1984

Tento článek pojednává o roku. Další významy jsou uvedeny v článku 1984 (rozcestník).

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988   ►   ►►

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

1984
Doprava 1984 v loďstvech 1984 v dopravě 1984 v letectví Kultura 1984 ve filmu 1984 v hudbě Sport

Události

Československo:

• 16. dubna – Liberec dosáhl počtu 100 000 obyvatel a stal se tak 8. velkoměstem ČSSR.
• 12. května – V Praze zasedal Československý olympijský výbor. Vzhledem k údajným bezpečnostním hrozbám pro účastníky srpnových XXIII. LOH v Los Angeles ze států Varšavské smlouvy bylo jednomyslně rozhodnuto na ně nevyslat československé olympioniky. Ke shodnému rozhodnutí přistoupila také olympijská družstva ostatních členských států tohoto paktu s výjimkou Rumunska. Skutečným důvodem bojkotu LOH byla zřejmě odplata za americký bojkot předchozí letní olympiády v Moskvě v roce 1980. V médiích byly šířeny informace ohledně štvavých a značně agresivních amerických kampaní proti socialistickým zemím. S emotivním projevem, který však schvaloval postoj čs. olympijského výboru, vystoupila v televizních novinách koulařka Helena Fibingerová.
• 28. května – V areálu chemičky Synthesia v Pardubicích došlo k výbuchu skladu střelného prachu, který usmrtil 5 pracovníků závodu a dalších 200 osob zranil. Tlaková vlna způsobila materiální škody v širokém okolí. Nejvíce poškozeny byly budovy v přilehlé obci Rybitví a na přilehlých sídlištích Pardubic (poškozené střechy a praskliny ve zdech), vysklená okna však byla zaznamenána i v Hradci Králové a v Chrudimi.
• 11. – 12. června – V pražském Paláci kultury se konala celostátní konference učitelů. Hlavním tématem bylo důraznější prosazování cílů „socialistické školy“. Zároveň byl kladen důraz na vyšší uplatňování praktické výuky, zejm. v technických oborech.
• 14. června – Na sídlišti v Třinci – Lyžbicích na Frýdecko-Místecku došlo k výbuchu plynu, který unikal z porušené přípojky do panelového domu. Exploze dům zcela zdemolovala a vyžádala si 12 mrtvých a 9 zraněných. V roce 2010 se objevilo svědectví bývalého spolupracovníka StB Karla Muroně, podle něhož se jednalo o akci zinscenovanou StB, z jejíž organizace měl být dle plánů rozvědky obviněn Václav Havel. Svědkové událostí však tuto variantu odmítají jako zcela nepravděpodobnou.
• 5. – 14. září – Ve vojenských prostorech ČSSR se konalo spojenecké vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy Štít 84. Zúčastnili se ho příslušníci československé, sovětské, maďarské, polské, rumunské a bulharské armády.
• 11. října – Ve Stockholmu byla udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci, básníku Jaroslavu Seifertovi. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně.
• 12. října – Do užívání byl motoristům odevzdán první úsek dálnice D11 z Prahy do Bříství. V Praze byla dálnice zaústěna u Horních Počernic do budovaného městského okruhu.
• 1. listopadu – Chovanka Ústavu sociální péče v Měděnci na Chomutovsku Eva Kováčová úmyslně založila v objektu požár, který se velmi rychle rozšířil a zasáhl celý dům, který byl z velké části obložen dřevem. Kvůli z úsporných důvodů zamčeným telefonním přístrojům se podařilo pomoc přivolat až se značným zpožděním, jednotky požárníků navíc neměly potřebné vybavení k uhašení tak rozsáhlého požáru. V objektu uhořelo celkem 26 chovanek, převážně těžce mentálně i fyzicky postižených. Motivem k založení požáru byla pro pachatelku zoufalost z poměrů v ústavu, kam ji ONV v Chomutově umístil administrativní chybou poté, co byla týrána a znásilněna svým otcem. Dle vyjádření jedné z vychovatelek sama pachatelka pomáhala při zachraňování postižených děvčat z hořícího objektu. Vysvobození zranění byli postupně převáženi do nemocnice ve Vejprtech. Eva Kováčová byla za žhářství odsouzena na 5 let odnětí svobody nepodmíněně, trest jí byl za napadení dozorců prodloužen, propuštěna byla až na základě amnestie Václava Havla v roce 1993. Přestože o případu informovaly i zahraniční sdělovací prostředky, Rudé právo vydalo až 6 dní po požáru velmi stručnou zprávu o neštěstí v rubrice černá kronika. Tragický případ získal publicitu až po sametové revoluci – novinář Josef Klíma mu věnoval jednu z kapitol své knihy reportáží Brutalita z roku 1990, režisér Filip Renč natočil v roce 1991 na motivy příběhu oceňovaný film Requiem pro panenku v hlavní roli s Aňou Geislerovou.
• 9. listopadu – Šestadvacetiletý recidivista unesl autobus s 30 cestujícími na pravidelné lince ČSAD Dačice – Plzeň a pokusil se pod pohrůžkou použití zbraně a náloží na hraničním přechodu Strážný na Prachaticku o násilný přejezd státní hranice do NSR. Vyjednávání s únoscem probíhalo několik hodin, příslušníkům Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti se nakonec podařilo teroristu odzbrojit a zajistit. Nikdo nebyl zraněn.
• 20. listopadu – Ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku byl slavnostně zahájen provoz nové tovární haly na výrobu barevných televizních obrazovek. Závod n. p. Tesla Rožnov byl vybudován nákladem 2,5 mld. Kčs.
• 23. listopadu – V areálu n. p. Mesit v Uherském Hradišti se na počátku odpolední směny zřítila část výrobní haly. Na místě zahynulo 17 osob, další oběť podlehla svým zraněním v nemocnici. Příčinou zřícení budovy byl havarijní technický stav cementobetonové konstrukce.

