Mexiko

Tento článek pojednává o nezávislém státě v Severní Americe. Další významy jsou uvedeny v článku Mexiko (rozcestník).

Spojené státy mexické Estados Unidos Mexicanos
Vlajka Znak
Hymna: Himno Nacional Mexicano
Geografie
Poloha Mexika
Hlavní město:	Ciudad de México
Rozloha:	1 964 375 km² (13. na světě) z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo:	−5 až −8 h
Poloha:	23°19′ s. š., 102°22′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	112 322 757 (11. na světě, Census 2010)
Hustota zalidnění:	54,3 ob. / km² (117. na světě)
HDI:	▲ 0,842 (vysoký) (51. na světě, 2007)
Jazyk:	španělština
Náboženství:	katolické 89 %, protestantské 6 %
Státní útvar
Státní zřízení:	federativní prezidentská republika
Vznik:	16. září 1810 (uznána 27. září 1827) (nezávislost na Španělsku)
Prezident:	Enrique Peña Nieto
Předseda vlády:	Enrique Peña Nieto
Měna:	Mexické peso (MXN)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	484 MEX MX
MPZ:	MEX
Telefonní předvolba:	+52
Národní TLD:	.mx
multimediální obsah na Commons

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v Severní Americe, geopoliticky bývá ale často řazeno mezi státy Střední Ameriky.

Dějiny Spojených států mexických

Hlavní článek: Dějiny Mexika

Pyramida v předkolumbovském městě Chichén Itzá

V předkolumbovském období se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely mezoamerické civilizace. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ dobyl mezi roky 1519 a 1521 conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši, záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní indiánské státy v oblasti, přičemž poslední dobyli roku 1697. V roce 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě hlavního aztéckého města Tenochtitlán přímo na území vysušeného jezera. V první třetině 19. století sice získalo Mexiko nezávislost na Španělsku, ale odtržení Texaské republiky a po prohrané Mexicko-americké válce (1846–1848) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu (Horní Kalifornie a Santa Fe de Nuevo México). Vlády nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi (1864–1867). Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juárez, první prezident v Americe indiánského původu. Díky objevu ropy v Mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních latinskoamerických zemích. Mexiko má činné sopky a je ohrožováno zemětřeseními. Roku 1985 jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.

Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika (především Chiapasu) zformovalo hnutí EZLN, vedené Emilianem Zapatou, které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní autonomní oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou.

Od roku 2008 se v Mexiku dramaticky zintenzívnila drogová válka mezi státem a drogovými kartely, která si vyžádala už téměř 140 000 obětí.

Geografie

Spojené státy mexické jsou americká země. Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu, a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či Karibském moři. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali (–10 m).

Povrch

Družicový snímek Mexika

Mexiko leží na západní polokouli, v jižní části Severní Ameriky. Na severu sousedí s USA. Hranici v délce 2597 km tvoří částečně řeka Rio Grande. Na jihu hraničí Mexiko s Guatemalou (962 km) a Belize (176 km).

Celková délka mexického pobřeží je 9219 km. Na západě je to tichomořské pobřeží, na východě atlantské pobřeží, část východního pobřeží oblévá Mexický záliv a část Karibské moře. Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m. Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních, po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí Latinské Ameriky. Mezi největší mexické ostrovy patří Tiburón, Ángel de la Guarda, Cozumel, Cedros a další.

Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické kordillerské soustavě, která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu, jež se zdvihá postupně k jihu. Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central“, kterou prostupují horské hřbety a kotliny. Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří Sierra Madre Oriental a Sierra Madre Occidental. Na jihu se mexická vysočina nazývá Anahuácká vysočina a zvedá se do výše 2000 m. Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny, v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – Mexické a Tolucké údolí. Obě jsou velmi úrodné.

Pico de Orizaba je nejvyšší horou Mexika

Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími, která tvoří jihomexické vulkanické pásmo Cordillera Neovolcánica. Nejvyššími horami jsou: Pico de Orizaba (nebo též Citlaltépetl) (5636 m), Popocatépetl (5452 m), Iztaccíhuatl (5280 m) a Colima (4340 m). Tato část území bývá postihována zemětřeseními tektonického původu. I sopky se často projevují.

Ještě jižněji leží pohoří Sierra Madre del Sur, které je ohraničeno na jihu Tichým oceánem, na východě Tehuantepeckou šíjí a na severu Neovulcanickým pohořím. Na východ od Tehuantepecké šíje se zvedá pohoří Sierra Madre de Chiapas, které přechází do Tabaské nížiny. Ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli Yucatánského poloostrova.

