Frakturseite

Stránka o fraktuře

Stránka je určena zájemcům o frakturu, kurent, německý jazyk a staré tisky hledajícím k tomuto tématu základní informace. Na stránce najdete mimo potřebných informací na českém internetu jedinečné ukázky fraktury, kurentem psané básně nejznámějších německých klasiků ve formatu pdf a fonty fraktury a kurentu ke stáhnutí.

Výraz "fractur" (latinsky "zlom") říká, že ze starověku (antiky) pocházející kulaté linie písmen doznaly zlomů. Tento jev začal již začátkém 13. století, stejně jako byly goticky zlomeny kulaté románské oblouky. V písárnách severní Francie tak vzniklo první gotické písmo. Toto vysoké, útlé písmo napodobil Johannes Gutenberg ještě jako první západní písmo pro tisk ve své 42řádkové bibli z roku 1455. Kolem roku 1470 se objevuje na německé půdě druhá skupina lomených písem: Schwabacher; pravděpodobně je pojmenována podle místa Schwabach u Norimberku. Martin Luther, který svým překladem bible přispěl ke vzniku jednotného německého psaného jazyka, jí prostřednictvím písma ze Schwabachu dal výtečnou podobu.

Již roku 1517 vstupuje na světlo dějin vlastní fraktura. K jejím nejrannějším uživatelům patří Albrecht Dürer. Svými krásnými písmeny rychle získává přátele v prostoru německého jazyka, ale i v sousední východní a jihovýchodní Evropě stejně jako ve skandinávii nachází silné rozšíření. Až do 20. století jsou nyní ze začátku všechny, později většina německých textů sázena ve fraktuře. To jí vynáší jméno "německé písmo".

Pravděpodobně je označení "německé písmo" italského původu. Každopádně je možné doložit výraz "lettera tedesca" již koncem 15. století v severní Itálii. Bylo tím myšleno pro německé texty obvyklé lomené písmo (Schwabacher potažmo Fraktura). Tehdy byla také vytvořena humanistická antikva, jako vědomý protiklad k německému písmu.

počet návštěv od září 2003:
counter

Navštivte prosím přepracovanou a doplněnou verzi této stránky!!!

Až do 16. století byla většina textů zaznamenávána pomocí takzvaného gotického písma. Tento typ písma se ve 12. století vyvinul z karolínské minuskule. V pozdním a vrcholném středověku byl ve formě různých variant široce rozšířen a tvořil tudíž většinou předlohu pro tištěná písmena. Mezi různé formy gotického písma vstoupily v 16. století dva nové typy písma: fraktura a antikva. Fraktura vzešla z jedné varianty gotického písma, takzvané bastardy potažmo z její zvláštní formy švabachu (Schwabacher Schrift). Tvoří také základ pro psané německé písmo. (Wilhelm Schmidt: Geschichte der deutschen Sprache, Wiss. Verl.-Ges., 1996 str. 279)

Rukou psaným ekvivalentem je kurent, později Sütterlin. Charakteristickým znakem je existence dvou speciálních znaků: dlouhého a ostrého s. Znichž se druhé zachovalo až do dnešních dnů. Fraktura byla v Německu zrušena až 1. září 1941 výnosem říšského ministersva výchovy. Nejvíce se o to "zasloužili" Bormann, který o nímluvil mluvil jako o "Schwabacher Judenletter", a Hitler.

Abeceda

abeceda_1 abeceda_2
Učebnice jazyka německého pro jazykové školy
Alois Jokl
1940
abeceda_3

Adobe acrobat reader 6.0 abeceda ve formatu pdf, kleiner Fraktur-Knigge, S-Regeln

Sazby

Asi od roku 1900 se začala písmům dávat jména a to většinou podle jména navrhovatele (Koch-Fraktur podle Rudolfa Kocha), podle slévárny, kde se písma odlévala (Gursch-Fraktur), nebo podle nějaké významné osobnosti (Kleist-Fraktur podle Heinrich(a) von Kleist).

