SUBSAHARSKÁ AFRIKA

Ze čtyřiceti milionů nakažených dnes žijí více než tři čtvrtiny v Subsaharské Africe. HIV&AIDS přitom neovlivňuje jen zdraví jednotlivých lidí, ale také celý společenský systém země. Virus se totiž šíří především mezi mládeží a lidmi v produktivním věku, což má negativní vliv na ekonomiku, rodinu, školský systém i zdravotnictví a celkově zemi výrazně oslabuje. Jak ukazuje studie Světové Banky, pokud v zemi 8 % a více obyvatel postihne virus HIV, ekonomický růst se začne zpomalovat, pracovní síly v zemi ubývá a zdravotní a sociální systém země je přetížen.

Nejvíce ohrožené skupiny šířením epidemie HIV&AIDS jsou dnes sirotci a mladé ženy a dívky.

Kvůli HIV&AIDS dnes vyrůstá mnoho dětí a mladých lidí bez svých rodičů. Nejhorší situace je právě v Africe, kde počet sirotků již teď přesáhl 12 milionů. Celá generace dětí tak neprožije „normální dětství“, protože vyrůstá v sirotčincích, s prarodiči nebo v domácnostech, kde chybějí dospělí členové. Tito sirotci jsou pak často diskriminováni, nedostává se jim potřebné lékařské pomoci, vzdělání ani další nutné péče. I tyto děti přitom mají právo na výživu, vzdělání a bydlení, stejně jako právo ponechat si pozemky svých rodičů a především právo na důstojný život.

V Subsaharské Africe také prudce stoupá procento žen a dívek nakažených virem HIV. Ženy tu dnes tvoří 57 % z celkového počtu všech nakažených lidí a mezi mladými lidmi je tento nárůst ještě strmější – dívky a ženy tu tvoří tři ze čtyř mladých HIV pozitivních. AIDS nejhůře postihuje ženy a dívky i v rámci rodiny, protože právě ony ošetřují nemocné, kvůli čemuž jsou často nuceny odejít z práce nebo ze školy. V některých společenstvích nemají ženy dědické právo a po smrti otce nebo manžela navíc přicházejí o půdu či o střechu nad hlavou.

Proč virus HIV zatím představuje větší hrozbu pro země Subsaharské Afriky než pro nás?

• Často chybějí prostředky k léčbě HIV pozitivních pacientů.
• Zdravotní systém je epidemií HIV&AIDS přetížen nebo není schopen na epidemii reagovat a poskytnout adekvátní péči HIV pozitivním. Situaci ztěžuje i fakt, že na jednoho lékaře v mnoha zemích připadají desítky tisíc pacientů.
• Léčba HIV&AIDS – testy, léky, ale i konzultace a psychologická podpora - je pro mnoho zemí nákladná a finančně nedostupná.
• V nejchudších oblastech může základní péče a léčba HIV&AIDS pacienta stát až třikrát více než hrubý domácí produkt na obyvatele dané země.
• Lidé se navíc často zdráhají mluvit o rizikovém chování, protože to odporuje společenským normám.