Rafael Nadal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rafael Nadal

Rafael Nadal na lednové společenské akci
Australian Open 2015 v Melbourne
Přezdívka Rafa, antukový král
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 3. června 1986 (29 let)
Místo narození Manacor, Mallorca, Španělsko
Bydliště Manacor, Mallorca, Španělsko
Výška 185 cm
Váha 85 kg
Profesionál od 2001
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 73 139 530 USD
(3. v historickém žebříčku)
Tenisová raketa Babolat AeroPro Drive
Dvouhra
Poměr zápasů 745–152
Tituly 67 ATP (5. v otevřené éře)
Nejvyšší umístění 1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2009)
French Open vítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014)
Wimbledon vítěz (2008, 2010)
US Open vítěz (2010, 2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2010, 2013)
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 114–66
Tituly 9 ATP
Nejvyšší umístění 26. místo (8. srpen 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon 2. kolo (2005)
US Open semifinále (2004)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2004, 2008, 2009, 2011)
Poslední aktualizace: 15. června 2015
Přehled medailí
Rafael Nadal
Rafael Nadal
Tenis na Letních olympijských hrách
zlato Peking 2008 dvouhra mužů

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor) je španělský profesionální tenista, jeden z nejlepších antukářů historie tenisu, olympijský vítěz z pekingské dvouhry 2008, rekordman v počtu devíti trofejí z French Open, dvojnásobný šampión Wimbledonu a US Open, držitel titulu na Australian Open 2009 a bývalá mužská světová jednička ve dvouhře, historicky 24. v pořadí, když mezi lety 2008–2014 na čele ve třech obdobích strávil celkem 141 týdnů.

Se ziskem 27 singlových titulů drží rekord na turnajích série Masters. Pro své úspěchy na antuce je přezdíván „antukový král“.[1][2] Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće.

Titulem na Monte-Carlo Masters v roce 2010 jako první tenista v otevřené éře vyhrál stejný turnaj šestkrát v řadě, když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[3] Tento rekord posunul dalšími dvěma vítězstvími z let 2011 a 2012.

V letech 2008, 2010 a 2013 zakončil singlovou sezónu na konečném 1. místě žebříčku ATP.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. srpna 2008 byl poprvé klasifikován na žebříčku ATP ve dvouhře na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů a to do 6. července 2009, kdy ho vystřídala staronová jednička Roger Federer.

V současném tenise je považován za nejlepšího světového hráče na antukovém povrchu. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 vytvořil sérii 81zápasové neporazitelnosti antuce, která skončila až finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových turnajů, což představuje historický rekord mezi muži.

Za svou kariéru dokázal vyhrát 67 turnajů ATP ve dvouhře, z toho čtrnáct grandslamových – French Open v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010 i 2013. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[3]

Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní 18. titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[4]

Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na 1. místo žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil jednoznačnou nadvládu v daném kalendářním roku.

Dne 7. února 2011 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce roku 2010.[5]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[6]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi
Davis Cup

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a porazil Radka Štěpánka. Přestože také prohrál čtyřhru, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jedinou Nadalovou prohrou z celkových 22 odehraných singlů v soutěži.

V ročnících 2004, 2008, 2009 a 2011 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Do roku 2016 v Davis Cupu nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 21–1 ve dvouhře a 3–4 ve čtyřhře.[7]

Olympijské hry

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012.

Vzájemná soupeření[editovat | editovat zdroj]

Federer vs. Nadal[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[8][9][10][11][12]

Finále Wimbledonu 2006:
Federer–Nadal, 6–0, 7–6, 6–7, 6–3

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[13] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[14]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 23–10. Patnáct z třiceti tří duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[15] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (4–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–2) a antuce (13–2).[16] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči dvacetkrát až ve finále, z toho osmkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[17] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French Open a Wimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009 a French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále. Tři z osmi grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007 a 2008 a na Australian Open 2009. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[18][19][20][21]

Jedenáct z třiceti tří střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet deseti vzájemných finále v sérii Masters, když tento rekord spolusdílí s dvojicí Nadal a Djoković. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. Nadal[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[22] Celkově se utkali ve 44 zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher drží Nadal poměrem 23–21.[16]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[23] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[24]

Vůbec první duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[25]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (14)[editovat | editovat zdroj]

