1985

Demografický vývoj v Česku
	1985
Střední stav obyvatel	10 336 472
Narození	136 488
Zemřelí	131 641
Přirozený přírůstek	4 240
Přírůstek stěhováním	2 195
Celkový přírůstek	6 435
	Tento box: zobrazit • diskuze

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄ 19. st. • 20. století
◄◄ ◄ 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 ► ►►

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události[editovat | editovat zdroj]

1985
Doprava 1985 v loďstvech 1985 v dopravě 1985 v letectví Kultura 1985 ve filmu 1985 v hudbě Sport 1985 ve sportu

Československo:

12. ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu, který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí. Byla narušena statika objektu, poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl.^[1]
17. dubna – 3. května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa.
3. května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč. Součástí elektrárny jsou celkem 4 bloky typu VVER 440 o výkonu 440 MW. V souvislosti s přípravou elektrárny byla v letech 1974–1978 vystavěna vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě zásobující elektrárnu chladící vodou. Poslední – čtvrtý blok začal dodávat elektrickou energii 20. července 1987. Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky. Její výstavba trvala 9 let.^[2]
22. května – Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka, který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah. V období od 17. února do 16. května t. r. se dopustil série loupežných přepadení, znásilnění a brutálních vražd na ženách v Praze. Celkem napadl minimálně 11 žen, 3 z nich jeho útok nepřežily. Díky profesionálnímu postupu pražských kriminalistů pod vedením Jiřího Markoviče byl dopaden ještě před konáním spartakiády 1985. V průběhu vyšetřování byl hodnocen jako nadprůměrně inteligentní, avšak naprosto amorální, agresivní osobnost s výraznými sklony k sadismu a nekrofilii. U Městského soudu v Praze byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Jen díky svému nízkému věku unikl jistému trestu smrti a byl 17. prosince 1985 odsouzen k nejvyššímu možnému trestu – 10 let s nařízenou ústavní léčbou. Ve vězení mu byla za účelem snížení sexuální agresivity provedena kastrace. V květnu 1994 byl propuštěn na amnestii z vězení a předán do péče psychiatrů v Opavě. V prosinci 2004 byl definitivně propuštěn na svobodu.
22. května – Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky. Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák.
21. – 24. května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně. V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka, Jihlava, Dyje a Chrudimka ze břehů, takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí. Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov a Břeclav. Ve Velkém Meziříčí na Žďársku stoupla hladina potoka Balinka natolik, že bylo do půlmetrové výše zaplaveno náměstí. Centrum města vytopila také řeka Jihlava v Třebíči. Značné škody byly zaznamenány na orné půdě, kterou na mnohých místech voda odplavila. Dopady povodně byly částečně zmírněny vlivem vodních nádrží Dalešice, Mostiště, Vranov a Vír. Jisté škody však vznikly na staveništi Novomlýnské přehradní nádrže na okrese Břeclav. Ve Východočeském kraji byl nejvíce postižen okres Chrudim, kde se vylily ze břehů řeky Chrudimka, Doubrava a Novohradka.^[3]
7. června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni. Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři. Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např. počítačovým tomografem (CT).^[4]
19. června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron. Pod vlivem alkoholu rozbíjeli osvětlením, vytrhávali dveře a sedadla kupé a vyhazovali je z oken jedoucího rychlíku stejně tak, jako láhve od alkoholu. Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku. Z osmi demolovaných vagónů byly 3 zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis. Kčs. Městský soud v Praze odsoudil 8 obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců, dalších k 5 podmíněným trestům, většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání. Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč?, který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek.^[5]
27. – 30. června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – 6. československá spartakiáda. Vystoupení téměř všech skupin obyvatel přineslo mnohé nové tělocvičné prvky. Největší ohlas vzbudilo vystoupení starších žákyň, které cvičily do rytmu skladby Michala Davida Poupata. Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů.^[6]
7. července – Na Velehradě se při příležitosti 1100. výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konalo obrovské shromáždění věřících s více než 100 tisícovou účastí. Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek, dorazil také vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli, který celebroval následnou slavnostní bohoslužbu. S projevem na shromáždění vystoupil také ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák.^[7] Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou (účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali).^[8] Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou.
15. srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje, zejm. Komárno, Nitru, Levice, Šahy, Hurbanovo, ale i Bratislavu, postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6 stupňů Richterovy škály. Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji. Zemětřesení si naštěstí nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku.^[9]
1. října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana.
2. listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská. První úsek trasy o délce 5,5 km zahrnoval 7 stanic, z toho dvě – stanice Můstek a Sokolovská (dnes Florenc) se staly přestupními na trasu A, resp. C. Trasa byla budována 6 let ve složitých podmínkách podzemí pražského středu města. Během razících a výkopových prací bylo učiněno mnoho cenných archeologických nálezů. Stavba koncipovaná jako akt československo-sovětského přátelství zahrnovala také vybudování ústřední pražské pěší zóny vedoucí ulicemi Na příkopě a 28. října. Z těchto ulic byla vymístěna veškerá doprava, včetně tramvají, jejichž provoz zde byl ukončen 4. července t. r. Součástí slavnostního zahájení provozu bylo shromáždění Pražanů na náměstí Republiky, kde se odbýval slavnostní akt předání trasy do užívání. V souvislosti se zahájením provozu trasy B byl koncem září změněn systém odbavování cestujících v metru – původní turnikety byly nahrazeny označovači jízdenek. Stanici Moskevská (dnes Anděl) pomáhali vč. projektu a výstavby budovat sovětští odborníci, kteří využili prvků typických pro moskevské metro. Souběžně s otevřením trasy byla v Moskvě otevřena stanice metra Pražská, kterou naopak pomáhali projektovat a budovat stavbaři z Československa.
5. listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté druhou nejcennější památku na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století. Na stopu cenné památky je přivedl požadavek amerického občana Dannyho Douglase, který v červnu 1984 kontaktoval československé úřady ohledně nákupu blíže nespecifikované památky s vysokou uměleckou a historickou hodnotou, která má být uložena na blíže neurčitém místě v západních Čechách. Na základě tohoto typu započali českoslovenští kriminalisté s pátráním a prohledáváním archivním záznamů, přičemž narazili na fotografii a popis relikviáře z roku 1932. Památku na bečovském zámku zřejmě před útěkem v roce 1945 uschovali příslušníci rodu Beaufortů, kteří za války kolaborovali s nacisty.

