1. leden

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce).

Dnem 1. ledna počínal se rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.) Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji.

Dnes je 1. leden počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není (Čína, islámské země ad.).

Události

Česko

• 1770 – Marie Terezie vydala nový trestní zákoník.
• 1831 – Byla založena Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
• 1933 – V novoročním čísle Lidových novin na spodním okraji jedné zapadlé strany se poprvé objevil mravenec s červeným šátkem na krku – Ferda Mravenec

• 1940 – Byly přerušeny diplomatické vztahy s SSSR. Znovu byly obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
• 1949 - Československu bylo zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo zemské hranice.
• 1949 - Město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
• 1950 – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
• 1956 – Založena Filharmonie Brno.
• 1969 – ČSSR se stala federací.
• 1977 – Charta 77 vydala svůj první dokument – Prohlášení Charty 77.
• 1988 – Start Rallye Dakar, ve kterém poprvé vyhrál český tým (Loprais, Stachura, Mück).
• 1990 – Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v letech 1949–1989 se jmenovalo Gottwaldov).
• 1990 – Novoroční amnestie prezidenta Václava Havla, amnestováno bylo více než 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů.
• 1990 – První novoroční projev Václava Havla, prvního nekomunistického prezidenta od roku 1948.
• 1993 – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika.
• 1996 – Vznikl 76. okres Jeseník.
• 2000 – České republice vzniklo 14 nových krajů.
• 2000 – Byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
• 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností.
• 2006 – Nabylo účinnosti usnesení vlády č. 422/2005, jímž byl prohlášen televizní vysílač a hotel na Ještědu národní kulturní památkou.
• 2011 – Ukončila činnost a vstoupila do likvidace středo-pravicová strana Unie svobody–DEU.
• 2013 – Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil částečnou amnestii.

Svět

• 153 př. n. l. – V římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
• 45 př. n. l. – V Římské říši se začal používat Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
• 404 – Proběhly poslední známé gladiátorské zápasy, předpokládá se, že jde o ty, během nichž rozlícení diváci ubili sv. Telemacha, který pronikl do arény, aby proti nim protestoval. Zápasy pak byly definitivně zakázány císařem Honoriem.
• 1438 – Albrecht II. byl korunován uherským králem.
• 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
• 1801 – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres.
• 1804 – Haiti vyhlásilo nezávislost na Francii.
• 1877 – Královna Viktorie se stala císařovnou Indie.
• 1900 – Nigérie se stala britským protektorátem.
• 1901 – Proběhlo oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
• 1912 – Byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
• 1919
  • Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
  • Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
• 1939 – V USA byla založena firma Hewlett-Packard.
• 1941 – 26 států podepsalo ve Washingtonu Deklaraci spojených národů.
• 1944 – Polní maršál Erwin Rommel byl jmenován velitelem skupiny armád B ve Francii.
• 1945 – Luftwaffe zahájila operaci Bodenplatte.
• 1956 – Súdán získal nezávislost. Do té doby byl spravován jako anglo-egyptské kondominium.
• 1958 – Vstoupilo v platnost Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii.
• 1959 – Tímto dnem je označován počátek kubánské revoluce.
• 1960 – Kamerun vyhlásil nezávislost. V daném roce se k nezávislosti přihlásilo dalších 16 zemí Afriky.
• 1965 – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Jihoafrické republiky.
• 1968 – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Jihoafrické republiky.
• 1973 – K EHS se připojilo Spojené království, Irsko a Dánsko.
• 1979 – Byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu – Rallye Paříž-Dakar.
• 1981 – K EHS se připojilo Řecko.
• 1983 – V síti ARPANET, přímém předchůdci internetu, se staly standardem protokoly TCP/IP.
• 1986 – K EHS se připojilo Španělsko a Portugalsko

Evropská unie (2007)

