Francie

 

 

Oficiální název (český): Francouzská republika
Oficiální název (originální): République Française
Státní zřízení: republika
Členství v mezinár. organizacích: OSN, EU, NATO, G-7, OECD
Hlavní město (počet obyvatel): Paris [Paříž] (9,3 mil. agl.)
Největší město (počet obyvatel):
Rozloha (pořadí ve světě): 543 965 km2 (47.)
Počet obyvatel (pořadí): 57 571 000 (21.)
Úřední, resp. užívané jazyky: francouzština (úř. j.), bretonština, v Alsasku němčina a dále baskičtina, okcitánština
Kontinent: Evropa
Měna: francouzský frank

Francie je po Rusku druhy nejvetsi stat Evropy. Jeji severni hranice dosahuji stejne zemepisne sirky jako severni Cechy, na jihu saha az k Stredozemnimu mori. Vetsinu prirozenych hranic tvori morske pobrezi ( 2 100 km ) - na jihu Stredozemni more, na zapade Atlantsky ocean, na severu pruliv La Manche a Severni more. Suchozemske hranice ( 2 800 km ) vedou jednak po neschudnych pohorich ( vuci Spanelsku Pyreneje, vuci Italii Alpy ), svycarskou hranici tvori Zenevske jezero a Svycarska Jura a hranici s Nemeckem tvori v delce 160 km tok Ryna. Zbytek hranic je umely.

Francie ma vyhodu polohy u dvou mori. Poloha zeme pri Atlantskem oceanu je velmi dulezita pro dopravu. jednak je v teto oblasti nejhustsi dopravni sit, jednak ma vyznam pro lety z Evropy do Severni Ameriky. Stredozemni more pak umoznuje snadne spojeni s jizni Evropou a se Severni Afrikou a pres Suezsky pruplav pak s Asii.

Francie byla vzdy krizovatkou civilizaci, zemi, ktera se vyznamne ucastnila reseni evropskych a casto i svetovych problemu.

Povrch statu je prevazne tvoren nizinami, panvemi ( nejrozsahlejsi je Parizska panev ) a stredohorimi. Cast uzemi je vyplnena Alpami, Kde je take nejvyssi hora Francie i Evropy - Mont Blanc ( 4 810 m ) na hranici s Italii, poprve zdolany v roce 1786.

Francie ma sice mnoho rek, ale vetsina jich ma kolisavy stav vody, ktery je u horskych rek upravovan stavbou energeticky dulezitych vodnich prehrad. Jedine Seine ( Seina ) ma staly stav vody a hustou sit pruplavu, jimiz je spojena s dalsimi rekami. Jejimi nejvyznacnejsimi pritoky jsou Marne a Oise. Nejdelsi rekou je Loire ( Loire, 1 020 km ), nejmohutnejsi je Rhone ( Rhona ), zasobovana vodou z Alp. Garonne je horska reka tekouci z Pyreneji. Horske reky jsou prudke, vhodne jako zdroj vodni energie. Reky ve vnitrozemi jsou casto propojeny umelymi pruplavy a kanaly, ktere jsou dulezitou dopravni cestou.

Podnebi Francie, prevazne mirne, neni jednotne, protoze jednotlive casti tak rozlehleho uzemi jsou pod vlivem ruznych mori, hor i zemepisne polohy. Lesu neni mnoho ( pouze 20 % plochy statu ) a to hlavne listnatych ( dub, buk, javor, jasan, topol ), jehlicnatych lesu je velmi malo. Pri Stredozemnim mori jsou strane pokryty trnitymi, tezko prostupnymi houstinami ( maquis ). V mistech s nedostatkem vody jsou olivove haje, ovocne, kvetinarske a zeleninarske zahrady, rostou zde fikovniky, mandlovniky, pomerancovniky, citrony a levandule. Zivocisstvo se nelisi od stredoevropskeho.

