Záhřeb

Záhřeb Zagreb
znak vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice	45°48′43″ s. š., 15°58′57″ v. d.
Nadmořská výška	120 m n. m.
Stát	Chorvatsko
Župa	Záhřebská župa
Město	Záhřeb
Administrativní dělení	17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti)
Záhřeb
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	641 km²
Počet obyvatel	792 875 (2011)
Hustota zalidnění	1 217 obyv./km²
Etnické složení	Chorvati
Náboženské složení	katolíci
Správa
Starosta	Milan Bandić
Oficiální web	http://www.zagreb.hr
Telefonní předvolba	+385-(0)1
PSČ	10000
Označení vozidel	ZG

Kaptol s katedrálou. Vlevo nahoře je Gradec.

Gradec, uprostřed kostel sv. Marka, vlevo od něho Banski dvor, vpravo Parlament. Dole Lotrščak a lanovka

Záhřeb (chorvatsky: Zagreb, něm. Agram) je hlavní město Chorvatska. Má zhruba 800 000 obyvatel a leží na úpatí pohoří Medvednica, severně od řeky Sávy, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic. Město je sídlem vlády, parlamentu a arcibiskupství, je zde několik vysokých škol. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.

Historie

Na návrší, kde dnes stojí Kaptol, se nalezly zbytky náhrobků z 1. století, v blízkém Ščitarjevu byla osada Andautonia.

Středověk

První písemná zmínka o osídlení této oblasti je z roku 1094, kdy maďarský král Ladislav založil v místě dnešního Kaptolu biskupství a prvním biskupem jmenoval Čecha jménem Duch. Na nedaleké vyvýšenině západněji, oddělené potokem Medveščak, vznikla obchodní osada Gradec (Grič), dnešní Horní město. Za mongolské invaze v roce 1242 se sem uchýlil král Béla IV. a z vděčnosti za poskytnutou ochranu prohlásil město za královské.

Vláda Habsburků

Od roku 1526 panovali v Uhrách i v Chorvatsku Habsburkové. Roku 1557 se v Záhřebu poprvé sešel chorvatský sněm a roku 1607 přišli na jeho pozvání do města jezuité, kteří zde založili kolej, předchůdce dnešní Záhřebské univerzity. Od roku 1621 byl Záhřeb sídlem chorvatského bána (místokrále). Obě osady, Kaptol jako církevní a Gradec jako politické centrum, měly stále svá samostatná opevnění a v určitých obdobích stály proti sobě. Jižně, mimo tato opevnění vzniklo dnešní Dolní město, kam se přesunul obchodní a řemeslný život. Teprve v roce 1850 za bána Jelačiče se Kaptol, Gradec i Donji Grad spojily do jednoho celku. V 17. a 18. století bylo město několikrát postiženo požárem a morem.

Roku 1860 dosáhla do města železnice, mezi nádražím a starou částí města začala vznikat nová měšťanská výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv. Přispěl k němu i fakt, že po dlouhých letech nakonec získalo město statut centra chorvatského obrozeneckého hnutí, přestože Matice Ilyrská (od roku 1862 Matice chorvatská) působila v Záhřebu již ke konci první poloviny 19. století. Roku 1880 postihlo měso velké zemětřesení, které silně poškodilo katedrálu, jež pak byla důkladně obnovena.

20. století

Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. V meziválečném období žilo v Záhřebu okolo 185 000 lidí.

Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Pro život město byla významnou akcí Univerziáda v roce 1987, kdy do Záhřebu přicestovalo 6423 sportovců z 122 zemí světa. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války byl sice bombardován, ale nebyl vážně poškozen. V současné době má okolo 700 000 obyvatel, s předměstími okolo milionu.

Charakter města

Chorvatský Záhřeb tvoří historické jádro, totiž Horní město a Kaptol, a mladší Dolní město. Malebný Gradec (Horní město) patří k nejlépe zachovaným historickým centrům v Chorvatsku. Směrem na východ, za údolím potoka Medveščaku, je rovněž středověký Kaptol s gotickou katedrálou. Dnes nejživější část města, Dolní město, vzniklo od poloviny 19. století mezi nádražím a historickými městy. Po Druhé světové válce k nim přibyl Nový Záhřeb, totiž sídliště na pravém břehu Sávy..

Historicky nejvýznamnější je Horní město, kde sídlí Vláda Chorvatska a parlament a kde stojí gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho živé třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bána Jelačiće, krále Tomislava), i významné budovy školské, či kulturní.

Gradec a Kaptol spojuje Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731. Horní město s Dolním spojuje také více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.