• 1988 – Vznikla Evangelická luteránská církev v Americe (ELCA).
• 1994
  • Vznikl Evropský hospodářský prostor.
  • NAFTA nabyla účinnosti.
• 1995
  • K EU se připojilo Rakousko, Švédsko a Finsko.
  • Byla založena Světová obchodní organizace.
  • Finsko vstoupilo do ESA.
• 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
• 1999 – Evropská měnová jednotka ECU byla nahražena eurem. Společnou měnu začalo využívat 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
• 2000 – Ruským prezidentem se stal Vladimir Putin.
• 2000 – Evropská centrální banka převzala úlohy národních centrálních bank.
• 2001 – Zavedení eura v Řecku
• 2002 – Zavedení eurobankovek a euromincí v Evropské unii
• 2007
  • Rumunsko a Bulharsko se staly členy Evropské unie.
  • Zavedení eura v Slovinsku
• 2008 – Zavedení eura na Maltě a na Kypru
• 2009 – Zavedení eura v Slovenské republice
• 2011
  • Zavedení eura v Estonsku
  • V Brazílii se ujala úřadu první prezidentka Dilma Rousseffová.

Narození

Česko

Petr Vacek (* 1965)

• 1678 – František Ferdinand Kinský, český šlechtic, diplomat a politik († 12. září 1741)
• 1799 – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih († 18. července 1882)
• 1800 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 3. září 1871)
• 1809 – František Josef Görner, arciděkan v Horní Polici († 24. října 1883)
• 1817 – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
• 1849 – Alois Epstein, český pediatr († 25. října 1918)
• 1850 – Miroslav Krajník, básník a překladatel († 3. července 1907)
• 1851 – Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel († 28. října 1924)
• 1852 – Friedrich Legler, pedagog, novinář, poslanec Českého zemského sněmu († 31. října 1919)
• 1855 – František Mlčoch, československý politik († 24. září 1921)
• 1858 – Vlasta Pittnerová, spisovatelka († 2. března 1926)
• 1860
  • Jan Antoš, spisovatel († 6. června 1899)
  • Jan Vilímek, malíř († 15. dubna 1938)
• 1862 – Jindřich Vaníček, sokolský funkcionář († 2. června 1934)
• 1863 – Jindřich Souček, technik, hudební skladatel a sbormistr († 16. listopadu 1940)
• 1865 – Karel Ondříček, český houslový virtuos († ? 1943)
• 1867 – Karel Mušek, český divadelní herec a režisér († 12. listopadu 1924)
• 1869 – Ema Pechová, česká, především divadelní, herečka († 2. prosince 1965)
• 1871 – Antonín Svěcený, československý politik († 12. prosince 1941)
• 1875 – Otakar Srdínko, český lékař a politik († 21. prosince 1930)
• 1878 – József Törköly, československý politik maďarské národnosti († 14. dubna 1938)
• 1881 – Emanuel Chobot, polský politik na Těšínsku († 7. června 1944)
• 1885 – Karel Kügler, český operní pěvec–tenorista, herec, režisér († 4. listopadu 1950)
• 1887 – Rudolf Smetánka, československý voják a politik († 1958)
• 1888 – Eduard Bass, spisovatel a novinář († 2. října 1946)
• 1891 – Jan Vážný, profesor římského práva († 18. dubna 1942)
• 1893
  • Karel Dvořák, sochař († 28. února 1950)
  • František Stanislav, československý politik, umučen v Osvětimi († 23. července 1941)
• 1894
  • František Götz, literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
  • Miloš Vávra, český lékař a amatérský herec († 21. srpna 1964)
• 1896
  • Ivan Párkányi, rusínsky politik, ministr vlády ČSR, guvernér Podkarpatské Rusi († 23. prosince 1996)
  • Jiří Haller, bohemista a lexikograf († 25. ledna 1971)
• 1897 – Jiří Arvéd Smíchovský, jezuita, nacistický i komunistický kolaborant († 22. ledna 1951)
• 1898 – Viktor Ullmann, hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
• 1900 – Václav Čikl, český pravoslavný duchovní, odbojář († 5. září 1942)
• 1903 – Kurt Spielmann, německy hovořící architekt († 1943)
• 1904 – Jan Schneeweis, klavírista, hudební skladatel, sbormistr († 24. prosince 1995)
• 1913 – Vladimír Vokolek, básník, prozaik a esejista († 23. července 1988)
• 1915
  • Josef Kratochvil, spisovatel, skautský činitel a vysokoškolský pedagog († 26. května 2001)
  • Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci († 11. listopadu 1939)
• 1921 – Václav Pleskot, předseda Československého olympijského výboru († 29. září 2012)
• 1926 – Václav Bubník, československý hokejový reprezentant († 27. března 1990)
• 1930 – Václav Edvard Beneš, česko-americký matematik
• 1932
  • Pavel Bošek, herec a dramatik († 17. listopadu 1980)
  • Vlastislav Housa, sochař († 5. září 2004)
• 1934 – Marie Goretti Boltnarová, česká katolická řeholnice, boromejka
• 1935 – Karel Paukert, český varhaník, hobojista a umělecký kurátor
• 1938 – Miloš Vojíř, český fotograf
• 1944 – Jaroslav Kaňkovský, herec, moderátor a dabér
• 1947
  • Jitka Cerhová, česká herečka
  • Václav Vokolek, český spisovatel a publicista
• 1950 – Antoni Szpyrc, amatérský historik, folklorista a malíř († 29. prosince 2014)
• 1955
  • Igor Kučera, český biochemik
  • Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje
• 1959 – Monika Ševčíková, česká malířka
• 1962 – Borek Nedorost, klávesista
• 1964 – Ivo Purš, historik umění
• 1965
  • Vít Malinovský, saxofonista
  • Petr Vacek, herec, zpěvák a tlumočník
• 1971 – Bobby Holík, hokejista
• 1977
  • Kateřina Lojdová (1977), herečka a dabérka
  • Leoš Friedl, tenista
  • Andrea Kalivodová, operní pěvkyně-mezzosopranistka
• 1979 – Daniel Seman, hokejista
• 1981 – Marek Tomica, hokejový útočník
• 1988 – Marcel Gecov, fotbalový záložník
• 1994 – Kateřina Zemanová, dcera prezidenta

