Austrálie

Tento článek pojednává o svazovém státu. Další významy jsou uvedeny v článku Austrálie (rozcestník).

Austrálie
Vlajka Znak
Hymna: Advance Australia Fair
Geografie
Poloha Austrálie
Hlavní město:	Canberra
Rozloha:	7 692 024 km² (6. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mawson Peak (2 745 m n. m.)
Časové pásmo:	+8 - +10,5
Poloha:	25°0′ j. š., 135°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	23,733,300 (51. na světě, 2015)
Hustota zalidnění:	2,8 ob. / km² (224. na světě)
HDI:	▲ 0,937 (velmi vysoký) (2. na světě, 2010)
Jazyk:	angličtina
Náboženství:	katolíci 26,8 %, anglikáni 21,8 %, ostatní křesťané 21,7 %, muslimové 1,1 %, buddhisté 1,1 %, hinduisté 0,4 %, ostatní 27,1 %
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Vznik:	1. ledna 1901 (nezávislost na Spojeném království)
Královna:	Alžběta II. reprezentovaná generálním guvernérem Sirem Peterem Cosgrovem
Předseda vlády:	Tony Abbott
Měna:	australský dolar (AUD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	036 AUS AU
MPZ:	AUS
Telefonní předvolba:	+61
Národní TLD:	.au
multimediální obsah na Commons

Austrálie, oficiálně Australské společenství, je stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.

Australská pevnina je obydlena více než čtyřicet dva tisíc let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století byla v roce 1770 východní polovina pevniny zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.

1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací, čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 22 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.

Jméno

Pohled na Port Jackson, místo, kde bylo později založeno Sydney.

Jméno „Austrálie“' je odvozeno z latinského slova Australis znamenajícího na jihu. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (terra australis incognita) je datována až do římských časů a byla zcela běžná ve středověké geografii. Nebyla však vázána na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „Australia“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné Samuelem Purchasem v Hakluytus Posthumus. Nizozemské přídavné jméno Australische bylo poprvé použito nizozemskými úřady v Jakartě jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638.

Slovo „Australia“ bylo dále použito v roce 1693 v překladu francouzského románu Gabriela de Foignyho Les Aventures de Jacques Sadeur dans la Découverte et le Voyage de la Terre Australe, poté jej použil Alexander Dalrymple v An Historical Collection of Voyages and Discoveries in the South Pacific Ocean (1771), aby jím odkazoval na celou jihopacifickou oblast. V roce 1793 uveřejnili George Shaw a Sir James Smith publikaci Zoology and Botany of New Holland, ve které psali o „velkém ostrově nebo spíše kontinentu Austrálii, Australásii nebo Novém Holandsku.“

Jméno „Austrálie“ bylo zpopularizováno až roku 1814 dílem A Voyage to Terra Australis mořeplavce Matthew Flinderse – prvního člověka, který Austrálii obeplul. Navzdory titulu, jenž odrážel pohled britské admirality, Flinders slovo používal jako jméno. Kniha byla poměrně hojně čtena, čímž se jménu dostalo rozšíření. Guvernér Nového Jižního Walesu Lachlan Macquarie následně toto označení používal ve svých zprávách Anglii. V roce 1817 pak doporučil, aby bylo oficiálně přijato. Roku 1824 admiralita souhlasila a kontinent byl od té doby oficiálně označován jako „Austrálie“.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Austrálie.

Poručík James Cook na lodi HM Bark Endeavour zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch Velké Británie. Replika jeho lodi byla postavena roku 1988 ve Fremantlu; foceno z Cooktownského přístavu kde Cook strávil několik týdnů.

Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 50 000 až 60 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní Jihovýchodní Asie. Obří vačnatce vyhubili lovem a krajinu změnili žďářením. Většina z nich byla lovci a sběrači s komplexní ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – Dreamtime. Ostrovy Torresovy úžiny a části severního Queenslandu dále obývali ostrované z Torresovy úžiny, etničtí Melanézané. Jejich kultura však byla od dnešních Austrálců odlišná.

Prvním zaznamenaným nesporným evropským pozorováním australské pevniny je pozorování amerického mořeplavce Dirka Hartóga, jenž v roce 1616 doplul se svou lodí Eendracht na pobřeží Žraločí zátoky v Západní Austrálii. Během 17. století pak Nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží země, již nazývali Nové Holandsko. Nepokoušeli se ji však osídlit. Nejstarším evropským nálezem je holandský talíř s nápisem 1616. V roce 1770 se James Cook plavil podél a mapoval východní pobřeží Austrálie, jež pojmenoval Nový Jižní Wales a zabral pro Velkou Británii. Poprvé přistál v Botany Bay, objevy jeho expedice pak daly podnět k vytvoření trestanecké kolonie.

