Košice

Tento článek pojednává o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny v článku Košice (rozcestník).

Košice
Katedrála sv. Alžběty a kaple sv. Michala
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice	48°42′ s. š., 21°15′ v. d.
Nadmořská výška	208 m n. m.
Stát	Slovensko
kraj	Košický
okres	Košice
tradiční region	Abov
Administrativní dělení	22 místních částí
Košice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	242,76 km²
Počet obyvatel	240 688 (31. 12. 2011)
Správa
Status	město
Starosta	MUDr. Richard Raši (Smer-SD)
Oficiální web	http://www.kosice.sk
Adresa obecního úřadu	Magistrát mesta Košice Tr. SNP 48/A 040 11 Košice
PSČ	040 11
NUTS	599981

Hlavní ulice od divadla k severu

Košice jsou druhým největším městem Slovenska a přirozenou metropolí východního Slovenska. Jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a Košického samosprávního kraje. Mají 238 725 obyvatel (2010). Košická aglomerace má 355 000 obyvatel. Zde se také narodil český zpěvák a herec Waldemar Matuška.

Košice jsou centrem celého Východního Slovenska a sídlem Košického kraje a regionální samosprávy - Košického samosprávného kraje. Jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Košické řeckokatolické eparchie, Košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolitu, čtyř univerzit a Ústavního soudu SR.

Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi které patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Jsou označovány za kulturní centrum romské menšiny na Slovensku. Největší menšinu na území města tvoří maďarská menšina s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro její potřeby byl zřízen maďarský konzulát.

Město hraje důležitou roli v dopravní propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálněrozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východního Slovenska. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl, Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.

Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní a klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 tisíc turistů, nejvíc jich bylo z Česka.

Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým se stalo pro rok 2013.

Název

Název Košice (latinsky Cassovia, ukrajinsky Кошиці, francouzsky Cassovie, německy Kaschau, maďarsky Kassa, chorvatsky Kašava, polsky Koszyce, hebrejsky קושיצה‎‎, romsky Kasha) pochází ze slovanského vlastního jména Koša a znamenal osadu rodu Košových. V 11. století jej převzala maďarština a z ní patrně latina. Nejstarší písemně doložená forma je latinské Villa Cassa z roku 1230. Patronymická přípona -ice je patrně pozdější.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Košic.

Cassovia - Hlavní město Horních Uher (1617)

Katedrála před rekonstrukcí (1857)

Dějiny města sahají mnohem hlouběji než první písemná zmínka z roku 1230, která vzpomíná kostel v královské osadě - Villa Cassa - předchůdkyni pozdějšího města. Městem se Košice staly po roce 1241, kdy král Béla IV. podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu přizvanými kolonisty ze Saska. Středověká zástavba, soustředěná kolem charakteristicky prodlouženého čočkovitého náměstí, byla v letech 1270–1290 obehnána městskými hradbami. Opevněné město zůstalo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.

V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Roberta z Anjou porazilo v Bitvě u Rozhanovců oligarchy Omodeje Abu a Matúše Čáka Trenčianského, za což si vysloužilo lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v Evropě. Staly se druhým nejdůležitějším městem v Uherském království, se stejnými právy jako mělo hlavní město Budín. Byly kulturním, řemeslnickým a obchodním centrem celé hornouherské oblastí a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán. Za vlády Zikmunda Lucemburského v první polovině 15. století došlo k okázalé gotické výstavbě, jejíž nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty. V polovině 15. století se o město významně zasloužil tehdejší královský kapitán Horních Uher Jan Jiskra z Brandýsa. Za humanistického panování Matyáše Korvína dosáhl rozkvět Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy.

Po bitvě u Moháče roku 1526 připadly Košice Habsburkům, kteří však o ně museli bojovat se sedmihradským knížetem Janem Zápolským. Po roce 1541 obsadili velkou část Uherska Turci a Košice byly významnou pevností proti nim. Ve městě se prosadila reformace a od 17. století byly Košice základnou protihabsburských stavovských povstání uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější z let 1703–1711 vedl kníže František II. Rákoci, pohřbený v Košicích. Město bylo hlavní hornouherskou protitureckou vojenskou pevností a centrem katolické vzdělanosti s Košickou univerzitou, založenou jezuity v roce 1657. V 19. století se staly výstavním posádkovým městem s pronikajícím průmyslem, četnými secesními budovami státních úřadů a institucí a vlastní koňskou, později elektrickou tramvajovou dopravou (1891). Po roce 1918 byly začleněny do rámce nově vzniklého Československa. V letech 1938–1945 patřily horthyovskému Maďarsku.

