Ufa
Ufa Уфа / Өфө |
|
Sídliště s mešitou Chamza Ufa |
|
Poloha | |
---|---|
Zeměpisné souřadnice | 54°45′ s. š., 55°58′ v. d. |
Nadmořská výška | 150 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+5[1] |
Stát | Rusko |
federální okruh | Povolžský |
autonomní republika | Baškortostán |
Administrativní dělení | 7 rajónů |
Republika Baškortostán na mapě Ruska |
|
Ufa
|
|
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 753,7 km² |
Počet obyvatel | 1 062 300[2] ▲ (2010) |
Hustota zalidnění | 1409 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (přes 50 %), Tataři (30 %), Baškirové (16 %), Kazaši, Ukrajinci a další |
Náboženské složení | pravoslaví a sunnitský islám |
Správa | |
Starosta | Irek Jalapov |
Oficiální web | http://www.ufacity.info/ |
Telefonní předvolba | +7 347 |
PSČ | 450000-450999 |
Ufa (rusky Уфа, adjektivum: уфимский (ufimskij); baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy (Karaidel) do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačova. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.
S výstavbou Samarsko-zlatoustské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.
Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.
V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.
Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky)
- ↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.
- ↑ Добро пожаловать, «Уфа»!, rusfootball.info (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ufa ve Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města