Svět:

• 1. leden – Brunej se stává plně nezávislou zemí.
• 10. leden – USA a Vatikán zahájily plnohodnotné diplomatické styky.
• 24. leden – na trh byly uvedeny první počítače Macintosh.
• 13. únor – Konstantin Ustinovič Černěnko nahradil Jurije Andropova ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu.
• 18. únor – mezi Vatikánem a Itálií byl uzavřen nový konkordát.
• 4. duben – Ronald Reagan vyzval k mezinárodnímu zákazu používání chemických zbraní.
• 15. duben – proběhly Světové dny mládeže v Římě.
• 8. květen – SSSR oznámil, že bude bojkotovat letní olympijské hry 1984 v Los Angeles.
• 6. červen – indické jednotky dobyly Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1000 lidí.
• 6. červen – Vyrobena hra Tetris Rusem Alexejem Pažitnovem.
• 1. říjen – byl slavnostně zahájen provoz na železniční Bajkalsko-amurské magistrále v tehdejším SSSR.
• IBM uveřejnil systém TopView, který se však stal neúspěšným a byl nahrazen DESQview.

Demografický vývoj v Česku

1984
Střední stav obyvatel	10 330 481
Narození	137 587
Zemřelí	132 188
Přirozený přírůstek	4 753
Přírůstek stěhováním	2 621
Celkový přírůstek	7 374

Vědy a umění

• Byl popsán nový druh kosatka jižní (mnozí vědci jej však označují za poddruh kosatky dravé).
• Michael Radford natočil film podle námětu George Orwella: 1984 (Nineteen Eighty-Four), jehož děj se v tomto roce odehrává.
• Tomáš Linka společně s Helenou Maršálkovou založil hudební skupinu Kanafas.