V roce 1945 zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem východního Slovenska. V šedesátých letech byl na jihovýchodním předměstí vybudován hutní kombinát Východoslovenské železiarne, což bylo příčinou masového přistěhovalectví a výstavby četných panelových sídlišť. Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly tradiční příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněno statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku (stanovená v 1983 s rozlohou 85,375 ha). Od roku 1990 jsou spravovány magistrátem s 22 samosprávnými městskými částmi a od roku 1993 jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky .

Pamětihodnosti

Většina historicky cenných staveb je soustředěna na Hlavní ulici, severojižní páteři historického města, dlouhé 1 200 m.

• Katedrála svaté Alžběty uprostřed Hlavní ulice, pozdně gotická trojlodní stavba 60 m dlouhá a 36 m široká, s příčnou lodí uprostřed své délky a se dvěma věžemi v průčelí. Stavěla se od konce 14. století do roku 1506.
• Kaple svatého Michala jižně od katedrály je gotická jednolodní stavba, původně hřbitovní kostel, z konce 14. století.
• Urbanova věž severně od katedrály je bývalá zvonice, vzniklá renesanční přestavbou nižší gotické věže. Dole je obklopena sloupovou galerií.
• Levočský dům z 15. století sloužil jako hostinec pro levočské kupce. Stojí naproti divadlu a byl během doby několikrát přestavěn.
• Kostel svaté Trojice, původně jezuitský z let 1671-1681, je raně barokní stavba s kamennou fasádou a dvěma věžemi v průčelí. V sousedství sídlila původní jezuitské univerzita.
• Kostel svatého Antonína Paduánského, původně součást františkánského kláštera ze 14. století s barokní fasádou a věží na východní straně.
• Východoslovenská galerie naproti katedrále. V nádvoří lze vidět pozůstatky středověkého opevnění (Katova bašta)
• Slovenské technické muzeum v barokním paláci v severní části Hlavní ulice, naproti kostelu sv. Antonína.
• Státní divadlo v ose Hlavní ulice, bohatě zdobená stavba z roku 1899. Stojí na místě někdejší středověké radnice a staršího divadla z roku 1790.
• Mariánský sloup a dvě kamenné kašny rovněž v ose Hlavní ulice.

Další pamětihodnosti

• Miklušova věznice za Levočským domem, dva pozdně středověké domy, slouží jako městské muzeum.
• Jakabov palác, honosná novogotická vila v Mlýnské ulici, nedaleko od hlavního nádraží.

Galerie

• 

  Katedrála od jihu

• 

  Kaple sv. Michala

• 

  Urbanova věž

• 

  Hlavní ulice, v pozadí katedrála

• 

  Kostel sv. Trojice

• 

  Miklušova věznice

Geografie a přírodní poměry

Město leží ve východní části Slovenska v Košickém kraji, v blízkosti hranic s Maďarskem (20 km), Ukrajinou (80 km) a Polskem (90 km) na křižovatce historických obchodních cest. Od hlavního města Bratislavy jsou vzdáleny asi 400 km. Centrum města leží v nadmořské výšce 208 metrů, nejvyšším bodem města je vrch Hradová - 466,1 m n.m., který patří do masivu Černé hory.

Město se rozprostírá na obou březích řeky Hornád v geografickém styku severního výběžku Východopanonské pánve - Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří, které město ohraničuje na severozápadě masivem Černé hory a Volovských vrchů. Z východu ho obklopuje hradba Slanských vrchů sopečného původu.

Vodstvo

Město patří do povodí řek Hornád - Slaná - Tisa. Řeka Hornád protéká východní částí města. Pravými přítoky Hornádu jsou Myslavský potok a potok Čermeľ. Městskou částí Šaca v západní části města teče ze severu na jih řeka Ida. Jižně od Košic se do Hornádu vlévají levostranné přítoky Torysa a Olšava. Před povodněmi město chrání přehrady na Hornádu Ružín I a Ružín II.

Vodní poměry města nebyly příznivé pro vytvoření přírodních vodních ploch. V intravilánu města a jeho okolí se nachází umělé vodní nádrže na řekách Hornád a Ida. Podél Hornádu v jižní části města jsou zachovány slepá ramena.

• vodná plocha Jezero
• Seligovo jezero
• Čanianská jazerá
• vodní nádrž Bukovec - zásobárna pitné vody
• vodní nádrž Poľov - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
• vodní nádrž Pod Bukovcom - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice

Podnebí

Podnebí Košic je kontinentálně mírné s průměrnými teplotami -3 °C v lednu a 19 °C v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,4 - 8,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 600 – 650 mm.

