se jmenovala Boleslav před Boleslavem, se už nikdy nedozvíme.

Co dalšího se dá vyčíst z názvu Staré Boleslavi? Zastavme se u vlastního jména Boleslav - co vlastně znamená? Bude to znít možná překvapivě, ale slovanské jméno Boleslav /od praslovanského slova “bole” - více/ znamená přesně totéž, co jméno Václav, tj. “více slávy - více slavný” /původně Wěnčeslav, Věnceslav/. I když o důvodech proč dali Vratislav s Drahomírou svým dětem právě taková jména, se můžeme dnes už jenom dohadovat /měla snad rivalita obou bratrů své kořeny už v soupeření jejich rodičů?/, zdá se v tom být každopádně cosi osudového /podobných symbolických paradoxů je ostatně kolem obou bratří víc: Václav se zřejmě narodil na “Boleslavi”, dávno předtím než Boleslav přišel na svět”; Václavovo rodiště je tedy zároveň i místem jeho smrti; město se stalo centrem svatováclavského kultu, vyzdvihlo Václava do svého znaku a přitom dál nese jméno jeho vraha atd./. Ale zpět k vlastnímu tématu: Boleslav je tedy jméno slovanského původu, utvořené z dnes již v češtině neexistujícího slova. Známé bylo i v prostředí ostatních západních Slovanů, zejména v Polsku. V přemyslovském prostředí 10. a 11. století bylo značně oblíbeno, dostalo se i do názvu Mladé Boleslavi, kterou založil Boleslavův syn, kníže Boleslav II. Později výskyt jména, vzhledem k rozvoji kultu svatého Václava, značně poklesl a jméno už nikdy nedosáhlo takové obliby jako v raném středověku /o jeho novou renesanci se možná zaslouží jeho nejslavnější nositel v současnosti, herec Boleslav Polívka/.

Typologicky náleží název “Boleslav” do bohaté skupiny obcí a měst, nesoucích stará slovanská jména českých knížat a králů a ostatní rodové šlechty. Ze známějších jmenujme například moravskou Břeclav /pojmenovanou po knížeti Břetislavovi I./, Čáslav /nesoucí jméno po Slavníkovci Čáslavovi - bratru sv. Vojtěcha/, nebo slezskou Vratislav /podle některých teorií založena českým knížetem Vratislavem I.; dnes v Polsku/. Krásná staroslovanská jména mají ale i méně významná sídla jako Soběslav, Přibyslav, Miroslav, Vladislav, Zbraslav a řada dalších. Příznačné je, že se vždy jednalo o jména složená – právě taková byla vyhrazena knížecímu rodu a ostatním urozeným lidem, zatímco jména jednoduchá jako Chval, Dobroš, Mstiš nebo Kojata /Dobrošov, Chvalešice, Kojetín/ se vyskytovala mezi prostým lidem. Význam staroslovanských jmen je většinou dobře patrný dodnes. Jindy už je jejich význam - jak jsme to viděli i na příkladu jména Boleslav – zastřen prošlými staletími.

Konečně nám zbývá zodpovědět otázku, naznačenou v podtitulu našeho článku: proč se vlastně Boleslav označuje jako Stará? Na první pohled téměř infantilní otázka /vzhledem k existenci Boleslavi “Mladé”/ se rázem promění v hádanku, uvědomíme-li si, že tento rozlišovací přívlastek byl k názvu připojen až v 15. století, tedy více než půl tisíciletí po jejím vzniku. Boleslav a Václav /vyobrazení z Velislavovy bible ze 14. století/Do té doby byla nazývána výhradně Boleslaví /ojediněle Boleslaví nad Labem/ a to bez ohledu na existenci “druhé” Boleslavi, založené už na konci 10. století nad Jizerou. Ta se ovšem nazývala “Mladou” už od samého počátku. To znamená, že z pohledu etymologie je “Mladá Boleslav”, ač později založená, starší než “Stará Boleslav”, která je “Starou” teprve od 15. století! Po téměř půl tisíciletí tedy existovala “Mladá” Boleslav, ačkoliv neexistovala žádná “Stará” Boleslav!

Tuto dnes už historickou anomálii, způsobenou typickou českou nedůsledností, zastiňuje ovšem jiný, mnohem větší paradox, který jsme až doposud záměrně, ale i z nutnosti, přecházeli: jak to, že říkáme “Stará” Boleslav a ne “Starý” Boleslav? Nebo snad nebyl Boleslav muž? Proč říkáme “ten” kníže Boleslav a přitom “ta” Boleslav? Že nám název “Starý” Boleslav zní jaksi podivně? Ale tak se Boleslav původně jmenovala, vlastně jmenoval! Mužského rodu bylo město ještě v 16. století! Teprve v následujících staletích se prosadila současná podoba názvu, zřejmě jako výsledek dlouhodobého jazykového procesu, probíhajícího v tehdejší mluvené češtině. Za příčinu přechodu z mužského na ženský rod považují jazykovědci existenci starobylé přivlastňovací koncovky –j /do nové češtiny nedochované/, působící na změkčení koncového –v a tím posléze i celého názvu. Stejný osud jako “Starý Boleslav” postihl i ostatní česká /ale nejen česká/ města s podobnými názvy: i Mladá Boleslav byla původně Mladým Boleslavem, Soběslav Soběslavem, Čáslav Čáslavem a Zbraslav Zbraslavem a nikoli Zbraslaví. Tento svérázný “feminizační” proces přitom ještě není u konce a někde už zašel dokonce tak daleko, že poženšťuje jméno města úplně: moravské Břeclavi se dávno běžně říká “Břeclava” a někdejší slovenský Bratislav /pův. Vratislav/ je už dávno a oficiálně Bratislavou.

V případě našeho města se tento podivuhodný proces prozatím, zdá se, zastavil. Ale kdo ví, jestli ho jednou nepotká stejný osud. Pak ovšem čekají budoucí muzejníky veselé časy. Jistě se totiž najde mezi lidmi dost takových, kteří si nenechají vymluvit, že svatého Václava nezabil jeho bratr, ale jeho sestra - zlá kněžna Boleslava…

 

Radomír Průša, Muzejní listy č. 7, leden 2000

aktualizováno 15.04.2001 22:33

Copyright©Professional WEB Design® 1998-2001