Peru

Peruánská republika República del Perú
Vlajka Znak
Hymna: Somos libres, seámoslo siempre
Geografie
Poloha Peru
Hlavní město:	Lima
Rozloha:	1 285 220 km² (22. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Nevado Huascarán (6768 m n. m.)
Časové pásmo:	−5
Poloha:	8°0′ j. š., 78°0′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	27 925 628 (40. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	22 ob. / km² (185. na světě)
HDI:	▲ 0,788 (střední) (79. na světě, 2007)
Jazyk:	španělština (úřední), kečuánština (úřední), ajmarština (úřední)
Náboženství:	římští katolíci 90 %, jiní 10 %
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Vznik:	28. července 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident:	Ollanta Humala
Předseda vlády:	Juan Jiménez Mayor
Měna:	peruánský nuevo sol (PEN)
HDP/obyv. (PPP):	9 200 USD (90. na světě, 2010)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	604 PER PE
MPZ:	PE
Telefonní předvolba:	+51
Národní TLD:	.pe
multimediální obsah na Commons

nejvyšší hora Peru - Huascarán

administrativní dělení Peru

Peru (kečuánsky Piruw) je stát v Jižní Americe. Nachází se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Hlavním městem je Lima, státní zřízení je republika a platnou měnou je nuevo sol. Úředními jazyky jsou španělština, ajmarština a kečuánština, hlavní náboženství je křesťanství.

Geografické údaje

Peru je třetí největší stát jihoamerického kontinentu. Je rozděleno na tři oblasti, které se táhnou ve směru sever-jih. Na západě je poušť Sechura, nejširší na severu, kde je mnoho velkých písečných dun. Dále na jih je pobřeží převážně skalnaté se souvislým pásmem hor. Z peruánských And protéká pouští asi 50 řek. Andy se zvedají směrem do vnitrozemí až do výšky přes 5000 metrů. Nejvyšší horou je Huascarán (6768 m n. m.). Hlavní dvě horská pásma Kordiller, které mají dosud činné sopky a seismickou aktivitu, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž je Titicaca (6900 km²).

Na východní straně And se vrcholky pozvolna svažující do amazonské nížiny, která zabírá 62 % území státu. Peru má zhruba dvakrát více obyvatel než ČR, avšak hustota obyvatelstva (počet obyvatel na 1 km²) je nízká. Většina obyvatel žije na úzkém pruhu země při pobřeží Tichého oceánu. Peruánské národní parky (v roce 2014 celkem 13 parků) a další chráněná území pokrývají necelých 17 % rozlohy státu.

Klimatické podmínky

Pásmo And dělí celou zemi do několika klimatických oblastí. Na pouštích při pobřeží Tichého oceánu je podnebí chladné a suché díky vlivu Humboldtova proudu, na severním pobřeží se díky vlivu jevu El Niño občas (jednou za pět či šest let) objevují období horká a vlhká. Podnebí And je vysokohorské a rozdílné podle nadmořské výšky. V severovýchodní části země, která spadá do Amazonské nížiny, je po celý rok horké a suché klima. Hlavní město Lima ležící nedaleko pobřeží Tichého oceánu má lednovou průměrnou teplotu 23 °C a červencovou teplotu 16 °C. Ročně zde spadne pouze 50 mm srážek.

Původ vlajky

Vlajka se rozděluje na tři svislé pruhy. Pravý pruh a levý pruh je červený, prostřední pruh je zářivě bílý. Červená barva která je na obou stranách vlajky, symbolizuje krev bojovníků prolitou v boji za svobodu a bílá symbolizuje právo a spravedlnost.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Peru.

Administrativní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Peru.

