† Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku

Jaká je církevní realita na Moravě?

Tento příspěvek na Ambon píšu s takovou nechutí, jako málokterý jiný. Dohnala mě k tomu obava, že mlčení v nepravý čas může napomáhat těm, kdo se snaží narušit či zvrátit cestu ke stabilizaci naší církevní lodě zmítané skutečnou bouří lidských vášní. Opírá se do ní vichřice všeho možného zla - ať už páchaného ze špatných úmyslů nebo z nevědomosti. Tato vichřice stále chce pohroužit bárku místní malé pravoslavné církve do temnoty hlubin. Kolik bolesti už to způsobilo, kolik lidí odradilo, před jakým počtem osob tím bylo zdiskreditováno pravoslaví a vše, co zde bylo celá desetiletí budováno, - to se asi nikdy nedozvíme. S takovou námahou a komplikacemi byla hledána cesta k uklidnění, která by byla přijatelná pro většinu církve. A když se touto cestou snažíme ubírat a sbírat rozmetané kameny, a znovu pracně zbudovat, co bylo pobořeno, napravit škody, uvést církevní život opět k normálnímu fungování, tak spustí povyk právě ti lidé, kteří to tu všechno rozbili a z církve nadělali trosky . Tak to je tedy důvod, proč jsem sedl, abych napsal něco na okraj jakéhosi poselství k synodu, které prý mělo před 10 dny vzejít ze shromáždění na Hoře sv. Klimenta. Panují sice pochybnosti, zda se tam vůbec nějaké sešlo, ale buď jak buď, skrývající se organizátoři zplodili podivuhodnou petici, kterou uveřejnili na svém anonymním webu. 

Zdá se mi, že v tom jejich textu mnoho věcí neodpovídá realitě. Připadá mi to jako dopis z virtuálního světa. V textu petice nacházím tolik nepravdivých či překroucených tezí, že je nad moje síly (a nad zřejmě i nad síly případných čtenářů) rozvíjet polemiku s kompletním zněním petice. Proto jsem si vybral jen pár tvrzení autorů textu a na jejich vyvrácení bych rád demonstroval, že myšlení těchto lidí se pohybuje ve světě klamu a sebeklamu. 

Citace jsou zásadně uváděny  kursivou . Úryvky textu ze současného prohlášení, sepsaného organizátory shromáždění na Hoře sv. Klimenta, jsou uváděny bez odkazu. Citace z jiných materiálů mají připojený odkaz z svůj zdroj.

* * * 

Na začátek tedy např. tato citace:  "Již dlouhou dobu se v Olomoucko-brněnské eparchii ... děje bezpráví ze strany jejích vrcholných představitelů vůči kněžím i věřícím laikům této eparchie. V posledních měsících jsou některé církevní obce bezdůvodně administrativně odebírány ze správy kněží loajálních Posvátnému synodu. Tito kněží jsou propouštěni..."   Souhlasím s prvními slovy "již dlouhou dobu". Ano, dlouho dával vladyka Simeon vzbouřeným kněžím možnost ...

READ_MORE

Volba vladyky Rastislava je zcela neplatná tzn. nikdy metropolitou nebyl !!!

Číslo protokolární: 836

Určeno Ústřednímu sekretariátu Svaté pravoslavné autokefální Církve v českých zemích a na Slovensku, v Praze.

Na ctihodný pokyn Jeho Všesvatosti Ekumenického patriarchy Bartoloměje a v souladu s jednomyslným rozhodnutím Posvátného Synodu vás tímto informujeme, a skrze Vás také Církev v českých zemích a na Slovensku, že v návaznosti na spolupráci mezi Jeho Všesvatostí, našim Patriarchou, a na jedné straně Synodální komisí pro mezipravoslavné záležitosti a na druhé straně oficiální Delegací Církve v českých zemích a na Slovensku, pod vedením jeho Přeosvícenosti, Metropolity Juraje michalovského (pozn. „metropolita“ je doslovný překlad, v terminologii Ekumenického Patriarchátu jsou všichni naši eparchiální biskupové metropolité), jež se udála v rámci jejich návštěvy ve Svatém centru (Ekumenickém Patriarchátu, pozn. dále jen „EP“).
2. března 2015, Ekumenický patriarcha očekával až do dnešního dne předložení (písemného návrhu) ve dvou dosud nedořešených záležitostech, konkrétně, a sice za prvé: ve věci sblížení Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s požadavky Patriaršího Synodální Tomosu z roku 1998 ve smyslu prohlášení její kanonické autokefality; a za druhé ve věci (podání) žádosti o sdělení názoru Ekumenického patriarchátu na ustanovení archim. Izaiáše na post vikárního biskupa metropolity Simeona olomoucko-brněnského.