Britské zámořské teritorium Nový Jižní Wales vzniklo osídlením Port Jacksonu kapitánem Arthurem Philippem a jeho flotilou First Fleet 26. ledna 1788. Toto datum se později stalo australským národním dnem, Dnem Austrálie. Země Van Diemena, dnes známá jako Tasmánie, byla osídlena v roce 1803, samostatnou kolonií se stala roku 1825. Oficiálně Spojené království vyhlásilo své nároky na západní část Austrálie roku 1829. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: Jižní Austrálie roku 1836, Victoria roku 1851 a Queensland roku 1859. Severní teritorium bylo založeno roku 1911 vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ („free province“) a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a Západní Austrálie byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku 1848 po protestech obyvatel zastaveny.

Port Arthur na Tasmánii byl největší australskou trestaneckou kolonií.

Troubení Večerky na slavnostním aktu tzv. „ANZAC Day“ v Port Melbourne ve Victorii z 25. dubna 2005. Slavnostní obřady podobné tomuto jsou v tento den pořádány téměř v každém městě Austrálie.

Celková velikost populace původních obyvatel v době zahájení evropského osídlování je odhadována na 350 000 osob. Následujících 150 let pak vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Evropany a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem prudce klesala. Odebírání dětí, jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za genocidu, pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná, jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněna politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (History Wars). Po referendu z roku 1967 a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i s ohledem na původní obyvatele kontinentu, čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. Tradiční vlastnictví země nebylo uznáváno až do roku 1992, kdy Australský nejvyšší soud v případu Mabo v. Queensland (No 2) odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (terra nullius) v době jejího zabrání Evropany.

Na počátku 50. let 19. století vypukla v Bathurstu v Novém Jižním Walesu zlatá horečka. Tzv. „Eureka Stockade“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce 1854 v Austrálii prvním vyjádřením občanské neposlušnosti. Mezi roky 1855 a 1890 postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí Britské říše. Pod vlastní kontrolou londýnské Ministerstvo pro kolonie ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. 1. ledna 1901 pak po deseti letech plánování, porad a hlasování vzniká federace. Jako dominium Britské říše se tím rodí Australský svaz. V roce 1911 z části Nového Jižního Walesu vzniká Teritorium hlavního města (ACT, Australian Capital Territory) jako území pro výstavbu nového federálního hlavního města, Canberry (mezi lety 1901 a 1927 bylo hlavním městem Melbourne). Severní teritorium je pod pravomoci jihoaustralské vlády pod pravomoc vlády federální převedeno roku 1911. Austrálie se poté podílí na první světové válce. Porážku v bitvě o Gallipoli mnoho Australanů považuje za počátek národa – za jeho první velkou vojenskou akci. Podobně uvažují i o tzv. Kokoda Track Campaign (volně přeložitelné jako „Tažení po Kokodské stezce“), za druhé světové války.

Poté, co jej Austrálie v roce 1942 přijala, formálně ukončil tzv. Statute of Westminster z roku 1931 většinu ústavních vazeb mezi Austrálií a Spojeným královstvím. Otřes způsobený britskou porážkou v Asii v roce 1942 a hrozby japonské invaze způsobily, že se nadále obrátila jako na nového spojence a ochránce na Spojené státy. Po roce 1951 se pak oficiálně stala americkým vojenským spojencem. Po druhé světové válce zahájila podporu hromadné imigrace z Evropy, od roku 1970 po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“ i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce 1986 přijetím tzv. Zákona o Austrálii odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Australští voliči však přechod k republikánskému zřízení 55% většinou v roce 1999 odmítli. Od vlády Gougha Whitlama, jenž byl zvolen roku 1972, je čím dál větší pozornost věnována budoucnosti Austrálie jako součásti regionu jižní Asie a Pacifiku.

Politické uspořádání

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Austrálie.

Budova parlamentu v Canbeře otevřená v roce 1988 nahradila provizorní budovu z roku 1927.

Australský svaz je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je Alžběta II., jejíž role je podobná její roli v Kanadě a v dalších zemích. Zastupovaná je generálním guvernérem na federální úrovni a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nejvýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku 1975.

