Singapur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Republika Singapur
Republic of Singapore
新加坡共和国
Republik Singapura
சிங்கப்பூர் குடியரசு
Vlajka Singapuru
Vlajka		 Znak Singapuru
Znak
Hymna: Majulah Singapura (Singapure, vpřed!)
Geografie

Singapore in its region (zoom).svg Poloha Singapuru
Hlavní město: Singapur
Rozloha: 710,2 km² (187. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Bukit Timah (163,63 m n. m.)
Časové pásmo: +8
Poloha: 1°18′ s. š., 103°47′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 399 200 (116. na světě, 2013)
Hustota zalidnění: 7 540 ob. / km² (3. na světě)
HDI: ▲ 0,895 (velmi vysoký) (19. na světě, 2013)
Jazyk: čínština (úřední), malajština (úřední a státní), tamilština (úřední), angličtina (úřední)
Náboženství: buddhisté (Číňané), muslimové (Malajci), křesťané, hinduisté, sikhové, taoisté, konfuciáni
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 9. srpna 1965 (nezávislost na Malajsii)
Prezident: Tony Tan Keng Yam
Premiér: Lee Hsien Loong
Měna: singapurský dolar (SGD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 702 SGP SG
MPZ: SGP
Telefonní předvolba: +65
Národní TLD: .sg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova. Počet obyvatel se blíží pěti a půl milionům (v roce 2000 byl 4 117 700). Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Jeho název je odvozen ze sanskrtu a v překladu znamená Lví město.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Singapur založil v roce 1819 Sir Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti. V roce 1867 se stal britskou korunní kolonií jako součást Průlivových osad. Přístav je velice strategické místo a Britové zde udržovali početnou vojenskou posádku. I přesto byl přístav dobyt během druhé světové války Japonci.[1] Na konci války s blížící se porážkou Japonska získali přístav opět Britové. Singapur byl přijat do Malajské federace roku 1963, ale roku 1965 z ní byl kvůli závažným neshodám vyloučen a zůstal dodnes nezávislou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který má 81 členů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Singapuru

Singapur leží na ostrově, který je oddělen od malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. Monzuny přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny Durian. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Singapur je jedním z vůbec nejhustěji zalidněných států na planetě a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci. V roce 2012 činil počet obyvatel 5 312 400, což je srovnatelné s mnoha rozlohou většími státy, jako např. Slovensko, Finsko a Turkmenistán. Úhrnná plodnost je ale nízká, takže imigrace je pro Singapur jediným prostředkem, jak zabránit populačnímu poklesu.

Náboženské složení oficiálních rezidentů v městě je velice pestré. Obyvatelé jsou z 55% buddhisté, z 15,5% muslimové, z 12,5% křesťané a z 3,5% hinduisté.

Data o náboženském, stejně jako etnickém, složení ale nezahrnují obyvatele, kteří nejsou oficiálně dlouhodobými rezidenty (občany Singapuru, nebo osobami s povolením k dlouhodobému pobytu), ale na populaci Singapuru a jejím růstu, mají zásadní podíl.

Etnikum 1970 1980 1990 2000 2009
Číňané 77.0 78.3 77.7 76.8 74.2
Malajci 14.8 14.4 14.1 13.9 13.4
Indové 7.0 6.3 7.1 7.9 9.2
Ostatní 1.2 1.0 1.1 1.4 3.2
1970 1980 1990 2000 2009
Podíl nerezidentů 2.9% 5.5% 10.2% 18.7% 25.3%

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Pohled na singapurské ekonomické centrum v kontrastu se starší čínskou zástavbou.
Singapurský přístav, jeden z nejvytíženějších na světě.

Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Toto přístavní město je velmi dobře udržované. Ekonomika země je vysoce závislá na vývozu a zároveň je v ní uplatňována vysoká úloha státu, který vlastní zásadní podíly ve firmách tvořících asi až 60% HDP, stát ale většinou není ve firmách zastoupen jako vlastník přímo, nýbrž prostřednictvím jiných entit, především investičních fondů.

Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2-3%, v roce 2009 potom asi 2,2%) a výjimečnou kvalitou života (výzkum od The Economist Inteligence Unit dokonce označil Singapur jako zemi s vůbec nejvyšší kvalitou života na planetě).

Singapur, i přes svoji vysokou ekonomickou vyspělost, vykazuje nebývale rychlé tempo růstu ekonomiky, které v roce 2006 činilo 7,9% a v roce 2010 dokonce 14,7%.[2]

Singapur náleží mezi nejdůležitější dopravní uzly na planetě. Je druhým největším přístavem na světě. Letiště Changi potom slouží jako letecký uzel mezi Evropou, Asií a Austrálií.

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Singapurská F-15SG Strike Eagle na základně Mountain Home

Zajímavostí je, že i přes svou malou rozlohu má Singapur armádu, která má přes 50 000 vojáků. Náklady na ozbrojené síly činí 3,7% státního rozpočtu a v přepočtu na hlavu jsou 4. nejvyšší na světě. Singapur dokonce utrácí za zbrojení více, než jeho mnohem lidnatější sousedé, Malajsie a Indonésie. Důvodem je fakt, že Singapur coby sekulární stát je obklopen státy islámskými - již zmíněnou Malajsií ze severu a Indonésií z jihu. Když se Singapur v roce 1965 oddělil od Malajsie a uvědomil si tento fakt, požádal o spolupráci Izrael, který byl a dodnes zůstává v podobné situaci. Izrael Singapuru poskytl své vojenské poradce. Vzhledem k tomu, že Singapur je velice malý ostrov, jeho jedinou obranou proti útoku zvenčí je preventivní úder na území protivníka. Jakmile by se případný protivník dostal přímo do Singapuru, je šance na účinnou obranu minimální.

Mýtný systém[editovat | editovat zdroj]

Mýtný systém (congestion charge) zavedl Singapur pravděpodobně jako první na světě, a to již od roku 1975 formou vydávání licencí za vjezd do centra.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podrobněji viz MYSLIVEČEK, Zdeněk. Singapur 1942 - pád nedobytné pevnosti. Historický obzor, 2002, 13 (3/4), s. 64-76. ISSN 1210-6097.
  2. ↑ http://web.archive.org/web/20110105072525/http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5i6IfrPfn9I_eGidMOM1KNHlCI4og?docId=CNG.5a8be64a390a05a0616ab3f202e0a1bf.d1
  3. ↑ Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Státy a území v Asii
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
závislá území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Singapur&oldid=12837139“