Honduras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Honduraská republika
República de Honduras
Vlajka Hondurasu
Vlajka
Znak Hondurasu
Znak
Hymna: Tu bandera es un lampo de cielo
Geografie

LocationHonduras.svg Poloha Hondurasu

Hlavní město: Tegucigalpa
Rozloha: 112 090 km² (102. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Cerro Las Minas (2870 m n. m.)
Časové pásmo: -6
Poloha: 14°38′ s. š., 86°49′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 8 045 990 (95. na světě, odhad 2010)
Hustota zalidnění: 62 ob. / km² (135. na světě)
HDI: 0,714 (střední) (117. na světě, 2007)
Jazyk: španělština, indiánské dialekty
Náboženství: římští katolíci 97%, protestanti 3%
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident: Juan Orlando Hernández
viceprezidentka: Ricardo Álvarez
Měna: honduraská lempira (HNL)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 340 HND HN
MPZ: HN
Telefonní předvolba: +504
Národní TLD: .hn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Honduras je stát v Střední Americe. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě, Salvador na jihozápadě a Nikaragua na jihovýchodě. Jih země je omýván vodami Pacifiku, z druhé strany je obklopen Atlantickým oceánem. Administrativně se Honduras skládá z 18 departementů. V Hondurasu stále panuje neklidná politická situace. Pro průmysl je mimo jiné důležité zpracování mahagonového dřeva.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Honduras, jež zemi dali Španělé, znamená ve španělštině hluboký záliv. Vychází z podoby zálivu u města Trujillo, které bylo prvním hlavním městem v Hondurasu. Je však možné, že název pochází z citátu Kryštofa Kolumba „Gracias a Dios que hemos salido de estas honduras!“ (česky Díky bohu, že jsme unikli těch zrádných hlubin!), který Kolumbus pronesl poté, co přistál během tropické bouře na výběžku, jenž byl podle toho pak pojmenován Gracias a Dios.[1]

Aztékové jej ovšem nazývali v jazyce Nahuatl Zollan - Lugar de cordonices - Místo křepelek a v nahuatlu se tento název dodnes používá.[zdroj?] Jméno pro křepelku - cordoniz - převzali Aztékové z jazyku Pipil, příbuznému Nahuatlu, kde má podobu sula (v Pipil) a zolli(v Nahuatlu).[zdroj?] Jazykem Pipil se hovoří na území dnešního El Salvadoru, který s Hondurasem sousedí na jihozápadě.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V západní části Hondurasu nedaleko hranice s Guatemalou se nacházelo v předkolumbovské době město Copán, které bylo jedním z center Mayské kultury. Město pocházelo z doby přelomu letopočtu, což ukazuje na staré osídlení oblasti a na vysoký stupeň civilizace v oblasti.

Pro západní civilizaci byla země objevena Kryštofem Kolumbem, který spatřil břehy Hondurasu v roce 1502 během jedné ze svých objevitelských cest. Po španělském objevení oblasti se země brzy stala součástí španělského impéria jako součást generálního kapitanátu Guatemala.

Honduras vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byl součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.

Po získání nezávislosti se Honduras dostal pod vliv amerických společností jako United Fruit Company, byl řazen mezi „banánové republiky“. V roce 1969 vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi Hondurasem a Salvadorem v několikadenní Fotbalové válce.

V 80. letech do země uprchlo mnoho válečných uprchlíků ze Salvadoru a Nikaragui, kteří utíkali před salvadorskou občanskou válkou resp. nikaragujskou revolucí.

V roce 1998 zemi těžce postihl hurikán Mitch.

V roce 2009 došlo k převratu, při kterém byl armádou svržen prezident Manuel Zelaya, který se snažil prosadit referendum o změně ústavy, povolující mu se znovu ucházet o post prezidenta v nadcházejících volbách. Novým prezidentem se de facto stal tehdejší předseda parlamentu (prezident Národního Kongresu), Roberto Micheletti.

V prezidentských volbách 29. listopadu 2009 zvítězil kandidát opoziční Národní strany Hondurasu Porfirio Lobo Sosa, který získal více hlasů (56 %) než vládní kandidát Liberální strany Hondurasu Elvin Ernesto Santos Ordóñez. Do úřadu nastoupil na konci ledna 2010. V červnu 2009 svržený prezident José Manuel Zelaya Rosales výsledky voleb odmítá, společně s ním výsledky voleb též neuznala Venezuela, Argentina a Brazílie.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Více jak 65% povrchu země je horského charakteru s průměrnou nadmořskou výškou 1000 m n. m. Toto pohoří se směrem ke karibskému pobřeží na severu země snižuje a přechází do nížinných údolí (např. Valle de Sula, kde se nachází město San Pedro Sula a další města, která spolu vytváří důležitou aglomeraci a představují průmyslové centrum státu). Území Hondurasu je z 46 % pokryto lesními porosty, zemědělská půda zaujímá 15 % rozlohy státu.[3] V zemi se nachází 91 chráněných území (rok 2014) o souhrnné rozloze více jak 40 000 km².[4]

Honduras má přístup k dvěma světovým oceánům - Tichý oceán se dotýká honduraského pobřeží na jihu země svým zálivem Fonseca, Atlantik u honduraského pobřeží vybíhá do Honduraského zálivu. Významnější řeky odvádějící vodu do Atlantiku jsou Coco, Patuca a Ulúa, do Pacifiku se vlévá např. řeka Choluteca. Největší přírodní jezero v zemi je Yojoa.

K Hondurasu patří několik menších ostrovů. Jedná se zejména o souostroví Islas de la Bahía (česky Ostrovy zálivu) s ostrovy Roatán, Utila a Guanaja. Na ostrově Roatán vznikla z iniciativy brněnského podnikatele Jiřího Černého malá československá komunita.[5]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Honduras patří k chudším státům Latinské Ameriky. HDP na obyvatele v roce 2009 dosáhl hodnoty 4 344 mezinárodních dolarů.[6] Honduras je členským státem DR-CAFTA. Většinu honduraského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, banány, palmový olej, mořské plody. Dalším významným vývozním artiklem jsou nepoužité poštovní známky, bankovky a jiné dokumenty, zlato a zemní plyn.[7]

Členství v mezistátních organizacích[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Latinskoamerická integrace.

Honduras je členem několika globálních organizací např. Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace spojených národů, UNESCO nebo Světová obchodní organizace. Zároveň je členem regionálních organizací působících na americkém kontinentu jako např. Společenství latinskoamerických a karibských států, Latinskoamerický hospodářský systém, Sdružení karibských států, Středoamerický integrační systém, Organizace amerických států, Petrocaribe.

Demografie Hondurasu[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo se skládá zejména z mesticů a indiánů. Toto složení obyvatelstva výrazně přispívá k politické nestabilitě v zemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The History of Honduras [online]. Honduras.com, 2013-01-05, [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Prezidentské volby v Hondurasu vyhrála opozice svrženého prezidenta
  3. Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 3.4 TIERRAS Y SUELOS) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ANUARIO ESTADÍSTICO FORESTAL 2012 [online]. Instituto nacional de censervacion y desarrollo forestal, areas protegidas y vida silvestre, [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. SOTONA, Jiří. Dovolené snů, které se Čechům protáhly na zbytek života [online]. idnes.cz / MAFRA, 2011-08-29, [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. (anglicky) Oficiální přehled států světa podle hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2009 zdroj: Mezinárodní měnový fond
  7. Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.24) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-08-27]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]