3.7.2007 70.let sir Tom Stoppard

Publikoval bakala | 20 Èer, 2007

    Když byl sir Tom Stoppard promován Doctorem honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění, v závěru své řeči pronesl: „Před několika lety jsem potkal starou paní, která žila jako dítě ve Zlíně. Když jí bylo pět let, ošklivě se řízla do ruky a doktor Sträussler jí ránu zašil. Řekla mi, že to byl ten nejhodnější pan doktor, kterého si děti volaly, když měly spalničky nebo jiné dětské nemoci. Stará paní natáhla ruku a ukázala mi, kde jí zůstala jizva. K té drobné stopě po otcově krátkém životě se dnes jaksi vracím.“ Tou paní byla Zarja, dcera prvního ředitele Baťovy nemocnice ve Zlíně MUDr. Bohuslava Alberta.

    V této nemocnici se Tom Stoppard narodil.

    Jeho otec MUDr. Evžen Sträussler se narodil 7.1.1908 v místě Podmokly, okres Děčín. Poté jeho rodina bydlela v Brně, na Francouzské ulici. V Brně absolvoval osm tříd klasického gymnázia a později Lékařskou fakultu, na které promoval v roce 1932. V posledním roce před promocí jako medik pracoval v Baťově nemocnici ve Zlíně.

    Je známo, že za pobytu v Brně byl členem brněnské židovské komunity a členem spolku stoupenců Českého židovského hnutí. Byl jmenován jedním z jeho posledních předsedů, v roce 1929 byl tedy medik Sträussler jeho posledním předsedou.

    Matka Toma Stopparda se za svobodna jmenovala Marta Becková, pocházela z šesti dětí.

    Osud obou jeho rodičů byl spjat se zlínskou Baťovou nemocnicí, kam MUDr. Evžen Sträussler ihned po promoci nastoupil. MUDr. Evžen Sträussler byl do práce přijat dne 4.2.1932, a to do dílny 4890 ( pod tímto číslem byla vedena nemocnice ) jako externí lékař.

    Je docela zajímavé listovat a číst v jeho zaměstnanecké kartě a zjišťovat, co všechno firma Baťa od svých zaměstnanců vyžadovala. Co se z této karty dočteme? Že se oženil 23.6.1934, manželka byla za svobodna Marta Becková, narozená v roce 1911, rovněž zaměstnána ve firmě Baťa. Z karty vyčteme i majetkové poměry – rodiče Toma byli tehdy nemajetní, domek neměli.

    V dotazníku firmy Baťa v odpovědi na dotaz „čím byl Váš otec“ MUDr. Evžen Sträussler uvádí, že vrchní státní rada, matka že byla v domácnosti. U otázky „proč se ucházíte o práci v našem závodě a kdo Vám tomu radil“ je poznámka MUDr. Alberta, který si ho všiml, již jako medika, proto ho doporučil. Na otázku „jaký máte majetek“ MUDr. Evžen Sträussler dopověděl – žádný, „jakou má cenu“ – žádnou, „kolik korun máte uspořeno“ – nic, „kolik dluhů“ – žádné. Následovaly dotazy „kolik potřebujete na byt, světlo ( strava je zaopatřena v nemocnici ), šatstvo a obuv – 300 korun/3 600 korun měsíčně 600 korun, zábava a požitky – 100 korun/ 1 200 korun, úhrnem potřebujete měsíčně 800 korun/ 9 600 korun, „byl jste někdy v naší firmě“ – odpověď zněla ano, praktikoval jsem v Baťově nemocnici jako medik.

    Při práci na publikaci o historii Baťovy nemocnice – „Baťova nemocnice 1927 – 2002“ jsem prostudoval všechny dostupné archivy. Velkou část informací o rodině Sträusslerově jsem získal zejména od MUDr. Máčela, který psal historii židovských lékařů v Baťově nemocnici. Byl vlastně jedním z prvních lidí, který navázal kontakt s maminkou Toma Stopparda a dlouho si s ní dopisoval. V roce 1997 Tomu Stoppardovi píše: „Vážený pane, studoval jsem archivy firmy Baťa a našel jsem osobní kartu Vašeho otce, pana MUDr. Evžena Sträusslera, který zahynul v Singapuru.“

    Ze vzpomínek paní Sträusslerové-Stoppardové se dovídáme, že ukončila školu, udělala sekretářský kurz a nastoupila do firmy Baťa – bylo jí 18 let. Občas jezdila na lyže a jak píše -jednou byla na lyžařské túře, večer byla oslovena mladým lékařem a vyzvána k tanci. Tak poznala svého manžela, který během prázdnin v Baťově nemocnici pracoval jako medik a po promoci do ní nastoupil jako lékař.