Svět

Pierre de Coubertin (* 1863)

Ján Čarnogurský (* 1944)

Davor Šuker (* 1968)

David Nalbandian (* 1982)

• 1431 – Alexandr VI., papež († 1503)
• 1449 – Lorenzo I. Medicejský, vládce Florencie († 8. dubna 1492)
• 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
• 1516 – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, švédská královna jako manželka Gustava I. († 1551)
• 1557 – Štěpán Bočkaj, vůdce uherského protihabsburského povstání, sedmihradský kníže a uherský protikrál († 29. prosince 1606)
• 1600 – Friedrich Spanheim, nizozemský teolog († 14. května 1649)
• 1614
  • Jindřich Fridrich Falcký, syn českého krále Fridricha Falckého († 17. ledna 1629)
  • John Wilkins, anglikánský biskup († 19. listopadu 1672)
• 1618 – pokřtěn Bartolomé Esteban Murillo, španělský malíř († 3. dubna 1682)
• 1655 – Christian Thomasius, německý filozof a progresivní pedagog († 23. září 1728)
• 1697 – Antonio Galli da Bibbiena, italský malíř a architekt († 28. ledna 1774)
• 1711 – František Trenck, plukovník pandurů, vězeň na Špilberku, († 4. října 1749)
• 1745 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec († 1. ledna 1824)
• 1752 – Betsy Rossová, americká švadlena; ušila první americkou vlajku († 30. ledna 1836)
• 1766 – Antoine-Vincent Arnault, francouzský dramatik, básník a politik († 16. září 1834)
• 1767 – Heinrich Adolf Schrader, německý lékař, mykolog a botanik († 22. října 1836)
• 1771 – Georges Cadoudal, francouzský generál († 25. června 1804)
• 1778 – Gustav IV. Adolf, švédský král († 7. února 1837)
• 1788 – Étienne Cabet, francouzský filosof a utopický socialista († 9. listopadu 1856)
• 1806 – Lionel Kieseritzky, německý šachový mistr († 18. května 1853)
• 1809 – Achille Guénée, francouzský advokát a entomolog († 30. prosince 1880)
• 1814
  • Franz Josef Ruprecht, rakouský botanik († 4. dubna 1870)
  • Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching († 1. června 1864)
• 1823 – Sándor Petőfi, maďarský básník († 31. července 1849)
• 1854 – James Frazer, skotský antropolog a etnolog († 1941)
• 1861 – Marcellin Boule, francouzský paleoantropolog a paleontolog († 4. července 1942)
• 1863
  • Aleko Konstantinov, bulharský spisovatel († 23. května 1897)
  • Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik, zakladatel moderních olympijských her († 1937)
  • Rūdolfs Blaumanis, lotyšský spisovatel († 4. září 1908)
• 1864
  • Alfred Stieglitz, americký fotograf († 13. července 1946)
  • Heinrich Clam-Martinic, rakouský politik († 7. března 1932)
• 1866 – Peter Elfelt, dánský fotograf a filmový režisér († 18. února 1931)
• 1873 – Leon Czolgosz, atentátník, zabil amerického prezidenta Williama McKinleyho († 29. října 1901)
• 1879
  • Edward Morgan Forster, anglický spisovatel († 7. června 1970)
  • Ernest Jones, britský neurolog a psychoanalytik († 11. února 1958)
  • Nikolaj Někrasov, poslední generální guvernér Finského velkoknížectví († 7. května 1940)
  • Petar Živković, srbský generál a první jugoslávský premiér († 3. února 1947)
• 1880
  • Ernest Townsend, anglický portrétista († 22. ledna 1944)
  • Vladimír Čobrda, slovenský evangelický biskup a politik († 1969)
• 1883 – Ičiró Hatojama, premiér Japonska († 7. března 1959)
• 1887 – Wilhelm Canaris, německý admirál († 1945)
• 1888 − Frank Stokes, americký kytarista a zpěvák († 12. září 1955)
• 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. února 1969)
• 1892 – Mahidol Adunjadét, thajský princ († 24. září 1929)