Území Peru je od 18. listopadu 2002 spravováno 25 regionálními vládami. Každá regionální vláda spravuje jeden departement (počet 24) a konstituční provincii Callao. Departementy se dále dělí na provincie, které jsou tvořeny distrikty. Celkem je celé území rozděleno do 195 provincií a 1838 okresů. Provincie Lima nespadá pod žádnou regionální vládu. Departamenty/regiony:

Amazonas Ancash Apurímac Arequipa Ayacucho Cajamarca Cusco Huancavelica Huánuco Ica Junín La Libertad

Lambayeque Lima Loreto Madre de Dios Moquegua Pasco Piura Puno San Martín Tacna Tumbes Ucayali

Provincie:

• Callao
• Lima

Hospodářství

Zemědělství

Zemědělské terasy v Pisacu

Zemědělská pole v oblasti Huascaránu

Ačkoliv Peru má pouze 3 % orné půdy, 36 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje na farmách. 21 % půdy se využívá pro pastevectví. Hlavními oblastní pěstování plodin jsou území podél řek protékajících pouští. Cukrová třtina a bavlník jsou hlavními obchodními plodinami, pro obživu se pěstuje rýže. Vinná réva, olivy, tabák, pomeranče a banány se pěstují v Andách, ve vyšších polohách pak obiloviny, fazole, a brambory. Na východních svazích se využívá půda pro chov ovcí, lam a alpak. V zemi se pěstuje i koka.

Rybolov

Chladný Humboldtův proud přináší obrovské množství planktonu, což je výborná potrava pro ryby. Peru je jedním z největších producentů ryb s průměrným ročním úlovkem 45 milionů tun. Hlavními druhy ryb jsou sardele, tuňák, makrelovité ryby a sardinky. Každý 9. nebo 10. rok však teplý mořský proud El Niño naruší rovnováhu organického života a ryby odplují za potravou jinam. To samozřejmě těžce postihuje rybářský průmysl.

Lesnictví

Obrovské lesní plochy ve vnitrozemí jsou těžko přístupné a využitelné. K přepravě některých produktů se využívají řeky a přístav ve městě Iquitos.

Těžba

Peru má bohatá naleziště různých nerostů, zejména mědi, stříbra, železa a zlata a také ropy a uhlí. Peru je druhé na světě v produkci stříbra, páté na světě v produkci zlata (8,2 % světové produkce), v Latinské Americe první v produkci olova a druhé, co se týče mědi. Centrum těžby železné rudy je Marcona na jižním pobřeží, ropa se těží v Amazonské nížině.

Energie a průmysl

Mnohá průmyslová odvětví souvisí se zpracováním nerostů a jsou umístěna v oblasti And. Průmysl se rozvíjí ve městech na pobřeží. V mnohých přístavech je důležitá výroba rybí moučky, hojně rozšířený je průmysl potravinářský a textilní. K dalším odvětvím patří výroba cementu, oceli, stavba lodí, montáž aut aj. Hlavní průmyslovou oblastí je Lima Callao, neboť je zde soustředěno 70 % veškerého průmyslu. 57 % elektrické energie dodávají hydroelektrárny.

Doprava

Pouště při pobřeží, zalesněné vnitrozemí a pohoří And působí problémy v dopravě. Důležitá je doprava letecká, ačkoliv většina Peruánců na ni nemá prostředky. Jedna z nejobdivuhodnějších železnic (transandská) světa vede z Limy do vnitrozemí do La Oroya. Měří 170 km a překonává výšku 4816 metrů nad mořem. Silnice v Peru sčítájí kolem 137000 km, které tvoří tři velké skupiny: dálnice, vnitřní silnice a spojovací sítě. To všechno spojuje okresy a hlavní města provincii. To zase dovoluje všem občanům cestovat svým autem nebo autobusem mnoha linek kam potřebují.Z 20000 km má pevný povrch. Důležitou dopravní spojnicí je Panamerická dálnice (3337 km).

Lidé a města

Související informace naleznete také v článku Seznam měst v Peru.

Hlavní město Lima

Ve městech žije 70 % obyvatelstva, z toho víc než čtvrtina v oblasti Velké Limy. 45 % obyvatelstva tvoří Indiáni, 37 % mestici (míšenci Evropanů a Indiánů) a 15 % Evropané, převážně španělského původu. Dvě třetiny obyvatelstva žijí v horách. Mezi největší města v Andách patří Arequipa, Cuzco a Huancayo. Další důležitá města jsou pří pobřeží – Callao, Trujillo, Chiclayo, Piura a Chimbote. Iquitos je největší amazonský přístav v zemi.

