Botswana

Botswanská republika Repaboliki ya Botswana Republic of Botswana
Vlajka Znak
Hymna: Fatshe leno la rona
Geografie
Poloha Botswany
Hlavní město:	Gaborone
Rozloha:	600 370 km² (44. na světě) z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Tsodilo Hills (1489 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
Poloha:	24°40′ j. š., 25°55′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	1 640 115 (144. na světě, 2005)
Hustota zalidnění:	2 ob. / km² (223. na světě)
HDI:	▲ 0,664 (střední) (126. na světě, 2007)
Jazyk:	sečwana, angličtina
Náboženství:	lidová náboženství 50 %, křesťanství 50 %
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Vznik:	30. září 1966 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident:	Ian Khama
Viceprezident:	Ponatshego Kedikilwe
Měna:	Botswanská pula (BWP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	072 BWA BW
MPZ:	RB
Telefonní předvolba:	+267
Národní TLD:	.bw
multimediální obsah na Commons

Botswana je vnitrozemský stát na jihu Afriky sousedící s Jihoafrickou republikou na jihu, Namibií na západě, Zambií na severu a Zimbabwe na severovýchodě. Hranice Botswany, Namibie, Zimbabwe a Zambie se stýkají téměř v jednom bodě. Jedná se o v pořadí třetí hospodářsky nejvyspělejší stát Afriky.

Dějiny

Na území dnešní Botswany původně žili Sanové. Od 15. st. je začali vytlačovat bantuští Bečuánci. Sanové byli nuceni ustoupit do pouště Kalahari. Na počátku 19. st. začala v jižní části země působit Londýnská misionářská společnost. Bylo zde zřízeno několik stanic. Botswanu v té době poznával i známý cestovatel D. Livingstone.

V 19. století docházelo k mezikmenovým násilnostem a výbojům Burů z Transvaalu. Khama II., vládce největšího botswanského kmene Tswana, proto požádal o pomoc Velkou Británii, která 31. března 1885 v zemi zřídila protektorát. Jižní část země byla připojena ke Kapsku.

Od 20. let 20. st. pracovala řada místních lidí jako dělníci v Jihoafrické unii. V roce 1960 získala Botswana autonomii. Bečuánsko, jak zněl původní název Botswany, získalo nezávislost v roce 1966. Botswana byla předtím jednou z nejchudších částí britského panství. Zásadní zlom v dějinách Botswany přišel již po roce jejího samostatného vývoje, když byla v zemi objevena naleziště diamantů. Mezi lety 1975 až 1990 rostlo její hospodářství nejrychleji na celém světě.

Geografie

Botswana se rozkládá na ploše 600 370 km² a řadí se tak na 45. místo na světě (po Ukrajině). Území státu je převážně rovinaté s několika náhorními plošinami. Na jihozápadě se rozprostírá poušť Kalahari, která zabírá téměř 70% území Botswany. V severozápadní části je rozlehlá delta řeky Okavango, která se po období dešťů mění v rozsáhlé mokřady. Jedná se o největší vnitrozemskou deltu na světě. Mezi významnější toky patří Limpopo, Shashe a Linyanti.

Nejvyšším bodem je Tsodilo (1 489 m n. m.).

Obyvatelstvo

Většinu obyvatel tvoří příslušníci kmene Batswana (95 %). Dalšími kmeny jsou Kalanga, Basarwa a Kgalagadi (4 %), bílí osadníci představují 1 % populace.

Polovina obyvatel vyznává původní kmenová náboženství, druhá polovina křesťanství.

Politika

Orientační mapka Botswany

V zemi je zaručena svoboda projevu, funguje zde reálná politická opozice. Od získání samostatnosti v Botswaně vládne jediná strana: Botswanská demokratická strana. BDS opakovaně zvítězila v demokratických volbách, ve kterých kandidovaly i jiné strany. Hlavními příčinami úspěšnosti BDS jsou její zásluhy o vznik samostatné Botswany, zásluhy všech tří prezidentů vzešlých z jejích řad (Seretse Khama, Quett Ketumile Masire, Festus Mogae) a dostatečný růstový potenciál ztělesněný ve vzdělaných členech strany.

V roce 1999 získala BDS 54,2 % hlasů, což je o celých 21% méně než v roce 1979. Naopak mírně posilují opoziční strany, hlavně Botswanská národní fronta, která je vůdčím prvkem politické opozice již od zrodu samostatného státu, a Botswanská kongresová strana, jenž do volebních bojů zasáhla až v předposledních volbách v roce 1999, kdy získala 11,3 % hlasů. V posledních volbách v říjnu 2004 zvítězila BDS (51,7%) před BNF (26,1%) a BKS (16,6%).

Hlavní voličská opora BDS se nachází na venkově, opoziční strany, především BNF, se naopak těší přízni zejména u městského obyvatelstva. Slabost botswanské opozice je z velké části důsledek její značné roztříštěnosti. I když se před volbami podařilo ustavit koalici BNF a dvou menších stran, atomizace opozičních stran i nadále pokračuje, což je možno doložit na příkladu Nové demokratické strany, která se nedávno oddělila od BNF.

Kromě Národního shromáždění má Botswana i druhou složku zákonodárné moci - na etnickém zastoupení založený Sněm náčelníků. Tento patnáctičlenný útvar sestává z osmi náčelníků tswanských kmenů, čtyř zástupců menšinových kmenů a tří členů volených samotným sněmem. Dané složení nevyhovuje menšinovým kmenům. Například zástupci kmene Bangwaketse odešli z BDS, když se jim nepodařilo prosadit svého etnického příslušníka do Sněmu náčelníků. Sněm náčelníků však zásluhou dřívějších opatření BDS a Seretse Khamy nehraje zásadnější roli. Kromě jistého vlivu na tvorbu legislativy týkající se kmenových záležitostí a zvykového práva plní tento orgán výlučně poradní funkci a svojí symbolickou povahou se blíží britské Sněmovně lordů.

