Organizace spojených národů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. O jiném významu této zkratky pojednává článek Ottův slovník naučný.
Organizace spojených národů
Vlajka OSN
Vlajka OSN
Mapa členských států OSN
Mapa členských států OSN
Zkratka OSN
Předchůdce Společnost národů
Vznik 26. června 1945 - oficiálně 24. října 1945
Sídlo New York, USA
Členové 193 členských zemí
Úřední jazyk angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
generální tajemník Pan Ki-mun (od roku 2007)
Hlavní orgán Rada bezpečnosti, Valné shromáždění
Oficiální web www.un.org
Budova OSN v New Yorku

Organizace spojených národů (zkráceně OSN, anglicky: United Nations, zkráceně UN) je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (k červenci 2011193 členských států).

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

OSN byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

Rada bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie.

10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Angola (2016), Čad (2015), Chile (2015), Jordánsko (2015), Litva (2015), , Malajsie (2016), Nigérie (2015), Nový Zéland (2016), Španělsko (2016), Venezuela (2016).

Česká republika byla členem rady bezpečnosti naposledy v letech 1994 – 1995. Roku 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, kterému předsedal tehdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Významné je také předsednictví Hospodářské a sociální radě v roce 1997.

Ekonomická a sociální rada[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku.

Poručenská rada[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.

Mezinárodní soudní dvůr[editovat | editovat zdroj]

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9leté období, které končí dne 5. února roku, který je uveden v závorce za jmény soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost. Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k červnu 2015): Ronny Abraham, Francie (od roku 2005); Abdulqawi Ahmed Yusuf, Somálsko (2009); Christopher Greenwood, Velká Británie (2009); Xue Hanqin, Čína (2010); Hisashi Owada, Japonsko (2003); Peter Tomka, Slovensko (2003); Joan E. Donoghue, USA (2010); Mohamed Bennouna, Maroko (2015); Antônio Augusto Cançado Trindade, Brazílie (2012); Giorgio Gaja, Itálie (2012); Julia Sebutinde, Uganda (2012); Dalveer Bhandari, Indie (2012); Patrick Lipton Robinson, Jamajka (2015); James Richard Crawford, Austrálie (2015); Kirill Gevorgian, Rusko (2015).

Předsedou Mezinárodního soudního dvora byl zvolen v roce 2015 soudce Ronny Abraham (Francie) a místopředsedou soudce Abdulqawi Ahmed Yusuf (Somálsko).[1]

OSN a udržitelný rozvoj[editovat | editovat zdroj]

OSN je důležitým činitelem v oblasti udržitelného rozvoje. O aktivitách OSN v této oblasti naleznete další informace v článku udržitelný rozvoj.

Rozvojové cíle tisíciletí[editovat | editovat zdroj]

Cíle OSN do roku 2015:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Odborné organizace OSN[editovat | editovat zdroj]

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později - roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále s švýcarskou měnou.[2]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.icj-cij.org/court/index.php?p1=1&p2=2&p3=1
  2. Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
  • Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]