Francie je vysoce rozvinuty prumyslove zemedelsky stat. Nejdulezitejsi odvetvi: strojirenstvi, tezba nerostu, energetika, chemicky a textilni prumysl. Tezi se hlavne zelezna ruda ( Lotrinsko, Normandie, vychodni Pyreneje ), cerne uhli - zasahuje sem vybezek belgicke uhelne panve ( okoli Lille, Roubaix ), bauxit ( na jihu a jihovychode zeme ), ropa, jejiz tezba nekryje potrebu zeme ( mezi Bordeaux a Pyrenejemi ) a draselne soli. Horske reky poskytuji velke moznosti pro stavbu vodnich elektraren ( dodavaji 40 % elektricke energie ). Tezebni prumysl je soustreden u nalezist nerostu ( zelezo, hlinik, zinek, olovo, magnezit ), dale je vysoce vyspele tezke i lehke strojirenstvi ( Roubaix, okoli Parize, Lyonu, St. Etienne ) - vyrabeji se zde letadla ( Caravelle), automobily ( 4. misto na svete - znacky Citroen, Peugeot, Renault, Simca ) a ruzne stroje, v Le Creusot je velky zbrojarsky prumysl. Stredisky textilniho prumyslu jsou: Mulhouse ( bavlnarstvi ), Lille ( soukenictvi a bavlnarstvi ), Lyon ( hedvabnictvi ). Modni a luxusni zbozi se vyrabi ve velkem mnozstvi po cele Francii, nejvice je vsak vyroba soustredena v Parizi a v okoli. Starou tradici je vyroba porcelanu ( Sevres a Limoges ). Silne rozvinuty je prumysl chemicky a to jednak tezke chemie ( vyroba kyseliny sirove, barviv a umelych vlaken ), dale farmacie a vyroba kosmetickych pripravku. Z potravinarskeho prumyslu je nejvyznamnejsi vyroba vina ( 2. misto na svete ) dale pak konzervarny ovoce a zeleniny, cukrovary a tovarny na zpracovani ryb.

Zemedelstvi je zalozeno na vyuziti zemedelske pudy ( 30 % orne pudy z celkove plochy statu ). Nejurodnejsi jsou kraje na sever od Loiry a parizska oblast, nektere oblasti jihu a vysoko polozene kraje stredohori maji chude pudy. V Bretani a Normandii je hodne neplodnych vresovist. Stredomorska oblast je oblasti vina, jizniho ovoce, rane zeleniny a kvetin. Na zapade jsou pastviny. Obilnarskou oblasti je Parizska panev. Pestuje se psenice, cukrovka, jecmen, oves, kukurice. Pro francouzke zemedelstvi je charakteristicke vinarstvi ( nejznamnejsi oblasti: Champagne, Languedoc, Bordeaux, Burgundsko, udoli Rhony ). V horach a na zapade je rozsiren chov dobytka produkujici maso a mlecne vyrobky ( napr. syry camembert, rokfor ). Zemedelska vyroba je moderni, mechanizovana a vztahy mezi vlastniky pozemku a pracujicimi jsou vyrovnanejsi nez v ostatni zapadni Evrope. V primorskych oblastech je vyznamny rybolov ( slede, sardinky, makrely, tunaci ) i lov jinych morskych zivocichu ( humri, krevety, langusty, ustrice ).

Francie ma hustou dopravni sit jak zeleznicni, tak silnicni. Dulezita je i sit vnitrozemskych vodnich cest po splavnych tocich ( 2 600 km ) propojenych kanaly ( 4 000 km ). Pri pobrezi je mnoho vyznamnych pristavu - pri Atlantskem oceane je nejvetsi Le Havre, dulezity pro plavbu do Seveni Ameriky; obchodni pristav Nantes a Bordeaux jsou vyznamne pro styk s Afrikou a Jizni Amerikou; vojenske namorni zakladny a osobni pristavy jsou Cherbourg a Brest; pristavem pro styk s Velkou Britanii je hlavne Calais; rybarskym pristavem je La Rochelle. Pri Stredozemnim mori je nejvetsim pristavem Marseille ( nejvetsi francouzsky pristav a druhe nejvetsi mesto Francie ), dale pak Toulon, Nice, Cannes. Velmi vyznamna je i doprava letecka. Parizska letiste jsou spojena s celym svetem a kapacita jejich provozu je na druhem miste v Evrope ( po Londyne ).

