Rwanda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rwandská republika
Repubulika y'u Rwanda
République Rwandaise
Republic of Rwanda
Vlajka Rwandy
Vlajka
Znak Rwandy
Znak
Hymna: Rwanda Nziza
Motto: Ubumwe, Umurimo, Gukunda Igihugu
(Jednota, práce, patriotismus)
Geografie

LocationRwanda.svg Poloha Rwandy

Hlavní město: Kigali
Rozloha: 26 338 km² (148. na světě)
z toho 14,8 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Karisimbi (4507 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Poloha: 1°56′25″ j. š., 29°52′26″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 473 282 (77. na světě, červenec 2009)
Hustota zalidnění: 343 ob. / km² (29. na světě)
HDI: 0,435 (nízký) (165. na světě, 2007)
Jazyk: rwandština, francouzština, angličtina, svahilština
Národnostní složení: Hutuové (84%), Tutsiové (15%)
Náboženství: katolíci (56%), protestanti (37%), muslimové (5%)
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 1. července 1962 (vyhlášení nezávislosti na Belgii)
Prezident: Paul Kagame
Předseda vlády: Anastase Murekezi
Měna: rwandský frank (RWF)
HDP/obyv. (PPP): 899 USD (165. na světě, 2008)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 646 RWA RW
MPZ: RWA
Telefonní předvolba: +250
Národní TLD: .rw
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Mapa Rwandy

Rwanda, oficiálně Rwandská republika (anglicky Republic of Rwanda, francouzsky République Rwandaise, v kinyarwandě Repubulika y'u Rwanda) je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Kongem (na západě). Rozloha je 26 338 km². Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší osídlení[editovat | editovat zdroj]

Historie nejstaršího osídlení Rwandy není příliš dobře prozkoumána, na základě skutečnosti, že oblast národního parku Nyungwe byla teplá a úrodná i během poslední doby ledové se předpokládá příchod lidí již v neolitu. Předpokládá se, že tito původní obyvatelé byli Pygmejové skupiny Twa, kteří na tomto území žijí dodnes. Tito lovci a sběrači byli později vytlačeni početnějšími bantuskými kmeny. Bantuové se na území Rwandy usadili pravděpodobně v 6.-8. století a zde se postupně stali zemědělci a splynuli do jednoho etnika - Hutuů. Ve 13. století začaly z jihu na území Rwandy postupně pronikat pastevecké kmeny z bantuské jazykové skupiny - Tutsiové.

Tutsiové si Hutuy postupně podrobili a v 15. století byl jejich vůdce Ruganzu Bwimba schopen založit tzv. království Banyarwanda, které zaniklo až koncem 19. století.

Koloniální období[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století začínají Němci hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak nové kolonie. A tak se tato oblast stává jejich kořistí, v roce 1890 je Ruanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Jsou také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohlubuje. Proto se zvyšuje odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce 1916 přebírá koloniální vedení nad Ruandou–Urundi Belgie. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňují menšinové Tutsie. Hutuové nemohou vykonávat vysoké pozice ve státě a jsou v podstatě belgickou vládou diskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost. V roce 1948 po vzniku OSN zůstává Ruanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikají první politické strany v Ruandě a Urundi. Strany vznikají na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce 1962, kdy končí belgický mandát a Belgie prohlašuje oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalo monarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce 1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.

Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1946 byla Rwanda poručenským územím OSN. Roku 1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce dochází ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně dochází ke svržení Tutsijské monarchie a Tutsiové jsou odstraňování z politického života. Velká část z nich tak odchází do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získává Rwanda autonomii a volby vyhrávají Hutuové. 28. ledna 1961 dochází k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také koná referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem je poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení monarchie. Rwanda se stává opravdu nezávislou 27. června 1962, kdy přestává být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystají na budoucí vpád do Rwandy. Požadují návrat bývalého režimu ve Rwandě. K tomu opravdu dochází roku 1963, kdy Tutsiové provádějí invazi do Rwandy. V důsledku tohoto útoku dochází k masivním represím, které jsou zaměřené proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem je asi 12 000 zabitých Tutsiů a útěk Tutsiů do okolních zemí jako je Uganda, Tanzanie, Zair a Burundi. Mezi roky 1959 a 1964 tak prchá ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů. Roku 1973 dochází k vojenskému puči a prezidentem se stává generál Juvénal Habyarimana. Ten svrhává vládu strany Mouvement Démocratique Républicain a také prezidenta Grégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stává prezidentem a zakládá vlastní stranu. Dále dává vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku 1991 se Rwanda stává pluralitním státem. V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, již kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začíná občanská válka. RPF dosahuje významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagují zabíjením Tutsiů. Nastává příměří, ale už v lednu roku 1991 dochází k dalším bojům. Další příměří je podepsáno v dubnu roku 1993, kdy dochází k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF – rozdělení moci v zemi. Toto však nevychází a boje nekončí. Roku 1994 dochází k sestřelení letadla, na jehož palubě se nachází prezidenti Rwandy a Burundi. Následuje obrovská vlna násilí.

Občanská válka a genocida[editovat | editovat zdroj]

Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla občanská válka od roku 1990 a rwandská genocida roku 1994, jejímiž obětmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě Kigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších genocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války uprchlo před válkou do sousedních zemí, většina do Zairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen zairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristy Jorise Postemy mír ve Rwandě stojí na prezidentovi Kagameovi a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.[2]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Přehled nejvyšších představitelů státu[editovat | editovat zdroj]

28.1.1961-26.10.1961 – Dominique Mbonyumutwa – prezident; MDR-PARMEH
26.10.1961-5.7.1973 – Grégoire Kayibanda – prezident; MDR-PARMEH
5.7.1973-1.8.1973 – Juvénal Habyarimana – předseda Výboru pro mír a národní jednotu; voj.
1.8.1973-6.4.1994 – Juvénal Habyarimana – prezident; voj., MRND, MRNDD
8.4.1994-18.7.1994 – Théodore Sindikubwabo – úřadující prezident; MRNDD
19.7.1994-23.3.2000 – Pasteur Bizimungu – prezident; FPR
24.3.2000-22.4.2000 – Paul Kagame – prozatímní prezident; FPR
od 22.4.2000 – Paul Kagame – prezident; FPR

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, Hutuové a Tutsiové. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané.[3] V zemi jsou úředními jazyky rwandština, francouzština a angličtina. Některé menšiny mluví i svahilsky.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se káva a čaj.

V současnosti ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako "Vize 2020," v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavená počítači, skenery a další kancelářskou elektronikou, a též připojením k internetu. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základům podnikání. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce 2012 měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.[4]

Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatek elektřiny a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce 2011 by ale měla být spuštěna komerční těžba metanu v jezeře Kivu, jenž se bude spotřebovávat v nové elektrárně, která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. Z Keni do Rwandy již směřuje optický kabel s rychlým internetem.[4]

Města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [[1]]. Britský Commonwealth se rozšířil, 54. členskou zemí je Rwanda. iHNed.cz [online]. . Dostupné online.  
  2. POLOCHOVÁ, Iveta. Rwanda? To je sopka ucpaná špuntem. Výbuch hrozí stále. iDNES.cz [online]. 3. dubna 2014 16:02. Dostupné online.  
  3. Člověk v tísni
  4. a b LINDER, Tomáš. Jak se staví tygr. Respekt. 2010-05-21.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Galerie Rwanda ve Wikimedia Commons
  • Rwanda - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Rwanda (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Rwanda Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Rwanda [online]. U.S. Department of State, 2011-04-12, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Rwanda [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-20, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  • CLAY, Daniel; LEMARCHAND, René. Rwanda [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)