Jižní Amerika

Jižní Amerika

Satelitní snímek

politická mapa

Jižní Amerika

Souřadnice: 21°0′ j. š., 58°0′ z. d. Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu, která se nachází na západní polokouli. Dále její větší část na jižní polokouli, menší na severní polokouli - 4 státy: Venezuela, Guyana, Surinam a Francouzská Guyana leží celým svým územím na severní polokouli! Kontinentem prochází rovník a obratník kozoroha; kontinent je na západě ohraničen Tichým oceánem, Atlantským oceánem je ohraničen na východě. Jižní Amerika je spojena se Severní Amerikou úzkou pevninskou šíjí většinou nazývanou Střední Amerika. K propojení kontinentů došlo z geologického hlediska teprve nedávné době. Na jihu odděluje Drakeův průliv jižní cíp kontinentu tvořený ostrovem Ohňová země od Antarktidy. Na jih od Ohňové země se nachází Hornův mys, který spojuje Atlantský a Tichý oceán.

Obě Ameriky byly pojmenovány po Amerigo Vespuccim. Poznal jako první, že země, kterou objevil Kryštof Kolumbus není Indie, ale nový kontinent.

Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Na východ od And, směrem do vnitrozemí se nachází rozlehlé oblasti porostlé tropickým deštným lesem. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky.

K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Existují ovšem i náznaky migrace z oblasti jižního Tichého oceánu.

Jihoamerický kontinent byl od 16. století do počátku 19. století téměř zcela rozdělen do kolonií pod španělskou a portugalskou správou. V současnosti zde existuje 12 nezávislých republik a 3 závislá území: Francouzská Guyana, Falklandy a Jižní Georgie.

K jihoamerickému kontinentu se počítají také přilehlé ostrovy, z nichž většina je kontrolována zeměmi na kontinentu (např. Galapágy). Ostrovy v Karibiku se přiřazují k Severní nebo Střední Americe.

Poloha

Jižní Amerika je 48 km širokou Panamskou šíjí napojena na Severní Ameriku (za rozhraní obou světadílů se obvykle považuje až státní hranice mezi Panamou a Kolumbií). Z karibských ostrovů se většina přiřazuje k Severní, resp. Střední Americe. Výjimkou je souostroví Trinidad a Tobago, případně též Nizozemské Antily, a ostrovy spravované jihoamerickými státy.

Nejzazší body na pevnině:

• Nejsevernější bod: Punta Gallinas na poloostrově Guajira v Kolumbii (12° 27' s.š.)
• Nejjižnější bod: Cabo Froward na poloostrově Brunswick v Chile (53° 54' j.š.)
• Nejzápadnější bod: Punta Pariñas v severním Peru (81° 22' z.d.)
• Nejvýchodnější bod: mys Branco v Brazílii (34° 45' z.d.)

Nejzazší body včetně ostrovů:

• Nejsevernější bod: ostrovy Los Monjes pod správou Venezuely (12° 30' s.š.)
• Nejjižnější bod: ostrov Diego Ramírez v Drakeově průlivu pod správou Chile (56° 32' j.š.)
• Nejzápadnější bod: Darwinův ostrov na Galapágách spravovaných Ekvádorem (92° 01' z.d.) (Ještě západněji leží Velikonoční ostrov spravovaný Chile, ten se už ale obvykle nepřiřazuje k Jižní Americe, nýbrž k Oceánii.)
• Nejvýchodnější bod: Ilha de Martin Vaz pod správou Brazílie (28° 51' z.d.)