    Paní Sträusslerová dětem vyprávěla o jejich otci: “ Váš otec nebyl hezký podle běžných měřítek, ale byl velmi inteligentní a měl značný šarm. Já jsem vždycky obdivovala jeho prvotřídní mozek, ale byl velmi skromný. Jeho poctivost byla absolutní. Každý ho měl rád, personál i pacienti. Měl snahu být praktickým lékařem, být nejlepším, chtěl se stát srdečním a plicním specialistou.“

    Dalším zdrojem informací o MUDr. Evženu Sträusslerovi byla tehdy ještě žijící paní Marie Albertová, manželka zakladatele Baťovy nemocnice MUDr. Bohuslava Alberta. S paní Albertovou jsem si dlouho dopisoval, věnovala mi kompletní archiv svého muže.

    Tom Stoppard se s paní Albertovou osobně setkal v dubnu 1996 a v roce 1998. Tehdy mu řekla, že její dvě dcery měly jeho tatínka velmi rády, považovaly ho za nesmírně laskavého člověka a když byly nemocné chtěly, aby je ošetřoval jenom on. A tady se dostávám k jizvě, kterou Tom Stoppard zmiňoval ve své slavnostní řeči - Zarja, dcera paní Albertové, popsala jak si udělala tu jizvu – strčila ruku do okna a pořezala se sklem a MUDr. Evžen Sträussler jí ránu zašil.

    MUDr. Evžen Sträussler se stal asistentem MUDr. Alberta, patřil mezi jeho favority. Když byl nějaký problém, byl k němu MUDR. Albertem poslán a dal všechno do pořádku.

    Marta Becková a MUDr. Evžen Sträussler se vzali 23.6.1934. V roce 1935 se jim narodil syn Petr a 3.7.1937 syn Tomáš. A zde se opět vrátíme k osobní kartě MUDr. Evžena Sträusslera, ve které nalezneme poznámku, že dítě Tomáš dostalo novorozenecký dar od firmy Baťa v hodnotě 1 000 korun, byla mu založena vkladní knížka, zapsáno panem Červenkou. U firmy Baťa bylo zvykem, že každé dítě zaměstnance po svém narození dostalo 1 000 korun, jež byly uloženy na vkladní knížku a které se mohly vybrat až v jeho18 letech. Dále v kartě narazíme na hodnocení MUDr.Alberta, ve kterých pravidelně posuzoval chování MUDr. Evžena Sträusslera, jeho vůdčí schopnosti, poměr k závodu. Byl vždy hodnocen velmi dobře, organizačně schopný a v závěru je napsáno – v letech „1937-38 je na vzestupu“.

    Po svatbě se Sträusslerovi nastěhovali do baťovského domku, do klasické baťovské krychličky, na Podvesnou III, č.p. 2619. Byla to tenkrát tzv. „lékařská ulice“, protože na rohu bydlel MUDr. Vrba s manželkou. Od paní Vrbové, kterou jsem chodil pravidelně navštěvovat a která byla velmi čilá, jsem se dozvěděl zajímavost - vyprávěla mi, že tatínek Toma Stopparda MUDr. Evžen Sträussler z práce chodil vždy kolem jejich domku a speciálně v pátek, když pekla buchty, se u nich zastavil. Paní Vrbová před dvěma lety zemřela.

    Vedle Sträusslerů bydlel MUDr. Gellért, také židovského původu.

    Zajímavá je zpráva speciální sociální služby, která byla zřízena firmou Baťa a kterou vedl pan Siegl a paní Anna Baťová. Navštěvovali rodiny v domcích, kontrolovali jejich životní úroveň a učili je. Komunistický režim to popisoval jako kontrolování dělníků v domácím prostředí, skutečnost však byla jiná; do moderních domů se nastěhovali Valaši z blízkého okolí, pro které byly některé věci ( splachovací WC, vana ) zcela neznámé. Tato služba byla určena k tomu, aby je naučila žít v moderním bytě. Paní Anna Baťová navštěvovala všechny domovy, včetně lékařských, navštívila i dům manželů Sträusslerových, Zálešná 2619. Ve své zprávě píše: „matka narozená 11.7.1911, Petr narozený 28.8.1935 , Tomáš narozený 3.7.1937.“

    Po kontrole 21.1.1934 pan Siegl píše, že navštívil dům rodiny Sträusslerovy a ten je s velmi pěknou jídelnou, šedou ložnicí a hezkým pokojem nahoře. Nábytek od firmy Iris, koberec dole z obchodního domu za 990 korun. Proutěný nábytek do předsíně zatím ještě nemají – je k dodání. Nahoře mají dva malé pokojíčky, které jsou propojené, takže panský pokoj je větší.

    V květnu 1935 matka Marta Sträusslerová dodělala kurz dobrovolné sestry u červeného kříže.

    MUDr. Evžen Sträussler byl zřejmě velmi schopným lékařem a, jako každý lékař, který pracoval v Baťově nemocnici, byl nemocnici zcela oddán. K jeho povinnostem patřilo psát odborné články. Našel jsem jich celou řadu. Sloužily jednak jako odborné jednak jako populární.

