Magnezit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Magnezit
Magnesite.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec MgCO3
Identifikace
Barva bílá, šedá, žlutá, hnědá, černá
Vzhled krystalu romboedry, skalenoedry
Soustava klencová
Tvrdost 4–4,5
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nω = 1,700
nε = 1,509
Vryp bílý
Hustota 3 g/cm³
Rozpustnost v horké HCl

Magnezit (Karsten, 1808), chemický vzorec MgCO3 (uhličitan hořečnatý), je klencový minerál.
Název odvozen z chemického složení.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • metamorfní – přeměnou serpentinitů (hadců) působením vody s rozpuštěným CO2. Na takovýchto výskytech nacházíme často společně s opálem;
  • hydrotermální – metasomatickým zatlačením vápenců a dolomitů za přínosu Mg a odnosu Ca;
  • sedimentární – vysrážením z mořské vody při vypařování v mělkých zálivech v aridních oblastech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vzácně klencové krystaly (skalenoedry, romboedry) do velikosti 30 cm. Agregáty běžně hrubě až jemně zrnité, zemité nebo celistvé (porcelánovité).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4–4,5, křehký, hustota 3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1011}, lom lasturnatý. Před dmuchavkou puká ale netaví se.
  • Optické vlastnosti: Barva: Bezbarvý, bílá, šedavě bílá, nažloutlá, narůžovělá, hnědá až černá, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Luminiscence někdy žlutobílá, zelenobílá, modrobílá. Triboluminiscence.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 28.83 %, C 14.25 %, O 56.93 %, příměsi Ca, Mn, Fe. Rozpustný v horkých kyselinách.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • breunnerit – (Mg,Fe)CO3 – vyšší obsah Fe

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

  • povrchová těžba – v lomech, pokud ložisko vystupuje na povrch či leží nehluboko pod povrchem. Při tomto způsobu těžby mizí celé kopce nebo vznikají hluboké jámy na straně jedné a vznikají nové kopce z hlušiny na straně druhé.
  • podpovrchová (hlubinná) těžba – těžba tzv. "volnou komorou", kdy se v ložisku vyrubají až 30 metrů vysoké dutiny, jejichž strop je podepřen ponechanými pilíři. V tomto případě dochází po čase ke zřícení dutin s následnými projevy: vznik propadlin na povrchu, změny v systému povrchových i podpovrchových vod. Částečně je možné tyto negativní dopady zmírnit zaplněním vyrubaného prostoru hlušinou.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Přidává se do průmyslových hnojiv jako složka dodávající rostlinám potřebný hořčík pro růst a zdárný vývoj. V průmyslu se používá jako žáruvzdorný materiál, odolává teplotám až 1800 °C.[1]

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ibler Zbyněk a kol.: Technický průvodce energetika, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-7300-026-1, str. 142
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 162–166

Citace[editovat | editovat zdroj]

  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]