Křováci v Botswaně rozdělávají oheň

Přehled nejvyšších představitelů

30.9.1966-13.7.1980 – Sir Seretse Khama – prezident; BDP
13.7.1980-18.7.1980 – Sir Quett Ketumile Joni Masire – úřadující prezident; BDP
18.7.1980-31.3.1998 – Sir Quett Ketumile Joni Masire – prezident; BDP
1.4.1998-31.3.2008 – Festus Gontebanye Mogae – prezident; BDP
od 1.4.2008 – Seretse Khama Ian Khama – prezident; BDP

Administrativní dělení

Správní členění Botswany

Území Botswany je rozděleno do devíti distriktů:

1. Střední
2. Ghanzi
3. Kgalagadi
4. Kgatleng
5. Kweneng
6. Severovýchodní
7. Severozápadní
8. Jihovýchodní
9. Jižní

V roce 2001 se distrikty Chobe a Ngamiland spojily v dnešní Severozápadní distrikt.

Ekonomika

Mezi lety 1975 až 1990 rostlo hospodářství Botswany hlavně díky těžbě diamantů nejrychleji na celém světě. Političtí představitelé již od počátku podporovali příliv zahraničního kapitálu a snažili se cizím investorům nabízet bezpečné podnikatelské prostředí. Nemalé zásluhy na rozvoji Botswany má zahraniční pomoc. Ta pocházela převážně z britských (vláda, ODA, OXFAM), amerických (USAID) a skandinávských zdrojů (DANIDA, SIDA), jakož i od OSN. Jen v letech 1972 až 1973 země absorbovala přibližně 22.5 milionů GBP rozvojové pomoci, která směřovala hlavně do projektů v oblasti zemědělství, školství, zdravotnictví a infrastruktur (stavby silnic, telefonních ústředen, vysílačů aj.).

Botswanská rozvojová společnost (BDC) vznikla ve formě holdingu, jehož jediným podílníkem byla sice vláda, ale ponechávala mu podstatnou volnost při výběru „investic“, což byl poměrně originální koncept.

Významná byla rovněž přítomnost zahraničních podnikatelů, učitelů, lékařů, pracovníků státní správy a jiných, nezřídka dobrovolných, pracovních sil. Ti byli rychle nahrazováni nově se formující botswanskou elitou. Byly zakládány různé polostátní společnosti kontrolující distribuci vody, elektřiny, produkci potravin; Národní rozvojová banka poskytovala půjčky zemědělcům a živnostníkům.

Těžbu diamantů již od počátku ovládala Debswana, společný podnik botswanské vlády a jihoafrické společnosti De Beers.

Vláda podporovala rozvoj nejen zemědělství, ale také poměrně sofistikovanějších oborů jako je cestovní ruch a jiné služby. V zemi se dokonce krátkodobě vyráběly i vozy značky Hyundai; společnost MCB (Motor Company of Botswana) sice musela v roce 2000 výrobu ukončit, ale samotná přítomnost automobilového průmyslu v zemi byla dobrou vizitkou pro botswanskou ekonomiku. Vláda si je podle svých četných prohlášení vědoma omezené velikosti místního trhu (země má přibližně 1,4 milionu obyvatel) a chce se soustředit hlavně na investice podporující vývoz. V úvahu připadá rozvoj zpracování diamantů, další rozvoj turistiky, ale i finančnictví a počítačový průmysl.

Botswana se díky rozumným hospodářským opatřením brzy zbavila závislosti na zahraniční pomoci. Vláda až do nedávné minulosti hospodařila s přebytky, Botswanská pula vykazuje značnou stabilitu. Země disponuje devizovými rezervami přesahujícími sumu 5 miliard USD.

Epidemie AIDS

AIDS představuje hrozbu pro budoucí rozvoj botswanského hospodářství. Dnes je nakažena asi třetina dospělé populace Botswany; mezi lidmi v produktivním věku tento podíl dosahuje 50%. Podle některých odhadů se průměrný věk obyvatel sníží do roku 2010 z nedávných 60 na 30 let. Následkem toho se může hospodářský růst snížit až o polovinu.

Odkazy

Literatura

• DENBOW, James R. Culture and customs of Botswana. Westport : Greenwood Press, 2006. ISBN 0-313-33178-2. (anglicky) 

• FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZÁHOŘÍK, Jan. Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea. Olomouc : Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-87382-05-9.  
• PIKNEROVÁ, Linda. Botswana. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-431-9.  
• RANDALL, Will. Čas Botswany. Praha : Olympia, 2008. ISBN 978-80-7376-096-0. (česky) 
• SILLERY, Anthony. Botswana : a short political history. Londýn : Methuen, 1974. ISBN 0-416-75650-6. (anglicky) 

Související články

• Afrika
• Commonwealth
• Tswana

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Botswana ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Botswana ve Wikislovníku
• Kategorie Botswana ve Wikizprávách
• (anglicky) Oficiální stránky vlády Botswany
• Geografie, historie a ekologie Botswany
• (anglicky) Turistika po Botswaně
• Botswana (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Botswana Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Botswana [online]. U.S. Department of State, 2011-06-29, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Botswana [online]. REV. 2011-07-19, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Pretorii. Souhrnná teritoriální informace: Botswana [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-24, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
• PARSONS, Neil. Botswana [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)