Titulní strana
Adam
(1527 – 1590)
Adam – svobodný pán z Dietrichsteina

*9. 10. 1527 Graz – †5. 1. 1590 Mikulov

Adam Dietrichstein se narodil jako čtvrté z šesti dětí Zikmunda I. Dietrichsteina a Barbory, rozené z Rottalu. Díky významnému postavení svého otce byl vychováván u dvora Ferdinanda I. Od roku 1543 byl ve službách arcivévody Maxmiliána (1527–1576), kterého doprovázel v roce 1548 poprvé do Španělska. Arcivévoda se v srpnu 1548 ve Valladolidu oženil se svou sestřenicí, infantkou Marií (1528–1603), dcerou španělského krále a císaře Karla V. Zde Adam Dietrichstein poznal Margaritu da Cardona, se kterou se krátce po příjezdu španělského dvora do rakouských zemí, v roce 1554, v Praze v katedrále sv. Víta oženil.

Jeho dvorská kariéra byla rychlá. Roku 1552 se podílel na uzavření pasovské smlouvy, o tři roky později se účastnil mírových jednání v Augsburgu, která ukončila náboženské války v německé říši. Roku 1553 byl jmenován císařovým komorníkem a roku 1561 nejvyšším štolbou Maxmiliánovy manželky Marie. Téhož roku ho císař Ferdinand I. vyslal do Říma s diplomatickým úkolem získat od papeže souhlas s přijímáním podobojí a se zrušením celibátu u kněží. Adam Dietrichstein však neuspěl, papež oba požadavky zamítl.
Roku 1563 byl Adam jmenován hofmistrem dvou nejstarších Maxmiliánových synů, arcivévodů Rudolfa (1552–1612) a Arnošta (1553–1595). Doprovázel je ke španělskému dvoru, zodpovídal za jejich výchovu a péči o jejich dvůr, zároveň zde působil jako císařský vyslanec. Povedlo se mu získat důvěru uzavřeného španělského krále Filipa II., a svým působením tak přispěl k obnovení jednoty a spolupráce mezi oběma habsburskými rodovými liniemi vládnoucími ve Španělsku a střední Evropě. Arcivévodovi Maxmiliánovi, který se roku 1564 po smrti svého otce Ferdinanda I. stal císařem, podával Adam do Vídně pravidelně podrobné informace o výchově a pokrocích ve vzdělávání obou arcivévodů, ale také zprávy o dění na španělském královském dvoře, o politických jednáních a vztazích s okolními zeměmi.
Roku 1569 udělil španělský král Filip II. Adamovi jako odměnu za jeho služby komandérství calatravského řádu a komendu v Alcanez. O dva roky později Adam Dietrichstein doprovázel své svěřence, arcivévody Rudolfa a Arnošta, zpět do Rakouska. 1572 pobýval v Uhrách, kde jednal s uherskými stavy o přijetí arcivévody Rudolfa za uherského krále (kterým byl korunován v září roku 1572). Pak Adam cestoval znovu do Španělska, odkud se natrvalo vrátil roku 1573.
Roku 1575 Adam Dietrichstein prodal část rakouských rodových statků, aby mohl od císaře koupit panství Mikulov, které se od té doby stalo na několik století hlavním rodovým sídlem Dietrichsteinů. Roku 1576 zemřel císař Maxmilián II. a na císařský trůn nastoupil jeho nejstarší syn Rudolf II., jenž svého někdejšího vychovatele jmenoval nejvyšším hofmistrem a tajným radou.
V posledním desetiletí svého života se Adam Dietrichstein věnoval zejména správě svých statků a vědám. Poté, co získal panství Mikulov, tvrdě prosazoval, aby jeho převážně protestantští poddaní přešli na katolickou víru. Vedl si v této věci tak razantně, že se o něm pochvalně zmiňoval i papež Řehoř XIII.
Kontakty získané ve Španělsku Adam pěstoval až do smrti. Pravidelně psal králi Filipu II., kterého zpravoval o dění ve střední Evropě, a korespondoval si i s dalšími významnými evropskými osobnostmi – mezi jeho přátele patřil např. Hugo Blotius nebo orientalista Anger Gislain Busbek. Adam také vlastnil zajímavou portrétní sbírku osobností té doby, která se však do dnešní doby nedochovala, a kvalitní sbírku knih.

