(16801) Petřínpragensis

Petřín je pamětihodný kopec v centru Prahy. Je na něm umístěna Štefánikova hvězdárna, která byla založena v roce 1928 a je nejstarší aktivní lidovou hvězdárnou v České republice. Petřín je také symbolem milenců a místo překrásných zahrad a věhlasného rosária.

Štefánikova hvězdárna na Petříně

Štefánikova hvězdárna byla postavena z iniciativy České astronomické společnosti (ČAS). Tato společnost byla založena roku 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Hlavními cíly Společnosti bylo ...zřízení lidové observatoře astronomické v Praze ..., knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům ..., šíření a popularisování výsledků moderní astronomie.

Podnětem ke zřízení hvězdárny se stala tragická smrt M. R. Štefánika. Společnost spolu s městem založila r. 1919 Fond k uctění památky Štefánikovy, který měl za úkol shromáždit dostatek peněz pro vybudování hvězdárny. Předsednictví fondu přijal básník Josef Svatopluk Machar a účast na akcích, které fond organizoval, přijímali členové vlády včetně prezidenta T. G. Masaryka.

Česká astronomická společnost (později Československá astronomická společnost) dosáhla hlavního cíle - vybudování hvězdárny - až po jedenácti letech své existence. Teprve r. 1928 byla z finančních prostředků poskytnutých pražským městem postavena hvězdárna, která byla Společnosti předána do užívání.

Nicméně ještě před postavením hvězdárny se mohli obyvatelé i návštěvníci Prahy přesvědčit o krásách večerního nebe na vlastní oči. V té době jako pozorovací místa Společnosti mj. sloužila v letech 1921 až 1923 umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech (Gröbovce) či historická astronomická věž Klementina (1925 - 1928).

Hvězdárnu bylo původně zamýšleno vybudovat jako součást novostavby Technického muzea a později se reálně uvažovalo o stavbě na západním svahu Riegrových sadů na Král. Vinohradech. Tato myšlenka musela být ale r. 1927 opuštěna pro změnu majitele pozemků, který na tomto místě chtěl postavit velký sokolský dům s hřišti a restaurací. V témže roce sadový úřad doporučil Společnosti obecní domek čp. 205 při Hladové zdi na Petříně, který byl postupně přestavěn na hvězdárnu. Štefánikova hvězdárna je tak zčásti tvořena Hladovou zdí z let 1360 až 1361, hradební věží a tereziánským domkem.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že o umístění hvězdárny na Petřín ČAS uvažovala už v r. 1922, ba dokonce sto let předtím roku 1818 chtěl na Petříně postavit novou hvězdárnu ředitel tehdejší Pražské hvězdárny v Klementinu P. M. A. David.

Slavnostní otevření Štefánikovy hvězdárny pro členy Společnosti proběhlo dne 24. června 1928. Veřejnosti byla hvězdárna zpřístupněna o rok později v květnu u příležitosti Štefánikových oslav. Zamýšlené práce na stavbě byly dokončeny ale až v r. 1930, kdy byly dostavěny i zbývající dvě kopule.

První přístroje byly pro hvězdárnu zakoupeny ještě před jejím otevřením. Byl jím mj. velký a v té době moderní čočkový dalekohled o průměru objektivu 20 cm, označovaný jako "hledač komet", zakoupený r. 1921 pro pozorování komet a slabých mlhovin.

Roku 1928 přijala Společnost nabídku vdovy po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi a zakoupila z jeho pozůstalosti dvojitý Zeissův astrograf na speciální, tzv. vyvážené montáži, který byl vyrobený v letech 1905 - 1907. Díky peněžním darům bank i jednotlivců (mj. prezidenta Masaryka, pražské obce, Národní a Zemské banky či Melantrichu) se dalekohled r. 1929 podařilo odkoupit. Přístroj byl umístěn do hlavní kopule, postavené r. 1930. Pilíř podstavce je vysoký 15 metrů, z toho je 7,5 m zapuštěných v zemi. Celková hmotnost dalekohledu je nyní 5,5 tuny, z toho hlavní protizávaží váží téměř 2,5 t. Přístroj je dodnes hlavním dalekohledem hvězdárny.

Dalekohledem s největším průměrem objektivu se ale stal přístroj vyrobený r. 1967. Jeho zrcadlo má průměr 37 cm. Původně byl určen pro hvězdárnu ve Varšavě, ale nakonec byl zakoupen počátkem 70. let do Prahy a do provozu byl uveden v roce 1976.

Původní vzhled hvězdárny byl skromnější než dnes. Do r. 1930 měla budova pouze jednu kopuli oproti dnešním třem s pozorovacím domečkem. Koncem druhé světové války byla budova poškozena natolik, že se uvažovalo o vybudování hvězdárny zcela nové. O patrovou nástavbu pak byla hvězdárna rozšířena po rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech. V dnešní podobě byla znovu uvedena do provozu roku 1976.

Snad více než vzhled budovy se ale v průběhu existence hvězdárny měnil její název. Původně byla hvězdárna otevřena jako Lidová hvězdárna Štefánikova.

Název hvězdárny byl v období protektorátu (přesněji v letech 1940 až 1945) zkrácen na Lidovou hvězdárnu. Následujících osm let se používal původní název Lidová hvězdárna Štefánikova. V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným zařízením hlavního města a byla přejmenována na Lidovou hvězdárnu na Petříně. Ke jménu M. R. Štefánika se hvězdárna vrátila ještě po roce 1968, kdy nesla název Štefánikova hvězdárna hl. m. Prahy, a to až do r. 1974. Následně byly až do roku 1990 její názvy Hvězdárna hl. m. Prahy a Hvězdárna Petřín. Konečnou podobu názvu Štefánikova hvězdárna obdržela v roce 1990. O čtyři roky později, v roce 1994 byla pak před hvězdárnou za účasti prezidenta republiky odhalena socha Milana Rastislava Štefánika.

Jaroslav Soumar