Rentgen

sm_roent.gif (12561 bytes)

Wilhelm Conrad Röntgen byl ředitelem Fyzikálního ústavu v německém Wűrzburgu. Večer 8. listopadu 1895 experimentoval s elektrickými výboji ve vakuových trubicích, když si povšiml, že kus papíru natřený tetrakyanoplatnatanem barnatým v blízkosti trubice začíná zářit. Zdánlivě zcela bez příčiny.

roehre2.gif (19579 bytes)

Röntgenova lampa vakuovaná skleněná baňka s kladnou a zápornou elektrodou.

Röntgen zkusil zakrýt výbojku kusem kartonu, ale papír opět zářil. Tušil, že objevil neviditelný paprsek, který má schopnost pronikat předměty (dnes víme, že se jedná o druh elektromagnetického záření o vlnové délce řádově 0,001 mm). Při dalších pokusech zjistil, že intenzita světla na papíru (stínítku) je úměrná tloušťce materiálu vloženého mezi trubici a stínítko, neboť paprsky jsou materiálem částečně pohlcovány (v závislosti na tloušťce a druhu materiálu). Překvapující bylo, když do cesty paprskům vložil vlastní ruku: na stínítku se objevily její kosti…

sm_hand.gif (23463 bytes)

"Když člověk drží ruku mezi lampou a stínítkem,
jsou vidět tmavší stíny kostí mezi světlejšími stíny ruky" (Röntgen)

(Výše uvedené obr. převzaty z http://www.shadow.net/~ebaumel/X_ray.html)

Thomas Hunt, v té době známý britský lékař, nazval už za pouhý měsíc jeho objev "pravděpodobně největším mezníkem v dějinách diagnostiky".  Tyto paprsky se původně nazývaly "paprsky X". Teprve později, na počest svého objevitele, byly nazvány Röntgenovými paprsky.

 

stepwed.gif (3686 bytes)

"Jak se zvětšuje tloušťka materiálů,
tak se tyto stávají méně průhledné." (Röntgen)

(Obr.  převzat ze stránky http://www.cc.emory.edu/X-RAYS/century_04.htm)

Nedlouho po Röntgenově objevu se rentgenologie stala uznávaným a využívaným oborem medicíny. Rentgenový paprsek na jedné straně a fotografická deska na druhé straně lidského těla umožňují pořídit rentgenový snímek kostí a vnitřních orgánů a kostry, a tím usnadňují zjišťování různých nemocí a poranění. Dnes se rentgenové záření používá i v průmyslu, a to na kontrolu vnitřních trhlin a necelistvostí materiálu (v tzv. defektoskopii).

Za svůj objev byl Röntgen v roce 1901 odměněn Nobelovou cenou za fyziku.

zpet.gif (1418 bytes)objevyHome.gif (1928 bytes)dale.gif (1388 bytes)