Rok turnaj soupeř ve finále výsledek
2005 French Open Argentina Mariano Puerta 6–7 (6), 6–3, 6–1, 7–5
2006 French Open (2) Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6 (4)
2007 French Open (3) Švýcarsko Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
2008 French Open (4) Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
2008 Wimbledon Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5), 6–7(8), 9–7
2009 Australian Open Švýcarsko Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(3), 3–6, 6–2
2010 French Open (5) Švédsko Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
2010 Wimbledon (2) Česko Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
2010 US Open Srbsko Novak Djoković 6–4, 5–7, 6–4, 6–2
2011 French Open (6) Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–6(3), 5–7, 6–1
2012 French Open (7) Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
2013 French Open (8) Španělsko David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
2013 US Open (2) Srbsko Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
2014 French Open (9) Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4

Poražený finalista (6)[editovat | editovat zdroj]

Rok turnaj vítěz výsledek
2006 Wimbledon Švýcarsko Roger Federer 6–0, 7–6 (5), 6–7 (2), 6–3
2007 Wimbledon Švýcarsko Roger Federer 7–6 (7), 4–6, 7–6 (3), 2–6, 6–2
2011 Wimbledon Srbsko Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
2011 US Open Srbsko Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
2012 Australian Open Srbsko Novak Djoković 5–7, 6–4, 6–2, 6–7(5–7), 7–5
2014 Australian Open Švýcarsko Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6

Finále v sérii ATP Masters[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (41)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (27)[editovat | editovat zdroj]

Rok turnaj poražený finalista výsledek
2005 Monte Carlo Masters Argentina Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
2005 Rome Masters Argentina Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6 (6)
2005 Canada Masters USA Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
2005 Madrid Masters Chorvatsko Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6 (3)
2006 Monte Carlo Masters (2) Švýcarsko Roger Federer 6–2, 6–7 (2), 6–3, 7–6 (5)
2006 Rome Masters (2) Švýcarsko Roger Federer 6–7 (0), 7–6 (5), 6–4, 2–6, 7–6 (5)
2007 Indian Wells Masters Srbsko Novak Djoković 6–2, 7–5
2007 Monte Carlo Masters (3) Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
2007 Rome Masters (3) Chile Fernando González 6–2, 6–2
2008 Monte Carlo Masters (4) Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–5
2008 Hamburg Masters Švýcarsko Roger Federer 7–5, 6–7(3), 6–3
2008 Canada Masters (2) Německo Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
2009 Indian Wells Masters (2) Spojené království Andy Murray 6–1, 6–2
2009 Monte Carlo Masters (5) Srbsko Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
2009 Rome Masters (4) Srbsko Novak Djoković 7–6(2), 6–2
2010 Monte Carlo Masters (6) Španělsko Fernando Verdasco 6–0, 6–1
2010 Rome Masters (6) Španělsko David Ferrer 7-5, 6-2
2010 Madrid Masters (2) Švýcarsko Roger Federer 6-4, 7-6 (5)
2011 Monte Carlo Masters (7) Španělsko David Ferrer 6–4, 7-5
2012 Monte Carlo Masters (8) Srbsko Novak Djoković 6–3, 6–1
2012 Rome Masters (6) Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–3
2013 Indian Wells Masters (3) Argentina Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
2013 Madrid Masters (3) Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6-2, 6-4
2013 Rome Masters (7) Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3
2013 Canada Masters (3) Kanada Milos Raonic 6–2, 6–2
2013 Cincinnati Masters USA John Isner 7-6, 7–6
2014 Madrid Masters (4) Japonsko Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0 skreč.

Poražený finalista (14)[editovat | editovat zdroj]

Rok turnaj vítěz výsledek
2005 Miami Masters Švýcarsko Roger Federer 2–6, 6–7(4), 7–6(5), 6–3, 6–1
2007 Hamburg Masters Švýcarsko Roger Federer 2–6, 6–2, 6–0
2007 Paris Masters Argentina David Nalbandian 6–4, 6–0
2008 Miami Masters (2) Rusko Nikolaj Davyděnko 6–4, 6–2
2009 Madrid Masters Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
2009 Shanghai Masters Rusko Nikolaj Davyděnko 7–6(3), 6–3
2011 Indian Wells Masters Srbsko Novak Djoković 4-6, 6–3, 6-2
2011 Miami Masters (3) Srbsko Novak Djoković 4-6, 6–3, 7-6(4)
2011 Madrid Masters (2) Srbsko Novak Djoković 7-5, 6–4
2011 Rome Masters Srbsko Novak Djoković 6-4, 6–4
2013 Monte Carlo Srbsko Novak Djoković 6–2, 7–6(1)
2014 Miami Masters (4) Srbsko Novak Djoković 3–6, 3–6
2014 Italian Masters (2) USA John Isner 6–4, 3–6, 3–6
2015 Madrid Open Spojené království Andy Murray 3–6, 2–6

