Sonda Cassini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Current event marker.png
Shuttle.svg
Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.
Informace zde uvedené se vzhledem k vývoji mise mohou průběžně měnit.

Cassini
Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg
COSPAR 1997-061A
Katalogové číslo 25008
Start 15. října 1997
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Titan 4B Centaur
Stav objektu na saturnocentrické oběžné dráze
Provozovatel USA, NASA – JPL
Výrobce USA, NASA – JPL
Druh planetární sonda
Dceřiné těleso Huygens
Hmotnost vzletová 5712 kg
prázdná 2523 kg
Parametry dráhy
Centrální těleso Saturn
Aktuální pozice Solar System Simulator

Cassini je americká planetární sonda, určená pro průzkum planety Saturn, jejích prstenců a systému jejích měsíců. Vypuštěna byla v roce 1997 a v roce 2014 je stále funkční. Na jejím přístrojovém vybavení se podílely také evropská organizace pro výzkum vesmíru ESA a italská národní kosmická agentura ASI. Sonda má dvě samostatné části: mateřskou sondu Cassini (pojmenovanou po italském astronomovi Giovanni Domenico Cassinim) a atmosférickou sondu Huygens (pojmenovanou po holandském vědci Christiaanu Huygensovi).

Pozemním sledováním rádiového signálu vysílaného sondou jednak ke studiu vysoké atmosféry a ionosféry planety, jednak ke zjišťování vlastností gravitačního pole Saturnu a jeho jednotlivých měsíců je pověřeno středisko NASA v Pasadeně.

Během letu po meziplanetární dráze a v počáteční fázi letu sondy Cassini po oběžné dráze kolem planety byla k ní připojena i sonda Huygens, určená k průzkumu měsíce Titan.

Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]

Sonda Cassini nese soubor vědeckých přístrojů, který tvoří:

  • kamerový systém se dvěma CCD kamerami;
  • ultrafialový zobrazující spektrograf;
  • mapující spektrograf pro viditelnou a infračervenou oblast;
  • kombinovaný infračervený spektrometr;
  • radiolokátor a radarový výškoměr;
  • analyzátor kosmického prachu;
  • plazmový spektrometr;
  • hmotový spektrometr;
  • magnetometr;
  • magnetosférické zobrazovací zařízení;
  • soubor přístrojů pro studium vlastností plazmatu.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu

První plánovaný datum startu byl 6. října 1997, ten se ale nezdařilo dodržet pro poruchu klimatizačního zařízení na modulu Huygens. Následné poškození ochranné fólie pouzdra způsobilo týdenní odklad. Další plánovaný datum startu byl 13. října, ale tentokrát startu zabránilo nepříznivé počasí na mysu Canaveral.

Po startu 15. října 1997 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě (USA) bylo vzhledem k značné hmotnosti sondy během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů při dvou průletech kolem Venuše (26. dubna 1998 ve výši 234 km a 24. června 1999 ve výši 600 km), kolem Země (18. srpna 1999 ve výši 1171 km) a kolem Jupiteru (30. prosince 2000 ve výši přibližně 10 mil. km). Každý z těchto gravitačních manévrů sondu urychlil, čímž se podstatně zkrátila doba přeletu k Saturnu. Průletů kolem Venuše a Země bylo využito ke kalibraci vědeckých přístrojů, v oblasti planety Jupiter sonda prováděla v omezeném rozsahu vědecká měření.

Cíle dosaženo[editovat | editovat zdroj]

Do Saturnovy sféry gravitačního vlivu vstoupila sonda 9. března 2004. Zážehem hlavního korekčního motoru na dobu 96 minut byla 1. července 2004 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Dne 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na měsíci Titan. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jako retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.

Snímek Saturnu a jeho prstenců ze dne 19. 7. 2013

Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a dvě hodiny po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese. Pravděpodobně na povrchu měsíce vydržela pracovat 4 hodiny, avšak Cassini, zprostředkovávající informace, se dostala do jeho zákrytu, přenos byl tedy přerušen.

V dosavadním průběhu mise sonda provedla výzkum měsíců Saturnu. V prosinci 2007 odeslala sonda na Zem fotografie svědčící o existenci tekutých uhlovodíků na měsíci Titan. V tu dobu jej minula po čtyřicáté.

Konec mise byl původně plánován na 30. června 2008, 15. dubna 2008 však NASA oznámila prodloužení mise nejméně o dva roky.[1] V roce 2014 došlo k dalšímu prodloužení mise sondy.[2]

V letech 2010 až 2012 sonda proletěla třikrát poblíž měsíce Enceladus u Saturnu. Na jaře 2014 byly oznámeny výsledky přijatých dat, svědčící o velkém množství slané vody pod povrchem měsíce.[3][4]

Na podzim 2013 NASA oznámila příjem signálů ze sondy, pocházejících z měření infračerveným spektrometrem u měsíce Titan, dosvědčujícím existenci molekul propanu či propylenu.[5]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Sonda je pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma G. D. Cassiniho (1625 - 1712), který se nebývalou měrou zasloužil o výzkum Saturnu a objevil čtyři jeho měsíce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BROWN, Dwayne; MARTINEZ, Carolina. NASA Extends Cassini's Grand Tour of Saturn. Cassini-Huygens, Mission to Saturn & Titan [online]. 2008-04-15 [cit. 2008-04-17]. Dostupné online.  
  2. ↑ LEONE, Dan. Curiosity, Cassini Among 7 Extended Planetary Missions [online]. Spacenews.com, [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ mik, Novinky. Tekutý slaný oceán pod povrchem Saturnova měsíce má hloubku 10 kilometrů. Novinky.cz [online]. 2014-04-15 [cit. 2014-04-15]. Dostupné online.  
  4. ↑ ČADEK, Ondřej. Geofyzici z MFF objasňují aktivitu gejzírů na Enceladu [online]. Matfyz.cz, 2015-07-14, [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.  
  5. ↑ Novinky. Sonda Cassini na měsíci Titanu objevila stopy plastu. Novinky.cz [online]. 2013-10-02 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sonda_Cassini&oldid=12754241“