• 1894 – Satyendra Nath Bose, indický fyzik († 4. února 1974)
• 1895 – J. Edgar Hoover, první ředitel americké agentury FBI († 2. května 1972)
• 1898 – Viktor Ullmann, německý hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
• 1900 – Čiune Sugihara, japonský diplomat († 31. července 1986)
• 1905 – Elizabeth Bentley, americká špiónka pracující pro Sovětský svaz († 3. prosince 1963)
• 1908
  • Elizabeth Bentley, americká špiónka pracující pro Sovětský svaz († 3. prosince 1963)
  • Julia Pirotte, polská fotoreportérka († 25. července 2000)
  • Bill Tapia, americký hudebník († 2. prosince 2011)
• 1909
  • Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník († 11. srpna 1984)
  • Stepan Bandera, ukrajinský nacionalista († 15. října 1959)
  • Dana Andrews, americký filmový a divadelní herec († 17. prosince 1992)
• 1911 − Roman Totenberg, polský houslista a pedagog († 8. května 2012)
• 1912
  • Michel Debré, premiér Francie († 2. srpna 1996)
  • Kim Philby, důstojník britských tajných služeb a agent KGB († 11. května 1988)
• 1915
  • Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník († 26. března 1984)
  • Józef Światło, polský emigrant, pracovník CIA († 2. září 1994)
• 1916 – Rechavam Amir, izraelský voják a diplomat († 4. dubna 2013)
• 1918 – Jo'el Palgi, izraelský voják a diplomat († 21. února 1978)
• 1919
  • Jerome David Salinger, americký spisovatel († 27. ledna 2010)
  • Petr Kien, německý výtvarník a básník († 1944)
  • Sirr al-Chatim al-Chalífa, prezident a premiér Súdánu († 18. února 2006)
  • Binjamin Gibli, náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman († 19. srpna 2008)
• 1920
  • Al Minns, americký černošský tanečník († 24. dubna 1985)
  • Alfred A. Tomatis, francouzský otorhinolaryngolog († 25. prosince 2001)
  • José Antonio Bottiroli, argentinský hudební skladatel a básník († 15. března 1990)
• 1921
  • César Baldaccini, francouzský sochař († 6. prosince 1998)
  • Alain Mimoun, alžírský olympijský vítěz v maratonu († 27. června 2013)
• 1923
  • Milt Jackson, americký jazzový vibrafonista a skladatel († 9. října 1999)
  • Nanao Sakaki, japonský básník († 22. prosince 2008)
• 1924
  • Arthur Danto, americký kritik umění a filosof († 25. října 2013)
  • Jacques Le Goff, francouzský historik († 1. dubna 2014)
• 1926
  • José Manuel Estepa Llaurens, španělský kardinál
  • Hilda Múdra, slovenská trenérka krasobruslení
• 1927
  • Vernon L. Smith, americký ekonom, Nobelova cena za ekonomii 2002
  • Maurice Béjart, francouzský choreograf († 21. listopadu 2007)
• 1928
  • Iain Crichton Smith, skotský básník a romanopisec († 15. října 1998)
  • Hap Sharp, americký automobilový závodník († 1993)
• 1929
  • Zbigniew Nienacki, polský spisovatel a novinář († 23. září 1994)
  • John Hejduk, americký architekt († 3. července 2000)
  • Robert Büchler, slovensko-izraelský historik († 14. srpna 2009)
• 1930 – Džafar Nimeiry, prezident Súdánu († 30. května 2009)
• 1933
  • Ranko Bugarski, srbský filolog
  • Chalida Ščegolejevová, sovětská krasobruslařka
• 1934
  • Raúl Eduardo Vela Chiriboga, ekvádorský kardinál
• 1936 – Ivan Balaďa, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista († 17. června 2014)
• 1937 – Eduardo Martínez de Pisón, španělský geograf, spisovatel, horolezec
• 1938
  • Fuád Masúm, prezident Iráku
  • Frank Langella, americký herec italského původu
  • Jean Lorrah, americká spisovatelka sci-fi