Nobelova cena

• Fyzika – Carlo Rubbia, Simon van der Meer (Itálie, Nizozemsko; za přínos k objevení částic W a Z)
• Chemie – Robert Bruce Merrifield (USA; objev metodologie chemické syntézy v pevné fázi)
• Fyziologie a medicína – Niels K. Jerne, Georges J. F. Köhler, César Milstein (Dánsko, Německo, Argentina/Spojené království; výzkum imunitního systému)
• Literatura – Jaroslav Seifert (Československo)
• Mír – biskup Desmond Tutu (JAR)
• Ekonomie – Richard Stone (Spojené království; vývoj systémů národních účtů a empirická ekonomická analýza)

Narození

Česko

• 27. února – Tommy Wheeler, český hudebník
• 28. února – Karolína Kurková, česká supermodelka
• 16. března – Tomáš Fleischmann, český hokejový hráč
• 15. dubna – Miloslav König, český herec
• 18. dubna – Ondřej Němec, český hokejista
• 5. června – Jakub Klepiš, český hokejový hráč
• 12. června – Michal Barinka, český hokejista
• 30. srpna – Pavel Samiec, akordeonista, hudební skladatel
• 4. září – Lucie Váchová (Křížková), Miss ČR 2003, modelka, moderátorka
• 14. září – Michal Lieberzeit, český operní pěvec, režisér a herec
• 18. října – Ctirad Ovčačík, český hokejista
• 21. listopadu – Hana Baroňová, česká herečka
• 24. listopadu – David Booth, americký hokejista
• 7. prosince – Milan Michálek, český hokejista
• 13. prosince – Michal Kadlec, český fotbalista

Svět

• 25. ledna – Robinho, brazilský fotbalista
• 3. května – Graham Gristwood, britský reprezentant v orientačním běhu
• 15. září – Harry, princ z Walesu
• 27. září – Avril Lavigne, kanadská zpěvačka
• 3. října – Ashlee Simpson, americká zpěvačka
• 26. listopadu – Jeremy Lusk, americký freestylový motokrosový jezdec († 10. února 2009)
• 3. prosince – Constança Araújo, portugalská malířka
• 21. srpna – Alizée Jacotey, francouzská zpěvačka

