Józef Warszawski
Harcmistr major Józef Warszawski (9. března 1903, Hamburk – 1. listopadu 1997, Varšava) byl polský jezuitský kněz, filosof, kazatel, pedagog, spisovatel, publicista, harcer, voják a odbojář. Používal krycí jméno Ojciec Paweł.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval městské gymnázium ve městě Ostrów Wielkopolski, které udával jako své rodiště. Od roku 1995 je jeho čestným občanem a má v něm i svoji ulici. Účastnil se rusko-polské války. V roce 1939 byl kaplanem ve varšavské městské části Mokotów.
Byl jednou z vůdčích osobností polského protinacistického odboje, Pořádal slavné „rekolekcje narodowe” a publikoval řadu článků v regulérním i odbojovém katolickém tisku, často za účelem obhajoby Pia XII., a byl kaplanem odbojových skupin Konfederacja Narodu, Sztuka i Naród a Zemská armáda. Zúčastnil se varšavského povstání jako polní kaplan skupiny Radosław, s níž prošel krutými ústupovými boji po trase Wola-Stare Miasto-Czerniaków. 12. srpna 1944 jmenován členem Vrchního velení Zemské armády.[1]
Po druhé světové válce žil nejprve ve Velké Británii a působil jako kaplan polské exilové komunity a harcerského exilu v Německu a Velké Británii. Od roku 1950 žil v Římě, byl vedoucím polské sekce Radia Vatikán a profesorem na Gregoriánské univerzitě. V roce 1994 se vrátil do Varšavy.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Św. Stanisław Kostka — Największy z międzynarodowych Polaków
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Witold Banach, Ostrów pod znakiem pegaza, Ostrów Wielkopolski 2005.
- Wielka Ilustrowana Encyklopedia Powstania Warszawskiego, tom 6. Redaktor naukowy Piotr Rozwadowski. Dom Wydawniczy "Bellona", Warszawa 2004. ISBN 83-11-09261-3