Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina Bosna i Hercegovina Босна и Херцеговина
Vlajka Znak
Hymna: Intermeco
Geografie
Poloha Bosny a Hercegoviny
Hlavní město:	Sarajevo
Rozloha:	51 209 km² z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Maglić (2 386 m n. m.)
Poloha:	44°0′ s. š., 18°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	3 842 566
Hustota zalidnění:	75 ob. / km²
HDI:	▲ 0,735 (vysoký) (81. na světě, 2012)
Jazyk:	bosenština, chorvatština, srbština
Náboženství:	římskokatolické, pravoslaví, islám
Státní útvar
Státní zřízení:	de facto konfederativní republika
Vznik:	5. dubna 1992 (rozpadem Jugoslávie)
Členové předsednictva:	Dragan Čović, Mladen Ivanić, Bakir Izetbegović
Předseda vlády:	Vjekoslav Bevanda
Měna:	Konvertibilní marka (BAM)
HDP/obyv. (PPP):	9 235 USD (91. na světě, 2012)
Mezinárodní identifikace
MPZ:	BiH
Národní TLD:	.ba
multimediální obsah na Commons

Bosna a Hercegovina (BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина), někdy zvaná jednoduše Bosna, je země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jeho hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s odhadovaným počtem 452 000 obyvatel. Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou 20 km krátkého pobřeží na pobřeží Jaderského moře v okolí města Neum. Centrální a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a severovýchodě je převážně rovinatá. Vnitrozemí je geograficky větší oblast a má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami. Jižní cíp země má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze až zpátky do neolitu sledovat trvalé lidské osídlení, v průběhu byla obývána několika Illyrskámi a keltskými civilizacemi. Kulturně, politicky a společensky má země jednu z nejbohatších historií v regionu, nejprve byla osídlena slovanským národy, které obývají oblast dodnes od 6. až 9. století našeho letopočtu. Ti pak založily na počátku 12. století při příjezdu a sbližování národů, kteří se sami nazývali dobri Bošnjani („dobří Bosňáci“), první nezávislý bán v regionu, známý jako Bosenský Bán. Bán se ve 14. století změnil na Bosenské království. Poté byla připojena do Osmanské říše, pod jejíž nadvládou byla od poloviny 15. až do konce 19. století. Osmanská říše přinesla do regionu islám a změnila mnoho kulturních a sociálních postojů. Území bylo následně zabráno Rakousko-uherskou monarchií, která tu vládla až do první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené Jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, který byla následována bosenskou válkou, která trvala až do konce roku 1995.

Dnes země udržuje vysokou gramotnost, dlouhou očekávanou délku života a vysokou úroveň vzdělání a je jednou z nejčastěji navštěvovaných zemí v regionu. Bosna a Hercegovina je regionálně a mezinárodně známá svoji přírodní krásou a kulturním dědictvím vycházející ze šesti historických civilizací, z její kuchyně, zimních sportů, její různorodé a jedinečné hudby, architektury a jejích festivalů, z nichž některé jsou největší a nejvýznamnější svého druhu v jihovýchodní Evropě. Země je domovem tří etnických skupin, neboli oficiálně konstitutivních národů: Bosňáci (Bošnjaci) jsou největší skupinou ze všech tří, Srbové druzí a Chorvaté jsou třetí. Bez ohledu na etnicitu je občan Bosny a Hercegoviny v češtině nazýván jako „Bosňan“. Termíny hercegovinský a bosenský jsou udržovány jako regionální, nikoli jako etnické dělení, oblast Hercegoviny nemá dnes přesně definované hranice vůči vlastní Bosně. Navíc země byla do rakousko-uherské okupace na konci 19. století prostě nazývána „Bosnou“.

Bosna a Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a tříčlenné předsednictví, složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Nicméně, výkon ústřední vlády je velmi omezený, neboť země je do značné míry decentralizovaná a se skládá ze dvou autonomních entit: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky Srbské, a ještě ze třetího regionu Brčko, který patří pod místní vládu. Federace Bosny a Hercegoviny je sama o sobě složitá a skládá se z 10 federálních jednotek – kantonů. Země je potenciálním kandidátem na členství v Evropské unii a od dubna 2010 je kandidátem na členství v NATO. Tehdy na summitu v Tallinu obdržela tzv. akční plán členství. Země je dále od roku 2002 členem Rady Evropy a byla také v roce 2008 zakládajícím členem Středomořské unie.