Na severozápadě tvoří část Mexika Kalifornský poloostrov dlouhý 1250 km a Kalifornský záliv. Největší horou poloostrova je El Picacho del Diablo – 3095 m n. m. 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy Revillagigedo.

Vodstvo

Kaňon Sumidero na řece Grijalva

Mexiko má poměrně málo řek. Největší řekou je pohraniční Río Bravo del Norte (v USA zvaná Rio Grande), dlouhá 3023 km. Z přítoků, které přijímá, je významnější jen řeka Conchos. Několik větších řek je na atlantském pobřeží, které jsou bohatší na srážky. Nejdůležitější z nich je Panuco, která ústí do Mexického zálivu. Západní pobřeží má četné kratší řeky, které prudce spadají z pobřežních horských pásem, a mají proto značný energetický význam. Jsou to Yaqui, Fuerte, Río Grande de Santiago (800 km), která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala (1 116 km²), a na severu řeka Balsas. Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta (1000 km) a Grijalva (velké přehrady). Usumacinta tvoří část hranice s Guatemalou. Východní pobřeží Yucatánského poloostrova lemuje Mezoamerický korálový útes, druhý největší korálový útes na Zemi.

Podnebí

Sever Mexika leží v subtropickém pásu, jih v tropickém pásu. To se ale týká jen nížin (převážně na pobřeží), podnebí jinak závisí zejména na nadmořské výšce. Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma. Horká země (tierra caliente) do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (tierra templada) do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (tierra fría) do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (tierra helada).

Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo.

Flóra

Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese. Různé druhy palem propletených liánami, oživeny pestře zbarvenými orchidejemi. Pěstuje se zde palma olejná, cukrová třtina, sisal, kokosovník, kakaovník, káva a kukuřice. Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují cedr, dub a borovice, ve vyšších polohách jedle. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu (mahagon) nebo k barvení kampešek. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus, vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina, káva, pšenice a proso. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chilli a rajčata. Zcela na severu země se daří bavlníku, zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande.

Fauna

Jaguár

Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří hmyz. Velice nepříjemní jsou moskyti, přenášející malárii a žlutou zimnici. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi, vydry, jeleni a jelencii, z Jižní pak jaguár, pásovec, mravenečník a množství opic. Žijí zde i dikobrazové, různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých kolibříků až po supy a orly. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan, divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího.

Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu, prasat, koní, koz a ovcí. Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty, ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice. Ve vodách severní části Kalifornského zálivu žije kriticky ohrožená sviňucha kalifornská.

Chráněná území

V Mexiku funguje rozsáhlá síť různých chráněných území, která spravuje státní organizace Národní komise pro přírodní chráněná území (španělsky Comisión nacional de áreas naturales protegidas). V září 2011 existovalo celkem 174 území, která byla zařazena pod jistý stupeň ochrany (41 biosférických rezervací, 67 národních parků, 5 přírodních památek, 8 chráněných území pro ochrana přírodních zdrojů, 35 chráněných území pro ochranu fauny a flory a 18 útočišť). Souhrnná výměra všech chráněných území dosahoval hodnoty 253 848 km². Pět z těchto území figuruje zároveň na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO (El Vizcaíno, Sian Ka'an, ostrovy a chráněná území Kalifornského zálivu, biosférická rezervace monarchy stěhovavého a biosférická rezervace El Pinacate a Gran Desierto de Altar).

Obyvatelstvo, demografie

Hustota osídlení Mexika

Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 30:70. Průměrná hustota zalidnění je 57 obyvatel na 1 km², největší hustota je v hlavním městě, nejmenší pak ve státě Baja California Sur. Metropolitní oblast Valle de México, jejíž centrem je Ciudad de México, byla v roce 2010 domovem pro více jak 20 miliónů osob. Mesticové, tedy míšenci Indiánů a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, indiáni 30 % a běloši (potomci Španělů zvaní kreolové) 9 %. Z Indiánů je nejvíce: Nahuů (potomci Aztéků), Mayů a Zapoteců. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % římských katolíků a 6 % protestantů.

Do země přicházejí lidé především z Guatemaly a Hondurasu, především za prací a lepšími životními podmínkami. Mexičané a vůbec obyvatelé celé Latinské Ameriky v poslední době mohutně migrují do USA.

Města

Související informace naleznete také v článku Seznam měst v Mexiku.

