LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL

Roger Bowling - Hal Bynum / Michael Janík / Pavel Bobek, 1975
LUCILLE

       G
1/ Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,
                            D7
   sedl za stůl a uslyšel smích,
     Am              D7
   krásná se zdála a na mě se smála,
          Am         D7         G
   já se zeptal, jak říkat jí smím.

   Jestli chceš, tak mi tykej, jak chceš mi říkej
                       G7        C
   a máš-li touhu,tak líbat mě smíš.
      D7
   A bílá jak svíce už neřekla více
                                    G
   a já se jen díval, jak sedá si blíž.

2/ A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil
   a vzápětí namířil k nám,
   já cítil jak blednu a dech můj se krátí,
   já malý byl a byl jsem sám.
   To co potom se stalo, mě úplně vzalo,
   měl začít a právem mě zbít,
   však zničil mé plány, řek namísto rány
   slov pár, dodnes slyším je znít.

     G                         C
Ref: Řekl jí lásko, mně ubývá sil,
                                       G
     já říkal si dávno, že bídný jsem byl,
         C
     já cítil se králem, teď chudák jsem málem
                               G
     a v mlhách se ztrácí můj cíl,
              D7               G
     řekl jí lásko, mně ubývá sil.

3/ Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
   ale jeho stín nezmizel s ním,
   my jsme dál tu hru hráli, ve dveřích stáli,
   i tam s námi stál ten stín.
   Byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
   jak říkám, že nepůjdu dál.
   Už nevím nic o ní, jen hlavou se honí
   těch slov pár a stín co tam stál.

Ref: Řekl jí...

Ref: Řekl jí...


viz též:
Lásko, mně ubývá kil

CNTR2/50 HT3T1/47

Domů