Pamětihodnosti

Horní město (Gradec)

Kostel sv. Marka

Kamenita vrata

• Věž Lotrščak, původně ze 13. století, stojí na jižním okraji Horního města, u horní stanice lanovky. Je v ní městské muzeum, z horního patra je pozoruhodný výhled na město.
• Kamenná brána (Kamenita vrata), původně ze 13. století, je jediná zachovaná z původně pěti bran Gradce. Vede do údolí potoka Medveščaku a v bráně je poutní kaple Panny Marie.
• Bánský dvůr, barokní patrový komplex ze 17. století, dnes sídlo chorvatské vlády.
• Chorvatský parlament na protější straně Náměstí sv. Martina.
• Gotický kostel sv. Martina na stejnojmenném náměstí, založený ve 13. století, přestavěný kolem roku 1400 a rozšířený 1499.
• Jezuitský kostel sv. Kateřiny s kolejí
• Městské muzeum, bývalý klášter klarisek, na severním konci města s mohutnou hradební věží.

Kaptol

Katedrála od JZ

• Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Štěpána, vznikala na místě starší katedrály ze 12. století. Kolem roku 1400 byli k její dostavbě povoláni řemeslníci z Prahy. Po zemětřesení roku 1880, které katedrálu silně poškodilo, byla přestavěna a opatřena novogotickým průčelím se dvěma 105m vysokými věžemi místo původní jedné.
• Arcibiskupský palác se třemi křídly kolem katedrály byl v 17. století silně opevněn, zbytky hradby s baštami se zachovaly.

Dolní město

• Náměstí bana Jelačiče, hlavní a nejživější náměstí pod Kaptolem, je také středem pěší zony, která zahrnuje i hlavní obchodní ulici Ilica.
• Srbská ortodoxní katedrála z 19. století na náměstí Cvjetni trg.
• Chorvatské národní divadlo z roku 1895
• Zelená podkova, komplex parků v jižní části Dolního města až k nádraží. Západně navazuje Botanická zahrada o rozloze asi 5 ha s asi 10 tisíci rostlinných druhů.

Doprava

Silniční

Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí Chorvatska. Městem také procházejí dva z celkem tří tzv. panevropských koridorů, které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; A1 do Dalmácie, A3 do Slavonie a také dva dopravní tahy na sever do Slovinska.

Veřejná

Městská

Související informace naleznete také v článku Tramvajová doprava v Záhřebu.

Záhřebská tramvaj typu TMK 2200 je tím nejmodernějším, čím se mohou Záhřebané i návštěvníci města svézt

Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji a dalšími druhy dopravy (taxi aj.). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik Zagrebački električni tramvaj (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů.

První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu 18. srpna roku 1910 a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V centru města pak slouží již od roku 1890 lanová dráha, která spojuje dvě části historického města - Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě.

Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek Savski Marof - Záhřeb a z hlavního nádraží na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do Veliké Gorice a do Jastrebarska.

Železniční

Základy železniční sítě byly položeny v Chorvatsku koncem 19. a počátkem 20. století. Záhřeb byl napojen v roce 1862 prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu Zidani Most přes chorvatskou metropoli do Sisku a dále do Rijeky. Ještě koncem století byl propojen železničně s Koprivnicí (1870) a Varaždinem (1885). Roku 1925 pak byla vybudována trať přes Liku, která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do Splitu.

Letecká doprava

Záhřebské mezinárodní letiště

Záhřebské mezinárodní letiště (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé Chorvatsko. Nachází se poblíž města Velika Gorica, asi 10 km jižně od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V roce 2007 ho využilo celkem 1 992 455 cestujících. Kromě hlavního letiště se u Záhřebu nachází ještě také menší, sportovní (Zračno pristanište Lučko). To sloužilo v letech 1945-1962 jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku 1959, kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících.

Fotogalerie

• 

  Bánský dvůr, sídlo vlády

• 

  Budova parlamentu

• 

  Chorvatské národní divadlo (1895)

• 

  Dům umění (I. Meštrovič 1937)

Panorama Záhřebu (Dolní město)

Partnerská města

Bologna, Itálie, 1984 Budapešť, Maďarsko, 1994 Buenos Aires, Argentina, 1998 Kjóto, Japonsko, 1972 Lisabon, Portugalsko, 1977 Londýn, Spojené království, 2009 Lublaň, Slovinsko, 2001

Mohuč, Německo, 1967 Petrohrad, Rusko, 1968 Pittsburgh, Pensylvánie, USA, 1980 Podgorica, Černá Hora, 2006 Sarajevo, Bosna a Hercegovina, 2001 Šanghaj, Čínská lidová republika, 1980 Tromsø, Norsko, 1971 Vídeň, Rakousko, 1994

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Záhřeb. Sv. 27, str. 377.

Související články

• Tramvajová doprava v Záhřebu
• Zagrepčanka
• Záhřebská synagoga

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhřeb ve Wikimedia Commons