O malých poměrech
Jeden ruský režisér řekl, že nejsou velké a malé role, nýbrž jen velcí a malí herci. Podobně jsem v pokušení říci, že nejsou velké a malé poměry, nýbrž jen velcí a malí lidé.
Jeden ruský režisér řekl, že nejsou velké a malé role, nýbrž jen velcí a malí herci. Podobně jsem v pokušení říci, že nejsou velké a malé poměry, nýbrž jen velcí a malí lidé.
Rádi bychom považovali politiku za určitou práci, která se koná stejně pozorně a věcně, jako my konáme svou a jakou žádáme od svého krejčího nebo zámečníka; rádi bychom důvěřovali politikům tak, jako důvěřujeme železnici, že nás poveze tam, kam jsme si koupili lístek.
Jak rád bych někoho zabil – ale musí to být někdo opravdu hodně důležitý, aby o tom psaly noviny,“ poznamenal si do deníku italský anarchista Luigi Lucheni.
Výstižně a na svou dobu velmi otevřeně popsal Jan Werich svůj postoj k antisemitům.„Antisemita je v podstatě nešťastný člověk. Antisemitismus nezpůsobují Židi, protože nejde vůbec o Židy. Neboť, jak řekl Sartre – nemýlím-li se –, kdyby Židé nebyli, antisemita by si je musel vymyslet.„
V době, kdy Gottwald s Martou přijímali na Hradě ovace, už byla vězení plná zatčených odpůrců režimu, lidé byli vyhazováni z práce, střílelo se na hranicích a rozjíždělo se pronásledování normálně smýšlejících lidí.
Hitlerovy monology i dnes zůstávají cenným autentickým svědectvím, sondou do mysli muže, jehož zvrácené vize obrátily Evropu v prach a přinesly smrt miliónům lidí.
V přehledném textu jsou seřazeny vybrané pasáže článků Rudého práva a Zemědělských novin z období Palachova týdne a dozvuků dramatických událostí v tisku ve dnech 15. – 21. ledna 1989.
Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je zatím jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich moderních dějinách.
Vánoční projev Antonína Zápotockého je snad jeho nejslavnějším veřejným vystoupením. Předseda vlády a pozdější prezident vypráví dětem o přeměně Ježíška v Dědu Mráze…
Jeden ze zvláštních mravů naší žurnalistiky je jistý morální teror. Veřejně činný člověk nesmí projevit nějaké vlastní mínění nebo svůj rozum, aby se o něm v tu ránu neříkalo a nepsalo, že “slouží” tomu a tomu, že “je orgánem” toho nebo onoho a že snad je zkrátka a dobře za to určité mínění placen.