název písma navrženo roku navrhl
Alte Schwabacher 1470 neznamo
Andreas-Schrift 1942-1948 Hans Kühne (1910-1961)
Breitkopf-Fraktur 1750 Johann Gottlob Imanuel Breitkopf (1719-1794)
Caslon-Gotisch 1760 William Caslon (1692-1766)
Claudius 1931-1937 Rudolf Koch (1876-1934)
Deutsche Kursiv 1909 Richard Ludwig
Deutsche Werkschrift 1934 Rudolf Koch (1876-1934)
Deutsche Zierschrift 1919-1921 Rudolf Koch (1876-1934)
Eckmann-Schrift 1900-1902 Otto Eckmann
Ehmcke-Schwabacher 1920 Fritz Helmut Ehmcke (1878-1965)
Eisenacher Fraktur 1994 Christian Spremberg (1956)
Fette Gotisch 1893 Hausschnitt
Fichte-Fraktur 1934-1939 Walter Tiemann (1876-1951)
Frühling 1913-1914 Rudolf Koch (1876-1934)
Gilgengart 1938 Hermann Zapf (1918)
Kleist-Fraktur 1928 Walter Tiemann (1876-1951)
Koch-Fraktur 1910-1921 Rudolf Koch (1876-1934)
Lincoln-Gotisch 1907 Morris Fuller Benton
Maximilian 1926 Rudolf Koch (1876-1934)
Normal-Fraktur 1913-1914 Rudolf Koch (1876-1934)
Offenbacher Schwabacher 1926 Rudolf Koch (1876-1934)
Peter-Jessen-Schrift 1899-1900 Rudolf Koch
Post-Fraktur 1935-1940 Herbert Post (1903-1978)
Rhapsodie 1951 Ilse Schüle (1903-1997)
Straßburg 1926 Hausschnitt der H. Berthold AG
Tannenberg 1933-1935 Emil Mayer (1898-1983)
Thannhaeuser-Fraktur 1937 Herbert Thannhaeuser (1898-1963)
Unger-Fraktur 1794 Johann Friedrich Unger (1750-1804)
Walbaum-Fraktur 1800 J. G. Justus Erich Walbaum (1768-1837)
Wallau 1924-1936 Rudolf Koch (1876-1934)
Wartburg-Fraktur 1998 Christian Spremberg
Weißgotisch 1936-1937 Emil Rudolf Weiß (1875-1942)
Wilhelm-Klingspor-Schrift 1920-1926 Rudolf Koch (1876-1934)
Zentenar-Fraktur 1937-1938 Friedrich Hermann Ernst Schneidler (1882-1956)

Ukázky

kralice_1-small

Titulní list Bible kralické z roku 1582

kralice_2-small

První díl písní evangelických

kralice_3-small

Büchlin für die Kinder deutsch lesen zu lernen, německý slabikář tištěný roku 1607 na kralické tvrzi

kralice_4-small

Obnovené zřízení zemské z roku 1628

ukazka_6-small ukazka_7-small
ukazka_8-small ukazka_9-small
ukazka_10-small ukazka_11-small

Ukázky kurentu v pdf

Adobe acrobat reader 6.0 Vaterunser Ave Maria Das Lied der Deutschen Die Harfe Lieder
Erlkönig Lorelei Junge Leiden Das Mädchen aus der Fremde An die Freude
Meiner toten Mutter Thomas Evangelium Pariodická soustava prvků ve fraktuře verze html

Schillerův rukopis

Jedná se o poznámky k Dramatu "Schiff". Protože přepis rukopisu, který vlastním (Schillers Werke, Otto Güntter, Georg Witkowski), byl upraven tak, aby odpovídal novějšímu pravopisu, pokusil jsem se jej opravit tak, aby větší měrou odpovídal Schillerem napsanému textu. Nejsem si jist, zda se mi to vždy podařilo, zejmena pokud se týká psaní ß a ss.