Adam Dietrichstein zemřel na začátku ledna roku 1590 v Mikulově ve věku 67 let. Se souhlasem císaře Rudolfa II. byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze k nohám císaře Maxmiliána II., kterému celý život oddaně sloužil.
Mezi své tři syny Adam Dietrichstein v závěti rozdělil své moravské statky. Manželka Margarita se po jeho smrti vrátila do Španělska, kde roku 1609 zemřela.

Adam Dietrichstein patří k nejvýznamnějším osobnostem svého rodu. Celý svůj život zasvětil službě císařskému dvoru. Byl vzorem pro své potomky – jeho syn kardinál František Dietrichstein bude stát na císařské straně v náročném období předbělohorském i během třicetileté války, vysokých postů u císařského dvora dosáhne Adamův vnuk Maxmilián (II.), kterého ještě překoná Adamův pravnuk Ferdinand, hofmistr a důvěrník císaře Leopolda I. Adamova mnohostranná osobnost – jeho diplomatická kariéra, blízké osobní vztahy s příslušníky habsburského rodu, příbuzenství se španělskou aristokracií, jeho záliba ve vědách a umění – dosud nebyla českými historiky dostatečně zpracována.

Děti Margarity a Adama Dietrichsteina:
Z manželství Adama a Margarity se narodilo celkem třináct dětí, dospělosti se jich dožilo sedm – čtyři dcery a tři synové. Dcery se provdaly do předních španělských rodin, nejstarší Marie se dokonce svým druhým sňatkem dostala do rodiny potomků papeže Alexandra VI. Borghii. Oba starší synové, Zikmund a Maxmilián, se oženili, aby rodu zajistili další potomstvo, nejznámější a nejslavnější je však bezesporu jejich nejmladší bratr František, pozdější biskup olomoucký a kardinál.
Genealogické údaje u některých členů rodu jsou v této generaci neúplné, často se také v různých genealogických zdrojích liší, což je zvláště výrazné, srovnáme-li je s informacemi v postupně zpracovávané korespondenci rodinných příslušníků či s údaji na dochovaných náhrobcích a portrétech. Proto zde u jednotlivých členů uvádíme více známých variant dat, oddělených lomítkem.
  • Maria *1554 – †31. 12. 1600; 1. m.: 5. 7. 1568 Baltazar Mendoza y de la Cerda, hrabě de Galba (†1578); 2. m.: 1584 Juan de Borja, 2. markýz de Navarrez (†29. 9. 1588)
  • Anton *1555 – †patrně ještě roku 1555
  • Anna *1558 – †1630/31; m.: 1582 Antonio de Fonseca, hrabě de Villanueva
  • Zikmund (II.) *1560/1561 – †Brno 1602; 1. m.: ca 1584 NN; 2. m.: 4. 1. 1594 Johanna van der Leiter (*2. 5. 1574 – †Tittmoning 17. 8. 1644/1649)
  • Maxmilian (I.) *3. 2. 1562/1569 – †25. 3. 1611; 1. m.: 1581 Helena Krusitsch von Marenfels (†14. 9. 1586), 2. m.: 3. 11. 1599 Jacqueline de Henin-Liétard, hraběnka de Bossu (†4. 12. 1607)
  • Anton *1563 – †1564
  • Hypolita *1564 – †1595; m.: 1590/1594 Alvaro Fernandez de Cordoba
  • Johanna *1565/1567 – †1570/1575
  • František *Madrid 22. 8. 1570 – †Brno 19. 9. 1636
  • Beatrix *VIII. 1571/1573 – †1631; m.: 1600 Luis Hurtado de Mendoza, markýz de Montejar (†1604)
  • Elisabetha *1572/1574 – †1580/1590–1594
  • Margaretha *1573/1575 – †1582
  • Marianna *po roce 1574 – †záhy po roce 1574

Zdroje: B. Baďura: Markýza de Mondéjar, Jižní Morava 2004, 2005
Pavel Balcárek: Kardinál František z Ditrichštejna (1570–1636), gubernátor Moravy, České Budějovice 2007