Palladium

Tento článek pojednává o chemickém prvku. Další významy jsou uvedeny v článku Palladium (rozcestník).

Palladium
[Kr] 4d10 106 Pd 46
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Palladium, Pd, 46
Cizojazyčné názvy	lat. Palladium
Skupina, perioda, blok	10. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Koncentrace v zemské kůře	0,007 5 až 0,01 ppm
Vzhled	Šedivě bílý kov
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-05-3
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	106,42(1)
Atomový poloměr	137 pm
Kovalentní poloměr	139 pm
Van der Waalsův poloměr	163 pm
Iontový poloměr	80 pm
Elektronová konfigurace	[Kr] 4d10
Oxidační čísla	0, I, II, IV, VI
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	2,20
Ionizační energie
První	804,4 KJ/mol
Druhá	1870 KJ/mol
Třetí	3170 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová plošně centrovaná
Molární objem	8,56×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	12,023 Kg/dm3
Skupenství	Pevné
Tvrdost	4,75
Tlak syté páry	100 Pa při 2117K
Rychlost zvuku	(20 °C) 3070 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	71.8 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	1554,9 (1 828,05 K)
Teplota varu	2962,85 (3 236 K)
Skupenské teplo tání	16,74 KJ/mol
Skupenské teplo varu	362 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	25,98 Jmol-1K-1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost	9,5×106 S/m
Měrný elektrický odpor	(20 °C) 105,4 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál	0,987 V
Magnetické chování	Paramagnetický
Bezpečnost
R-věty	R11, R36/37/38
S-věty	S7/9, S16, S26, S36
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 100Pd umělý 3,63 dne ε - 100Rh γ 0,084, 0,074, 0,126 - 102Pd 1,02% je stabilní s 56 neutrony 103Pd umělý 16,991 dne ε - 103Rh 104Pd 11,14% je stabilní s 58 neutrony 105Pd 22,33% je stabilní s 59 neutrony 106Pd 27,33% je stabilní s 60 neutrony 107Pd Stopy 6,5×106 roku β− 0,033 107Ag 108Pd 26,46% je stabilní s 62 neutrony 110Pd 11,72% je stabilní s 64 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ni ⋏ Rhodium ≺ Pd ≻ Stříbro ⋎ Pt

Palladium, chemická značka Pd, lat. Palladium je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. V roce 1804 jej pojmenoval podle planetky Pallas, objevené v roce 1802. Ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Společně s rhodiem a rutheniem patří do tzv. triády lehkých platinových kovů. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí i když téměř vždy ve směsi s jinými drahými kovy.

Odhad průměrného obsahu palladia v zemské kůře činí přibližně 0,0075–0,01 ppm (mg/kg). Údaje o koncentraci v mořské vodě nejsou dostupné, protože tato hodnota leží pod mezí detekce i těch nejcitlivějších analytických technik. Předpokládaný výskyt palladia v okolním vesmíru je uváděn přibližně jako 1 atom Pd na 30 miliard atomů vodíku.

Snadno se rozpouští v lučavce královské i koncentrované kyselině dusičné. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Palladium vykazuje také dobré katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách, tak jako kovové.

Využití

Těžba v roce 2005

Zásadního využití doznává palladium v chemickém průmyslu, kde je v nejrůznějších podobách používáno jako velmi účinný katalyzátor v řadě organických syntéz. Nejčastěji se přitom uplatňuje při hydrogenacích organických sloučenin, kdy je do molekuly zaváděn atom vodíku. Společně s platinou se využívá i v autokatalyzátorech, které slouží k likvidaci nežádoucích látek, jako nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého z výfukových plynů.

V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro výrobu šperků, především tzv. bílého zlata, kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.

Palladium se také (i když ne tak často) obchoduje jako investiční kov, podobně jako zlato nebo stříbro.

Mineralogie

Světová cena palladia na světových trzích v korunách za gram. Aktuální k 30.07.2012

Vyskytuje se ryzí a bývá v určitém procentu vždy přítomno v horninách obsahujících platinu a rhodium. Suverénně největším dodavatelem palladia na světový trh je Rusko, které těží na Sibiři 44% světové produkce palladia. Za ním následuje Jižní Afrika se 40%, Kanada s 6% a USA s 5%. Jde o jediné velké producenty tohoto prvku

Poměrně často doprovází palladium v malém procentu niklové a měděné rudy a je při metalurgickém zpracování těchto rud pochopitelně také získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno především v Kanadě.

Platidlo

Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech.

XPD je kód 1 trojské unce palladia podle standardu ISO 4217.

Související články

• Drahé kovy
• Platina

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu palladium ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo palladium ve Wikislovníku