Publius Vergilius Maro
Publius Vergilius Maro (15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.
Řada biografických údajů Vergiliova života zůstává nejasných a vychází z pozdně antických a raně středověkých legend. Jeho venkovští rodiče byli možná prostí, ale dost zámožní na to, aby mu mohli dopřát vyššího vzdělání. Vergilius studoval nejprve (od r. 55 př. n. l.) v Cremoně a v Mediolanu (dnešní Milán), později v Římě, kam přišel asi roku 52 př. n. l., zde studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Poněvadž byl nepevného zdraví, měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval. Styk s členy mladořímské školy přivedl Vergilia ke studiu helénistické poezie, hlavně řeckého básníka Theokrita. Sblížil se s neoteriky (kroužek latinských básníků poloviny 1. století př. n. l., kteří si vzali za vzor alexandrijskou poezii), ti mu byli zřejmě vzorem v počátcích jeho básnické tvorby.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Catalepton (Drobnosti) – jedná se o čtrnáct epigramů napsaných v mládí, toto dílo nemá velký význam.
- Zpěvy pastýřské (Bucolica) – deset idyl (napodobujících Theokrita), napsaných mezi lety 42–37 př. n. l. Mnoho věcí je zde psáno z vděku svým ochráncům při jeho finančních problémech. S jeho špatným finančním stavem mu pomohl až Maecenat, který mu tím umožnil věnovat se pouze literární činnosti. Tuto sbírku pastorálních idyl – nyní nazývaných eklogy – označil za ohlasy Theokrita.
Dvacet let klidného života po vydání Bukolik vyplnil Vergilius rozsáhlým studiem řecké i římské literatury a uměleckým zráním, za něhož vznikla jeho dvě hlavní díla. V letech 36–29 př. n. l. vytvořil z podnětu Maecenata, který chtěl probudit pokleslý zájem o zemědělství, didaktický epos Georgica (Zpěvy rolnické) a Aeneis.
- Nejznámějším Vergiliovým dílem je hrdinský epos Aeneis, na kterém začal pracovat od roku 29 př. n. l., pravděpodobně na Augustův podnět. V Aeneis básník změřil své síly s Homérem, spojil mýtus s historií a vytvořil epos, kterým se natrvalo zapsal do dějin. Dvanáct zpěvů (knih) líčí útěk trójského hrdiny a legendárního praotce římského národa Aenea z hořící Tróje, jeho bloudění po moři a konečně šťastné přistání v Latiu. V prvních šesti zpěvech hledá Aeneas se svými druhy na příkaz bohů novou vlast a pronásledován hněvem bohyně Juno bloudí léta po mořích; v sedmém až dvanáctém zpěvu postupuje boje s italskými kmeny, aby v Latiu založil novou Tróju a římský národ. Vergilius chtěl toto dílo spálit, ale byl přemluven, aby je odkázal přátelům, kteří mu slíbili, že jej nevydají. K tomuto slibu nebylo přihlíženo a téměř dokončené dílo bylo pouze zredigováno a vydáno. Pro své značné vlastenectví se dílo stalo značně populární. V tomto díle je však Aeneas líčen značně zženštělý[zdroj?] (je to pravděpodobně způsobeno tím, že Vergilius byl spíše básníkem něžným, než básníkem líčícím hrdinské činy). Dále se mnoho kritiků pozdější dob domnívá, že Aeneada není příliš originální (prvních 6 knih je ovlivněno Homérovou Odysseiou, knihy 7–12 Iliadou), přesto toto dílo výrazně ovlivnilo středověkou a následně i novověkou epiku a náhled na tento básnický styl.
- Georgica (Zpěvy rolnické, česky 1977) – didaktická báseň (napsaná z podmětu Maecenata, kterému byla i věnována), která ve čtyřech knihách pojednává o rolnictví (první kniha je o orbě, druhá o vinařství a sadařství, třetí o chovu dobytka a čtvrtá o včelařství). V tomto díle jsou shrnuty základní poznatky o zemědělství této doby. Tento jeho spis je považován za nejlepší z jeho spisů. Nejedná se o vědecké dílo, výklad je podáván zábavnou formou. Zvláště slavné partie jsou tu hymnus na Itálii a chvála venkovského života.
- Culex – báseň o smrti komára, který probudil pastýře, aby zabránil jeho uštknutí.
Online dostupná díla[editovat | editovat zdroj]
- VERGILIUS. P. Virgilia Maróna Spisy básnické. Překlad Karel Alois Vinařický. Praha : [České museum], 1851. 297,143 s. Dostupné online. Spisy Aeneida, s. 1-297. Zpěvy pastýřské, s. 1-40. Zpěvy rolnické, s. 41-109.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Publius Vergilius Maro ve Wikimedia Commons
Osoba Publius Vergilius Maro ve Wikicitátech- Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Publius Vergilius Maro
- Plné texty děl autora Publius Vergilius Maro na projektu Gutenberg
- Publia Vergilia Marona Spisy básnické v překladu K. A. Vinařického
- Bucolica et Georgica, 1849. (latinsky) - Digitální dokument