schiller_1-small

detail přepis

schiller_2-small

detail přepis

schiller_3

detail přepis

schiller_4-small

detail přepis

schiller_5-small

detail přepis

schiller_6-small

detail přepis

schiller_7-small

detail přepis

schiller_8-small

detail

kurrent_1-small

detail

Der in der Luft gehangene Brief
Ein Buch neuer, warhaftiger und trauri-
ger Warnungsbericht von dem am 29. Win-
termonat 1721 zu Wenkenburg in der Luft
gehangenen Brief, welchen Gott hat sehen
lassen vor und in der Stadt, also daß
Niemand weiß, worauf oder warum er han-
get, ist mit goldenen Buchstaben geschrieben
und von Gott durch den Engel gesandt.
Wer Lust hat, ihn abzuschreiben, zu dem
neiget er sich, wer aber nicht Lust hat, ihn
abzuschreiben, vor dem flieht er in die Luft.
Erstlich heißt es in diesem Brief: Ich gebiete
euch; daß ihr am Sonntag nicht arbeiten sollt
sondern mit Andacht fleißig in die Kirchen
gehet und fleißig betet und unter meinem
Angesicht euch nicht schmücket. Zum andern
sollet ihr keine fremden Haare oder Perüken
tragen, noch Hoffahrt damit treiben. Von
euern Reichthümern sollet ihr den Armen
auch mittheilen und glauben, daß dieser
Brief von Gottes eigener Hand geschrieben
kurrent_01-small
ist und von Jesu Christo uns ist aufgesetzt,
auf daß ihr nicht thut wie das unvernünf-
tige Vieh. Ihr habt sechs Tage in der Woche,
eure Arbeit zu verrichten, aber den Sonntag
sollet mir heiligen. Wollet ihr mir es
aber nicht thun, so will ich Krieg, Pestilenz
und Hugersnoth auf Erden schicken und
mit vielen Plagen euch strafen, auf daß
ihr´s hart empfindet. Zum dritten gebiete
ich euch: daß ihr am Samstag nicht zu spät
arbeitet und am Sonntag früh wieder in
die Kirche gehet, ein Jeder, er sei jung oder
alt, in wachender Andacht seine Sünden
bekenne, auf daß sie euch vergeben werden.
Zum vierten: Begehret nicht Gold oder Silber,
treibet nicht Betrug mit keinen Sachen, noch
Hoffahrt, noch Fleischeslust und Begierden,
sondern gedenket, daß ich Alles gemacht habe
und wieder zerschmeißen kann. Keiner
rede dem Andern Böses nach und freue sich
nicht, wenn sein Nächster arm wird, sondern
habe Mitleiden mit demselben. Ihr Kinder,
ehret euren Vater und Mutter, wer das
verdamt kurrent_3-small
nicht glaubt und nicht haltet, der sei verlo-
ren und verdammt. Jesus hat das mit seiner
eigenen Hand geschrieben, wer es widerspricht
und von mir absteht, der soll meine Hülfe
nicht zu erwarten haben. Der den Brief hat
und nicht offenbaret, der sei verflucht von der
herrrlichen Kirche Gottes und von meiner all-
mächtigen Hand verlassen. Dieser Brief wird
einem Jeden gegeben abzuschreiben und sol-
ten eurer Sünden so  viele sein als Sand
am Meer und Gras auf dem Felde, so sol-
len sie euch vergeben werden, so ihr es
glaubt und haltet, was dieser Brief euch sagt.
Ich werde euch am jüngsten Tage fragen
und ihr werdet mir von euren Sünden wegen
nicht ein Wort können antworten. Wer diesen
Brief hat zu Haus, dem wird kein Wetter
erschießen oder Donner erschlagen, vor Feu-
er und Wasser wird er bewahrt und sicher
sein. Welche Person den Brief hat und bei
sich trägt und den Menschenkindern offenbar-
ret, der soll einen fröhlichen Abschied von
dieser Welt nehmen und empfangen.
kurrent_4-small
Haltet meinen Befehl, den ich euch gegeben
durch den Diener, welchen ich gesandt habe.
Ich ein Apostel, noch für euch gegeben zu
Wenkenburg, wie in der Luft gehangenen
Brief den 29. Wintermonat 1721.
Der Mensch betrachtet doch, was sich
hier zugetragen, Gott hat es so geführt
und das ist seine Hand, er wolle, daß wir
nicht seine Strafen müßen tragen. Ach Herr,
behüte selbst die Stadt und unser Land,
ach laß uns diese Ruh´ noch lange Zeit
genießen und diesen Gnadenstrom be-
ständig auf uns fließen.

Poznámky

Pro lepší čitelnost se místo dvou m či n psala čára nad písmenem:

- nebo ~ nad samohláskou stojí místo následujícího <m> nebo <n> Stojí-li takový znak nad <m> nebo <n> označuje většinou zdvojení souhlásky. Tento způsob psaní se částečně udržel až do současnosti. Řídčeji nahrazuje jinou následující souhlásku nebo předcházející <e> v sousedních slabikách.