Geografie

Jihoamerický subkontinent lze rozdělit na tři velké geografické celky:

• Velehorské Andy na západě
• Tři velké nížiny navýchod od And
• Tři pohoří východně od And

Na západním pobřeží kontinentu tvoří Andy nejdelší pevninské pohoří na Zemi. Velehory se táhnou v délce 7 500 km od Venezuely podél pobřeží Tichého oceánu až k jižnímu cípu Patagonie. Nejvyšší vrchol And, který je zároveň nejvyšší horou Jižní Ameriky a nejvyšší hora mimo Asii, je 6 959 metrů vysoká Aconcagua. Hora leží na hranicích Argentiny a Chile. Nejnižší bod kontinentu se nachází na poloostrově Valdés 40 metrů pod hladinou světového oceánu. Nejjižnějším bodem kontinentu je mys Horn.

Největší nížinou je Amazonská nížina, rovníková tropická nížina, která je odvodňována Amazonkou spolu s jejími 10 tisíci přítoky. Z And přes celý kontinent na východ tekoucí Amazonka s délkou 7 062 km je nejdelší řeka Jižní Ameriky a na nejvodnatější řeka na Zemi. Na sever u kontinentu se nachází Orinocká nížina, která je ohraničená Amazonskou nížinou, Guyanskou vysočinou na jihu, Na severu je ohraničená venezuelským pobřežím. Další nížina se nachází na jihu kontinentu, kde řeky tvořící říční systém Río Paraguay a Río Paraná přitékají se severu z Pantanalu a přechází subtropickou bažinatou oblast.

Vysočinami jsou Guyanská vysočina, Brazilská vysočina a Východopatagonská vysočina.

Geologie a geomorfologie

Okraj Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu je ovlivňován geologicky aktivním okrajem kontinentu ve formě subdukční zóny. Atlantská strana kontinentu je geologicky pasivní. Východní hory kontinentu mají prekambrický základ, který je překryt pískovcem. V nížinných strukturách řek převažují třetihorní a čtvrtohorní sedimenty.Na jihu tvoří patagonská platforma základnu patagonské vysočiny. Orogenní Andy tvoří většinou vrstvy vulkanických sedimentů, poprekambrické sedimenty, a pohoří z doby středního a mladšího prekambria. Region And má díky poloze na geologicky aktivním okraji kontinentu bohatý výskyt zemětřesení a vulkanismu. Jižní Amerika byla dílem prakontinentu Gondwana. Důkazem je podobnost pobřeží Jižní Ameriky a Afriky, značné množství čediče který vznikl při vytvoření východní okraje kontinentu, stejné linie pískovců a důkazy zalednění v permu a karbonu. Jižní část kontinentu se vyznačuje několikerým zaledněním ve čtvrtohorách. Geomorfologickými jevy jsou zde ledovcová jezera, morény a tvary, které vznikly při tání ledovců.

V Jižní Americe se nachází celosvětově důležité zásoby surovin a minerálů. Těží se zde železná ruda, ledek, ropa, uhlí, zlato a měď.

Klima

Klima Jižní Ameriky zahrnuje všechny pásy. Celoroční vliv má Humboldtův proud na západě, tropické pásmo tlakových níží (ITCZ), vznik tropických cyklón na okraji subtropické tlakové výše a pasátové větry. Studený Humboldtův proud má za účinek ochlazení povrchové mořské vody při pobřeží severního Chile a Peru, což má za následek vytvoření pobřežních pouští. Tento fenomén spočívá ve skutečnosti, že ochlazený vzduch vytváří trvalou inverzi, což vede k vytvoření trvalé tlakové výše, která nedovolí konvenkci a tím i srážky. Důsledkem jsou rozsáhlé pouště na pobřeží moře. Rovníková tropická poloha vede v období jižní zimy k vytvoření tropické konvenční zóny v oblasti centrální Amazonie a má za důsledek silné srážky. V létě se rozšiřuje dále na jih, a tím je tropické pásmo uvnitř bohaté na celoroční dešťové srážky. Taktéž v létě se vytváří kontinentální teplá tlaková níže, která je velmi bohatá na srážky. Jižní okraj tropů je proto velmi bohatý na letní dešťové srážky.