Hranice

Podrobnější informace naleznete v článku Státní hranice Bosny a Hercegoviny.

Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Hranice tvoří řeky (hlavně na severu a na východě), na jihozápadní straně je přirozenou hranicí soustava horských pásem. Hranice státu se z velké části nekryjí s hranicemi etnickými. Země má přístup k Jaderskému moři a rozděluje tak Chorvatsko na dvě části.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Bosny a Hercegoviny.

Raná historie

Odpor muslimských Bosňáků během bitvy o Sarajevo v roce 1878 proti Rakousko-Uherské okupaci.

Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6.–7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky.

Středověk

Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina (Hum).

Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum – bosenští muslimové (popř. muslimové).

Bouře proti osmanské nadvládě a protektorát Rakouska-Uherska

Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo.

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávské království

V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.

Socialistická Jugoslávie

V jugoslávské federaci (od r.1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).

Nezávislost

V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.

Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995. V roce 2007 vstoupila Bosna a Hercegovina do Středoevropské zóny volného obchodu.

Politika

Ženy oplakávají mrtvé během války v Bosně v roce 1992

Pomník obětem genocidy v bosenské Srebrenici

Sarajevo je hlavní město Bosny a Hercegoviny

Jedno z větších měst země je také Visoko

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Bosny a Hercegoviny.

• V čele země de facto stojí Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, který je volený mezinárodní radou na základě Daytonské dohody.
• Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).

• Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády (Vijeće ministara, Savjet ministara), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry.
• Ministerstva působící pro celou BaH:
  • Ministerstvo zahraničních věcí – Ministarstvo vanjskih poslova
  • Ministerstvo bezpečnosti – Ministarstvo sigurnosti, složky:
    • Hraniční policie – Granična policija
    • Cizinecká policie – Služba za poslove sa strancima
    • Státní agentura vyšetřování a ochranu – Državna agencija za istrage i zaštitu – SIPA
    • Úřad spolupráce s Interpolem – Biro za saradnju sa Interpolom
    • ostatní složky – Policie – působí na republikových úrovních
  • Ministerstvo obrany – Ministarstvo odbrane
  • Ministerstvo financí a pokladu – Ministarstvo finansija i trezora
  • Ministerstvo spravedlnosti – Ministarstvo pravde
  • Ministerstvo obchodu a hospodářství – Ministarstvo vanjske trgovine i ekonomskih odnosa
  • Ministerstvo komunikací a dopravy – Ministarstvo komunikacija i prometa
  • Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky – Ministarstvo za ljudska prava i izbjeglice
  • Ministerstvo občanských záležitostí – Ministarstvo civilnih poslova
• Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština). Má dvě komory: Sněmovnu národů (Dom naroda) a Poslaneckou sněmovnu (Predstavnički/Zastupnički dom).

Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů).

Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou.

• Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po konzultacích s Předsednictvem.

Geografie

Řeka Una ve městě Bosanska Krupa

Sarajevské národní divadlo

Stari Most v Mostaru

Hodinová věž v Bihaći

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.

Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.

Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Zenica, Tuzla, Mostar, Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.

Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.

Klima

Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, Horské a polohorské oblasti a Jaderské moře.

Panonská nížina leží na severu země a převládá v ní kontinentální klima. Zimy jsou mírné s průměrnou teplotou v nejchladnějším měsíci lednu od −0,2 do −0,9 stupňů Celsia. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s průměrnou teplotou v nejteplejším měsíci červenci od 21 do 23 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 1 050 mm na západě území do 750 mm na východě území.

Horské a polohorské oblasti (známé v bosenštině jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5 až 7 stupňů Celsia. Nejchladnější teplota je v lednu a pohybuje se od 2,5 do −3 stupňů Celsia. Minimální teploty mohou klesnout až na −35 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1 200 mm.

Klimatická oblast Jaderského moře zabírá jen velmi malou plochu na území kolem města Neum na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7 stupňů Celsia. V oblasti jsou poměrně velké roční srážkové úhrny, které dosahují od 1 500 do 2 000 mm. Srážky jsou nejčastější v období zimy a jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.

Administrativní dělení

Politická mapa Bosny a Hercegoviny

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km²), Republika srbská (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km²).

Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů.

