Rwanda

Rwandská republika Repubulika y'u Rwanda République Rwandaise Republic of Rwanda
Vlajka Znak
Hymna: Rwanda Nziza
Motto: Ubumwe, Umurimo, Gukunda Igihugu (Jednota, práce, patriotismus)
Geografie
Poloha Rwandy
Hlavní město:	Kigali
Rozloha:	26 338 km² (148. na světě) z toho 14,8 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Karisimbi (4507 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
Poloha:	1°56′25″ j. š., 29°52′26″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 473 282 (77. na světě, červenec 2009)
Hustota zalidnění:	343 ob. / km² (29. na světě)
HDI:	▲ 0,435 (nízký) (165. na světě, 2007)
Jazyk:	rwandština, francouzština, angličtina, svahilština
Národnostní složení:	Hutuové (84%), Tutsiové (15%)
Náboženství:	katolíci (56%), protestanti (37%), muslimové (5%)
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Vznik:	1. července 1962 (vyhlášení nezávislosti na Belgii)
Prezident:	Paul Kagame
Předseda vlády:	Anastase Murekezi
Měna:	rwandský frank (RWF)
HDP/obyv. (PPP):	899 USD (165. na světě, 2008)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	646 RWA RW
MPZ:	RWA
Telefonní předvolba:	+250
Národní TLD:	.rw
multimediální obsah na Commons

Mapa Rwandy

Rwanda, oficiálně Rwandská republika (anglicky Republic of Rwanda, francouzsky République Rwandaise, v kinyarwandě Repubulika y'u Rwanda) je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Kongem (na západě). Rozloha je 26 338 km². Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.

Historie

Nejstarší osídlení

Historie nejstaršího osídlení Rwandy není příliš dobře prozkoumána, na základě skutečnosti, že oblast národního parku Nyungwe byla teplá a úrodná i během poslední doby ledové se předpokládá příchod lidí již v neolitu. Předpokládá se, že tito původní obyvatelé byli Pygmejové skupiny Twa, kteří na tomto území žijí dodnes. Tito lovci a sběrači byli později vytlačeni početnějšími bantuskými kmeny. Bantuové se na území Rwandy usadili pravděpodobně v 6.-8. století a zde se postupně stali zemědělci a splynuli do jednoho etnika - Hutuů. Ve 13. století začaly z jihu na území Rwandy postupně pronikat pastevecké kmeny z bantuské jazykové skupiny - Tutsiové.

Tutsiové si Hutuy postupně podrobili a v 15. století byl jejich vůdce Ruganzu Bwimba schopen založit tzv. království Banyarwanda, které zaniklo až koncem 19. století.

Koloniální období

Na konci 19. století začínají Němci hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak nové kolonie. A tak se tato oblast stává jejich kořistí, v roce 1890 je Ruanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Jsou také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohlubuje. Proto se zvyšuje odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce 1916 přebírá koloniální vedení nad Ruandou–Urundi Belgie. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňují menšinové Tutsie. Hutuové nemohou vykonávat vysoké pozice ve státě a jsou v podstatě belgickou vládou diskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost. V roce 1948 po vzniku OSN zůstává Ruanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikají první politické strany v Ruandě a Urundi. Strany vznikají na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce 1962, kdy končí belgický mandát a Belgie prohlašuje oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalo monarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce 1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.

Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii

Od roku 1946 byla Rwanda poručenským územím OSN. Roku 1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce dochází ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně dochází ke svržení Tutsijské monarchie a Tutsiové jsou odstraňování z politického života. Velká část z nich tak odchází do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získává Rwanda autonomii a volby vyhrávají Hutuové. 28. ledna 1961 dochází k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také koná referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem je poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení monarchie. Rwanda se stává opravdu nezávislou 27. června 1962, kdy přestává být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystají na budoucí vpád do Rwandy. Požadují návrat bývalého režimu ve Rwandě. K tomu opravdu dochází roku 1963, kdy Tutsiové provádějí invazi do Rwandy. V důsledku tohoto útoku dochází k masivním represím, které jsou zaměřené proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem je asi 12 000 zabitých Tutsiů a útěk Tutsiů do okolních zemí jako je Uganda, Tanzanie, Zair a Burundi. Mezi roky 1959 a 1964 tak prchá ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů. Roku 1973 dochází k vojenskému puči a prezidentem se stává generál Juvénal Habyarimana. Ten svrhává vládu strany Mouvement Démocratique Républicain a také prezidenta Grégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stává prezidentem a zakládá vlastní stranu. Dále dává vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku 1991 se Rwanda stává pluralitním státem. V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, již kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začíná občanská válka. RPF dosahuje významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagují zabíjením Tutsiů. Nastává příměří, ale už v lednu roku 1991 dochází k dalším bojům. Další příměří je podepsáno v dubnu roku 1993, kdy dochází k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF – rozdělení moci v zemi. Toto však nevychází a boje nekončí. Roku 1994 dochází k sestřelení letadla, na jehož palubě se nachází prezidenti Rwandy a Burundi. Následuje obrovská vlna násilí.

Občanská válka a genocida

Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla občanská válka od roku 1990 a rwandská genocida roku 1994, jejímiž obětmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě Kigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších genocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války uprchlo před válkou do sousedních zemí, většina do Zairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen zairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristy Jorise Postemy mír ve Rwandě stojí na prezidentovi Kagameovi a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.

Politika

Přehled nejvyšších představitelů státu

28.1.1961-26.10.1961 – Dominique Mbonyumutwa – prezident; MDR-PARMEH
26.10.1961-5.7.1973 – Grégoire Kayibanda – prezident; MDR-PARMEH
5.7.1973-1.8.1973 – Juvénal Habyarimana – předseda Výboru pro mír a národní jednotu; voj.
1.8.1973-6.4.1994 – Juvénal Habyarimana – prezident; voj., MRND, MRNDD
8.4.1994-18.7.1994 – Théodore Sindikubwabo – úřadující prezident; MRNDD
19.7.1994-23.3.2000 – Pasteur Bizimungu – prezident; FPR
24.3.2000-22.4.2000 – Paul Kagame – prozatímní prezident; FPR
od 22.4.2000 – Paul Kagame – prezident; FPR

Demografie

V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, Hutuové a Tutsiové. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané. V zemi jsou úředními jazyky rwandština, francouzština a angličtina. Některé menšiny mluví i svahilsky.

Ekonomika

Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se káva a čaj.

V současnosti ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako "Vize 2020," v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavená počítači, skenery a další kancelářskou elektronikou, a též připojením k internetu. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základům podnikání. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce 2012 měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.

Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatek elektřiny a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce 2011 by ale měla být spuštěna komerční těžba metanu v jezeře Kivu, jenž se bude spotřebovávat v nové elektrárně, která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. Z Keni do Rwandy již směřuje optický kabel s rychlým internetem.

Města

• Kigali (hlavní)
• Biumba
• Remera
• Kibungu
• Rwamagana
• Kayonza
• Nyakayaga
• Gabiro
• Nyakatale
• Gisenye
• Butaré
• Kibingo

Odkazy

Související články

• Burundi
• Ruanda–Urundi
• Rwandská genocida
• Občanská válka ve Rwandě
• Kolonialismus
• Hutuové
• Tutsiové
• Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů

Externí odkazy

• Galerie Rwanda ve Wikimedia Commons
• Rwanda - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Rwanda (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Rwanda Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Rwanda [online]. U.S. Department of State, 2011-04-12, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Rwanda [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-20, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky) 
• CLAY, Daniel; LEMARCHAND, René. Rwanda [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)