Surinam
| Republiek Suriname Surinamská republika |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Opo kondreman | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Paramaribo | ||
| Rozloha: | 163 270 km² (92. na světě) z toho 1 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Juliana Top (1230 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -3 | ||
| Poloha: | 4°0′ s. š., 56°0′ z. d. | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 566 846 (169. na světě, 2013) | ||
| Hustota zalidnění: | 3 ob. / km² (226. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,770 (střední) (89. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | nizozemština (úřední), angličtina | ||
| Náboženství: | hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně čeští bratři (Moravané)), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodá náboženství 5 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku) | ||
| Prezident: | Dési Bouterse | ||
| Viceprezident: | Jules Rattankoemar Ajodhia | ||
| Měna: | surinamský dolar (SRD) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 740 SUR SR | ||
| MPZ: | SME | ||
| Telefonní předvolba: | +597 | ||
| Národní TLD: | .sr | ||
 multimediální obsah na Commons |
|||
Surinam (nizozemsky Republiek Suriname, oficiálně Surinamská republika je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.
Obsah
Původ vlajky[editovat | editovat zdroj]
Surinamská vlajka[editovat | editovat zdroj]
Vlajka má bílý podklad. Uprostřed vlajky se nahází na 1/3 vlajky vodorovný červený pruh, na horním a dolním okraji vlajky se nachází vodorovné zelené pruhy, ale mezi červeným a zeleným pruhem je vidět bílý podklad - bílé pruhy které jsou o šířce asi 2 x menší než pruh zelený.
Na červeném pruhu je potom ještě pěticípá hvězda.
Zelená symbolizuje úrodné krajiny, bílá znamená spravedlnost a svobodu, červená znamená lásku a pokrok. Pěticípá hvězda symbolizuje sebeobětování.
Barvy na vlajce jdou popořadě : zelená, bílá, červená, bílá, zelená.
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Surinamu.
Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Hojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměnný obchod. Vyměmili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada New Amsterodam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York.
Od roku 1682 začala holandská Společnost Západní Indie přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše, kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako "černoši z buše". Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.
Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a "černoši z buše" začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s "černochy z buše". Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.
Geografie a klima[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Surinamu.
Při pobřeží Atlantského oceánu se rozprostíra nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne a Marowijne. Velká přehradní nádrž Van Blommestein Meer je na řece Suriname. Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.
Na území Surinamu se nachází mnoho chráněných území - největší z nich je přírodní rezervace Centrální Surinam, která zabírá více než 10% rozlohy státu.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Surinam vede pohraniční spory s Francouzskou Guyanou. Guyana požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Surinam je zemí etnicky i nábožensky velmi různorodou. Z 440 000 obyvatel tvoří 38% obyvatel Indové a Pákistánci, 31,5% jsou surinamští Kreolové, 14% "černoši z buše", 3% indiáni (původní obyvatelé), 2,7% Číňané a 1,3% Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel. Polovina obyvatel státu žije v hlavním městě Paramaribu.
Surinam v literatuře[editovat | editovat zdroj]
V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu byl natočen stejnojmenný film s premiérou 27. ledna 2011.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Surinam je rozvojová a zemědělská země. Její hospodářství se však kromě pěstování zemědělských plodin věnuje především těžbě surovin. Tou nejvýznamnější je bauxit, jehož ložiska se nacházejí na východě země a ze kterého se přímo v Surinamu vyrábí hliník. Země má jedny z největších zásob bauxitové rudy na světě. Z peněz z těžby bauxitu země v posledních deseti letech rozvíjela svojí infrastrukturu (železnice, vodní elektrárny apod.)
Dalšími dvěma významnými surovinami, které se v Surinamu těží, jsou zlato a ropa. Jejich těžba začala být rozvíjena především až v první dekádě 21. století. Obojí významně přispělo k růstu surinamské životní úrovně. Ropa slouží jako jeden ze zdrojů elektrické energie a spaluje se v elektrárnách.[zdroj?] 75 % elektrické energie produkuje hlavní vodní elektrárna na řece Surinam.
Většinu území pokrývají lesy (91 %, což je nejvíce na světě). Surinamská vláda lesy v omezené míře těží.
Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. Obdělává se půda v pásmu do 100 km od mořského pobřeží. V zemi je řídká silniční síť.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Surinam ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Surinam ve Wikimedia Commons- Suriname (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Suriname [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Suriname [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Brasílii. Souhrnná teritoriální informace: Surinam [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky)
- CHIN, Henk E.; MENKE, Jack K.. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