• Unsko-sanský kanton
• Posavský kanton
• Tuzlanský kanton
• Zenicko-dobojský kanton
• Bosensko-podrinský kanton
• Středobosenský kanton
• Hercegovsko-neretvanský kanton
• Západohercegovský kanton
• Hercegbosenský kanton
• Kanton Sarajevo

Republika srbská se skládá 7 regionů:

• Banja Luka
• Doboj
• Bijeljina
• Sarajevo – Romanija
• Trebinje
• Vlasenica
• Foča

Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Bosny a Hercegoviny.

Struktura

Turisté v bosenském městě Neum na pobřeží Jaderského moře

Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet.

V době socialismu bylo v BaH umístěno velké množství těžkého průmyslu. Závody, které se tu nacházely, byly významnou částí průmyslu celé SFRJ: zbrojovky, hutní a strojírenské továrny, stavební firmy. Dnes trpí zastaralým vybavením a nekonkurenceschopností svých výrobků na vyspělých trzích. Přesto ještě stále živí velkou část obyvatel; sektor služeb zatím nedosahuje podílu na hospodářství srovnatelného se západními zeměmi.

Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1998), zato ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i  nadále pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost činila v roce 2002 okolo 40 %.

Na rozvoji ekonomiky BaH se podílí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) i ČR (BaH byla zařazena mezi prioritní země české ZRS).

Dědictví války: minová pole

Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem 2 000 objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na FBaH a RS); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho min je však také rozeseto i po celém zbytku území státu. Viz bosenské stránky o problematice minových polí..

Silniční síť

Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba dálnic, či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u Sarajeva a Banja Luky jsou v provozu).

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny.

Bosenští muži v mešitě v Sarajevu

Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, přes 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní.

Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během občanské války z let 1992–1995 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.

Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.

Kultura

Národní a univerzitní knihovna v Bosně a Hercegovině.

Travnik-rozený spisovatel Ivo Andrić získal 1961 Nobelovu cenu za literaturu za román Most na Drině.

Podrobnější informace naleznete v článku Kultura Bosny a Hercegoviny.

Sport

Bosna a Hercegovina se účastnila Mistrovství světa ve fotbale 2014, kde získala 3 body proti Hondurasu a skončila třetí v základní skupině.

Kuchyně

Bosenský zavinutý burek

Podrobnější informace naleznete v článku Kuchyně Bosny a Hercegoviny.

Kuchyně Bosny a Hercegoviny je rozkročena mezi západními a východními vlivy. Kuchyně je blízko příbuzná turecké kuchyni, kuchyni středního Východu a dalším středomořským kuchyním. Díky vlivů Rakouska-Uherska je tu nicméně také mnoho kulinářských vlivů ze střední Evropy. Používá mnoho koření, ale obvykle v mírném množství. Typické suroviny jsou rajčata, brambory, cibule, česnek, paprika, okurka, mrkev, zelí, houby, špenát, cuketa, sušené a čerstvé fazole, švestky, mléko, paprika a zakysaná smetana nazývaná pavlaka a kajmak. Mezi typické pokrmy z masa patří především hovězí a jehněčí. Místními specialitami jsou čevabčiči, burek, dolma, sarma, pilaf, guláš, ajvar a celá řada východních sladkostí. Nejlepší místní vína pocházejí z Hercegoviny, kde je klima vhodné pro pěstování vinné révy. Naopak, v Bosně se vyrábí švestková nebo jablečná rakije.

Odkazy

Literatura

• HLADKÝ, Ladislav. Bosenští Muslimové (Bosňáci) – proces vzniku národa. Historický obzor, 1997, 8(5/6), s. 112–118.
• PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-375-9.  

Související články

• Seznam měst v Bosně a Hercegovině (podle velikosti)
• Islám v Bosně a Hercegovině
• Jugoslávie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosna a Hercegovina ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Bosna a Hercegovina ve Wikislovníku

• Bosna a Hercegovina na OpenStreetMap
• Bosna & Hercegovina online – neplatný odkaz !
• Bosna & Hercegovina, projekt bosenské kultury v ČR
• Ambasáda ČR v Sarajevu – neplatný odkaz !
• Bosnia And Herzegovina – Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bosnia-Herzegovina (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Bosnia and Herzegovina Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Bosnia and Herzegovina [online]. U.S. Department of State, 2011-08-03, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook – Bosnia and Herzegovina [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu. Souhrnná teritoriální informace: Bosna a Hercegovina [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-06, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
• LAMPE, John R, a kol. Bosnia and Herzegovina [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zajímavá místa v Bosně a Hercegovině

Geografická lokalizace