Wéjhey Kurdí xuwar (Edebíyati Kurdí xuwar)

| Hellwist | Metell | Círúk |

Kurdí ímrújh deskeft wéjhey (edebyat) samandar ú garan, ki firetir le wéjhey demí ha le weri cew, hellgerdide dewrani pesh le hatin Íslam. Beshi fireyg le wéjhey Kurdí we shíwey desnùs we búney zinigí pirr jim ú júli kúmegay Kurdeyl le des cí ye, ú tenya túzíg le lí we jí meníye.

Hercen zari Gúraní zuwan Kurdí le nawcey Gúran ú Hewraman, le shimar qisekerí kem bíye, bes we rasí xawini kúntirín behem wéjheyí Kurdí ye. Shíwe zari Gúraní zuwan debari mírnishín ú desellatdar Kurd le dùway sedey 7 ú heshti zayíní bíye. Desellatíg júri Erdellan, ki xawini mírnishíníg gewray le serdemi sedey 12 ta nímey 18 zayíní bíye, shíwe zari wetini Gúraní le derbarí erra kumardarí (hukúmetdarí) xuwey wekar hawirdíye. Díyare ki wetey Gúraní we gishti zaregani tireki Kurdí le Kurdistan we watey (maní) hellwist ú awaz ú húreysh we kar biryed.

Jí seyr níye ki kúntirín shúney wéjhey Kurdí le zaregani Kurdí xuwar we jí mendíye. Weteganí (kellam) Yaristan we zari Gúraní kún ú hellwistegani Baba Tahir we zari Lekí ki le salleyli 1000 ta 1060 zayíní zinigí kirdíye, míney díyaríg erra gisht Kurdíg in. Desnùse rasíyegani Baba Tahir le múzexaney shari Qúnye le Turkíye íseysh we jí mendíye. Hellistegani Baba Tahir we shíwey pehlewíyat, le nawdemi merdimi Yaristan we gerdid ú Baba xuwey yekíg le gewragani ayín Yaristan e.

Le nawdareyli tirki wéjhey Kurdí xuwari Kurdistan tùwením le hellwistwan Períshan Dínewerí ( dewri 1400 zayíní), Mustefa Bisaraní (1642 ta 1701), Muhemed Kendúleyí (dumay sedey 17ey zayíní), Xana Qubadí (dewri 1700 ta 1760), Seheng Almas Xan ú Mírza Shefí Dínewerí (le nímey sedey 18ey zayíní), Sheyda Hewramí (1784 ta 1852) ú Muhemed Welí Kirmashaní (dewri 1901 zay´ní) naw búweym.

Díyare dùr le yek ferhani gishtí parwerdeyí fire le dírúk ú karageaní í keseyl gewra erra medrim Kurdi nawcege díra newid, bes jí dillxuweshí ye, ki fire le desnùsegan we jí mendíye ú desellat amey (ayende) Kurd í saman gewray retewey Kurde we yadga ú kitawxaney gishtí Kurdistan resinid.

Wegerdi í kulle dírúke ú nasíni pishtey qursi wéjhey Kurdí xuwar, rù werew dewrani samandartiríg le amey nùsín le xuwar Kurdistan keym. Rúlley nawdareylíg júri Persíahn Dínewerí des we nùsín kirdine ki ferheng pirr pishtey xuweyan birrazinin ú werew amey rúshiníg búwen.

Wéjhey hewcerxi Kurdí Xuwar

Ferhengi nùsín ú cap kirdin weli ré ú rewishti ímrújhín we asaní jí xuwey le naw jim ú júli rújhaney merdim kirdíyesew, ú her rújh samandartir búd. Níyaz we díyar kirdini xuwastgay kesí júri peyamderíg ú peywendí weli merdimi firetiríg le duneye wéjhe ré le wer rúy nùser Kurd zuwan le xuwar Kurdistan nasin.

Le cen salli péshíne (rabirdú) jim ú júli nùsín le nawcey Kirmashan firetir bíye. Hellwistwan ú nùsereyl des we cap kirdini berhem xuweyn kirdine.

| Hellwist | Metell | Círúk |

www.Kirmashan.com © 1997 - 2004