    Uvedu některé:

    Tuberkulosa jako nemoc dítěte ( 1934 )

    Nemocný a jeho nemoc ( 1935 )

    Lékař a nemocný ( 1935 )

    Výroční zpráva o činnosti poradny Masarykovy ligy proti tuberkulose ve Zlíně ( 1936 )

    Navštěvujte nemocné ( 1936 )

    Žena v ordinaci lékaře ( 1936 )

    Baťův dům pro zestárlé ( 1938 )

    Tato idyla měla skončit v roce 1938 po Mnichovské dohodě. Rodina Sträusslerova dne 1.3.1939 podala žádost o možnost vystěhování a destinaci v Singapuru. Je zajímavé číst, co tento lékař před odjezdem musel absolvovat. Přestože se jednalo o lékaře, byl zaměstnancem firmy a musel jeden týden strávit v gumárenské škole, v prodejně obuvi ½ týdne, na pedikúře ½ týdne, na sociálním oddělení jako pomocník osobního referenta 1 týden – celkem 4 týdny.

    A pak zde máme ještě zápis ze 14.3.1939, ve kterém je napsáno a podepsáno MUDr. Gellértem: „Vyšetřili jsme na Vaše přání pana MUDr. Evžena Sträusslera s rodinou. Na základě lékařské prohlídky sdělujeme, že jmenovaní jsou schopni cesty a pobytu v tropech.“

    Jejich cesta a cesta mnohých židovských rodin ze Zlína byla velmi dramatická. Paní Albertová v časopise Reflex 20/2004 v rozhovoru v článku Baťovy broskve, uvádí bližší informace o tomto útěku:

    Rodině doktora Evžena Strausslera jste pomohli utéct před Hitlerem. On přišel o život v Singapuru, jeho manželka si vzala důstojníka britské armády Kennetha Stopparda, který adoptoval jejich děti. Z malého Tomáše Strausslera se stal Tom Stoppard, anglický dramatik a držitel Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare. Byl se za vámi podívat?

    Loni mi ke stovce přinesl kytici růží. Poprvé přišel na návštěvu před pěti lety, když se o své historii dozvěděl.

    Jak to tenkrát bylo?

    Patnáctého března brzy ráno se u nás seběhli Straussler, Gellert a další židovští lékaři. Ptali se Alberta, co mají dělat, že německá armáda začala obsazovat Československo. Manžel řekl, že musí bezpodmínečně odjet, protože jim možná půjde o život. Telefonoval na všechny strany, do Baťových závodů po celém světě, sháněl pro ně peníze a pasy. Když odešli, v pokoji se nedalo dýchat. Celou dobu kouřili a potili se strachy. Do toho zazvonil telefon. Volali z ředitelství, že v Otrokovicích je připraveno letadlo a že v něm jsou pro naši rodinu čtyři místa. Přesvědčovala jsem Alberta, abychom odletěli, že máme děti, on však odmítl. Prohlásil: "Já svůj národ v těžké chvíli neopustím." Přitom od Mnichova jsme pomalu každé ráno z betonových sloupků v plotě mazali nápisy: Tady bydlí Židi, Židi ven!

    Skupina zlínských Židů se rozdělila. Jedno letadlo letělo do Singapuru, v něm odcestoval MUDr. Evžen Sträussler, druhým letadlem odletěl MUDr. Gellért s malou holčičkou Verou, narozenou roku 1938, do Nairobi. Tady vystudovala medicínu, provdala se. Když paní Vera Somen Zlín, své rodiště, navštívila, měl jsem čest dělat jí průvodce.

    Osud této společnosti v Singapuru byl zajímavý. Najdou se zmínky baťovských pamětníků, z jichž jsou nejznámější vzpomínky pana Koše, který popisuje události zejména kolem napadení Japonci, po 7.12.1941. MUDr. Evžen Sträussler tam pracoval jako lékař, jeho žena jako zdravotní sestra.

    V únoru 1942 paní Sträusslerová s dětmi odjela lodí do Indie. Popisuje cestu ze Singapuru, která byla hrozná: „Bombardování bylo takřka všude, celé tři dny jsme kotvili na cestě do Indie.“ Později lodí odjeli ze Singapuru i muži. Jejich loď však byla potopena a MUDr. Evžen Sträussler zahynul.

    Paní Sträusslerová se v Indii seznámila s důstojníkem britské armády majora Kennetha Stopparda, který si ji vzal za ženu. Z Tomáše Sträusslera se tak stal anglický občan Tom Stoppard. O svém pravém původu se dozvěděl až od MUDr. Máčela a popsal je v článku „Jak jsem se stal židem“.

    Tom Stoppard se svým bratrem Petrem a dvěma nevlastními sourozenci několikrát navštívil Zlín a Baťovu nemocnici. Měl jsem čest ho doprovázet a ukázat mu 7.pavilon, na kterém se narodil a rodný domek.

    Tolik tedy o životě rodiny Sträusslerovy a jejich syna před útěkem z republiky. Jeho další osud je již důvěrně znám a byl několikrát podrobně popsán.

    . Jiří Bakala