Úmrtí

Česko

• 2. ledna – Jan Vlček, letecký konstruktér (* 10. července 1922)
• 18. ledna – Jiří Mayer, český právník a spisovatel (* 23. července 1902)
• 20. ledna – Bohumil Menšík, československý voják a příslušník operace Destroyer (* 11. listopadu 1927)
• 30. ledna – Josef Kuhn, český varhaník a hudební skladatel (* 17. dubna 1911)
• 31. ledna – Josef Charvát, lékař, zakladatel české endokrinologie (* 6. srpna 1897)
• 14. února – Bohumil Trnka, český jazykovědec a literární historik (* 3. června 1895)
• 17. února
  • Karel Kolský, československý fotbalový reprezentant (* 21. září 1914)
  • František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje (* 3. července 1893)
• 19. února – Jaroslav Pošvář, numismatik a profesor správního práva (* 1. října 1900)
• 24. února – Otto František Babler, překladatel, spisovatel, básník, literární historik (* 26. ledna 1901)
• 25. února – Michael Florian, grafik (* 3. června 1911)
• 28. února – Bohuš Hradil, herec a režisér (* 27. června 1905)
• 1. března – Peter Walker, britský automobilový závodník (* 7. září 1912)
• 11. března – Libuše Paserová, česká operní pěvkyně (* 8. dubna 1900)
• 12. března – Jindřich Schmidt, český rytec (* 24. června 1897)
• 22. března – Jaroslav Pecháček, prozaik, výtvarník a publicista (* 11. dubna 1909)
• 29. března – Aleš Černý, malíř (* 10. listopadu 1920)
• 2. dubna – Lubor Matouš, orientalista (* 2. listopadu 1908)
• 5. dubna – Jaroslav Kratochvíl, protektorátní ministr průmyslu,obchodu a živností (* 1. května 1901)
• 14. dubna – Alois Lukášek, malíř (* 12. října 1911)
• 15. dubna – Čeněk Pícha, československý hokejový reprezentant (* 17. května 1921)
• 3. května – Vilém Wünsche, český malíř (* 1. prosince 1900)
• 10. května – Václav Zykmund, výtvarný kritik, malíř a fotograf (* 18. června 1914)
• 12. května – Jaroslav Kučera, československý fotbalový reprezentant (* 28. ledna 1905)
• 16. května – Irwin Shaw, americký spisovatel (* 27. února 1913)
• 18. května – Zdenka Hrnčířová, operní pěvkyně (* 27. ledna 1913)
• 25. května – Antonín Devátý, český houslista, dirigent a hudební skladatel (12. června 1903)
• 28. května – Karel Aliger, fotograf (* 9. září 1916)
• 2. června – Marie Fischerová-Kvěchová, česká malířka a ilustrátorka (* 24. března 1892)
• 11. června – Bedřich Rozehnal, architekt (* 2. června 1902)
• 27. června – Metoděj Habáň, kněz, filozof a spisovatel (* 11. září 1899)
• 28. června
  • Milan Chladil, zpěvák (* 8. února 1931)
  • Bohumil Zlámal, kněz, historik a profesor církevních dějin (* 21. prosince 1904)
• 30. června – Karel Michal, český spisovatel, scenárista a dramatik (* 28. prosince 1932)
• 2. července – Bedřich Fučík, literární kritik, historik, editor a překladatel (* 4. ledna 1900)
• 8. července – Josef Kratochvíl, československý fotbalový reprezentant (* 9. února 1905)
• 12. července – Viktor Boháč, odbojář a národněsocialistický politik (* 16. října 1904)
• 23. července – Andrej Barčák, ministr zahraničního obchodu ČSSR (* 19. ledna 1920)
• 3. srpna – Přemysl Freiman, režisér a televizní redaktor (* 15. října 1921)
• 6. srpna – Marie Vášová, herečka (* 16. května 1911)
• 8. srpna
  • Vladimír Pachman, šachový skladatel a publicista (* 16. dubna 1918)
  • Svatopluk Sova, fotograf (* 18. ledna 1913)
• 9. srpna – Ivan Poldauf, jazykovědec (* 15. září 1915)
• 13. srpna – Pavel Bareš, český architekt (* 15. května 1904)
• 14. srpna – Václav Vejsada, spisovatel (* 10. ledna 1921)
• 23. srpna – Victor Fürth, architekt a pedagog židovského původu (* 16. února 1893)
• 29. srpna – Cyril Bouda, malíř (* 14. listopadu 1901)
• 3. září – Jan Zábrana, básník, prozaik, esejista a překladatel (* 4. června 1931)
• 9. září
  • Walter Kaufmann, americký hudební vědec, skladatel a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907)
  • Jiří Dohnal, herec a režisér (* 12. srpna 1905)
• 11. září – Augusta Machoňová-Müllerová, architektka, bytová návrhářka a publicistka (* 24. ledna 1906)
• 19. září – Evžen Hadamczik, československý fotbalový trenér (* 28. října 1939)
• 21. září – Václav Dvořák, brněnský stavitel a architekt (* 20. září 1900)
• 1. října – František Kovářík, český herec (* 1. října 1886)
• 13. října – Josef Suchý, československý fotbalový reprezentant (* 16. listopadu 1905)
• 15. října
  • František Vicena, český herec a divadelní pedagog (* 24. června 1933)
  • Otto Novák, československý fotbalový reprezentant (* 22. března 1902)
• 16. října – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista (* 6. července 1922)
• 21. října – Dalibor C. Vačkář, hudební skladatel (* 19. září 1906)
• 29. října – Jan Budík, účastník Československého protinacistického odboje (* 5. července 1905)
• 14. listopadu – Milan Hašek, český biolog, lékař a imunolog (* 4. října 1925)
• 17. listopadu – Jan Novák, klavírista a hudební skladatel (* 8. dubna 1921)
• 18. listopadu – Karel Klapálek, český voják, armádní generál (* 26. května 1893)
• 20. listopadu – Antonín Hřebík, československý politik a odbojář (* 24. února 1902)
• 22. listopadu – Karel Paťha, překladatel, autor povídek (* 29. prosince 1915)
• 24. listopadu – Radim Servít, profesor ČVUT (* 31. července 1921)
• 5. prosince – Jaromír Zápal, ilustrátor, malíř a spisovatel (* 18. března 1923)
• 6. prosince – Václav Razik, katolický kněz, biskup podzemní církve (* 10. září 1921)
• 14. prosince – Karel Dittler, dramatik, režisér a herec (* 27. září 1910)
• 17. prosince – Josef Beneš, český antroponomastik a bohemista (* 11. ledna 1902)
• 29. prosince – Maxmilian Martischnig, osobnost československého odboje během 2. světové války (* 7. července 1912)
•  ? – Jaroslav Černý, malíř (* 1. června 1904)
•  ? – Augustin Malý, generální vikář českobudějovické diecéze (* 26. srpna 1908)

