Mohl byste stručně charakterizovat vývoj společnosti AŽD od jejího vzniku přes fungování v době socialismu a přechod k tržnímu hospodářství až po současnou situaci?

Společnost AŽD vznikla účelově jako technická a technologická firma, která působila pod hlavičkou Českých drah a později pod Ministerstvem dopravy. Již v předrevoluční éře vytvářela firma vlastní kvalitní systémy, které dodnes bezpečně fungují k plné spokojenosti zákazníků, a to nejen na železnici, ale i na silnicích. Čtenáři, zejména řidiči, si určitě pamatují na křižovatkové řadiče – licenci od firmy Signálbau Huber, které firma vyráběla ve svých výrobních závodech. Důležitým předělem v historii firmy byla její privatizace vroce 1993. Vznikla společnost s ručením omezeným, poměrně nestandardní a velká, která však potvrdila svou funkčnost a získala své postavení na trhu. Největší technický rozvoj nastal právě po roce 1993, kdy byla firma restrukturalizována a většina finančních prostředků byla investována zpátky do vývoje. V současné době jsme moderní firma, která zaměstnává více než 2000 lidí. Obrat je již po několik let více než 3mld. Kč ročně a 150 až 200 mil. Kč ročně investujeme do vlastního vývoje a další sta milionů korun do nových technologií.

Máme také řadu dceřiných společností: v Kazachstánu v Alma-Atě, dále v Bělehradě, v Sofii a v poslední době působíme také v Indii.

Jaké je postavení AŽD na českém trhu?

V oboru automatizace železniční dopravy je AŽD největším hráčem na českém trhu. Její technologie objevují na všech českých železničních koridorech, vedlejších tratích, ve stanicích a samozřejmě také v metru. Spolupracovali jsme na zabezpečení nedávného prodloužení trasy C pražského metra z Holešovic do Ládví, zvítězili jsme ve výběrovém řízení na modernizaci zabezpečovací techniky na trase A a ve spolupráci se svými českými partnery chceme nabídnout i nejmodernější zařízení pro trasu B. Řešíme i systémy pro velké a malé vlečky, elektrárny a jejich kolejiště apod.

Zaměřujete se také na silniční dopravu. Jaké máte tedy plány v této oblasti?

Silniční doprava je oproti železniční více sledována, proudí do ní také více prostředků ze státního rozpočtu. Je patrné, že se zde budou budovat nové high-tech technologie a aplikace. Pro silniční dopravu máme zvláštní divizi a vlastní školicí středisko v Brně. Dodáváme moderní systémy, telematické služby, systémy pro záchytná parkoviště, křižovatkové řadiče, inteligentní systémy rozpoznávání SPZ, měření rychlosti na základě videodetekce, inteligentní dopravní systémy a mnoho dalších systémů.

Jaké zakázky jste v poslední době řešili v zahraničí?

V minulém týdnu jsme otevírali první železniční přejezd české produkce na jihu Srbska ve městě Čačak, který odpovídá parametrům, na něž jsme zvyklí v Čechách. Chtěli bychom se zde podílet na modernizaci dalších tratí. V Srbsku je naše pozice těžší, protože naším soupeřem je zde firma Siemens, která je zde historicky zakotvena. Pro nás je to však výzva – zvítězit v souboji s touto firmou a zahájit dodávky české technologie do Srbska. V Indii bychom během dvou měsíců měli zprovoznit první elektronické stavědlo na stokilometrové trati u města Hyderaba a práce zde budou pokračovat na dodávkách dalších stavědel. 

Jaké má firma AŽD další konkurenty?

Našimi konkurenty jsou především velké firmy působící ve světovém měřítku. Vedle firmy Siemens je to například Alcatel, Bombardier, Ansaldo a některé další. S nimi se setkáváme ve výběrových řízeních jak v České republice, tak zejména v zahraničí.

Zakázky dnes dostáváte převážně na základě výběrových řízení. Co je dnes rozhodující pro to, abyste zakázku dostali?