Přehled 20 největších měst v Mexiku:

	město	stát	obyv.		město	stát	obyv.	Cd. de México Guadalajara Monterrey
1	Ciudad de México	DF	19 231 829	11	Santiago de Querétaro	Qro	918 100
2	Guadalajara	Jal	4 095 853	12	Mérida	Yuc	897 740
3	Monterrey	NL	3 664 331	13	Mexicali	BC	855 962
4	Puebla	Pue	2 109 049	14	Aguascalientes	Ags	805 666
5	Toluca	Méx	1 610 786	15	Tampico	Tamps	803 196
6	Tijuana	BC	1 483 992	16	Culiacán	Sin	793 730
7	León	Gto	1 425 210	17	Cuernavaca	Mor	787 556
8	Ciudad Juárez	Chih	1 313 338	18	Acapulco	Gro	786 830
9	Torreón	Coah	1 110 890	19	Chihuahua	Chih	784 882
10	San Luis Potosí	SLP	957 753	20	Morelia	Mich	735 624
Zdroj:

Jazyky

Indiánské jazyky

Úřední jazyk Mexika je španělština s totožnou gramatikou jako ve Španělsku. Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika, kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2.osoby množného čísla.

Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků, kterých je v Mexiku celkem 62 viz [1]. Nejrozšířenější je aztéčtina – nahuatl, po ní pak májština, mixtéčtina a zapotečtina. Aztécký nahuatl, který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl (známá sopka Popocatépetl).

Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny, např. „šokolatl“, je u nás naše známá čokoláda, "chilli" papričky se řeknou také tak, ovšem sousloví "tomatová" omáčka (z aztéckého "tomatl" pro rajče) již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané.

Náboženství

Panna Marie Guadalupská obklopená svatozáří

Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů. Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra, obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží, kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy, putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti, jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů.

Za conquisty a v koloniálním období dobyvatelé násilím obraceli Indiány na katolickou víru. Za tímto účelem sem ze Španělska a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých náboženských řádů – františkáni, dominikáni, augustiniáni a nakonec jezuité – kteří měli Indiány vzdělat v základech víry.

Každoročně se koná kult Panny Marie Guadalupské, patronky Mexika, který vrcholí 12. prosince, v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku.

V současnosti je Mexiko zemí křesťanskou – převažují římští katolíci. Setkáme se i s komunitami jiných náboženství jako jsou protestanté, Židé. Většina domorodého obyvatelstva praktikuje kombinaci svého původního náboženství s křesťanstvím.

Mexiko několikrát navštívil i zesnulý římskokatolický papež Jan Pavel II.

Politický systém

Mexiko je federativní republika s ústavou z roku 1917, ve které je zakotveno, že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (tzv. prezidentský systém), volí se na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. 64 senátorů je voleno na 6 let, po dvou z každého státu. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident.

Mexický prezident Enrique Peña Nieto

Zahraniční politika

Mexiko je členem mnoha mezinárodních celosvětových organizací jako OSN, OECD, G20, APEC, Interpol, UNESCO atd. Kromě toho je zapojené do několika organizací působících pouze na americkém kontinentu (např. Severoamerická dohoda o volném obchodu, Organizace amerických států, Společenství latinskoamerických a karibských států, Latinskoamerické integrační sdružení, Pacifická aliance, Sdružení karibských států atd.).

Vztahy s Českem a Československem

Podrobnější informace naleznete v článku Česko-mexické vztahy.

Mexiko navázalo diplomatické vztahy s Československem v roce 1922. Diplomatické vztahy byly nakrátko přerušeny mezi roky 1939 a 1942. V roce 1936 prezident Lázaro Cárdenas pojmenoval na okraji Ciudad de México neznámou ulici jménem T.G. Masaryka. V roce 2000 zde byl vybudován pomník T.G. Masaryka. V současnosti je Avenida Presidente Masaryk jednou z nejznámějších ulic ve městě a nejdražších obchodních tříd v Latinské Americe. V roce 2013 měla Česká republika velvyslanectví v Ciudad de México a honorátní konzuláty v Guadalajaře, Tijuaně, Monterrey a Mexiko svou ambasádu v Praze.

Územní rozdělení

Podrobnější informace naleznete v článku Státy Mexika.

Stát je rozdělen na 31 spolkových států a distrikt hlavního města. Některé názvy států a měst nesou jména historických osobností Mexika, jiné jsou indiánského původu.

1. Aguascalientes 2. Baja California 3. Baja California Sur 4. Campeche 5. Chiapas 6. Chihuahua 7. Coahuila 8. Colima 9. Durango 10. Guanajuato 11. Guerrero 12. Hidalgo 13. Jalisco 14. Mexiko 15. Michoacán 16. Morelos

17. Nayarit 18. Nuevo León 19. Oaxaca 20. Puebla 21. Querétaro 22. Quintana Roo 23. San Luis Potosí 24. Sinaloa 25. Sonora 26. Tabasco 27. Tamaulipas 28. Tlaxcala 29. Veracruz 30. Yucatán 31. Zacatecas Distrito federal

Státní symboly

Vlajka země je tvořena třemi svislými pruhy. Zleva zeleným (nezávislost), bílým (čistota náboženství) a červeným (jednota spojení míšenecké, indiánské a španělské krve). Uprostřed je státní znak z roku 1823. Znak tvoří hnědě zbarvený orel stojící na nopálovém kaktusu, který roste z vody jezera; orel drží v zobáku zeleného hada, pod ním jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu svázané stužkou v národních barvách. Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle níž putující indiánský lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera, kde uvidí tuto scénu. V místě na jezeře Texcoco byl roku 1325 založen Tenochtitlán. Na jeho troskách dnes stojí dnešní hlavní město Mexika, Ciudad de Méxiko.

Ekonomika

Ciudad de México je ekonomickým centrem země

Mexiko je třetí největší ekonomikou na americkém kontinentu (po USA a Brazílii). Zahrnuje kombinaci služeb, průmyslu a zemědělské produkce a je založená především na exportu surovin a výrobků. Vlády Mexika umožnily na konci 20. století vyšší konkurenci v oblasti mořských přístavů, telekomunikačních zařízení, výrobě elektrické energie, distribuci zemního plynu za účelem modernizace infrastruktury. Zahraniční obchod Mexika je založen na řadě dohod o volném obchodu. Nejdůležitější z nich je NAFTA, dále pak dohody s Evropskou unií, Japonskem a několika státy Střední a Jižní Ameriky. Do USA a Kanady směřovalo např. v 1. čtvrtletí 2014 celých 80% mexického exportu. V roce 2013 byl odhadovaný hrubý domácí produkt podle parity kupní síly 15 600 $ za rok na osobu. V zemědělství pracovalo 13% obyvatelstva, v průmyslu 24% a v sektoru služeb 62%. Nejvýznamnější exportní zboží je surová ropa, motorová vozidla a jejich součásti, elektronika a další průmyslové zboží.

Nerostné bohatství

ropná plošina u pobřeží Tabasca

Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím. V koloniální době bylo ceněno zvlášť stříbro a zlato, těžilo se i olovo, zinek, měď a železo. Stříbrné rudy našli geologové na celém území Mexika, bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas, Durango, Hidalgo, Guanajuato a Chihuahua. Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu. Menší význam má těžba zlata, jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána. Nacházejí se hlavně ve státech Durango, Sonora, Chihuahua a Querétaro.

Z ostatních kovových rud má značnou důležitost ruda zinková, jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato. Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy, známé vysokým obsahem kovů. V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země (Cerro del Mercado, El Mamen, La Perla a El Joven). Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa.

V roce 1959 objevili v Mexiku i bohatá naleziště uranu, významná je i těžba síry, grafitu, rtuti, cínu a antimonu. Dále se těží uhlí, molybden, wolfram, kadmium a řada dalších nerostů a rud.

Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu ropa a zemní plyn, zejména při východním pobřeží, na jejichž těžbě závisí příjem deviz i rychle se rozvíjející chemický průmysl. Od roku 1938 kontroluje všechny vrty, soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního šelfu, státní společnost PEMEX. Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 %. Stále větší význam má zemní plyn, přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada. Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco.

Průmysl

Převažuje průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a textilní. Chemický průmysl sídlí zejména ve městech Coatzacoalcos a Tampico na východě, Salina Cruz na jihu a Salamanca ve středozemí. Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a Puebla ve středozemí. Města jako Mexicali, Ciudad Juárez, Chihuahua, Torreón, León se vyznačují potravinářstvím, textilním průmyslem a hutnictvím. Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města. Takovým textilním městem je Mérida na severu poloostrova Yucatán.

Kultura

Sport

Mexiko se v minulosti již několikrát stalo hostitelskou zemí mezinárodních sportovních akcí. Konaly se zde letní olympijské hry 1968, mistrovství světa ve fotbale 1970 a mistrovství světa ve fotbale 1986. Zdejší Grand Prix Mexika byla po 16 let součástí mistrovství světa Formule 1. Od ročníku 2004 je zdejší Mexická rallye součástí Mistrovství světa v rallye.

Mexičtí sportovci reprezentují svoji zemi nejen na Olympijských hrách, ale i na regionálních Středoamerický a karibských hrách či Panamerických hrách. Mexická fotbalová reprezentace se účastní (mimo jiné) Zlatého poháru CONCACAF.