Pres 80 % obyvatelstva tvori Francouzi. Prislusnici narodnostnich mensin hovori vetsinou tez francouzsky. Je to nekolik milionu Provansalcu pri Stredozemnim mori, asi milion keltsky mluvicich Bretoncu na Bretanskem poloostrove, 140 000 Basku na jihozapade zeme. Na jihu pri spanelskych hranicich ziji Katalanci, pri belgickych hranicich Vlamove hovorici germanskym jazykem. Jazyk ostrovnich Korsicanu je blizky italstine. Slozita je jazykova situace v Alsasku a Lotrinskuna na severovychode zeme, kde znacna cast obyvatel mluvi nemecky.

Hlavni mesto Pariz lezi na rece Seine. Jeho stredem je stredoveka historicka cast s cetnymi kulturnimi pamatkami, zvana Cite, kolem ktere vyrostlo v soustrednych kruzich moderni velkomesto. Ve vnitrnim meste jsou byvale kralovske palace s umeleckymi sbirkami ( Louvre, Palais Royal ) obchodni palace, banky, divadla, hotely a spolecenske budovy. V predmestske casti jsou prumyslove zavody ( strojirenske, automobilove, letecke, potravinarske, keramicke, farmaceuticke aj. ). Na levem brehu Seiny vevodi mestu proslula Eiffelova vez z 1889 roku, ktera svou vyskou byla dlouho nejvyssi stavbou na svete. S hlavnim mestem je spojeno i mesto Versailles - s byvalou kralovskou rezidenci, nadhernymi palaci, parky a umeleckymi sbirkami. Pariz si zachovala az do dnesni doby celni svetove postaveni v umeleckem a kulturnim zivote. Je tez symbolem revolucnich a pokrokovych tradic. Druhym nejvetsim mestem je stredomorsky pristav Marseille ( 900 000 obyvatel ), dale Lyon ( pres 500 000 obyvatel ) s hedvabnickym prumyslem, starodavne mesto Toulouse ( 370 000 obyvatel ), lazenske mesto Nice ( pres 300 000 obyvatel ), pristavni Bordeaux ( 260 000 obyvatel ) a Nantes ( 250 000 obyvatel ). Na stredni Loire lezi historicky Orleans, od nehoz dale na jih je na rece rada vystavnych stredovekych zamku. Typickym alpskym mestem je Grenoble. Pri stredozemnim mori - na francouzske Riviere - lezi svetoznama strediska mezinarodniho cestovniho ruchu, filmovych festivalu a zpevacskych soutezi - Saint Tropez.

Vyvazi se hlavne zelezo, ocel, stroje, automobily, letadla, vyrobky spotrebniho prumyslu, potraviny a vino. Dovazeji se suroviny, ropa a naktere druhy potravin.Pro sve historicke a kulturni pamatky a vystavna lazenska mesta je Francie cilem mnoha turistu.

Předpověď počasí na příští 4 dny
Bordeaux | Lyon | Marseille | Nice | Pariz | Strasburg


Pozustatkem nekdejsich rozsahlych francouzskych kolonii jsou tzv. zamorske departementy. Mezi ne patri: Reunion v Indickem oceane, Guadeloupe a Martinique ve stredoamerickych Malych Antilach, Francouzska Guayana na jihoamerickem kontinente, ostrovy Saint Pierre a Miquelon pri vychodnim pobrezi Kanady. Podobnymi oblastmi jsou zamorska uzemi: Francouzska Polynesie, Nova Kaledonie a ostrovy Wallis a Futuna v Oceanii.

Jednim z departementu je stredomorsky ostrov Korsika ( Corse ) s plochou 8 680 km2. Hlavni mesto Ajaccio je rodiste Napoleona Bonapatra. Vetsinu obyvatel ostrova tvori drobni zemedelci a pastevci.

 


Zpět Domů Další

Jste návštěvník Atlasu Světa

logo_pb.gif (1561 bytes)