Lima

Hlavní město Peru je Lima. Obyvatelstvo hlavního města Peru rychle vzrostl na 6,5 milionů lidí, kteří sem přišli při putování za prací. Bohatí bydlí v nových obytných domech nebo vilách na předměstí, chudí obývají calampas, rozlehlé přelidněné čtvrtě chatrčí vyrostlých na periferii města. Limu založil v roce 1535 španělský conquistador Francisco Pizarro.

Pamětihodnosti

Machu Picchu

Ztracené město Inků

Související informace naleznete také v článku Machu Picchu.

Vysoko v horách And vystavěné Machu Picchu bylo v 15. a 16. století významným inckým městem. Nejstarší nálezy lidských kultur na peruánské půdě pocházely z doby asi 20 000 let př. n. l. – v okolí Ayacucha. Opevněné sídlo uniklo pozornosti španělských dobyvatelů, kteří sem vtrhli v roce 1532, a zůstalo zapomenuto až do roku 1911, kdy je objevil americký archeolog Hiram Bingham. Zachovaly se tu zbytky kultovních objektů a 143 obytných domů.

Jezero Titicaca

Jezero Titicaca se rozkládá ve výšce 3812 m n. m., takže je nejvýše položenou vodní nádrží s pravidelnou lodní dopravou na světě, a přes hranici zasahuje do Bolívie. V jeho vodách odnepaměti lovili místní Indiáni ryby. Indiánští Uruové žijí na jezeře v obydlích postavených na několika desítkách umělých „rákosových“ ostrůvků z rostliny totora (botanicky skřípinec). Jejich tradiční obživou je pěstování brambor, jedné z mála užitkových rostlin plodících v této výšce, rybaření a lov ptáků žijících na jezeře a jeho březích. V současné době se převážná část z asi 1200 obyvatel žijících na ostrovech živí turismem a prodejem ručně vyráběných předmětů.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo ještě dnes tvoří 50 % původních etnik, především kmenů Kečua a Aymará, ve východní Amazonii žije více malých etnických skupin včetně několika nekontaktovaných indiánských kmenů. Většina Peruánců jsou katolíci, jejich vyznání často prolínají staroindiánské elementy. V hlavním městě Lima bydlí čtvrtina obyvatel, z toho většina ve slumech kolem města. V Limě je nejstarší univerzita v Latinské Americe – založena roku 1551.

Politika

Den vlajky připomínající válku mezi Chile a koalicí Peru a Bolívie o bohatá ložiska ledku v poušti Atacama.

Charakteristika politiky v Peru

Peru je podle ústavy z roku 1979 republika s prezidentským systémem. V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorový parlament. Nová ústava, která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. V roce 2003 byl zahájen proces decentralizace.

Světlá stezka

V 80. letech v Peru probíhala teroristická kampaň partyzánských skupin hnutí zvané Světlá stezka při které zemřelo několik desítek tisíc lidí. Extrémisté chtěli nastolit komunistický maoistický režim a ovládnout zemi prostřednictvím teroru. Vraždili odpůrce a zastrašovali je bombovými atentáty ve městech. V roce 1992 byl jejich vůdce Abimael Guzmán zajat a uvězněn.

Zahraniční vztahy

Peru je zapojeno do několika projektů a organizací na poli latinskoamerické integrace. Je členským státem např. organizací Společenství latinskoamerických a karibských států, Unie jihoamerických národů, Pacifická aliance, Latinskoamerický hospodářský systém, Latinskoamerické integrační sdružení, Andské společenství a přidruženým státem Mercosuru.

Odkazy

Literatura

• ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie. Praha : Nakladatelství lidové noviny, 2007. ISBN 80-7106-839-6.  
• ROEDL, Bohumír. Peru. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-205-8.  
• SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice Latinské Ameriky. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. ISBN 978-80-7473-117-2.

Související články

• Hispanoamerika

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Peru ve Wikimedia Commons
• Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž tématem je Peru
• Slovníkové heslo Peru ve Wikislovníku
• Peru - profil země [online]. Latinská Amerika Dnes, [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (česky) 
• Peru - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• Peru (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Peru [online]. U.S. Department of State, 2010-09-30, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Peru [online]. REV. 2011-07-28, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Limě. Souhrnná teritoriální informace: Peru [online]. Businessinfo.cz, 2011-07-03, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
• BURR, Robert N., a kol. Peru [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)