Svět

• 1. ledna – Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928)
• 7. ledna – Alfred Kastler, francouzský fyzik (* 3. května 1902)
• 8. ledna – Baba Sali, marocký sefardský rabín a kabalista (* 26. září 1890)
• 10. ledna – Toivo Loukola, finský olympijský vítěz 1928 (* 2. října 1902)
• 17. ledna – Vlado Bednár, slovenský spisovatel (* 11. února 1941)
• 20. ledna – Johnny Weissmüller, americký plavec a filmový herec (* 2. června 1904)
• 21. ledna
  • Alan Marshall, australský spisovatel (* 2. května 1902)
  • Gottfried Toskánský, rakouský arcivévoda a titulární toskánský velkovévoda (* 14. března 1902)
• 22. ledna – Chajim Perelman, belgický filozof (* 20. května 1912)
• 6. února – Jorge Guillén, španělský básník, pedagog a literární kritik (* 18. ledna 1893)
• 8. února – Philippe Ariès, francouzský historik (* 21. července 1914)
• 9. února – Jurij Vladimirovič Andropov, nejvyšší představitel Sovětského svazu (* 15. června 1914)
• 12. února – Julio Cortázar, argentinský spisovatel (* 26. srpna 1914)
• 19. února – Claude Hopkins, americký jazzový klavírista a aranžér (* 24. srpna 1903)
• 21. února – Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel (* 24. května 1905)
• 23. února – Maurice Tabard, francouzský portrétní fotograf (* 12. července 1897)
• 26. února – Kosťantyn Daňkevyč, ukrajinský hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 24. prosince 1905)
• 1. března – Peter Walker, britský automobilový závodník
• 5. března – Pierre Cochereau, francouzský varhaník a skladatel (* 9. července 1924)
• 6. března – Martin Niemöller, německý protestantský teolog (* 14. ledna 1892)
• 15. března – Ken Carpenter, americký olympijský vítěz v hodu diskem (* 19. dubna 1913)
• 17. března – Konstantin Badigin, sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby (* 30. listopadu 1910)
• 19. března
  • Garry Winogrand, americký fotograf (* 14. ledna 1928)
  • Richard Bellman, americký matematik (* 26. srpna 1920)
• 22. března – Wacław Wycisk, polský biskup (* 11. února 1912)
• 26. března
  • Ahmed Sékou Touré, první guinejský prezident (* 9. ledna 1922)
  • Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník (* 1. ledna 1915)
• 30. března – Karl Rahner, německý teolog (* 5. března 1904)
• 1. dubna – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák (* 2. dubna 1939)
• 4. dubna
  • Maximilian Fretter-Pico, generál dělostřelectva německého Wehrmachtu (* 6. února 1892)
  • Oleg Antonov, ruský letecký konstruktér (* 7. února 1906)
  • Joan Ponc, katalánský malíř (* 28. listopadu 1927)
• 5. dubna
  • Robert Adams, anglický sochař (* 5. října 1917)
  • Giuseppe Tucci, italský orientalista (* 5. června 1894)
  • Arthur Travers Harris, velitel bombardovacího letectva Royal Air Force (* 13. dubna 1892)
• 8. dubna – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1978), (* 8. července 1894)
• 17. dubna – Mark W. Clark, americký generál (* 1. května 1896)
• 18. dubna – Ze'ev Šerf, ministr financí Izraele (* 21. dubna 1904)
• 22. dubna – Ansel Adams, americký fotograf a spisovatel (* 20. února 1902)
• 23. dubna – Red Garland, americký hardbopový pianista (* 13. května 1923)
• 26. dubna
  • Helge Løvland, norský olympijský vítěz v desetiboji (* 11. května 1890)