Vzdělání

Školní vzdělání se uskutečňuje v základním, středním (nižším a vyšším) a vysokém stupni. Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné. Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2. stupně. Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách. Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy univerzitního nebo technického směru.

Mexiko patří k zemím s vysokou gramotností a vyspělým školským systémem. Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství. Na Národní autonomní univerzitě (UNAM) studuje přes 400 000 studentů, po celých spojených státech.

Chybí učitelé se znalostí indiánských jazyků. Asi 2 milióny indiánů ovládá jen svoji tradiční řeč, další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky. Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 1,5 miliónů mladých Mexičanů.

Kultura 19. a 20. století

Film

Mexický herec Gael García Bernal

Počátkem 30. let 20. století se začíná točit v Mexiku i zvukový film. V této době byl natočen film „Que viva México” (Ať žije Mexiko), který ukazuje povahu Mexičanů. Ze 40. a 50. let jsou významnými režiséry zejména E. Fernandez a kameraman G. Figneroa. V pozdější době je to M. Alzraki. Filmy z posledních let se stávají kvalitnějšími a získávají i různá ocenění na mezinárodních soutěžích. Nejdůležitějším režisérem současnosti je Arturo Ripstein (Mentiras piadosas, 1988; La mujer del puerto, 1991; Principio y fin, 1993; Profundo carmesí, 1996). Dalšími, kteří slavili úspěch v devadesátých letech jsou Alfonso Arau (Como agua para chocolate, 1990; Un paseo por las nubes, 1994), Robert Rodríguez (El mariachi, 1993), Alberto Isaac (Mujeres insumisas, 1995), Jorge Fons (El callejón de los milagros, 1995), María Novaro (Lola, 1989; Danzón, 1990; El jardín del Edén, 1994), Guillermo del Toro (Cronos, 1993) a Nicolás Echevarría (Cabeza de Vaca, 1990).

Lidová řemesla

Významné je především hrnčířství. Také textilní výroba je velmi rozšířena. Používá se zejména vlna a bavlna. Z henequenu a ixtle (agáve) se vyrábí brašny. Z rákosí se vyrábějí různé krytiny, ale také charros (klobouky).

Výtvarné umění

Orozco, Jose Clemente,1883-1949;Rivera, Diego, 1886–1957; Siqueiros, David Alfaro, 1896–1974; Kahlo, Frida, 1907–1954.

Lidové slavnosti

Mariachi

Mezi běžné lidové slavnosti patří býčí a kohoutí zápasy, ale i udržení se na nezkrocených koních tzv. charros. Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti. Mexičané rádi oslavují. Oslava se nazývá fiesta. Sejde se nejméně dvacet lidí, příbuzných, přátel nebo známých. Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku, na dvorku nebo v zahradě domu, večer pak při světle lampionů. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračky a papírové vločky. Piñata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnou. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím. K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec.

Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných, pak feria bývá výroční slavností, která zasahuje celé město a okolí. Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti, která v dané oblasti převažuje. Takže ve městě Taxco, známém výrobou stříbrných předmětů, se koná feria stříbra. Jinde je feria výrobků z kůže, jinde feria květin. Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci. Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky, kteří podupávají a přizvukují do taktu.

V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu. Siesta vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách, protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající. A tak odpolední spánek a odpočinek, tedy siesta, není znakem lenosti nebo přejedení, ale téměř nevyhnutelností.

Odkazy

Literatura

• Mexiko-200 let nezávislosti.. Příprava vydání Hingarová - Květinová - Eichlová. Červený Kostelec : P. Mervart, 2010. 485 s. ISBN 978-80-87378-48-9.  
• KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Mexika. [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 389 s. ISBN 80-7106-269-3.  
• OPATRNÝ, Josef. Mexiko. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-185-X.  
• SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice Latinské Ameriky. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. ISBN 978-80-7473-117-2.

Související články

• Francouzská intervence v Mexiku
• Hispanoamerika

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mexiko ve Wikimedia Commons
• Galerie Mexiko ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Mexiko ve Wikislovníku
• Téma Mexiko ve Wikicitátech
• Mexico - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Mexico (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Mexiko - o českých krajanech [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2002-05-16, [cit. 2011-12-14]. Dostupné online.  
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Mexico Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Mexiko [online]. U.S. Department of State, 2010-12-14, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Mexico [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Library of Congress. Country Profile: Mexico [online]. 2008-07-11, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Mexiku. Souhrnná teritoriální informace: Mexiko [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-01, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
• BERNSTEIN, Marvin David, a kol. Mexico [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)