Čtyřhra (3)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (3)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Partner Soupeři ve finále Výsledek
2008 Monte Carlo Masters Španělsko Tommy Robredo Indie Mahesh Bhupathi
Bahamy Mark Knowles		 6–3, 6–3
2010 Indian Wells Masters Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		 7–6(8), 6–3
2012 Indian Wells Masters (2) Španělsko Marc López USA John Isner
USA Sam Querrey		 6–2, 7–6(7–3)

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 98 (67–29)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Olympijský vítěz (1)
Grand Slam (14–6)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–2)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (27–14)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (16–3)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (9–4)
Tituly dle povrchu
tvrdý (16–18)
antuka (47–8)
tráva (4–3)
koberec (0)

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 15. srpen, 2004 Sopoty, Polsko antuka Argentina José Acasuso 6–3, 6–4
2. 20. únor, 2005 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Alberto Martín 6–0, 6–7(2), 6–1
3. 27. únor, 2005 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Albert Montañés 6–1, 6–0
4. 17. duben, 2005 Monte Carlo, Monako antuka Argentina Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
5. 24. duben, 2005 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–1, 7–6(4), 6–3
6. 8. květen, 2005 Řím, Itálie antuka Argentina Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(6)
7. 5. červen, 2005 French Open, Paříž, Francie antuka Argentina Mariano Puerta 6–7(6), 6–3, 6–1, 7–5
8. 10. červenec, 2005 Bastad, Švédsko antuka Česko Tomáš Berdych 2–6, 6–2, 6–4
9. 24. červenec, 2005 Stuttgart, Německo antuka Argentina Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
10. 14. srpen, 2005 Montreal, Kanada tvrdý USA Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
11. 18. září, 2005 Peking, Čína tvrdý Argentina Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
12. 23. říjen, 2005 Madrid, Španělsko tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(3)
13. 4. březen, 2006 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Švýcarsko Roger Federer 2–6, 6–4, 6–4
14. 23. duben, 2006 Monte Carlo, Monako antuka Švýcarsko Roger Federer 6–2, 6–7(2), 6–3, 7–6(5)
15. 30. duben, 2006 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Tommy Robredo 6–4, 6–4, 6–0
16. 14. květen, 2006 Řím, Itálie antuka Švýcarsko Roger Federer 6–7(0), 7–6(5), 6–4, 2–6, 7–6(5)
17. 11. červen, 2006 French Open, Paříž, Francie antuka Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(4)
18. 18. březen, 2007 Indian Wells Masters, Kalifornie, USA tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 7–5
19. 22. duben, 2007 Monte Carlo, Monako antuka Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
20. 29. duben, 2007 Barcelona, Španělsko antuka Argentina Guillermo Cañas 6–3, 6–4
21. 13. květen, 2007 Řím, Itálie antuka Chile Fernando González 6–2, 6–2
22. 10. červen, 2007 French Open, Paříž, Francie antuka Švýcarsko Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
23. 22. července, 2007 Stuttgart, Německo antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
24. 27. duben, 2008 Monte Carlo, Monaco antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–5
25. 4. květen, 2008 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko David Ferrer 6–1, 4–6, 6–1
26. 18. květen, 2008 Hamburg, Německo antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 6–7(3), 6–3
27. 8. červen, 2008 French Open, Paříž, Francie antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
28. 15. červen, 2008 Queen's Club, Londýn, Anglie tráva Srbsko Novak Djoković 7–6(6), 7–5
29. 6. červenec, 2008 Wimbledon, Londýn, Anglie tráva Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5), 6–7(8), 9–7
30. 27. červenec, 2008 Canada Masters Toronto, Kanada tvrdý Německo Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
31. 17. srpen, 2008 LOH 2008, Peking, Čína tvrdý Chile Fernando González 6–3, 7–6(2), 6–3
32. 1. únor, 2009 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Švýcarsko Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(3), 3–6, 6–2
33. 22. březen, 2009 Indian Wells, USA tvrdý Spojené království Andy Murray 6–1, 6–2
34. 19. duben, 2009 Monte Carlo, Monako antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
35. 26. duben, 2009 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 7–5
36. 3. květen, 2009 Řím, Itálie antuka Srbsko Novak Djoković 7–6(2), 6–2
37. 18. duben, 2010 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Fernando Verdasco 6–0, 6–1
38. 2. květen, 2010 Řím, Itálie antuka Španělsko David Ferrer 7–5, 6–2
39. 16. květen, 2010 Madrid, Španělsko antuka Švýcarsko Roger Federer 6-4, 7-6(5)
40. 6. července 2010 French Open, Paříž, Francie (5) antuka Švédsko Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
41. 4. července 2010 Wimbledon, Londýn, UK (2) tráva Česko Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
42. 13. září, 2010 US Open, New York, USA tvrdý Srbsko Novak Djoković 6-4, 5-7, 6-4, 6-2
43. 10. říjen 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 7–5
44. 17. dubna 2011 Monte Carlo, Monako (7) antuka Španělsko David Ferrer 6–4, 7–5
45. 24. dubna 2011 Barcelona, Španělsko (6) antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 6–4
46. 5. června 2011 French Open, Paříž, Francie (6) antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
47. 22. dubna 2012 Monte Carlo, Monaco (8) antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 6–1
48. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (7) antuka Španělsko David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
49. 21. května 2012 Řím, Itálie (6) antuka Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–3
50. 11. června 2012 Paříž, Francie (7) antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
51. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie (2) antuka Argentina David Nalbandian 6–2, 6–3
52. 2. březen 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka Španělsko David Ferrer 6–0, 6–2
53. 17. březen 2013 Indian Wells, Spojené státy (3) tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
54. 28. duben 2013 Barcelona, Španělsko (8) antuka Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 6–3
55. 12. květen 2013 Madrid, Španělsko (3) antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6-2, 6-4
56. 19. květen 2013 Řím, Itálie (7) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3
57. 9. červen 2013 Paříž, Francie (8) antuka Španělsko David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
58. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada (3) tvrdý Kanada Milos Raonic 6–2, 6–2
59. 18. srpna 2013 Cincinnati, USA tvrdý USA John Isner 7–6(10–8), 7–6(7–3)
60. 9. září 2013 US Open, New York, USA (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
61. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 6–7(5–7), 6–2
62. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
63. 11. května 2014 Madrid, Španělsko (4) antuka Japonsko Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0 skreč.
64. 8. června 2014 Paříž, Francie (9) antuka Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
65. 1. března 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Juan Mónaco 6–4, 6–1
66. 14. června 2015 Stuttgart, Německo (3) tráva Srbsko Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
67. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo (2) antuka Itálie Fabio Fognini 7–5, 7–5