  • Count Basie, jazzový hudebník, kapelník a skladatel (* 21. srpna 1904)
• 30. dubna – Zelda, izraelská básnířka (* 20. června 1914)
• 1. května – Štefan Kukura, slovenský chirurg (* 27. července 1914)
• 4. května – Diana Dorsová, anglická herečka a zpěvačka (* 23. října 1931)
• 5. května – Kurt Martti Wallenius, finský generál, politik a spisovatel (* 25. července 1893)
• 8. května
  • Herbert Matter, americký fotograf a grafický designér (* 25. dubna 1907)
  • Borys Antonenko-Davydovyč, ukrajinský spisovatel a překladatel (* 5. srpna 1899)
• 11. května – Ferdinand Schneider, německý chemik (* 18. června 1911)
• 13. května – Stanisław Ulam, americký matematik (* 13. dubna 1909)
• 16. května
  • Andy Kaufman, americký komik a herec (* 17. ledna 1949)
  • Irwin Shaw, americký spisovatel (* 27. února 1913)
• 28. května – Eric Morecambe, britský komik (* 14. května 1926)
• 19. června – Lee Krasnerová, americká malířka (* 27. října 1908)
• 22. června
  • Janusz Gaudyn, polský lékař a spisovatel (* 25. února 1935)
  • Dill Jones, velšský klavírista (* 19. srpna 1923)
• 24. června – Anton Popovič, slovenský literární historik a teoretik (* 27. července 1933)
• 25. června – Michel Foucault, francouzský filozof a psycholog (* 15. října 1926)
• 28. června – Jigael Jadin, archeolog a místopředseda vlády Izraele (* 21. března 1917)
• 30. června
  • Lillian Hellman, americká spisovatelka (* 20. června 1905)
  • Henri Fabre, francouzský průkopník letectví (* 29. listopadu, 1882)
• 3. července – Rudolf Pribiš, slovenský sochař (* 19. března 1913)
• 8. července – Brassaï, maďarský fotograf a sochař (* 9. září 1899)
• 10. července – Samuel Adamčík, slovenský divadelní a filmový herec (* 23. července 1904)
• 17. července – Karl Wolff, nejvyšší velitel SS a policie v Itálii (* 13. května 1900)
• 20. července
  • Marko Ristić, srbský spisovatel (* 20. června 1904)
  • Gabriel Andrew Dirac, anglický matematik (* 13. března 1925)
• 25. července – Uladzimir Karatkevič, běloruský spisovatel, básník, dramatik (* 26. listopadu 1930)
• 26. července – Ed Gein, americký sériový vrah (* 27. srpna 1906)
• 27. července – James Mason, anglický herec (* 15. května 1909)
• 5. srpna – Richard Burton, britský herec (* 10. listopadu 1925)
• 8. srpna – Walter Tevis, americký povídkář a romanopisec (* 28. února 1928)
• 11. srpna – Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník (* 1. ledna 1909)
• 13. srpna – Tigran Petrosjan, arménský šachista, mistr světa v šachu (* 17. června 1929)
• 15. srpna – Norman Petty, americký hudebník, skladatel a producent (* 25. května 1927)
• 25. srpna – Truman Capote, americký spisovatel a herec (* 30. září 1924)
• 29. srpna – Muhammad Nadžíb, první egyptský prezident (* 20. února 1901)
• 6. září – Ernest Tubb, americký zpěvák a skladatel (* 9. února 1914)
• 7. září – Josip Slipyj, řeckokatolický arcibiskup a kardinál (* 17. února 1892)
• 9. září – Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907)
• 14. září – Janet Gaynorová, americká herečka (* 6. října 1906)
• 24. září
  • Pierre Emmanuel, francouzský básník (* 3. května 1916)
  • Zuzka Zguriška, slovenská spisovatelka (* 13. dubna 1900)
• 26. září – Shelly Manne, americký jazzový bubeník (* 11. června 1920)