  • Carlo Franchi přezdívaný Gimax, italský automobilový závodník
  • Halit Akçatepe, turecký herec
• 1939 – Michèle Mercier, francouzská herečka
• 1940
  • Arnold Mindell, americký psychoterapeut
  • Ze'ev Revach, izraelský bavič, filmový herec, scénárista a režisér
• 1942
  • Country Joe McDonald, americký zpěvák a kytarista
  • Alassane Ouattara, prezident Pobřeží slonoviny
  • Gennadij Sarafanov, sovětský vojenský letec a kosmonaut († 29. září 2005)
• 1943
  • Richard Sennett, americký sociolog
  • Don Novello, americký herec a režisér
• 1944
  • Umar al-Bašír, prezident Súdánu
  • Ján Čarnogurský, bývalý místopředseda federální vlády, předseda vlády Slovenska a předseda KDH
  • Mati Unt, estonský spisovatel, dramaturg a kritik († 22. srpna 2005)
  • Vjačeslav Cugba, premiér Abcházie
• 1945
  • Gail Zappa, druhá manželka hudebníka Franka Zappy
  • Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
  • Woo-ping Yuen, čínský režisér kung-fu akčních filmů, scénárista a herec
• 1946 – Roberto Rivelino, brazilský fotbalista
• 1947
  • Jaroslav Boroš, slovenský fotbalista, útočník, reprezentant Československa
  • Vladimir Titov, sovětský a ruský kosmonaut
  • Lynne Tillman, americká spisovatelka a kulturní kritička
• 1949
  • Ernst Horn, německý hudebník
  • Zvonko Fišer, slovinský právník
• 1950 – Morgan Fisher, anglický klávesista a skladatel
• 1951
  • Jakup Krasniqi, předseda kosovského parlamentu
  • Jim Rakete, německý fotograf a fotožurnalista
  • Emanuel Sideridis, řecký hudebník, baskytarista, zpěvák a skladatel
  • Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
• 1953
  • Alpha Blondy, zpěvák a textař původem z Pobřeží slonoviny
  • Philippe Douste-Blazy, francouzský ministr zahraničí
  • Zoran Janković, slovinský politik
• 1954
  • Richard Edson, americký herec a muzikant
  • Richard Gibson, anglický herec známý ze seriálu Halo Halo (Představitel Herr Otto Flicka).
• 1955
  • Ivan Šimko, slovenský politik, ministr
  • Vladimír Župan, ukrajinský klavírní virtuos, hudební skladatel a pedagog
• 1956
  • Sergej Avdějev, ruský kosmonaut
  • Andy Gill, britský kytarista a hudební producent
  • Christine Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu
• 1957
  • Volodimir Kiseljov, sovětský olympijský vítěz ve vrhu koulí
  • Christopher Moore, americký spisovatel komické fantasy
  • Bernard Verlhac, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015)
• 1959
  • Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
  • Michel Onfray, francouzský filozof
• 1960 – Shinya Tsukamoto, japonský filmový režisér
• 1961
  • Graham McTavish, skotský herec
  • Sven Regener, německý hudebník a spisovatel
• 1963
  • Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
  • Milan Luhový, slovenský fotbalista
• 1968 – Davor Šuker, chorvatský fotbalista
• 1971 − Chris Potter, americký saxofonista, klarinetista a hudební skladatel
• 1977 − Hasan Salihamidzič, bosenský fotbalista
• 1980
  • Olivia Ruiz, francouzská zpěvačka
  • Jennifer Lauretová, francouzská herečka
• 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
• 1982 – David Nalbandian, argentinský tenista
• 1983
  • Calum Davenport, anglický fotbalista
  • Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
  • Mark Beaumont, skotský cyklista
• 1984 – José Paolo Guerrero, peruánský fotbalista
• 1985
  • Steven Davis, irský fotbalista
  • Oscar Gatto, italský cyklista
• 1990 – Andrej Chalimon, ruský herec

Úmrtí

Česko

• 1856 – Josef Myslimír Ludvík, kněz, historik a spisovatel (* 22. dubna 1796)
• 1864 – Friedrich Egermann, severočeský sklářský odborník a podnikatel (* 5. března 1777)
• 1871 – Karel Vladislav Zap, vlastenecký učitel, spisovatel, historik (* 8. ledna 1812)
• 1877 – Fridolin Wilhelm Volkmann, český filozof a psycholog (* 1821)
• 1890 – František Chalupa básník, spisovatel a překladatel (* 30. prosince 1857)
• 1899 – Otokar Mokrý, básník, žurnalista a překladatel (* 25. května 1854)
• 1906 – Josef Miroslav Weber, český houslista a hudební skladatel žijící v cizině (* 9. listopadu 1854)
• 1916 – František Steiner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Kolína (* 12. května 1837)
• 1920
  • František Korbel, česko-americký podnikatel a zakladatel kalifornských vinic (* ? 1831)
  • Růžena Svobodová, spisovatelka (* 10. července 1868)
• 1922 – Miloš Čech, starokatolický kněz, bratr spisovatele Svatopluka Čecha (* 15. dubna 1855)
• 1942 – Jaroslav Ježek, hudební skladatel (* 25. září 1906)
• 1948 – Rudolf Bechyně, politik (* 6. dubna 1881)
• 1970 – Pavel Teimer, grafik a typograf (* 6. dubna 1935)
• 1973 – František Běhounek, fyzik a spisovatel (* 28. října 1898)
• 1980 – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
• 1990
  • Jan Svoboda, fotograf (* 27. července 1934)
  • Antonín Kalina, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 17. února 1902)
• 1991 – Jan Lauschmann, chemik a fotograf (* 1. dubna 1901)
• 1995 – Otto Eckert, sochař a keramik (* 4. října 1910)
• 1996 – Libuše Jansová, archeoložka (* 5. října 1904)
• 2000 – Heda Halířová, autorka knih pro mládež (* 13. září 1914)
• 2004 – Jiří Loewy, český novinář, publicista a politik (* 13. července 1930)

Svět

Heinrich Rudolf Hertz († 1894)

Grace Hopperová († 1992)

• 0379 – sv. Basileios Veliký, řecký raně křesťanský teolog (* 330)
• 0898 – Odo Pařížský, západofranský král (* 860)
• 1260 – Hugolin z Gualdo Cattaneo, italský augustiniánský poustevník, blahoslavený (* 1200)
• 1277 – Filip Sicilský, achajský kníže a titulární soluňský král (* 1256)
• 1515 – Ludvík XII., francouzský král z dynastie Valois-Orleans († 27. června 1462)
• 1559 Kristián III., dánský a norský král (* 1503)
• 1560 – Joachim du Bellay, francouzský renesanční spisovatel, básník a kritik (* 1522)
• 1671 – Paul-Philippe Hardouin de Péréfixe de Beaumont, arcibiskup pařížský (* 1606)
• 1713 – Giuseppe Maria Tomasi, italský kardinál, katolický světec (* 12. září 1649)
• 1732 – Nicolò Grimaldi, italský zpěvák-kastrát (mezzosoprán) (* 5. dubna 1673)
• 1736 – Ahmed III., sultán Osmanské říše (* 31. prosince 1673)
• 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (* 6. srpna 1667)
• 1766 – Jakub František Stuart, neúspěšný uchazeč o anglický a skotský trůn (* 10. června 1688)
• 1768 – Jean Restout, francouzský malíř (* 26. března 1692)
• 1777 – Emanuele Barbella, italský houslista a hudební skladatel (* 14. dubna 1718)
• 1782 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (* 5. září 1735)
• 1784 – Andrej Jaslinský, slovenský fyzik a filosof (* 1. září 1715)
• 1789 – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733)
• 1793 – Francesco Guardi, italský malíř (* 5. října 1712)
• 1796 – Alexandre-Théophile Vandermonde, francouzský matematik (* 28. února 1735)
• 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1. prosince 1743)
• 1818 – Fedele Fenaroli, italský hudební skladatel a pedagog (* 25. dubna 1730)
• 1824 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec (* 1. ledna 1745)
• 1844 – George Harpur Crewe, anglický politik (* 1. února 1795)
• 1850 – Raphael Georg Kiesewetter, rakouský hudební historik (* 29. srpna 1773)
• 1851 – Johann Heinrich Friedrich Link, německý přírodovědec a botanik (* 2. února 1767)
• 1873 – Saint-Marc Girardin, francouzský politik a literární kritik (* 19. února 1801)
• 1876 – Alfred Bruyas, francouzský sběratel umění (* 15. srpna 1821)
• 1881 – Louis Auguste Blanqui, francouzský politik (* 7. února 1805)
• 1894 – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (* 22. února 1857)
• 1900 – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
• 1903 – Ernst Friedländer, německý archivář (* 28. srpna 1841)
• 1905 – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve (* 17. listopadu 1828)
• 1931 – Martinus Wilhelm Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog (* 16. března 1851)
• 1943 – Arthur Ruppin, německý sociolog a sionista (* 1. března 1876)
• 1946 – Ernst Sellin, německý profesor (* 26. května 1867)
• 1947 – Eugen Lanti, francouzský, v esperantu píšící, spisovatel (* 19. července 1879)
• 1953 – Hank Williams, americký zpěvák (* 17. září 1923)
• 1954 – José Millán Astray, zakladatel Španělské cizinecké legie (* 5. července 1879)
• 1958 – Edward Henry Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
• 1966 – Vincent Auriol, francouzský politik (* 27. srpna 1884)
• 1972
  • Eberhard Wolfgang Möller, německý nacistický spisovatel (* 6. ledna 1906)
  • Maurice Chevalier, francouzský zpěvák (* 12. září 1888)
• 1975
  • Kalle Anttila, finský zápasník, olympijský vítěz (* 30. srpna 1887)
  • Kjúsaku Ogino, japonský gynekolog (* 25. března 1882)
• 1980 – Peter Broeker, kanadský automobilový závodník (* 15. května 1929)
• 1981
  • Kazimierz Michałowski, polský archeolog egyptolog (* 14. listopadu 1901)
  • Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
• 1984 – Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928)
• 1992 – Grace Hopperová, americká matematička (* 9. prosince 1906)
• 1993 – Adolf Lang, německý automobilový závodník (* 4. května 1913)
• 1995 – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny za rok 1963 (* 17. listopadu 1902)
• 1998
  • Åke Seyffarth, švédský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. prosince 1919)
  • Helen Willsová Moodyová, americká tenistka (* 6. října 1905)
• 2001 – Emil Horváth st., slovenský herec (* 27. srpna 1923)
• 2003
  • Elena Lacková, slovenská spisovatelka (* 22. března 1921)
  • Joe Foss, americký letec, guvernér Jižní Dakoty (* 17. dubna 1915)
• 2004 – Nora Szczepańska, polská spisovatelka (* 23. května 1914)
• 2009 –
  • Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel (* 7. dubna 1924)
  • Ron Asheton, americký kytarista, člen skupiny The Stooges (* 17. července 1948)
• 2012
  • Kiro Gligorov, makedonský politik, právník a první prezident nezávislé republiky Makedonie (* 1917)
  • Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák (* 26. srpna 1939)
  • Yafa Yarkoni, izraelská zpěvačka (* 24. prosince 1925)
  • Bob Anderson, anglický šermíř a filmový choreograf bojových scén (* 15. září 1922)
• 2013 – Patti Page, americká zpěvačka (* 8. listopadu 1927)
• 2014
  • Herman Pieter de Boer, nizozemský spisovatel (* 9. února 1928)
  • Sam Ulano, americký jazzový bubeník (* 12. srpna 1920)
• 2015
  • Omar Karami, libanonský politik (* 7. září 1934)
  • Jeff Golub, americký kytarista (* 15. dubna 1955)
  • Boris Morukov, ruský lékař a kosmonaut (* 1. října 1950)
  • Mario Cuomo, americký politik (* 15. června 1932)

