Wole Soyinka
| Wole Soyinka | |
.jpg) Wole Soyinka v roce 2008 |
|
| Narození | 13. července 1934 (81 let) Abeokuta |
|---|---|
| Povolání | dramatik, básník, spisovatel, romanopisec, filosof a esejista |
| Národnost | Jorubové |
| Stát |  Nigérie |
| Alma mater | Univerzita v Leedsu |
| Významná díla | Aké: léta dětství, Bratr Jero v nesnázích, Proměna bratra Jera |
| Ocenění | Nobelova cena za literaturu (1986) |
 citáty na Wikicitátech |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akinwande Oluwole Soyinka (* 13. července 1934, Abeokuta) je anglicky píšící nigerijský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1986.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Soyinka pochází z kmene Jorubů v západní Nigéerii. Studoval v Ibadanu a pak na universitě v britském Leedsu, kde roku 1973 získal doktorát. Pak působil jako dramatik i jako herec v Royal Court Theatre v Londýně. Po návratu do Nigérie studoval africké drama a učil na univerzitách v Lagosu, Ibadanu a v Ife, kde se v roce 1975 stal profesorem srovnávací literatury. Během občanské války v Nigérii se silně angažoval za zastavení bojů, byl obviněn se spojenectví s povstalci z Biafry a v letech 1967-1969 řadu měsíců vězněn. Tyto persekuce pokračovaly i později, nebylo mu například umožněno zúčastnit se světového kongresu PEN klubu v roce 1994 v Praze.[1] Proto odešel dobrovolně do exilu a žil převážně v USA. Do vlasti se vrátil až roku 1998, poté, co zemřel nigerijský diktátor Sani Abacha.
Ve svých divadelních hrách vychází Soyinka často z tradičního afrického divadla s kombinací hudby, tance a dramatického děje, přičemž se nechává inspirovat i jorubskou mytologií. Jeho románová tvorba bývá dávána do souvislostí s experimentálním proudem moderní literatury. Roku 1986 získal jako první Afričan Nobelovu cenu za literaturu s odůvodněním, že jde o spisovatele, "který v široké kulturní perspektivě a s výraznými poetickými tóny zobrazuje drama lidské existence" (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Poezie[editovat | editovat zdroj]
- Idanre & Other Poems (1967, Idanre a jiné básně),
- Poems From Prison (1969, Básně z vězení), rozšířeno roku 1972 pod názvem A Shuttle in the Crypt,
- Ogun Abibimañ (1976), poema,
- Mandela's Earth and Other Poems (1988, Mandelovo srdce a jiné básně),
- Samarkand and Other Markets I Have Known (2002).
Próza[editovat | editovat zdroj]
- The Interpreters (1965, Tlumočníci), román,
- The Man Died (1972, Člověk zemřel), autobiografické dílo (vzponímky na dobu strávenou ve věznění),
- Season of Anomy (1973, Období nezákonnosti), román,
- Myth, Literature and the African World (1976), Mýtus, literatura a africký svět), eseje,
- Aké : the Years of Childhood (1981, Aké: léta dětství), autobiografické dílo,
- Art, Dialogue & Outrage (1988), eseje.
Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]
- The Swamp Dwellers (1959, Obyvatelé bažín),
- The Lion and the Jewel (1959, Lev a klenot),
- Zhe Strong Breed (1962, Silné plemeno),
- A Dance of the Forests (1963, Tanec pralesů),
- The Road (1965, Silnice),
- Kongi's Harvest (1966),
- Madmen and Specialists (1971, Blázni a specialisté),
- The Jero Plays (1973), obsahuje The Trials of Brother Jero (Bratr Jero v nesnázích) a Jero's Metamorphosis (Proměna bratra Jera), divadelní hry o "prorokovi", který hlásá svou jedinou víru na plážích nedaleko velkoměsta a žije z hlouposti svých věřících.
- Camwood on the Leaves (1973),
- Death and the King's Horseman (1975, Smrt a královský jezdec),
- Opera Wonyosi (1981),
- A Play of Giants (1984, Hra obrů),
- Requiem for a Futurologist (1985, Requiem za futurology),
- From Zia, With Love ; and, A Scourge of Hyacints (1992),
- King Baabu : a Play in the Manner (2002, Král Baabu).
Česká vydání[editovat | editovat zdroj]
- Silnice , Dilia, Praha 1979, přeložila Helena Synková,
- Bratr Jero v nesnázích, Proměna bratra Jera, Dilia, Praha 1988, přeložili Lubomír Synek a Helena Synková,
- Smrt a královský jezdec, Dilia, Praha 1989, přeložila Ivana Jílovcová-Fieldová,
- Aké: léta dětství, BB art, Praha 2003, přeložil Vladimír Klíma.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Josef B. Michl: Laureatus Laureta, Arca Jimfa, Praha 1995, str. 282-285
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Wole Soyinka ve Wikicitátech- Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wole Soyinka
- Profil na stránkách Festivalu spisovatelů Praha
- Wole Soyinka. (anglicky)
- The Wole Soyinka Society
- Pidgin English in works of Wole Soyinka
- African Literature Bookstore
- Wole Soyinka (rozhovor z cyklu České televize "Na plovárně") - video on-line v archivu ČT