• 14. října – Martin Ryle, britský radioastronom, Nobelova cena za fyziku 1974 (* 27. září 1918)
• 16. října – Jozef Psotka, slovenský horolezec (* 12. února 1934)
• 17. října – Alberta Hunter, americká bluesová zpěvačka (* 1. dubna 1895)
• 19. října
  • Jerzy Popiełuszko, polský kněz zavražděný příslušníky komunistické tajné policie (* 14. září 1947)
  • Henri Michaux, francouzský malíř, spisovatel a básník (* 24. května 1899)
• 20. října
  • Carl Ferdinand Cori, americko-rakouský biochemik, Nobelova cena 1947 (* 5. prosince 1896)
  • Paul Dirac, britský teoretický fyzik, (* 8. srpna 1902)
• 21. října – François Truffaut, francouzský filmový režisér (* 6. února 1932)
• 25. října – Richard Brautigan, americký spisovatel (* 30. ledna 1935)
• 29. října – Howard Hibbard, americký historik umění (* 23. května 1928)
• 31. října
  • Eduardo De Filippo, italský dramatik, herec a básník (* 24. května 1900)
  • Indira Gándhíová, indická politička a předsedkyně vlády (* 19. listopadu 1917)
• 2. listopadu – Toni Hiebeler, rakouský horolezec a spisovatel (* 5. března 1930)
• 8. listopadu – Carl Junghans, německý filmový režisér (* 7. října 1897)
• 11. listopadu – Blagoje Nešković, první poválečný premiér Srbska (* 11. února 1907)
• 20. listopadu – Alexander Moyzes, slovenský skladatel (* 4. září 1909)
• 6. prosince – Viktor Šklovskij, spisovatel a filmový scenárista (* 24. ledna 1893)
• 8. prosince
  • Vladimir Nikolajevič Čelomej, sovětský raketový konstruktér (* 30. června 1914)
  • Walter Ciszek, americký jezuita polského původu, oběť komunismu (* 4. listopadu 1904)
  • Robert Jay Mathews, vůdce řádu The Order, skupiny amerických bílých nacionalistů (* 16. ledna 1953)
• 14. prosince – Vicente Aleixandre, španělský básník (* 26. dubna 1898)
• 16. prosince – Wilson Rawls, americký spisovatel (* 24. září 1913)
• 20. prosince
  • Stanley Milgram, americký sociální a experimentální psycholog (* 15. srpna 1933)
  • Dmitrij Fjodorovič Ustinov, ministr obrany Sovětského svazu (* 30. října 1908)
• 24. prosince – Peter Lawford, americký herec britského původu (* 7. září 1923)
•  ? – Ross Taylor, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 26. dubna 1902)
•  ? – Kevin Lynch, americký urbanista (* 1918)
•  ? – Ladislav Bielik, slovenský fotograf (* 28. května 1939)

Hlavy státu

Evropa:

• Československo – prezident Gustáv Husák
• Vatikán – papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Konstantin Ustinovič Černěnko
• Francie – prezident François Mitterrand
• Velká Británie
  • královna Alžběta II.
  • (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
• Spolková republika Německo
  • prezident Karl Carstens
  • prezident Richard von Weizsäcker
  • (fakticky) kancléř Helmut Kohl
• Dánsko – královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos I.
• Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

• Čína – předseda ČLR Li Sien-nien
• USA – prezident Ronald Reagan
• Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

• SSSR
  • Nikolaj Andrejevič Tichonov (předseda Rady ministrů SSSR)
  • Andrej Andrejevič Gromyko (předseda prezídia Nejvyššího sovětu)

• USA
  • Ronald Reagan

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1984 ve Wikimedia Commons