Svět:

Březen – v Moskvě zemřel generální tajemník ÚV KSSS Konstantin Ustinovič Černěnko, a na jeho místo nastoupil Michail Gorbačov, který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky.
31. března – proběhly Světové dny mládeže v Římě
26. dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení.^[10]
10. července – dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior. Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál.
13. července – V Londýně a Philadelphii se konal jeden z největších koncertů všech dob. Jednalo se o charitativní koncert, kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii. V Londýně se představili například Queen, Status Quo, Phil Collins, U2, Elton John nebo The who. Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath, Madonna, Eric Clapton, Simple Minds, Judas Priest nebo Led Zeppelin. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více jak 280 mil. dolarů.
12. srpna – v Japonsku havaroval let Japan Airlines 123. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec.
19. srpna – Silné zemětřesení (8,1 stupňů Richterovy škály) postihlo hlavní město Mexika – Mexiko a jeho okolí. Vyžádalo si téměř 12 000 lidských životů.
28. října – abdikace singapurského prezidenta Devana Naira
13. listopadu – mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů
Microsoft uveřejnil první verzi Windows
1. září byl na dně Atlantského oceánu nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic.
V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

3. října – z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis
Mark Morris objevil zdroj radiového záření ve tvaru vlákna ve středu Mléčné dráhy
Podle pozorování přechodů a zákrytů Pluta a jeho měsíce Charona určil Edward F. Tedesco, že průměr Pluta je menší než 3040 kilometrů.
Neil Turock vyslovil předpoklad, že kosmické struny jsou příčinou vzniku skupin galaxií zvaných Abellovy kupy.