Poražený finalista[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch vítěz výsledek
1. 18. leden 2004 Auckland, Nový Zéland tvrdý Slovensko Dominik Hrbatý 4-6, 6-2, 7-5
2. 3. duben 2005 Miami, USA tvrdý Švýcarsko Roger Federer 2-6, 6-7(4), 7-6(5), 6-3, 6-1
3. 9. červenec 2006 Wimbledon, V. Británie tráva Švýcarsko Roger Federer 0-6, 6-7(5), 7-6(2), 3-6
4. 20. květen 2007 Hamburg, Německo antuka Švýcarsko Roger Federer 2-6, 6-2, 6-0
5. 8. červenec 2007 Wimbledon, V. Británie tráva Švýcarsko Roger Federer 7-6(7), 4-6, 7-6(3), 2-6, 6-2
6. 4. listopad 2007 Paříž, Francie koberec Argentina David Nalbandian 6-4, 6-0
7. 6. leden 2008 Chennai, Indie tvrdý Rusko Michail Južnyj 6-0, 6-1
8. 6. duben 2008 Miami, USA tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 6-4, 6-2
9. 15. únor 2009 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý Spojené království Andy Murray 6-3, 4-6, 6-0
10. 17. květen 2009 Madrid, Španělsko antuka Švýcarsko Roger Federer 6-4, 6-4
11. 18. říjen 2009 Šanghaj, Čína tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 7-6(3), 6-3
12. 9. leden 2010 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 0-6, 7-6(8), 6-4
13. 28. listopadu 2010 ATP World Tour Finals, Londýn, UK tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–3, 1–6
14. 20. března 2011 Indian Wells, USA tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 2–6
15. 3. dubna 2011 Miami, USA (3) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–7(4–7)
16. 8. května 2011 Madrid, Španělsko (2) antuka Srbsko Novak Djoković 5–7, 4–6
17. 15. května 2011 Řím, Itálie sntuka Srbsko Novak Djoković 4–6, 4–6
18. 3. července 2011 Wimbledon, Londýn, UK (3) tráva Srbsko Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
19. 12. září 2011 US Open, New York, USA tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
20. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Spojené království Andy Murray 6-3, 2-6, 0-6
21. 29. ledna 2012 Australian Open, Melbourne tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
22. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Horacio Zeballos 7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
23. 21. dubna 2013 Monte Carlo, Monako antuka Srbsko Novak Djoković 2–6, 6–7(1–7)
24. 6. října 2013 Peking, ČLR tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
25. 11. listopadu 2013 ATP World Tour Finals, Londýn, UK tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
26. 26. ledna 2014 Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Švýcarsko Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
27. 30. března 2014 Miami, USA (4) tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 3–6
28. 18. května 2014 Řím, Itálie antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
29. 10. května 2015 Madrid, Španělsko antuka Spojené království Andy Murray 3–6, 2–6

