Maltština
| Maltština (Malti) | |
 Mapa rozšíření jazyka |
|
| Rozšíření | Malta |
|---|---|
| Počet mluvčích | 399 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti |
| Úřední jazyk | Malta |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | mt |
| ISO 639-2 | mlt (B) mlt (T) |
| ISO 639-3 | mlt |
| Ethnologue | MLS |
Maltština (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je původem semitskou řečí maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400 000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu).
Obsah
Původ[editovat | editovat zdroj]
Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.
Gramatika[editovat | editovat zdroj]
Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.
Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwa – lingwi "jazyk" – "jazyky", arti – artijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktieb – kotba "kniha" – "knihy", raġel – irġiel "muž" – "muži").
Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).
Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]
Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského.
Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel – „muž“, mara – „žena“, tifel – „dítě“, dar – „dům“, xemx – „slunce“, sajf – „léto“).
Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola – „škola“, gvern – „vláda“, repubblika – „republika“, re – „král“, pulizija – „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.).
Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").
Písmo[editovat | editovat zdroj]
Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.
| znak | výslovnost | poznámky |
|---|---|---|
| A | a | ano |
| B | b | banka, ale na konci slova jako „P“ |
| Ċ | č | čára |
| D | d | datum, ale na konci slova jako „T“ |
| E | e | elán |
| F | f | fikce |
| Ġ | dž | džungle |
| G | g | galoše, ale na konci slova jako „K“ |
| GĦ | ... | prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“. |
| H | ... | nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“. |
| Ħ | ... | hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll) |
| I | i | inkoust |
| IE | í | íránský (dlouhé í) |
| J | j | jádro |
| K | k | kedlub |
| L | l | lože |
| M | m | moře |
| N | n | nebe |
| O | ó | óda |
| P | p | pád |
| Q | ' | jako arabské qáf; hrdelní k |
| R | r | růže |
| S | s | sako |
| T | t | tam |
| U | u | nutno |
| V | v | venku, ale na konci slova jako „F“ |
| W | ... | má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. "obouretné v" |
| X | š | šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno) |
| Z | c | práce, ale v některých cizích slovech jako „dz“ |
| Ż | z | mazat, ale na konci slova jako "s" |
-
- Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
|
maltsky |
Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa. |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- L-Akkademja tal-Malti
- Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
- Survival Maltese (Maltština pro přežití)
- Basic Maltese Grammar (Základní gramatika maltštiny)
