Hustota zalidnění

Hustota zalidnění států světa v roce 2006

Hustota zalidnění světa. Data získána na základě správních jednotek jednotlivých států, 1994

Na tento článek je přesměrováno heslo Lidnatost. Tento článek pojednává o podílu počtu obyvatel a rozlohy území. O počtu obyvatel určitého územního celku pojednává článek Počet obyvatel.

Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (/km²) a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Někdy se označuje pojmem lidnatost, který může znamenat také počet obyvatel.^[1]^[2]

Pokud hodnotíme populace jiných organismů než lidí, pak je používán termín populační hustota určitého druhu.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Česko má průměrnou hustotu zalidnění 133 obyvatel / km².
svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km² (desetinové hodnoty oproti ČR)
pokud bychom zvažovali pouze plochu kontinentů, pak dosahuje hustota zalidnění světa hodnoty 44 obyvatel / km² (přibližně stejně jako Afghánistán)
- obě výše uvedené hodnoty neodpovídají příliš realitě, neboť značná část rozlohy souše je pro člověka nehostinná (pouště, tundra, tajga...)

Nejnižší a nejvyšší hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Na úrovni států jsou nejvyšší hodnoty hustoty zalidnění typické pro hustě zastavěná území ministátů (v roce 2005 dosahovalo nejvyšší hodnoty Monako, pro které byla vypočtena hustota 23 660 obyvatel / km²). Nejnižší hodnoty jsou typické pro většinou značně rozlehlé státy, které bývají z větší části tvořeny pro člověka nehostinnými územími (poušť, polopoušť, mrazová pustina). V rámci nezávislých států dosahuje nejnižší hodnoty Mongolsko (1,7 obyvatel / km²), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km²).

Z hlediska kontinentů jsou nejhustěji osídlené části Asie (východní, jižní a jihovýchodní Asie) a Evropa. Subsaharská Afrika, Nový svět a Austrálie mají i přes značné množství úrodné zemědělské půdy typicky nižší hustotu zalidnění; to je dáno především historickými a civilizačními faktory.

Jiné metody měření[editovat | editovat zdroj]

Kromě nejčastěji používané obecné hustoty zalidnění byly vytvořeny další metody výpočtu, které se snaží poskytnout přesnější představu o hustotě zalidnění určitých území. Přesněji specifikují určitou část obyvatelstva (zemědělské, průmyslové...) a typ plochy území (zemědělská půda, orná půda, zastavěná plocha).

Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy.
Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy.
Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě.
Urbánní hustota: městská populace / rozloha města
Ekologické optimum: Hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti.