Australian Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Australian Open
Rod Laver Arena (8984015851).jpg
Oficiální web
Rok založení 1905
Místo konání Melbourne, Victoria
AustrálieAustrálie Austrálie
Areál Melbourne Park
Povrch Plexicushion / venku (2008–)
Rebound Ace / venku (1988–2007)
tráva / venku (1905–1987)
Soutěže  mužů 128 D / 128 kvalif. D / 64 Č
Soutěže žen 128 D / 96 kvalif. D / 64 Č
Smíšená soutěž 64 hráčů (32 párů)
Vítěz dvouhry Srbsko Novak Djoković (5. titul)
Vítězka dvouhry USA Serena Williamsová (6. titul)
Poslední ročník Australian Open 2015
Rozpočet turnaje 40 000 000 AU$
Období leden
Grand Slam
Australian Open • French Open
  Wimbledon • US Open
Serena Williamsová – vítězka šesti singlových titulů, nejvíce v otevřené éře

Australian Open, The Grand Slam of Asia/Pacific, je jeden ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný v druhé polovině ledna a jediný na jižní polokouli. Úvodní ročník se konal v roce 1905 jako amatérské mezinárodní mistrovství Australásie a do roku 1927 nesl název Australasian Championships. Poté, až do počátku otevřené éry tenisu v roce 1968 se jmenoval Australian Championships. V sezóně 1969 byl turnaj poprvé otevřen profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu.

Od roku 1972 je dějištěm grandslamu opět Melbourne. Z původního areálu Kooyong Lawn Tennis Club s travnatými dvorci se v roce 1988 událost přemístila do dnešního Melbourne Parku, v němž jsou kurty se středně tvrdým akrylátovým povrchem Plexicushion Prestige s lepší konzistencí a nižším zadržováním tepla. Ten byl položen roku 2008, do té doby se hrálo na povrchu Rebound Ace. Roger Federer a Serena Williamsová jsou jedinými hráči, kteří zvítězili na obou površích. Tři hlavní dvorce disponují zatahovací střechou a lze je využít při dešti či vysokých teplotách. K centrálnímu kurtu Rod Laver Arena a druhému největšímu Hisense Arena se v roce 2015 přiřadila i Margaret Court Arena, čímž se australský grandslam stal prvním z „velké čtyřky“ se třemi takto upravenými stadiony.[1] Do roku 2009, kdy pojízdnou střechu získal centrkurt ve Wimbledonu, navíc představoval jediný major s možností halových zápasů.

Jako na dalších grandslamech zahrnuje program Australian Open soutěže mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů, legend a vozíčkářů, stejně tak i exhibici. Na počest australského tenisty a funkcionáře Normana Brookese byl po něm pojmenován pohár pro vítěze mužské dvouhry – „Norman Brookes Challenge Cup“.

Každoroční návštěvnost turnaje je vysoká. V roce 2010 dosáhla 24hodinová návštěvnost rekordní výše v historii všech grandslamů, když za jediný den do areálu přišlo 77 043 diváků.[2] Celková návštěvnost v roce 2012 činila 686 006 osob.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Australian Open je organizován národním tenisovým svazem Tennis Australia a Mezinárodní tenisovou federací. První ročník se konal v melbournském areálu Warehouseman's Cricket Ground roku 1905. Jeho současný název zní Albert Reserve Tennis Centre.[4]

Název a dějiště[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování turnaje se vyvíjelo. Nejdříve se v letech 1905–1926 událost hrála jako „Australasian Championships“, poté do roku 1968 nesla název „Australian Championships“ a od roku 1969 se jmenuje „Australian Open“.[5]

Hisense Arena, povrch Plexicushion, 2011

Postupně se dějištěm stalo pět australských a dvě novozélandská města: Melbourne (59krát k roku 2015), Sydney (17krát), Adelaide (14krát), Brisbane (7krát), Perth (3krát), Christchurch (1krát v roce 1906) a Hastings (1krát v roce 1912).[5] Roku 1972 bylo přijato rozhodnutí o stálém místu určeném ke konání grandslamu. Vybrán byl areál Kooyong Lawn Tennis Club v Melbourne, a to díky atraktivitě a příslibu nejlepšího zajištění zázemí.[4]

Ačkoli úvodní ročník proběhl v roce 1905, International Lawn Tennis Federation (ILTF) turnaj až do roku 1924 neklasifikovala mezi tzv. majory, velké události. Rozhodnutí tak učinit padlo na jejím zasedání v roce 1923. S tím souvisela i implementace nového tzv. amerického způsobu nasazování hráčů v soutěžích turnaje.[6]

Pro nedostačující kapacitu diváků a rozlohu areálu v Kooyongu bylo v roce 1988 dostavěno – vedle železničního překladiště a železničních tratí Jolimont Yards –, nové sportoviště Melbourne Park, nejdříve známý pod názvem „Flinders Park“. Změna dějiště znamenala okamžitý úspěch s 90 % nárůstem návštěvnosti, když v roce 1988 grandslam v Melbourne Parku zhlédlo 266 436 platících diváků, oproti roku 1987 v Kooyongu s účastí 140 000 návštěvníků.[7]

Návrh změny dějiště[editovat | editovat zdroj]

Margaret Court Arena, povrch Rebound Ace. Na pozadí Rod Laver Arena, 2005

S návrhem změny dějiště Australian Open přišly v roce 2008 správní orgány Nového Jižního Walesu, které usilují o získání turnajových práv, jakmile v roce 2016 vyprší současná smlouva s Melbourne. Změna předpokládá přemístění dějiště na Glebe Island. V reakci na takovou snahu prezident Victorian Events Industry Council Wayne Kayler-Thomson, řekl, že by grandslam měl zůstat v Melbourne a snahu samosprávy vůči městu označil za zničující.

Od zveřejnění návrhu došlo k oznámení, že se do přestavby Melbourne Parku investují desítky až stovky miliónů dolarů. Proběhne jeho modernizace, včetně zvětšení kapacity sedících diváků na velkých dvorcích, Margaret Court Arena získá zatahovací střechu, zlepší se zázemí hráčů a bude vybudováno nové středisko vedení australského tenisového svazu.[8] Následně tyto plány obnovy našly kladnou odezvu u úřadujícího victorijského premiéra Johna Brumbyho, který potvrdil ochotou místní vlády investovat 363 miliónů australských dolarů, pokud bude na tomto sportovišti garantována přítomnost Australian Open alespoň do roku 2036.[9]

Championships éra[editovat | editovat zdroj]

Pro geografickou odlehlost Austrálie se turnaje v jeho počátcích zúčastňoval velmi omezený počet tenistů ze zahraničí. Ve 20. letech trvala oceánská plavba z Evropy přibližně 45 dnů. První hráči, kteří na kontinent přicestovali letadlem byli až členové daviscupového týmu Spojených států v listopadu 1946.[7] Také Australané žijící v odlehlejších částech měli problémy s dopravou. Když se dějištěm stal jihozápadní Perth, žádný tenista z Victorie a Nového Jižního Walesu na turnaj železniční dopravou nedorazil. Vzdálenost čítající přibližně 3 300 km mezi východním a západním pobřežím byla příliš značná. V roce 1906, kdy se událost konala v Christchurch, nastoupilo pouze 10 hráčů, z toho jen dva Australané a druhý ročník vyhrál Novozélanďan.[10]

Almagro podává v zápase s Fallou, 2010

Úvodní ročník Australasian Championships utrpěl také v důsledku již existujících australasijských turnajů. Před rokem 1905 pořádaly všechny australské státy i Nový Zéland vlastní tenisová mistrovství, první organizované již v roce 1880 v Melbourne. Jeho název zněl „Championship of the Colony of Victoria“, později byl přejmenován na „Championship of Victoria“.[11] V tomto období se dva nejlepší hráči, Australan Norman Brookes a Novozélanďan Tony Wilding, až na výjimky australasijského grandslamu nezúčatnili. Brookes na něm ve dvouhře startoval pouze jednou v roce 1911, kdy také získal titul. Wilding vyhrál oba ročníky při dvou účastech v letech 1906 a 1909. Oba preferovali jiné turnaje, střetávali se na Victorian Championships a ve Wimbledonu s dalšími kvalitními australasijskými tenisty. Dokonce, ani když se v roce 1912 Australasian Championships konal v novozélandském Hastingsu, tehdy již trojnásobný wimbledonský vítěz Wilding, nepřicestoval do svého rodného města, aby na něm nastoupil.

Vzdálenost a nedostatečný věhlas turnaje tak znamenaly, že se jej řada světových tenistů nikdy nezúčastnila. Byli jimi také bratři William a Ernestem Renshawovi, bratři Lawrence a Reginald Dohertyovi, William Larned, Maurice McLoughlin, Beals Wright, Bill Johnston, Bill Tilden, René Lacoste, Henri Cochet, Bobby Riggs, Jack Kramer, Ted Schroeder, Pancho Gonzales, Budge Patty, Manuel Santana nebo Jan Kodeš. Další nsvětoví tenisté na grandslam přijeli pouze jednou, včetně hráčů jakými byli Brookes, Ellsworth Vines, Jaroslav Drobný, Manuel Orantes, třicetipětiletý Ilie Năstase a Björn Borg.

Open éra[editovat | editovat zdroj]

Čtyřnásobný vítěz dvouhry Roger Federer

Poprvé v roce 1969, kdy se hrálo v brisbanském areálu Milton Courts, došlo k otevření turnaje pro všechny hráče, včetně profesionálů.[12] Vyjma let 1969 a 1971, řada z nejlepších tenistů absentovala až do roku 1982. Mezi důvody stále patřily značná vzdálenost, nevyhovující datum v období Vánoc a Nového roku, stejně tak i nízké finanční odměny. V roce 1970 si americká tenisová liga (National Tennis League) zavázala garancemi své hráče před startem na Australian Open. Řadili se k nim Rod Laver, Ken Rosewall, Andrés Gimeno, Pancho Gonzales, Roy Emerson a Fred Stolle. Australský turnaj pak vyhrál Arthur Ashe.[13]

V roce 1983 na grandslam poprvé přijeli Ivan Lendl, John McEnroe a Mats Wilander, který následně získal singlový titul[14] a krátce poté ještě na konci prosince, vyhrál obě dvouhry v daviscupovém utkání mezi Austrálií a Švédskem konaném ve stejném areálu Kooyong.[15] Po skončení grandslamu 1983 pobídla Mezinárodní tenisová federace australský svaz ke změně dějiště, které pro tak velkou událost nesplňovalo podmínky. V roce 1988 se Australian Open poprvé představilo v novém Flinders Parku, později přejmenovaném na Melbourne Park. Došlo také ke změně povrchu, travnaté dvorce nahradil tvrdý povrch Rebound Ace.[16] Mats Wilander se stal jediným tenistou, jenž dokázal triumfovat na obou z nich.

Po čtyřech singlových titulech si připsali Andre Agassi a Roger Federer.

Serena Williamsová vyhrála v roce 2015 šestý titul, což znamenalo rekord otevřené éry, stejně jako se pro toto období stala – ve 33 letech, nejstarší vítězkou.[17][18] Novak Djoković výhrou v mužské dvouhře téhož ročníku dosáhl na pátý titul, čímž se také stal rekordmanem open éry.

Období konání[editovat | editovat zdroj]

Do doby, než se stálým dějištěm stal Melbourne Park, bylo také proměnlivé datum turnaje, ať už pro specifické podnebí rozdílných lokalit nebo specifičnost konání události v daném místě.

Například pro ročník 1919 se turnaj konal až v lednu 1920 a následující ročník již v březnu 1920, v roce 1923 se pak v Brisbane uskutečnil v období menšího srážkového úhrnu a nižší teploty v srpnu. Po odehrání ročníku 1976, který skončil až 4. ledna 1977 se organizátoři rozhodli pro posunutí data do konce kalendářního roku. Důvodem bylo zvýšení stále nízké prestiže mezi událostmi velké čtyřky, malé odměny a snaha dohrát turnaj ještě v prosinci, což by znamenalo, že se kalendářní Grand Slam bude rozhodovat v Austrálii a nikoli ve Spojených státech během US Open. Proto pořadatelé následující ročník zahájili již 3. ledna 1977, což se ale setkalo s negativní kritikou a absencí nejlepších tenistů. V letech 1982–1985 se hrálo uprostřed prosince. Po konci grandslamu 1985 došlo k rozhodnutí, že termín následujícího ročníku se posune do druhé poloviny ledna, což znamenalo, že se Australian Open v roce 1986 nekonal.

Od sezóny 1987 je pak lednové datum stálé. Přesto se někteří špičkoví tenisté jako Roger Federer a Rafael Nadal vyjádřili, že lednový termín je po době Vánoc a Nového roku příliš brzký, a tak pro lepší přípravu a získání nejlepší formy by byl vhodný posun na únor.[19]


Panoráma ještě nezastřešeného 3. největšího dvorce Margaret Court Arena dříve pro 6 000 diváků, 2008
Panoráma ještě nezastřešeného 3. největšího dvorce Margaret Court Arena dříve pro 6 000 diváků, 2008

Mediální pokrytí[editovat | editovat zdroj]

Přenos z grandslamu probíhá v roce 2015 do více než 200 států světa. V Austrálii je držitelem práv na živé vysílání stanice Seven Network pod vedením skupiny Seven Sport. V asijsko-pacifickém regionu se jedná o televizní kanály CCTV, iQiyi, SMG (Čínská lidová republika), Fiji One (Fidži), Sony SIX (Indie), WOWOW, NHK (Japonsko), Sky TV (Nový Zéland) a Fox Sports Asia. Na evropském kontinentu je signál šířen v síti Eurosportu, NOS (Nizozemsko), SRG SSR (Švýcarsko) a BBC (Spojené království). Na Středním východu pak turnaj přenáší beIN Sports a v Africe stanice SuperSport. Pokrytí na americkém kontinentu zajišťuje ESPN.[20]

Živé přenosy zprostředkovávají signál ze sedmi dvorců – Rod Laver Arena, Hisense Arena, Margaret Court Arena a kurtů č. 2, 3, 6 a 8. Kvalifikace, rozlosování a dětský den zprostředkovává oficiální webová stránka AusOpen.com.[21]

Poprvé v historii byl průběh kvalifikací hlavních soutěží přenášen živě po internetu v roce 2011.[22]

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Sběrači míčků, 2010

Uvedena je celková návštěvnost předešlých ročníků grandslamu:

Poháry pro vítěze a finanční odměny[editovat | editovat zdroj]

Poháry pro vítěze[editovat | editovat zdroj]

Jména vítězů příslušných soutěží jsou vyryta na poháry:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Daphne Akhurst Memorial Cup

  • Li Na a Stan Wawrinka
    vítězové dvouher v roce 2014

  • Norman Brookes Challenge Cup

Finanční odměny[editovat | editovat zdroj]

Celkový rozpočet Australian Open 2015 dosáhl rekordní výše 40 miliónů australských dolarů. Vítězové dvouhry obdrželi prémii 3 100 000 australských dolarů.[32] Z celkové sumy bylo vyplaceno 28 796 000 australských dolarů na hlavní soutěže dvouher a dalších 1 344 000 dolarů poraženým v kvalifikacích. Rozpočet deblových soutěží činil 5 165 200 dolarů. Pro smíšenou čtyřhru byla stanovena částka  480 000 dolarů. Z dalších soutěží si startující odvezli 605 330 dolarů. Poplatky, včetně trofejí a částek tenistů na den, byly hrazeny z 3 609 470 dolarů.[33]

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole Q3 Q2 Q1
dvouhry A$3 100 000 A$1 550 000 A$650 000 A$340 000 A$175 000 A$97 500 A$60 000 A$34 500 A$16 000 A$8 000 A$4 000
čtyřhry A$575 000 A$285 000 A$142 500 A$71 000 A$39 000 A$23 000 A$14 800 N/A N/A N/A N/A
mix A$142 500 A$71 500 A$35 600 A$16 300 A$8 200 A$4 000 N/A N/A N/A N/A N/A
částka ve čtyřhře je uvedena na pár


Panoráma Rod Laver Arena při ceremoniálu po finále ženské dvouhry, 2009.
Panoráma Rod Laver Arena při ceremoniálu po finále ženské dvouhry, 2009.

Bodové hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí zisk bodů do žebříčku ATP a WTA v závislosti na kole turnaje, ve kterém tenista vypadl.

Dospělí
Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole Q Q3 Q2 Q1
dvouhra mužů 2000 1200 720 360 180 90 45 10 25 16 8 0
čtyřhra mužů 0 N/A
dvouhra žen 1300 780 430 240 130 70 10 40 30 20 2
čtyřhra žen 10 N/A
Junioři
vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole Q Q3 N/A
dvouhra juniorů 375 270 180 120 75 30 25 20
dvouhra juniorek
čtyřhra juniorů 270 180 120 75 45 N/A
čtyřhra juniorek
Vozíčkáři
vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté N/A
dvouhra 800 500 375 100
čtyřhra 800 500 100 N/A
dvouhra kvadroplegiků 800 500 100 N/A
čtyřhra kvadroplegiků 800 100 N/A N/A

Vítězové a finalisté roku 2015[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Australian Open 2015.
Vítězové a finalisté Australian Open 2015
Soutěž Vítězové Finalisté Výsledek
Mužská dvouhra Srbsko Novak Djoković Spojené království Andy Murray 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3, 6–0
Ženská dvouhra USA Serena Williamsová Rusko Maria Šarapovová 6–3, 7–6(7–5)
Mužská čtyřhra Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini		 Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut		 6–4, 6–4
Ženská čtyřhra USA Bethanie Matteková-Sandsová
Česko Lucie Šafářová		 Tchaj-wan Čan Jung-žan
Čína Čeng Ťie		 6–4, 7–6(7–5)
Smíšená čtyřhra Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Leander Paes		 Francie Kristina Mladenovicová
Kanada Daniel Nestor		 6–4, 6–3

Galerie vítězů[editovat | editovat zdroj]

Přehled rekordů[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od tří zbývajících grandslamů, které umožnily přístup profesionálům v roce 1968, australský grandslam se profesionálním tenistům otevřel až v roce 1969, což statistika zohledňuje.[34]

Přehled rekordů podle titulů na Australian Open
Rekord Éra Tenista Počet Roky
Muži od roku 1905
Nejvíce titulů ve dvouhře do 1968 Austrálie Roy Emerson 6 1961, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967
od 1969 Srbsko Novak Djoković 5 2008, 2011, 2012, 2013, 2015
Nejvíce titulů ve dvouhře v řadě do 1968 Austrálie Roy Emerson 5 1963, 1964, 1965, 1966, 1967
od 1969 Srbsko Novak Djoković 3 2011, 2012, 2013
Nejvíce titulů ve čtyřhře do 1968 Austrálie Adrian Quist 10 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950
od 1969 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		 6 2006, 2007, 2009, 2010, 2011, 2013
2006, 2007, 2009, 2010, 2011, 2013
Nejvíce titulů ve čtyřhře v řadě do 1968 Austrálie Adrian Quist 10 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950[p 1]
od 1969 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		 3 2009, 2010, 2011
2009, 2010, 2011
Nejvíce titulů v mixu mezi muži do 1968 Austrálie Harry Hopman
Austrálie Colin Long		 4 1930, 1936, 1937, 1939
1940, 1946, 1947, 1948
od 1969 USA Jim Pugh 3 1988, 1989, 1990
Nejvíce titulů celkově mezi muži
(dvouhra, čtyřhra, mix)		 do 1968 Austrálie Adrian Quist 13 1936–1950 (3 dvouhra, 10 mužská čtyřhra, 0 mix)
od 1969 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		 6 2006-2013 (6 mužská čtyřhra)
2006-2013 (6 mužská čtyřhra)
Ženy od roku 1922
Nejvíce titulů ve dvouhře do 1968 Austrálie Margaret Courtová 7 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966
od 1969 USA Serena Williamsová 6 2003, 2005, 2007, 2009, 2010, 2015
Nejvíce titulů ve dvouhře v řadě
do 1968 Austrálie Margaret Courtová 7 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966
od 1969 Austrálie Margaret Courtová
Austrálie Evonne Goolagongová
Německo Steffi Grafová
Jugoslávie/FR Yugoslavia Monika Selešová
Švýcarsko Martina Hingisová		 3 1969, 1970, 1971
1974, 1975, 1976
1988, 1989, 1990
1991, 1992, 1993
1997, 1998, 1999
Nejvíce titulů ve čtyřhře
do 1968 Austrálie Thelma Coyne Long 12 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1947, 1948, 1949, 1951, 1952, 1956, 1958
od 1969 USA Martina Navrátilová 8 1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989
Nejvíce titulů ve čtyřhře v řadě
do 1968 Austrálie Thelma Coyne Long
Austrálie Nancye Wynne Bolton		 5 1936, 1937, 1938, 1939, 1940
1936, 1937, 1938, 1939, 1940
od 1969 USA Martina Navrátilová
USA Pam Shriverová		 7 1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989
1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989
Nejvíce titulů v mixu mezi ženami do 1968 Austrálie Daphne Akhurst Cozens
Austrálie Nell Hall Hopman
Austrálie Nancye Wynne Bolton
Austrálie Thelma Coyne Long		 4 1924, 1925, 1928, 1929
1930, 1936, 1937, 1939
1940, 1946, 1947, 1948
1951, 1952, 1954, 1955
od 1969 Československo Jana Novotná
Lotyšsko Larisa Savčenko Neiland		 2 1988, 1989
1994, 1996
Nejvíce titulů celkově mezi ženami
(dvouhra, čtyřhra, mix)		 do 1968 Austrálie Nancye Wynne Bolton 20 1936–1952 (6 dvouhra, 10 ženská čtyřhra, 4 mix)
od 1969 USA Martina Navrátilová 12 1980–2003 (3 dvouhra, 8 ženská čtyřhra, 1 mix)
Další rekordy na Australian Open
Rekord Soutěž Tenista Popis rekordu
Nejmladší vítězové mužská dvouhra Austrálie Ken Rosewall v 18 letech a 2 měsících (1953)
mužská čtyřhra Austrálie Lew Hoad v 18 letech a 2 měsících (1953)
ženská dvouhra Švýcarsko Martina Hingis v 16 letech a 4 měsících (1997)
ženská čtyřhra Chorvatsko Mirjana Lučićová v 15 letech a 10 měsících (1998)
Nejstarší vítězové mužská dvouhra Austrálie Ken Rosewall v 37 letech a 8 měsících (1972)
mužská čtyřhra Austrálie Norman Brookes ve 46 letech a 2 měsících (1924)
ženská dvouhra Austrálie Thelma Coyne Long v 35 letech a 8 měsících (1954)
ženská čtyřhra Austrálie Thelma Coyne Long v 37 letech a 7 měsících (1956)
smíšená čtyřhra (muži) Austrálie Horace Rice v 52 letech (1923)
smíšená čtyřhra (ženy) USA Martina Navrátilová ve 46 letech a 3 měsících (2003)
Nejdelší zápas bez rozdílu Srbsko Novak Djoković
Španělsko Rafael Nadal		 5 hodin a 53 minut, finále mužské dvouhry 2012

Přehled singlových titulů v otevřené éře[editovat | editovat zdroj]

Novak Djoković právě získal druhý titul, 2011
Mužská dvouhra
Tenista stát titulů roky
Novak Djoković Srbsko 5 2008, 2011, 2012, 2013, 2015
Roger Federer Švýcarsko 4 2004, 2006, 2007, 2010
Andre Agassi Spojené státy 4 1995, 2000, 2001, 2003
Mats Wilander Švédsko 3 1983, 1984, 1988
Ženská dvouhra
Tenistka stát titulů roky
Serena Williamsová Spojené státy 6 2003, 2005, 2007, 2009, 2010, 2015
Evonne Goolagongová Austrálie 4 1974, 1975, 1976, 1977
Margaret Smithová Courtová Austrálie 4 1969, 1970, 1971, 1973
Monika Selešová Jugoslávie / USA 4 1991, 1992, 1993, 1996
Steffi Grafová Německo 4 1988, 1989, 1990, 1994
Martina Navrátilová ČSSR / Spojené státy 3 1981, 1983, 1985
Martina Hingisová Švýcarsko 3 1997, 1998, 1999

Československá a česká stopa[editovat | editovat zdroj]

Československé finále mužské dvouhry se v Melbourne Parku uskutečnilo v roce 1989, kdy Ivan Lendl porazil Miloše Mečíře 6–2, 6–2, 6–2. Petr Korda vyhrál v roce 1996 mužskou čtyřhru se Švédem Edbergem a poté roku 1998 triumfoval také ve dvouhře.

Hana Mandlíková získala dva singlové tituly, když ve finále roku 1980 zdolala Australanku Wendy Turnbullovou a o sedm let později také Martinu Navrátilovou 7–5, 7–6. Jana Novotná si připsala celkem tři trofeje (1995 – ženská čtyřhra; 1988, 1989 – smíšená čtyřhra) a Helena Suková dvě vítězství (1990, 1992 – ženská čtyřhra).

Radek Štěpánek triumfoval s Indem Paesem v mužské čtyřhře roku 2012. Posledním českým vítězem je Lucie Šafářová, která vyhrála ženskou čtyřhru roku 2015 v páru s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou.

Česká tenistka Iveta Benešová, 2011
Mužská dvouhra
Rok vítěz finalista výsledek
1998 Česká republika Petr Korda Chile Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2
1991 Německo Boris Becker Československo Ivan Lendl 1–6, 6–4, 6–4, 6–4
1990 Československo Ivan Lendl Švédsko Stefan Edberg 4–6, 7–6, 5–2
1989 Československo Ivan Lendl Československo Miloslav Mečíř 6–2, 6–2, 6–2
1983 Švédsko Mats Wilander Československo Ivan Lendl 6–1, 6–4, 6–4
Ženská dvouhra
Rok vítězka finalistka výsledek
1991 Jugoslávie Monika Selešová Československo Jana Novotná 5–7, 6–3, 6–1
1989 Německo Steffi Grafová Československo Helena Suková 6–4, 6–4
1987 Československo Hana Mandlíková USA Martina Navrátilová 7–5, 7–61
1984 USA Chris Evertová Československo Helena Suková 6–7, 6–1, 6–3
1981 Československo Martina Navrátilová USA Chris Evertová 6–7, 6–4, 7–5
1980 Československo Hana Mandlíková Austrálie Wendy Turnbullová 6–0, 7–5
1976 Austrálie Evonne Goolagongová Československo Renáta Tomanová 6–2, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V letech 1941–1945 se Australian Championships nekonal pro druhou světovou válku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Australian Open na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Australian Open 2015 to stage revamped Margaret Court Arena [online]. GiveMeSport.com, [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The Final Word: Australian Open 2010
  3. ↑ a b Top 10: Memorable AO2012 moments [online]. 29 January 2012, [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Australian Tennis Open History [online]. Jazzsports, [cit. 2008-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Tristan Foenander. History of the Australian Open – the Grand Slam of Asia/Pacific [online]. Australian Open, [cit. 2008-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Unknown. Australasian Championships [online]. 9 November 1923, [cit. 2010-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Frank Cook."Open began as Aussie closed shop", The Daily Telegraph, news.com.au, 14 February 2008. Ověřeno k 22 January 2008.Archived from the original on 6 December 2012. 
  8. ↑ "Brumby Government announces Melbourne Park redevelopment", Herald Sun, 26 January 2009. Ověřeno k 22 April 2009.Archived from the original on 29 May 2012. 
  9. ↑ http://www.australianopen.com/en_AU/news/articles/2010-01-19/201001191263860753359.html?fpos=r2
  10. ↑ Anthony Frederick Wilding "Tony" [online]. International Tennis Hall of Fame, [cit. 2008-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ History of Tennis – From humble beginnings [online]. Tennis Australia, [cit. 2008-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Milton Tennis Centre [online]. Australian Stadiums, [cit. 2008-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Nikki Tugwell."Hewitt chases amazing slam win", The Daily Telegraph, news.com.au, 14 January 2008. Ověřeno k 25 January 2008.Archived from the original on 29 May 2012. 
  14. ↑ Alan Trengove. Australian Open 1983 [online]. wilandertribute.com, [cit. 2008-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ World Group 1983 Final [online]. Davis Cup, [cit. 2008-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ "Rebound Ace under review", The Daily Telegraph, news.com.au, 29 January 2007. Ověřeno k 19 February 2008.Archived from the original on 29 May 2012. 
  17. ↑ Serena je nejstarší šampionkou Australian Open a slaví už 19. grandslamový titul. Tenisportal.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online.  
  18. ↑ Serena Wins Historic 19th Major [online]. Melbourne: WTA Tour, Inc., rev. 2015-02-01, [cit. 2015-01-31]. Dostupné online.  
  19. ↑ Schlink, Leo."Rafael Nadal keen to call time on early slam", Herald Sun, 17 January 2009. Ověřeno k 18 September 2009.Archived from the original on 29 May 2012. 
  20. ↑ Broadcasting [online]. AusOpen.com, [cit. 2014-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Video [online]. AusOpen.com, [cit. 2014-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ "Watch Australian Open qualifying live!", australianopen.com, 11-1-2011. 
  23. ↑ AO 2014 – The Final Word [online]. 27 January 2014, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Australian Open 2013 – The Final Word [online]. 28 January 2013, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Closing notes: Australian Open 2011 [online]. 30 January 2011, [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Federer wins fourth Australian Open, 16th major singles title [online]. 31 January 2010, [cit. 2010-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Australian Open 2009 – the final word
  28. ↑ The Australian Open – History of Attendance [PDF]. Australian Open, [cit. 2008-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ AO 2007: The Final Word [online]. Tennis Australia, [cit. 2008-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ a b Australian Open Tennis Attendance History – Altius Directory
  31. ↑ "Safin credits Lundgren for resurgence", Sports Illustrated, CNN, 30 January 2005. Ověřeno k 25 January 2008. 
  32. ↑ Record prize money for Australian Open 2015 [online]. AusOpen.com, [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Prize Money [online]. AusOpen.com, [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Australian History and Records [online]. TennisTours.com, [cit. 2009-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tenis
Organizace Tennis Racket and Balls.jpg
Okruhy
mužské
ženské
Grand Slam
Údery
Dvorce a povrchy
Vybavení
Týmové soutěže
Ostatní
Australian Open
Championships éra
1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968
Open éra
1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • I/1977 • XII/1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015
Vítězové
mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři
Australian Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
(1969) Rod Laver • (1970) Arthur Ashe • (1971 – 1972) Ken Rosewall • (1973) John Newcombe • (1974) Jimmy Connors • (1975) John Newcombe • (1976) Mark Edmondson • (1977 leden) Roscoe Tanner • (1977 prosinec) Vitas Gerulaitis • (1978–1979) Guillermo Vilas • (1980) Brian Teacher • (1981–1982) Johan Kriek • (1983–1984) Mats Wilander • (1985) Stefan Edberg • (1986) nekonalo se • (1987) Stefan Edberg • (1988) Mats Wilander • (1989–1990) Ivan Lendl • (1991) Boris Becker • (1992–1993) Jim Courier • (1994) Pete Sampras • (1995) Andre Agassi • (1996) Boris Becker • (1997) Pete Sampras • (1998) Petr Korda • (1999) Jevgenij Kafelnikov • (2000–2001) Andre Agassi • (2002) Thomas Johansson • (2003) Andre Agassi • (2004) Roger Federer • (2005) Marat Safin • (2006–2007) Roger Federer • (2008) Novak Djoković • (2009) Rafael Nadal • (2010) Roger Federer • (2011–2013) Novak Djoković • (2014) Stan Wawrinka • (2015) Novak Djoković
Australian Open – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
(1969–1971) Margaret Courtová • (1972) Virginia Wadeová • (1973) Margaret Courtová • (1974–1976) Evonne Goolagongová • (1977/I.) Kerry Reidová • (1977/XII.) Evonne Goolagongová • (1978) Chris O'Neilová • (1979) Barbara Jordanová • (1980) Hana Mandlíková • (1981) Martina Navrátilová • (1982) Chris Evertová • (1983) Martina Navrátilová • (1984) Chris Evertová • (1985) Martina Navrátilová • (1987) Hana Mandlíková • (1988–1990) Steffi Grafová • (1991–1993) Monika Selešová • (1994) Steffi Grafová • (1995) Mary Pierceová • (1996) Monika Selešová • (1997–1999) Martina Hingisová • (2000) Lindsay Davenportová • (2001–2002) Jennifer Capriatiová • (2003) Serena Williamsová • (2004) Justine Heninová • (2005) Serena Williamsová • (2006) Amélie Mauresmová • (2007) Serena Williamsová • (2008) Maria Šarapovová • (2009–2010) Serena Williamsová • (2011) Kim Clijstersová • (2012–2013) Viktoria Azarenková • (2014) Li Na  • (2015) Serena Williamsová 
Grand Slam: mužští vítězové a ženské vítězky
Australian Open
French Open
Wimbledon
US Open
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Australian_Open&oldid=12612857“