Od té doby, ačkoli uběhla doba téměř šesti měsíců, nedošlo k žádné komunikaci z vaší strany směrem k úřadům Matky Církve. Naopak, v důsledku vícera nedávných a nekanonických aktivit a činů, jakými byly: ustanovení jerom. Michaela Nardara (pozn. mělo by jít o Dandára) arcibiskupem pražským, jakož i přesun odstoupivšího bývalého „arcibiskupa pražského Jáchyma na post vikárního biskupa Jeho Přeosvícenosti metropolity Rastislava prešovského (pozn. „metropolita“ zde – tj. dle terminologie EP – má význam jiný, než v PCČZS, jde o eprachiálního biskupa), se celá věc poměrně značně zkomplikovala, takže neponechala Matce Církvi žádnou možnost k vyřešení tohoto stavu v rámci (církevní) shovívavosti (ikonomie).

A zatímco ctihodný Primas Prvního trůnu Církve Konstantinopolské s trpělivostí očekával z vaší strany příslušné předložení (pozn. písemných návrhů a žádostí v duchu prvního odstavce.) v souladu s tím, co bylo dohodnuto, a také proto, aby bylo možno vyřešit nastanuvší záležitost v mezích shovívavosti (ikonomie), dostalo se k pozornosti Ekumenického patriarchátu, že osoba mezi těmi, kteří jsou především zodpově...

READ_MORE

Estébácký udavač J. Šuvarský (krycí jméno Aspirant) ztratil veškerou soudnost

Svět se zbláznil – o. Aspirant káže o svobodě, demokracii, slušnosti a svědomí

Na facebookové stránce jednoho z nadšených přívrženců vladyky Jáchyma jsem našel videonahrávku z dnešního kázání o. Aspiranta v katedrálním chrámu v Praze, u příležitosti svátku svatého mučedníka Gorazda II. Níže je přepis této videonahrávky s kázáním.

„A jak jsme se radovali, že přichází nová svoboda – v osmdesátém devátém roce. Přichází svoboda, přichází demokracie. Ale neuvědomili jsme si, že svoboda a demokracie mají určité limity. Že svoboda a demokracie je pro slušné lidi. A ne, že svoboda demokracie znamená, že budeme překračovat všechna pravidla slušnosti, pravidla církevní, pravidla ústavní, a nejenom to, ale pošlapání Desatera Božích přikázání. A toto všechno se u nás děje. Já jsem rád, že jste přišli do katedrálního chrámu. Říkám vám to jenom proto, abyste se zamysleli nad osudem naší Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. A věřím, že biskup Gorazd, který za nás oroduje u Pána Boha, a, věřte mi, že Pán Bůh všechno vidí a slyší a dívá se do svědomí lidí. Jestli svědomí lidí existuje. Protože také je krásný výraz, ne v naší teologii, ale je výraz „spáleného svědomí“. A když má člověk spálené svědomí – necítí nic… chodí, usmívá se, chodí do chrámu, přijímá…
Takže bych byl rád, aby vladyka mučedník Gorazd byl s vámi, aby vás doprovázel, aby vás chránil, a aby tato Církev nepřišla vniveč a ve zkázu.“

Dlouholetý STB placený udavač, člověk bez svědomí (když popisuje spálené svědomí – člověka formálně s duší, ale prakticky bez ní, tak dobře ví, o čem mluví, lépe než kdokoli jiný). Mnoho zničených životů slušných lidí, mnoho podivných finančních toků… Ví, o čem mluví, byť to říká poněkud „modifikovaně“ (tj. přesně naopak).

Ano, je dost možné, že si v osmdesátém devátém skutečně myslel, že svoboda a demokracie budou jen pro slušné, ovšem samozřejmě se tomu neradoval, ale naopak se bál (mimo jiné i toho, že by mohl skončit v nepěkném zařízení). Avšak brzy zjistil, že tomu tak není, že demokracie a svoboda budou nejen pro slušné, ale i pro každého hajzla, a tak ho strach opustil a on se skutečně – jak sám říká – začal radovat. Radovat, protože zjistil, že i hajzlové se za demokracie mohou mít skvěle, protože – s trochou snahy – mohou parazitovat na svobodě.

Zjistil, že může demokracii beztrestně brutálně znásilňovat a podrobit si veškerá pravidla i lidi – udělat si z nich své loutky, včetně biskupů. A tak bez slitování přejel každého slušného člověka, který mu stál v cestě...

READ_MORE