ppm factum research - fakta na dosah

tiskov� zpr�vy

10.11.2006

Stranick� preference a volebn� model

Firma Factum Invenio pokl�d� dlouhodob� v r�mci sv�ho programu Factum Omnibus ot�zky t�kaj�c� se stranick�ch a voli�sk�ch preferenc�. Na z�klad� dohod iniciovan�ch sdru�en�m v�zkumn�ch agentur SIMAR jsou od 2. pololet� 2006 v ka�d� zpr�v� uv�d�ny jednak stranick� preference, jednak volebn� model p�edpokl�dan�ch v�sledk� voleb do Poslaneck� sn�movny. Volebn� model, kter� Factum Invenio zpracov�v�, je zalo�en na stranick�ch preferenc�ch a na informac�ch o hlasov�n� v minul�ch volb�ch do Poslaneck� sn�movny Parlamentu �R. Zohled�uje tak� deklarovanou ochotu lid� z��astnit se voleb a v�vojov� trendy skute�n� volebn� ��asti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v dob� dotazov�n�. V�po�et mand�t� vych�z� z v�sledku volebn� progn�zy a zohled�uje p�epo��t�v�n� z�skan�ch mand�t� d�Hondtovou metodou za jednotliv� volebn� kraje.

Dotazov�n� prob�hlo ve dnech 2. � 9. 11. 2006 na reprezentativn�m vzorku 963 ob�an� �R ve v�ku od 18 let, z�skan�m kv�tn�m v�b�rem.

Z aktu�ln�ho v�zkumu vypl�v�, �e v prvn� polovin� listopadu 2006 by se voleb do Poslaneck� sn�movny z��astnilo 60,2 % opr�vn�n�ch voli��. P�edpokl�dan� volebn� ��ast je nyn� jen m�rn� ni��, ne� byla skute�n� ��ast ve volb�ch do Sn�movny v �ervnu tohoto roku (64,5 % opr�vn�n�ch voli��).

GRAFY - V PDF DOKUMENTU KE STA�EN�

Volebn� model vyu��v� jako jednoho z podklad� aktu�ln�ho stavu stranick�ch preferenc�. Ty je t�eba hodnotit na pozad� skute�nosti, �e t�m�� t�etina ve�ejnosti se k ��dn� stran� nep�ikl�n� (8,2 % v�ech opr�vn�n�ch voli�� nev�, komu by dalo sv�j hlas, a 21,8 % opr�vn�n�ch voli�� nyn� v�slovn� svou ��ast ve volb�ch vylou�ilo). Sou�asn� v�zkum uk�zal, �e p�tiprocentn� hranici, kter� je pro vstup do Poslaneck� sn�movny nutn�, by se op�t poda�ilo p�ekonat p�ti politick�m stran�m. Po zohledn�n� d�Hondtovy metody p�epo�tu hlas� na mand�ty ve volebn�ch kraj�ch by ODS pravd�podobn� z�skala 96 mand�t�, �SSD 60 mand�t�, KS�M 25 mand�t�, KDU-�SL 10 mand�t� a Strana zelen�ch 9 mand�t�. I kdy� odhad mand�t� je rovn� zat�en ur�itou v�b�rovou chybou, kter� m��e pro kteroukoli z uveden�ch stran p�edstavovat odchylku 2 poslaneck�ch k�esel, spolehlivou v�t�inu ve Sn�movn� by z�skala bu� vl�da ODS spolu s alespo� jednou ze stran KDU-�SL � Strana zelen�ch, nebo velk� koalice ODS a �SSD.

Srovn�n� p�edpokl�dan�ch volebn�ch v�sledk� podle volebn�ho modelu s v�sledky voleb do PSP v �ervnu 2006

TABULKA - V PDF DOKUMENTU KE STA�EN�

Srovn�n� p�edpokl�dan�ch volebn�ch v�sledk� podle volebn�ho modelu s v�sledky voleb do PSP ukazuje, �e p�edpokl�dan� volebn� zisk ODS po vyhran�ch komun�ln�ch a sen�tn�ch volb�ch pos�lil, podobn� jako tomu bylo v srpnu po volb�ch do Poslaneck� sn�movny. P�edpokl�dan� volebn� v�sledek �SSD z�st�v� stabiln�, m�rn� oslaben� pozic z ��jna leto�n�ho roku se stran� zat�m nepoda�ilo nahradit. P�edpokl�dan� volebn� v�sledek ostatn�ch parlamentn�ch stran z�st�v� p�ibli�n� na volebn�m v�sledku stran v �ervnov�ch volb�ch, rozd�ly jsou v mez�ch statistick� v�b�rov� chyby. Na �ervnov� �rovni z�st�v� i pod�l hlas� pro mimoparlamentn� strany � ten �in� 5,4 %, ve volb�ch tyto strany dohromady z�skaly 6,0 % hlas�.