Vaduz
| Vaduz | |
 zámek Vaduz |
|
 znak  vlajka |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Zeměpisné souřadnice | 47°8′ s. š., 9°31′ v. d. |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| Knížectví | Lichtenštejnsko |
| okres | Oberland |
 Vaduz
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,3 km² |
| Počet obyvatel | 5391 (2014) |
| Hustota zalidnění | 312 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ospelt Ewald |
| Oficiální web | http://www.vaduz.li |
| PSČ | 9490 |
Vaduz (místní německá výslovnost [faduc]/[fadúc]) je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží na pravém břehu Rýna v nadmořské výšce 455 m; má rozlohu 17,3 km² a čítá 5391 obyvatel (30. 6. 2014). Symbolem města je Vaduzský zámek (dříve středověký hrad) postavený na skále nad obcí. Vaduz nemá městská práva, znak mu byl udělen teprve roku 1932.
Vaduz je také název dnešní obce, dále středověké označení hrabství Vaduzu (Lichtenštejny koupeno 1712, dnes „Dolní země“), které se sloučilo s panstvím Schellenbergem (1699, dnes „Horní země“), aby vzniklo knížectví Lichtenštejnské. Patří k němu 5 exkláv (viz mapu).
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Vaduz se připomíná k roku 1150. Stal se sídlem stejnojmenného hrabství založeného roku 1342. V roce 1499 byl vaduzský hrad dobyt a vypleněn Švýcary. Od počátku 18. století je v rukou rodu Lichtenštejnů. Roku 1719 bylo Lichtenštejnsko povýšeno na říšské knížectví s Vaduzem jako hlavním městem. Knížecí rodina zde však sídlí teprve od roku 1938 (do té doby žila převážně ve Vídni či na Moravě).
Město se vzhledově příliš neliší od jiných historických měst, která se nachází v údolích rakouských a švýcarských Alp. Tytéž úzké uličky a malebná náměstíčka, domy z bílého kamene. Veškerý život města je soustředěn na hlavní ulici, která půlkruhem obemyká skálu s hradem. Nachází se zde radnice, banka, muzea i obchody.
Sídlem všech státních institucí (od vlády přes zemský sněm až po dopravní inspektorát) je tříposchoďová budova v centru města, nad níž vlaje vlajka Lichtenštejnska. Město je též sídlem římskokatolického arcibiskupa.
Vaduz je centrem kultury Lichtenštejnska. Asi nejhodnotnější kulturní zařízení je obrazová galerie, která náleží knížecí rodině. Je v ní shromážděno kolem 1000 pláten světoznámých malířů (patří k největším soukromým sbírkám na světě) – Rembrandta, van Dycka, Rubense, Brueghela a především Leonarda da Vinci. K místním zajímavostem patří i poštovní úřad a Poštovní muzeum založené v roce 1930. Ve vitrínách je zachycena historie filatelie lichtenštejnské i světové – od první poštovní známky až po poslední vydané emise. V Zemském muzeu je velká expozice archeologická, přírodovědná a národopisná. Zvláštní oddělení je věnováno řezbářství, numismatice a sbírce zbraní. V zemské knihovně jsou uloženy všechny knihy vydané v Lichtenštejnsku.
Vaduz je také průmyslovým centrem knížectví, převažuje průmysl textilní a strojírenský. Vzhledem k výhodným daňovým podmínkám v Lichtenštejnsku je také (alespoň formálním) sídlem mnoha zahraničních firem.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Josef Gabriel Rheinberger (1839 – 1901), hudební skladatel a pedagog
- Stephanie Vogt (* 1990), tenistka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaduz ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce Vaduz (německy)