Jazyky

Dvěma hlavními jazyky Jižní Ameriky jsou španělština a portugalština, přičemž oba mají v Jižní America přibližně stejný počet mluvčích. Portugalsky se mluví v Brazílii, zatímco španělsky v bývalých španělských koloniích. Další evropské jazyky jsou rozšířeny pouze okrajově: angličtina v Guyaně, holandština v Surinamu a francouzština ve Francouzské Guyaně. Kromě toho tu existují indiánské jazyky, které mají většinou malý počet mluvčích, mezi výjimky se řadí guaraní, které je úředním jazykem v Paraguayi, a kečuánština a aymarština v Peru a Bolívii, které mají každý několik milionů mluvčích.

Jižní Amerika – geografické rekordy

• Nejvyšší hora: Aconcagua – 6959 m (Argentina)
• Nejvyšší činná sopka: Ojos del Salado – 6893 m (Argentina, Chile)
• Nejdelší řeka: Amazonka (zdrojnice – Ucayali, Marañón) – 7 062 km (Brazílie, Kolumbie, Peru)
• Největší jezero: Titicaca – 8 288 km² (Bolívie, Peru)
• Největší ostrov: Ohňová země – 48 000 km² (Argentina, Chile)
• Nejlidnatější stát: Brazílie – 203 429 773 obyvatel (5. místo na světě)
• Největší stát: Brazílie – 8 514 877 km² (5. místo na světě)

Státy Jižní Ameriky

Stát	Hlavní město	Populace (rok 2011)	Pořadí dle populace	Rozloha (km²)	Pořadí dle rozlohy	Hustota zalidnění	HDP dle PPP (intl. $/obyv./rok) (rok 2010)	Pořadí dle HDP
Argentina Argentina	Buenos Aires	41 769 726 obyv.	3	2 780 400 km²	2	15,03 obyv./km²	15 854	1
Bolívie Bolívie	Sucre	10 118 683	8	1 098 581 km²	5	09,21 obyv./km²	4 592	12
Brazílie Brazílie	Brasília	203 429 773	1	8 514 877 km²	1	23,90 obyv./km²	11 239	5
Ekvádor Ekvádor	Quito	15 007 343	7	283 561 km²	9	52,92 obyv./km²	7 776	9
Guyana Guyana	Georgetown	744 768	11	214 969 km²	10	03,46 obyv./km²	6 964	10
Chile Chile	Santiago de Chile	16 888 760	6	756 102 km²	7	22,33 obyv./km²	15 002	2
Kolumbie Kolumbie	Bogotá	44 725 543	2	1 138 910 km²	4	39,27 obyv./km²	9 566	6
Paraguay Paraguay	Asunción	6 459 058	9	406 752 km²	8	15,88 obyv./km²	5 202	11
Peru Peru	Lima	29 248 943	4	1 285 216 km²	3	22,76 obyv./km²	9 330	7
Surinam Surinam	Paramaribo	491 989	12	163 820 km²	12	03,01 obyv./km²	8 924	8
Uruguay Uruguay	Montevideo	3 308 535	10	176 215 km²	11	18,76 obyv./km²	14 296	3
Venezuela Venezuela	Caracas	27 635 743	5	912 050 km²	6	30,30 obyv./km²	11 829	4

Závislá území

Závislé území	Hlavní město	Nadřazený stát	Populace	Rozloha	Hustota zalidnění
Francouzská Guyana Francouzská Guyana	Cayenne	Francie	219 266 obyv.	83 534 km²	2,62 obyv./km²
Falklandy Falklandy	Port Stanley	Spojené království	3 140 obyv.	12 173 km²	0,25 obyv./km²
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy	Grytviken	Spojené království	30 obyv.	3 903 km²	0,005 obyv./km²

Odkazy

Související články

• Klima Jižní Ameriky
• Náboženství v Jižní Americe

Externí odkazy

• Galerie Sudamérica - América do Sul ve Wikimedia Commons