Varga - tajemný klávesový mág
Hudební mág nebo tajemný klávesový hrdina, i takové přívlastky si vysloužil během své kariéry slovenský hudebník Marián Varga. Jeho experimenty, fúze rocku a klasické hudby i strhující improvizace elektrizují posluchače a stejně impozantní a současně záhadný je samotný Varga, který je předmětem nejrůznějších divokých spekulací. On však fámy, třeba o tom, že "fetuje", nevyvrací. Upřímně přiznává jiné neřesti a těžkosti.
Téměř vše, na co Varga sáhl, vstoupilo v Česku i na Slovensku do hudebních dějin. Ať už se jednalo o dvojalbum "Konvergencie" a další desky jeho formace Collegium Musicum nebo práce se skupinou Prúdy, kde hrál po boku Pavola Hammela. Na kontě má zatím přes 20 desek, k tomu hudbu pro televizní a divadelní inscenace i pro film.
Zapomenuty také nezůstanou další atributy pro Vargu tak příznačné, jako jsou doutníky a cigarety, lahev vína na pianu a soustředěný výraz jeho nahrbené postavy v okamžicích, kdy jeho dlouhé prsty hrají třeba i variace na skladby klasických hudebních velikánů. Některé písně jsou plné smutku, což pramení z toho, že součástí Vargova životního příběhu byly i zdravotní problémy a protialkoholní léčba.
Varga se narodil 29. ledna 1947 ve Skalici a k hudbě ho prý nepřímo přivedl strýc, který rodině daroval klavír. Nástroj mladého Mariána zaujal, ale jinak byl Varga jako dítě normální "rošťák" a v sedmé třídě už byl "fakt docela slušnej kuřák". Jako mladík se učil u slavného slovenského skladatele Jána Cikkera. Později začal studoval konzervatoř, ale školu nedokončil. Osud mu do cesty přivál Hammela a skupinu Prúdy a v roce 1969 vydali album "Zvoňte zvonky", podle některých kritiků vůbec nejlepší slovenskou bigbeatovou desku, na které si ruce podávají všechny možné hudební styly a motivy.
Varga, odpůrce dělení hudby na klasickou a populární, poté nečekaně od Hammela odešel, aby se v následujících letech spolu opět setkali. Dodnes jsou kamarádi, třebaže se nevídají tak často. Ještě v roce 1969 Varga, inspirovaný vystoupením britské skupiny The Nice v Praze, založil první artrockovou skupinu v Československu, Collegium Musicum, jejímž poznávacím znamením se staly Vargovy hammondky. Ty v nejlepším období doplňovala basová kytara Fedora Freša a bicí Dušana Hájka. Repertoár se skládal z vlastních instrumentálních skladeb kombinovaných s úpravami děl Bacha, Haydna, Rimského-Korsakova a dalších klasiků.
Prvním počinem Collegia byl singl se skladbou "Hommage à J. S. Bach", která se stala neoficiální znělkou souboru. V roce 1971 vyšlo skupině debutové eponymní album a poté asi nejceněnější dvojdeska "Konvergencie". Po zániku Collegia (poslední deska "Divergencie" vyšla v roce 1981) se Varga rozhodl pro úlohu osamělého běžce. Již v roce 1972 však obnovil spolupráci s Hammelem albem "Zelená pošta" a dále na albu "Na II. programe sna" (1976), kde například hrál i Radim Hladík. V letech 1970-1972 pracoval také jako dramaturg v bratislavském Divadelním studiu a společně s Hammelem je spoluautorem prvního slovenského muzikálu Cyrano z predmestia (1978). První sólové album "Stále tie dni", byť ještě s dalšími hudebníky, vydal v roce 1984. K Hammelovi a také ke Collegiu se vrátil ještě několikrát.
Zatím posledním Vargovým počinem je společná nahrávka s Moyzesovým kvartetem, jehož hudebníci s Vargou již kdysi spolupracovali. Kromě novinek na albu nechybějí ani nové verze písniček známých z přelomu 60. a 70. let minulého století z repertoáru skupiny Prúdy. Varga také stále hraje a jeho koncerty nejsou jednoduchou záležitostí.
Ve volném čase Varga rád spí a když nemůže usnout, stává se z něj vášnivý čtenář. Se svou druhou ženou Janou žije v Bratislavě. Je držitelem mnoha cen, jejichž význam občas zlehčuje. O jeho soukromí se mohou fanoušci více dozvědět z jeho rozhovorů s Petrem Uličným, které vyšly v roce 2004 pod názvem O cestách, které nevedou do Říma.
převzato z: Dokonalezeny.cz - Varga - tajemný klávesový mág
Sestavy:
1970:
Marián Varga - varhany
Fedor Frešo - baskytara
Dušan Hájek - bicí
Pavel Váně - kytara
1971:
Marián Varga - varhany
Fedor Frešo - baskytara
Dušan Hájek - bicí
Rasťo Vacho - kytara
1971 (Konvergencie):
Marián Varga - varhany, klavír, subharchord, zvonkohra
František Griglák - kytary, mandolína, zpěv
Fedor Frešo - baskytara, basová mandolína, zpěv
Dušan Hájek - bicí
Pavol Hammel - zpěv
1973:
Marián Varga - varhany
Fedor Frešo - baskytara
Dušan Hájek - bicí
1975:Marián Varga - varhany, klavír
Dušan Hájek - bicí
Ivan Belák - baskytara
Jozef Farkaš - kytara
1977:
Marián Varga - klavír, varhany, syntetizátor Fedor Frešo - baskytara
Dušan Hájek - bicí
Ľudovít Nosko - kytary, zpěv
Karel Witz - elektrická kytara
1978:
Marián Varga - varhany, klavír, syntetizátor Fedor Frešo - baskytara
Pavol Kozma - bicí
Peter Peteraj - kytara
František Griglák, a.h. - kytara
Pavol Hammel, a.h. - akustická kytara, zpěv Ľudovít Nosko, a.h. - zpěv
Marika Gombitová, a.h. - zpěv
1981:
Marián Varga - klavír, Fender piano, syntetizátor
Peter Peteraj - kytary, kytarový syntetizátor Anastasis Engonidis - baskytara
Cyril Zeleňák - bicí
1997:
Marián Varga - varhany
Fedor Frešo - baskytara, zpěv
Dušan Hájek - bicí
Andrej Šeban, a.h. - kytara
Diskografie:
Hommage à J. S. Bach / Ulica plná plášťov do dažďa SP 1970
Collegium Musicum 1971
Konvergencie (2LP) 1971
Live 1973
Marián Varga & Collegium Musicum 1976
Continuo 1978
On A Ona 1979
Divergencie 1981
Collegium Musicum 97 1997
... (celý článek)