Svátky

Česko

• Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu
• Mečislav, Mečislava

Svět

• Nový rok
• Mezinárodní den míru (Světový den míru)
• Slovensko – Státní svátek: Den vzniku Slovenské republiky (slovensky Deň vzniku Slovenskej republiky)

Katolický kalendář

sv. Vincenc Maria Strambi

sv. Giuseppe Maria Tomasi

• Oktáv Narození Páně (svátek Panny Marie, Matky Boží)
• sv. Zdislava z Lemberka – matka a dominikánská terciářka
• sv. Fulgentius z Ruspe – biskup
• sv. Svatý Telemachus – mučedník
• sv. Svatý Klárus – opat
• sv. Svatý Eugendus – opat
• sv. Svatý Frodobertus – opat
• sv. Giuseppe Maria Tomasi – kardinál
• sv. Justin ze Chieti – biskup
• sv. Vilém z Volpiana – opat
• sv. Odilo z Cluny – opat
• sv. Zygmunt Gorazdowski – polský kněz
• sv. Vincenc Maria Strambi – biskup a pasionista
• sv. Severin Gallo - řeholník a mučedník
• bl. Andrés Gómez Sáez – španělský mučedník a salesián
• bl. René Lego a Jean Lego – francoužští kněží, mučedníci a bratři
• bl. Lojze Grozde – laik a slovinský mučedník
• bl. Marian Konopiński – polský kněz a mučedník
• bl. Hugolin z Gualdo Cattaneo – poustevník
• bl. Valentin Paquay – františkán

Pranostiky

Česko

• Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Je-li Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
• Na Nový rok o slepičí krok.

Reference

1. leden v pražském Klementinu
minimum	denní průměr	maximum
–21,4 °C (1784)	0,8 °C (od 1961)	12,5 °C (2007)

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. leden ve Wikimedia Commons