Po��ta�e Didaktik - historie 8-mi bit�


   V�en� n�v�t�vn�ci, dovolujeme si V�m nab�dnout n�co z historie v�roby osmibitov�ch po��ta�� u n�s.

   Na�e firma Didaktik Skalica jako jedna z m�la v b�val�m �eskoslovensku disponovala v�robn�mi a technick�mi kapacitami na v�robu v t� dob� slo�it� techniky, a to mal�ch dom�c�ch po��ta��, odvozen�ch od snad nep�ekonateln�ho po��ta�e Sinclair ZX Spectrum 48 kB.

   Za��tek v�eho byl v roce 1988. Tehdy se rozhodlo, �e mimo na�ich standardn�ch aktivit v oblasti �kolstv� zkus�me vyr�b�t i po��ta�, kter� by sv�m zam��en�m a cenou byl vhodn� pro �irok� dom�c� pou�it�. Volba padla na tehdy nejroz���en�j�� po��ta� Sinclair ZX Spectrum, kter� sv�m v�konem, procesorem Z80, programovac�m jazykem BASIC a nep�ebern�m programov�m vybaven�m mohl tomuto ur�en� vyhovovat. Jak zku�enost uk�zala, tento p�edpoklad byl spln�n a byl spr�vn�. Bylo rozhodnuto, �e se bude vyr�b�t po��ta�, a to t�et� z na�� rodiny po��ta��, "Didaktik Gama".

   V t�to dob� existovaly v �eskoslovensku zhruba 3 podobn� "stoln�" po��ta�e : Didaktik Alfa (pozd�ji s�ov� Beta), IQ 151 a PMD 85. V�echny byly postaveny na podobn�ch z�kladech a m�ly dv� hlavn� nev�hody z pohledu 10-ti a� xx-let�ho u�ivatele, kter� cht�l m�t po��ta� doma na stole v ob�vac�m pokoji p�ipojen� na televizi, a to velikost (mimo PMD 85) a nedostate�n� programov� vybaven�. Jinak tyto po��ta�e odvedly kus z�slu�n� pr�ce na �kol�ch (Didaktik Alfa a PMD 85 na slovensk�ch a IQ 151 na �esk�ch) a mnoho tehdej��ch ��k� na nich z�skalo z�klady pro pr�ci s v�po�etn� technikou. 

    Po��ta� Didaktik Gama mohl b�t d�ky sv� velikosti (cca 20 x 15 x 2 cm) schov�n do v�t�� kapsy a p�enesen ke kamar�dovi, mno�ina programov�ho vybaven� byla nep�ebern�. Krom� her, kter� se objevuj� dodnes v r�zn�ch mutac�ch na PC (i jako hry pod emul�tory Spectra), to byla �ada u�itkov�ch program�, kter� se daj� rozd�lit do n�kolika skupin :

1. Textov� editory, tabulkov� procesory, datab�ze
2. Programovac� jazyky (Pascal, C, Modula, Fortran, Algol a pod.)
3. N�vrhov� syst�my pro v�robu plo�n�ch spoj�
4. V�ukov� programy
5. ��etn� programy

    Prvn� (nult�) s�rie �ern� barvy byla vyrobena ke konci roku 1988. Pokud ji mohu posoudit ze sv�ho hlediska v�voj��e, kter� do n� spole�n�  s kolegou aplikoval zm�ny opera�n�ho syst�mu (ten byl trochu odli�n� od Spectra), hardwarov� ��st byla a� na VF v�stup v po��dku (zde byly trochu probl�my s p�esn�m nalad�n�m na televizoru). Zm�nou oproti klasick�mu Spectru bylo zv�t�en� pam�ti na 80 kB s mo�nost� p�ep�n�n� 32 kB pam�ti a byl p�id�n I/O obvod 8255 pro komunikaci s periferiemi. Softwarov� ��st byla (m�rn� �e�eno) nepoveden�, p�ep�n�n� bank v doln�  polovin� pam�ov�ho prostoru bylo ne��astn� a m�lo kr�tk� trv�n�.

   Druh� s�rie �ed� barvy byla vyr�b�na v letech 1989 a� 1992. M�la vylep�en� hardware, krom� VF v�stupu m�la i video v�stup na p�ipojen� k monitoru a p�edev��m opraven� str�nkov�n� pam�ti (str�nkovala se horn� ��st 32 kB pam�ti s t�m, �e p�i p�epnut� se p�en�el obsah pam�ti nad 32 kB a� po MEMTOP). Tento syst�m se uk�zal jako vyhovuj�c� a byla naps�na �ada program�, kter� ho vyu��valy).

   T�et� s�rie byla kompletn� p�ed�l�na a nazv�na "Didaktik M", kter� se hardwarov� k Spectru p�ibli�ovala asi nejv�ce. Po��ta� dostal nov� design a p�edev��m byly vyvinuty a vyrobeny origin�ln� periferie (joystick, Interface M/P) a p�edev��m extern� disketov� jednotka D40 (5 1/4") a pozd�ji D80 (3 1/2"). T�m byl po��ta� Didaktik postaven na �rove� mal�ch profesion�ln�ch po��ta��  a odstran�na nejv�t�� nep��jemnost - pr�ce s kazetov�m magnetofonem jako extern� pam�t�. Pam� po��ta�e byla zmen�ena na klasick�ch 48 kB.

   �tvrt� s�rie se vyr�b�la v l�tech 1992 a� 1994. Op�t to byl nov� typ, nazvan� "Didaktik Kompakt", kter� m�l ji� v sob� zabudov�n disketovou jednotku 3 1/2", vylep�en� v�stupy a opera�n� syst�m. Ten ji� nebyl m�m d�lem, proto�e v t� dob� jsme �zce spolupracovali s kolegy na �VUT Praha, kte�� ji� m�li vyvinutu modifikaci opera�n�ho syst�mu CP/M (n�co jako DOS u PC) pro Spectrum a disketov� jednotky. Tato posledn� verze po��ta�e byla pln� konkurenceschopn� s jin�mi syst�my (nap�. TNS Slu�ovice) za �adov� ni��� ceny.  Na tomto po��ta�i ji� mohly b�t provozov�ny nap�. Turbo Pascal (samoz�ejm� verze pro CP/M), dBase 3, textov� a tabulkov� procesory tak, jak je zn�me z PC. Byly vytvo�eny programy, kter� um�ly konvertovat disketu z na�ich po��ta�� na form�t PC a textov� editory, jejich� v�stup mohl b�t na�ten do tehdy nejroz���en�j��ho textov�ho procesoru T602. Krom� toho byla vytvo�ena �ada nov�ch program� p�edev��m firmami PROXIMA a PERPETUM. 

    T�mto historie po��ta�� Didaktik ve v�ech verz�ch kon��. Byly nahrazeny novou a lep�� v�po�etn� technikou, kter� m� sv� klady i z�pory a jednu velkou nev�hodu (dle m�ho soudu). Jsou to �ern� krabice, do kter�ch norm�ln� �lov�k nevid�, nev� jak funguj� a bastl�� si s n� moc nepohraje.

    Aby to nebylo tak smutn�, m�me pro V�s jednu pot�uj�c� zpr�vu. V p��pad�, �e V�m Didaktik nebo "Specy" p�estane fungovat, existuje firma, kter� je dok�e spravit a to : Kompakt servis, Sudom���ce

Roman I�ka, b�val� �len v�vojov�ho odd�len� firmy Didaktik Skalica