Letiště Košice	2001		2002		2003
Měsíc	Měsíční průměry	Úhrny srážek	Měsíční průměry	Úhrny srážek	Měsíční průměry	Úhrny srážek
Leden	-0,2 °C	54,9 mm	-2,2 °C	5,2 mm	-3,8 °C	5,1 mm
Únor	1,1 °C	7,4 mm	2,8 °C	11,1 mm	-3,2 °C	13,4 mm
Březen	5,5 °C	89,7 mm	5,8 °C	11,4 mm	3,3 °C	6,2 mm
Duben	10,0 °C	46,6 mm	10,5 °C	25,0 mm	9,4 °C	39,5 mm
Květen	16,4 °C	31,9 mm	17,9 °C	39,3 mm	18,3 °C	37,8 mm
Červen	17,1 °C	61,7 mm	19,4 °C	88,6 mm	20,6 °C	43,4 mm
Červenec	20,5 °C	115,8 mm	22,2 °C	115,4 mm	21,3 °C	60,9 mm
Srpen	20,8 °C	25,4 mm	20,4 °C	112,6 mm	21,6 °C	81,3 mm
Září	13,3 °C	58,4 mm	14,2 °C	53,9 mm	14,7 °C	66,4 mm
Říjen	11,6 °C	18,1 mm	7,8 °C	92,7 mm	6,8 °C	81,6 mm
Listopad	2,0 °C	46,2 mm	5,3 °C	23,1 mm	5,8 °C	21,3 mm
Prosinec	-4,9 °C	10,3 mm	-3,3 °C	31,8 mm	-0,8 °C	21,1 mm

• Absolutní maximum: 38,5 °C (20. července 2007)
• Absolutní minimum: -30,5 °C (16. února 1940)

Košice – podnebí
Měsíc	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	Rok
Průměrné maximum [°C]	0	2	8	13	18	21	23	23	19	13	5	0	12
Průměrné minimum [°C]	-5	-3	0	5	9	12	13	13	10	5	0	-3	5
Srážky [cm]	2	3	3	3	6	8	8	7	5	3	4	3	61
Zdroj: Weatherbase 9. květen 2009

Partnerská města

• Budapešť, Maďarsko (spolupráce v oblasti kultury, podepsána 9. května 1997)
• Bursa, Turecko (dohoda o partnerství, podepsána 29. března 2000)
• Cottbus, Německo (dohoda o partnerství, podepsána 6. července 1992)
• Katowice, Polsko (dohoda o partnerství a spolupráci podepsána 18. 9. 2009)
• Krosno, Polsko (dohoda o partnerství a spolupráci podepsána 6. 5. 2009)
• Miskolc, Maďarsko (dohoda o spolupráci, podepsána 7. květva 1997 v Košiciach a 11. května 1997 v Miškolci)
• Mobile, USA (dohoda o partnerství podepsána 12. dubna 1991 v Mobile a 20. března 1992 v Košicích)
• Moskva, Rusko (dohoda o spolupráci, podepsána 29. listopadu 2000)
• Niš, Srbsko (dohoda o spolupráci, podepsána 22. března 2001)
• Ostrava, Česká republika (dohoda o spolupráci, podepsána 24. května 2001)
• Petrohrad, Rusko (protokol o partnerství a spolupráci, podepsán 28. října 1995)
• Plovdiv, Bulharsko (dohoda o spolupráci, podepsána 29. listopadu 2000)
• Raahe, Finsko (dohoda o družebních vztazích, podepsána 28. června 1987)
• Rzeszów, Polsko (prohlášení o regionální spolupráci, podepsáno 23. listopadu 1991)
• Užhorod, Ukrajina (dohoda o spolupráci, podepsána 16. ledna 1993)
• Verona, Itálie (prohlášení o spolupráci, podepsáno 20. srpna 1992)
• Vysoké Tatry, Slovensko (memorandum o spolupráci podepsáno 30. 6. 2006)
• Wuppertal, Německo (dohoda o spolupráci, podepsána 22. května 1980)

Související články

• Trolejbusová doprava v Košicích
• Tramvajová doprava v Košicích
• Seznam slovenských měst
• Železničná stanica Košice
• Letiště Košice
• Arcidiecéze košická
• Eparchie košická
• Dějiny Košic

Panorama Košic

Panorama centra Košic od jihovýchodu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Košice ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Košice ve Wikislovníku
• Evropské hlavní město kultury Košice 2013.
• Oficiální stránka města Košice.
• Cassovia.sk
• Panoramatické prohlídky historického centra Košic.
• Článek „Ci pana, ta co v tych Košicoch zrobili?“
• Dějiny košických Židů.
• Cassovia Digitalis Mestská digitálna knižnica (De/Sk/Hu/En)