Čtyřhra (13)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (9)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 27. červenec 2003 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Álex López Morón Austrálie Todd Perry
Japonsko Thomas Shimada		 6-1, 6-3
2. 11. leden 2004 Chennai, Indie tvrdý Španělsko Tommy Robredo Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		 7-6(3), 4-6, 6-3
3. 9. leden 2005 Dauhá, Katar tvrdý Španělsko Albert Costa Rumunsko Andrei Pavel
Rusko Michail Južnyj		 6-3, 4-6, 6-3
4. 27. duben 2008 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Tommy Robredo Indie Mahesh Bhupathi
Bahamy Mark Knowles		 6-3, 6-3
5. 9. leden 2009 Dauhá, Katar tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		 4-6, 6-4, 10-8
6. 20. březen 2010 Indian Wells, USA tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		 7-6(8), 6-3
7. 7. ledna 2011 Dauhá, Katar (3) tvrdý Španělsko Marc López Itálie Daniele Bracciali
Itálie Andreas Seppi		 6–3, 7–6(7–4)
8. 17. březen 2012 Indian Wells (2) tvrdý Španělsko Marc López USA John Isner
USA Sam Querrey		 6–2, 7–6(7–3)
7. 9. ledna 2015 Dauhá, Katar (4) tvrdý Argentina Juan Mónaco Rakousko Julian Knowle
Rakousko Philipp Oswald		 6–3, 6–4

Poražený finalista (4)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč vítězové výsledek
1. 24. duben 2005 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Feliciano López Indie Leander Paes
Srbsko Nenad Zimonjić		 6-3, 6-3
2. 7. leden 2007 Čennaj, Indie tvrdý Španělsko Bartolome Salva-Vidal Belgie Xavier Malisse
Belgie Dick Norman		 7-6(4), 7-6(4)
3. 29. duben 2007 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Bartolome Salva-Vidal Rumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske		 6-3, 7-6(1)
4. 10. únor 2013 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Juan Mónaco Itálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace		 6–2, 6–4

Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 818. ▲ 235. ▲ 47. ▼ 51. ▲ 2. ▬ 2. ▬ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 4. ▲ 1. ▼ 3.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 1537. ▲ 1116. ▲ 179. ▲ 46. ▼ 50. ▼ 314. ▲ 118. ▲ 92. ▼ 132. ▲ 79. ▼ 113. ▲ 68. ▼ 384. ▼ 805.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Harwitt, Sandra."Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?", ESPN, 1 August 2008. Ověřeno k 5 April 2010. 
  2. ↑ Perrotta, Tom."Nadal Appearing Unbeatable on Clay", Tennis magazine, New York Sun, 28 April 2008. Ověřeno k 5 April 2010. 
  3. ↑ a b Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo, Monaco, 18.4.2010
  4. ↑ Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters, Sporet.cz, 16.5.2010
  5. ↑ Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Týden.cz, 7.2.2011
  6. ↑ Ubha, Ravi."Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown", CNN, July 2, 2015. 
  7. ↑ (anglicky) Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu, přístup: 3. srpna 2015
  8. ↑ "Federer-Nadal rivalry as good as it gets", International Herald Tribune (Associated Press), 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009.Archived from the original on 23 August 2008. 
  9. ↑ Weaver, Paul."Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory", The Guardian, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  10. ↑ Flanagan, Martin."Federer v Nadal as good as sport gets", The Age, 12 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  11. ↑ BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Jago, Richard."Murray reaches world No.2", The Observer, 15 August 2009. Ověřeno k 16 August 2010. 
  14. ↑ It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Head to Head player details [online]. ATP World Tour, [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Jenkins, Bruce."The Greatest Match Ever", San Francisco Chronicle, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  19. ↑ Alleyne, Richard."Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever", London:The Telegraph, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  20. ↑ Wertheim, Jon."Without a doubt, it's the greatest", Tennis Mailbag, SI.com, 9 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  21. ↑ TIGNOR, Steve. W: Report Cards [online]. Tennis.com, 8 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012, [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

                    Žebříček ATP                                ♦   2015-09-1414. září 2015   ♦                            Žebříček WTA
mužská dvouhra mužská čtyřhra ženská dvouhra ženská čtyřhra
tenisté kvalifikovaní na Turnaj mistrů a mistryň
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rafael_Nadal&oldid=12777666“