Státní moc je rozdělena na:

• moc zákonodárnou – reprezentuje ji Australský parlament, jehož součástí je Senát, Sněmovna reprezentantů a královna (zastoupená generálním guvernérem), jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony
• moc výkonnou – reprezentuje ji Federální výkonná rada (Federal Executive Council), v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především jen premiér a ministři
• moc soudní – reprezentuje ji Nejvyšší soud Austrálie a ostatní níže postavené soudy; na orgánech Velké Británie jsou formálně nezávislé od roku 1986

Dvoukomorový svazový parlament je složen ze Senátu (horní komory) se 76 senátory, Sněmovny reprezentantů (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i královna. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina senátu, protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („prvním ministrem“). Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let.

V zemi působí tři hlavní politické strany: Australská strana práce, Liberální strana Austrálie a Australská národní strana. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám, jakými jsou například Strana zelených nebo Australští demokraté. Od voleb roce 1996 vládla koalice národní a liberální strany v čele s Johnem Howardem. Po volbách v roce 2004 koalice ovládla i senát, čímž se stala prvním uskupením, jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládala státy a teritoria.

V roce 2007 zvítězila ve federálních volbách Australská strana práce a ministerským předsedou se stal lídr strany Kevin Rudd. Ten byl však na vnitrostranické konferenci v červnu 2010 ve vedení strany vystřídán Julií Gillard, která jej současně nahradila i ve vedení vlády a stala se tak první premiérkou v historii země. Kevin Rudd se 24. června nakrátko opět stal premiérem, ale 18. září 2013 jej ve funkci vystřídal Tony Abbott, když Liberální strana Austrálie zvítězila v zářijových parlamentních volbách.

Administrativní uspořádání

území	hlavní město
6 spolkových států
Jižní Austrálie	Adelaide
Nový Jižní Wales	Sydney
Queensland	Brisbane
Tasmánie	Hobart
Victoria	Melbourne
Západní Austrálie	Perth
3 federální teritoria
Severní Teritorium	Darwin
Teritorium hlavního města	Canberra
Teritorium Jervisova zátoka
6 zámořských území
Ashmorův a Cartierův ostrov	(neobydlené)
Kokosové ostrovy	Bantam
Heardův a MacDonaldovy ostrovy	(jen výzkumná stanice)
Ostrovy Korálového moře	(trvale neobydlené)
Norfolk	Kingston
Vánoční ostrov	Flying Fish Cove
1 dependence Tasmánie
Macquarieovy ostrovy	(meteorologická stanice)

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Austrálie.

Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní Austrálie. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak Severní teritorium a Teritorium hlavního města. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy.

Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako Zákonodárná shromáždění, horní komory pak jako Zákonodárné rady. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria administrátorem a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města.

Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje Teritorium Jervis Bay v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. vnější obydlená teritoria: Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy a několik neobydlených: Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův a MacDonaldovy ostrovy a Australské antarktické teritorium.

Galerie

• 

  Politické uspořádání Austrálie

• 

  Politická mapa Austrálie prezentující vývoj administrativního členění

Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Austrálie.

Klimatické zóny Austrálie podle Köppenovy klasifikace.

7,617,930 km² pevninské Austrálie se nachází na Indoaustralské desce. Obklopena je Indickým, Jižním a Tichým oceánem. Od Asie je oddělena Arafurským a Timorským mořem. Její pobřeží je dlouhé 25 760 kilometrů.

Velký bariérový útes je největším korálovým útesem světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým monolitem je Mount Augustus v Západní Austrálii. Dalším kandidátem na tento titul je Uluru známý též jako Ayerova skála, ležící v centrální části. 2 228 metrů vysoký Mount Kosciuszko ve Velkém předělovém pohoří je nejvyšší horou Austrálie jako kontinentu, ne však státu: Mawson Peak na Heardově ostrově jej převyšuje o 517 metrů.

Největší plochu zabírají v Austrálii pouště a polopouště. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejmenší množství úrodné půdy. Mírné klima má pouze jihovýchodní a jihozápadní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klima tropické, vegetace se zde skládá z deštných i obyčejných lesů a mangrovových bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno oceánem včetně jevu El Niño způsobujícího pravidelná sucha a sezónními systémy tlakových níží, z nichž vznikají cyklóny.

Ekonomika

Australský vývoz v roce 2006

Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných surovin. Těží se kvalitní černé uhlí v Novém Jižním Walesu a Queenslandu, hnědé uhlí ve Victorii, železná ruda v Západní Austrálii, dále bauxit, ropa, zemní plyn, olovo, zinek, cín, měď, mangan, zlato (3. místo na světě, 10,1% světové produkce), stříbro, diamanty, nikl, platina, palladium, zirkon, rutil, ilmenit, sůl, uran a opály. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří hutnictví (surové železo, ocel, barevné kovy a hliník), petrochemie (rafinérie ropy), chemie (plastické hmoty, kyseliny, superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v aglomeracích Sydney a Melbourne a také ve velkých městech Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong. Významná je výroba elektrické energie. Orná půda zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy země. Sklízí se pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová třtina, bavlna, luštěniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, slunečnice, řepka, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov ovcí kterých je 100 000 000 což je 5x více než lidí v Austrálii (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále skotu, prasat, koní a drůbeže a rybolov. Těží se dřevo. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční doprava a také doprava železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů návštěvníků.

