1990

Demografický vývoj v Česku
	1990
Střední stav obyvatel	10 362 740
Narození	131 094
Zemřelí	129 166
Přirozený přírůstek	1 398
Přírůstek stěhováním	624
Celkový přírůstek	2 022
	Tento box: zobrazit • diskuze

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄ 19. st. • 20. století
◄◄ ◄ 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 ► ►►

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události[editovat | editovat zdroj]

1990
Doprava 1990 v loďstvech 1990 v dopravě 1990 v letectví Kultura 1990 ve filmu 1990 v hudbě Sport 1990 ve sportu

Československo

1. ledna – Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v období let 1949–1989 oficiálně neslo název Gottwaldov).
1. ledna – Prezident republiky Václav Havel vyhlásil všeobecnou amnestii.
1. února – Zanikla Státní bezpečnost.
7. února – Byla zrušena Národní fronta – organizace, která v období vlády jedné strany sdružovala hnutí a svazy, které se mohly podílet na vládě.
únor – Na pozvání prezidenta Václava Havla přijel do Prahy Tändzin Gjamccho. Byla to první návštěva dalajlámy v Československu a v českých zemích vůbec.
26. února – Prezident ČSSR Václav Havel a nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov podepsali v Moskvě dohodu upravující vztahy mezi oběma zeměmi. Ministři zahraničí ČSSR a SSSR schválili ujednání o odsunu sovětských vojsk z území Československa.
28. února – Byl založen Liberální institut.
21. březen - Poprvé bylo spuštěno rádio Evropa 2.
29. března – Československá socialistická republika se transformovala v ČSFR.
31. března – Došlo k transformaci KSČ na KSČM.
21.–24. dubna – Československo poprvé v celé jeho historii navštívil papež Jan Pavel II. (jako kardinál Karol Wojtyla byl na pohřbu Štěpána kardinála Trochty v Litoměřicích již v roce 1974)
23. dubna – Československá federativní republika se transformovala na Českou a Slovenskou Federativní Republiku; tím skončila pomlčková válka, i když název státu odporoval spisovné češtině
10. května – Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněny do UK.
14. května – Došlo k velkým změnám ve vysílání Československé televize. Bylo zahájeno vysílání na třetím programu OK3. Zároveň došlo i k velkým programovým změnám, zejména ve zpravodajství – hlavní zpravodajská relace Televizní noviny byla přejmenována na Deník ČST.
2. června – V Praze na Staroměstském náměstí došlo k výbuchu amatérsky vyrobené bomby. 15 lidí bylo zraněno. Pachatele útoku se dosud nepodařilo vypátrat.
8.–9. června – proběhly Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění.
5. července – Prezidentem ČSFR byl zvolen Václav Havel.
25. srpna – U obce Spálov na okrese Semily došlo k železniční nehodě, při které se srazil motorový osobní vlak jedoucí z Železného Brodu do Tanvaldu s nákladním vlakem jedoucím opačným směrem. K nehodě došlo v těžko přístupném terénu. V důsledku srážky a následného požáru zahynulo 14 osob.
18. října – Na dole Barbora v Karviné došlo k výbuchu metanu, který si vyžádal 30 obětí na životech z řad horníků.
25. října – Federální shromáždění ČSFR přijalo zákon upravující tzv. "malou privatizaci", která znamenala první větší přesun státního majetku do soukromých rukou. Jednalo se zejména o veřejné soutěže a dražby menších provozoven.
29. října – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.
Obnoven Klub angažovaných nestraníků.
Vzniklo Ministerstvo životního prostředí.

Svět

11. března – Litva vyhlásila nezávislost.
11. března – Ayrton Senna zvítězil v Grand Prix USA.
15. března – Michail Gorbačov byl zvolen prezidentem SSSR.
24. března – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu.
31. března – Nepokoje proti dani z hlavy ve Spojeném království
4. května – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
8. května – Estonsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
18. května – Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž—Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
22. května – Sjednocení Jemenu.
31. května – V Německé demokratické republice byl Karl-Marx Stadt (v Česku také známý jako Saská Kamenice) přejmenován na svůj původní název, Chemnitz.
27. června – Bělorusko vyhlásilo nezávislost.
1. července – Společnou měnou pro NDR a NSR se stala západoněmecká marka (DM).
16. července – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
2. srpna – Irák napadl a anektoval Kuvajt. Tím byla zahájena válka v Perském zálivu.
3. října – Sjednocení Německa.
27. října – Saparmurad Nijazov se stal prezidentem Turkmenistánu.
9. prosince – vyhrál Lech Wałęsa prezidentské volby a stal se prvním demokraticky zvoleným polským prezidentem.
23. prosince – Referendum o nezávislosti a samostatnosti Slovinska schválilo možnost oddělení Slovinska od Jugoslávie.
Namibie vyhlásila nezávislost.
Konec občanské války v Libanonu.
Založena Strana zelených.
Vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory.
Rezignace Margaret Thatcherové na post ministerského předsedy Spojeného království.
John Major se stává ministerským předsedou Spojeného království.
došlo ke třem devalvacím uměle nadhodnocené koruny o více než 86 % až na 28 Kč/USD.

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

24. ledna – Hiten – průlet kolem družice Měsíce.
25. dubna – Na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled.
10. srpna – Americká sonda Magellan se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování.
6. října – Sonda Ulysses – průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze.
13. října – nad územím Československa a Polska proletěl atmosférou Země meteoroid a opět se vrátil do kosmického prostoru.
Konec ARPANETu – viz Internet.
Guido van Rossum navrhl Python, tj. interpretovaný objektově orientovaný programovací jazyk.
Navržen jazyk HTML.
Kreml a Rudé náměstí bylo prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.
Katedrála sv. Izáka Petrohrad byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO.
Zanikla Gruppe 47.