Na prvním místě je to technická úroveň. Žádná země nechce technologii, která není srovnatelná se světem. Teprve na druhém místě se porovnává cena, servis a další parametry, které vyplývají ze zadání. Přál bych si, aby ve výběrových řízeních v České republice měly české firmy podporu v případě, že prokáží stejnou technickou zdatnost jako zahraniční dodavatelé. Získají tím domácí reference, které jsou pak důležité pro zahraniční tendry. Tím se rozvíjí národní zaměstnanost i národní know-how.

Spolupracujete s jinými firmami nebo s vysokými školami a výzkumnými pracovišti?

Ve vývojové a technické oblasti je pro nás významná např. spolupráce s Dopravní fakultou ČVUT v Praze, dále s Dopravní fakultou Jana Pernera v Pardubicích, z dob Československa přetrvala a dále se rozvíjí spolupráce s nynější Dopravní univerzitou v Žilině a spolupracujeme i s Technickou fakultou v Bělehradě, od níž si slibujeme především aplikaci našich technologií na Balkáně. Ze spolupracujících firem zde mohu jmenovat například Starmon, Unicontrols, AK Signal a další.

V současnosti, kdy rostou rizika teroristických útoků, je bezpečnost dopravy základní otázkou. Pozorujete v této souvislosti zvýšené nároky na zabezpečovací systémy?

Musím zcela odpovědně říci, že máme tu výhodu, že jsme vždy v České republice měli trochu přísnější nároky na fungování zabezpečovacích systémů než v zemích na západ od nás. Přísnější limity pro některé parametry kolejových obvodů ušetřily zcela určitě mnoho peněz, ne-li dokonce lidské životy. Jistě si dobře pamatujete pokusy o útoky na České dráhy. Naše systémy kolejových obvodů vždy včas detekovaly výbušniny, popř. naříznuté koleje a další poškození a zareagovaly buď rozsvícením žlutého výstražného světla nebo změnou návěstidla na „stůj“.

V Evropě se bezpečnost hodnotí podle stupnice integrity bezpečnosti SIL, která má čtyři stupně 1 až 4 a všechny naše systémy splňují ve všech parametrech nejvyšší stupeň bezpečnosti SIL 4. A to je také důvod, proč jsou tato zařízení tak náročná. Jejich bezpečnost je několikrát prověřována a musí být stoprocentní.

Můžete přiblížit funkci kolejových obvodů?

Koleje jsou rozděleny na úseky délky stovek metrů až kilometru a každý tento obvod má vlastní detekční systém. V okamžiku, kdy vjede vlak na daný úsek trati, systém kontroluje trať a jakmile zjistí jakoukoli odchylku od normálního stavu, ať už je to přepálená kontrolka, chybějící drát, naříznutá kolej, popř. nastražená výbušnina, detekuje tuto situaci a aktivuje výstražné systémy.

Jak se podaří české firmě, jako je AŽD, získat zakázku např. v Indii?

Tak samozřejmě je třeba zvolit vhodný přístup k danému trhu a vybudovat si pro něj infrastrukturu. Naše firma má asi deset lidí, kteří jsou ochotni tam pobývat, respektují specifika indické společnosti a jsou po jazykové a technické stránce vybaveni. Jasným výsledkem je již jmenovaný úspěch v nabídkovém řízení a při realizaci první stanice UPPAL v Indii.

Když získáte zakázku třeba v Srbsku, Indii nebo v dalších zemích, spolupracujete tam také s místními firmami?

Samozřejmě. Zajistit dodávku totiž není tak složité, daleko komplikovanější je získat od místního úřadu protokol, že aplikace splňuje místní kritéria. Ale to jsou problémy, se kterými se potýká AŽD, Siemens i další firmy.

Jak jste spokojen s prezentací firmy AŽD na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně?

Jsem spokojen s naší účastí na tomto veletrhu. Náš stánek má velkou návštěvnost a zavítaly na něj i významné osobnosti, jako jsou například generální ředitel Českých drah Petr Kousal, ministr dopravy Slovenské republiky a řada dalších osobností.

Děkujeme za Váš čas, který jste nám věnoval, a za rozhovor.

Kontakt:

AŽD Praha, s. r. o.

Žirovnická 2, 106 17 Praha 10

tel.: 267 287 111

fax: 272 650 831

e-mail: azdzoz@azdzoz.cz

Internet: www.azd.cz