Fauna a flóra

Koala na eukalyptu.

Ačkoliv má převážná většina australského povrchu pouštní nebo polopouštní charakter, je na něm rozvinuto mnoho různých prostředí od alpinských vřesovišť po tropické deštné lesy. Dlouhé geografické odloučení způsobilo, že mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % savců, více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních ryb je endemických. Mnoho australských ekoregionů a jejich druhů je zasaženo lidskou aktivitou a člověkem vysazenými zvířaty či rostlinami. Podle Ramsarské úmluvy je registrováno 64 mokřadů, 16 míst je registrováno jako Světové dědictví.

Mnoho australských dřevin je vždyzelených, mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například eukalypty nebo akácie. Austrálie je bohatá na endemické druhy luštěnin, jimž se díky jejich symbióze s bakteriemi rhizobia a mykorhizujícími houbami daří v na živiny chudých zeminách. Nejznámější australská fauna zahrnuje ptakořitné (ptakopyska a ježury), velké množství vačnatců včetně klokanů, koaly a wombata nebo ptáků (například emu, ledňáci). Dingo byl do Austrálie zavlečen austronésany obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování, mnoho dalších vyhynulo po příchodu Evropanů (například vakovlk).

Obyvatelstvo

Téměř tři čtvrtiny Australanů žijí ve městech a pobřežních oblastech. Pláž je nedílnou součástí australské identity

Austrálie je velmi řídce osídlenou zemí, zemi o dvojnásobné rozloze Indie obývá přibližně 22 milionů obyvatel. Vláda plánuje pomocí imigrace do roku 2050 zvýšit počet obyvatel na 42 milionů. Většina obyvatel je soustředěna při pobřeží. Hustota zalidnění je 2,8 obyvatel/km². 85% obyvatel se hlásí k evropskému původu a z ostatních skupin převažují Asiaté.

Původních obyvatel zde žije asi 517 000 obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 89% obyvatel žije ve velkých městech.

Náboženství

Při posledním sčítání lidu v roce 2006 se 64 % obyvatel prohlásilo za křesťany. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke katolické církvi (25 %) a anglikánské církvi (17 %). K nekřesťanským náboženstvím se přihlásilo 7 % lidí, nejvíce k buddhismu a islámu, 22 % obyvatel se označilo jako bez vyznání a 10 % odmítlo na otázku o svém vyznání odpovědět. Nedělní bohoslužby vykazují návštěvu okolo 7,49 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).

Imigrace

Austrálie má dlouhou historii přistěhovalectví. V 19. století a na počátku 20. století převládali imigranti z Britských ostrovů, kteří dnes tvoří základ australského národa. Ve 20. století se přistěhovalo mnoho Řeků, Italů a Němců. V 70. letech vláda zrušila politiku "bílé Austrálie", která preferovala imigranty z Evropy, a od té doby roste počet přistěhovalců z Asie, kteří dnes tvoří 12% obyvatel Austrálie. V současnosti australská vláda přijímá ročně okolo 190 000 imigrantů a většina z nich pochází z Asie.

Literatura

• BLAINEY, Geoffrey. Dějiny Austrálie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-334-7.  

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Austrálie ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Austrálie ve Wikislovníku
• Kategorie Austrálie ve Wikizprávách
• Austrálie na OpenStreetMap

• http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2002/priroda-australie-5-2002
• Rozsáhlá fotogalerie z cesty po Austrálii a Novem Zélandu (nefunkční)
• Fotogalerie, rady na cestu do Austrálie, zájezdy a dovolená Austrálie
• Austrálie průvodce
• Cesta do Austrálie na vlastní pěst
• Austrálie cestování | Austrálie mapy
• Australia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Australia (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Austrálie - o českých krajanech [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2002-05-16, [cit. 2011-12-14]. Dostupné online.  
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Australia [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Australia [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Library of Congress. Country Profile: Australia [online]. 2006-02-01, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Austrálie [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-11, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
• LANGE, Robert Terence, a kol. Australia [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Členství v mezinárodních organizacích