' nad nebo po samohlásce zastupuje, především ve starší Frnhd., <r>, např.:já, wase', nad nebo po souhlásce spojení -er, např." w', vns', v'altet, od' (Wilhelm Schmidt: Geschichte der deutschen Sprache, Wiss. Verl.-Ges., 1996 str. 284)

verdamt

Přehláska jako znak vznikla z kurentem nadepsanoho malého "e": umlaut_1 Dříve se psalo za samohlásku, kterou bylo třeba přehlasovat.

umlaut_2

ostre_s vzniklo z ligatury dlouhe_s a zett Proto se německy nazývá také Eszett [estset].

Při psaní Frakturou či kurentem je bezpodmínečně nutné psát odpovídajícím tj. tradičním, předreformním (platným před 1.8.1998), německým pravopisem, ať už se to týká psaní "ostrého s", dělení slov, psaní kompozit, psaní ä/e nebo velkých písmen.

Zuk-ker nikoli Zu-cker, bak-ken nikoli ba-cken, Mei-ster nikoli Meis-ter.

Dělení dlouhe_s t se týká následující německá mnemotechnická pomůcka:
Trenne nie dlouhe_s t, denn es tut beiden weh.
česky: Nikdy nerozděluj dlouhe_s t, protože to bolí obě.

Baßstimme nikoliv Bassstimme či Bass-Stimme, Schiffahrt nikoliv Schifffahrt nebo Schiff-Fahrt.

Podle tradičního pravopisu zůstaly u dvouslovných kompozit, u nichž první slovo končilo stejnou souhláskou jako druhé začínalo, zachovány všechny tři souhlásky v případě, že následovala další (čtvrtá) souhláska. Např.: Schifffracht, Sauerstoffflasche, Auspuffflamme. Upozorňuji na to proto, že i někteří Němci si myslí, že to nebylo možné ani dříve. Podle reformovaného pravopisu, který stejně jako většina Němců neuznávám, se v tomto případě upřednostňuje tvar s pomlčkou a velkým počátečním písmenem následující části kompozita: Schiff-Fracht, Sauerstoff-Flasche, Auspuff-Flamme.

behende nikoliv behände, Quentchen nikoliv Quäntchen, plazieren, numerieren nikoli platzieren, nummerieren.


V dřívějších dobách se (často) místo dnešního t psalo th: Werth, Reichthum, Gluth, athmen, thun, Muth, Thron, Noth, Theil. Nejdéle se to udrželo u těchto sedmi slov: Thal, Thon, Thor, Thran, Thräne, Thür, jakož i u slov od těchto odvozených.

Pravopis českých textů

V českých textech často neodpovída pravopis a výslovnost, některá písmena jsou nahrazena jinými a sice:

Ligatury

Ligatura je těsným spojením dvou až tří písmen v jeden znak v kmeni slova. V antikvě se dnes používají tyto ligatury: ff, fi, fl částečně ft, ch, ck. Ligatura se nepoužívá mezi kmenem slova a koncovkou (výjimkou je fi) a na spoji slov v kompozitu. Ve fraktuře bylo ovšem ligatur mnohem více: ch, ck, ff, fi, fl, ft, ll, sch, si, ss, st, tt, sz, tz. Ligatura sz se dnes pokládá za jeden znak.

ligatury

Pravidla psaní dlouhe_s, ostre_s a kulate_s

dlouhe_s reprezentuje neznělé s vyslovované [z] (langes s) se píše:

Kulaté, koncové s (Schluß-s) reprezentuje znělé s vyslovované [s] a píše se:

Pokud se při skloňování změní výslovnost, změní se na dlouhé s. Např: Haus › des Hau dlouhe_s es, die Häu dlouhe_s er, Glas › des Gla dlouhe_s es, die Glä dlouhe_s er

ss (Doppel-s) se píše:

Pokud je třeba slovo rozdělit, děje se tak takto: Mes-ser, fas-sen, Was-ser, wis-sen, Kis-sen, mes-sen, fres-sen, Gas-se, Tas-se, las-sen. Obě s zůstávají dlouhá.

ß (Scharf-s, Eszett) se píše:

Pokud je potřeba rozdelit slovo obsahující ß, děje se tak takto: Stra-ße, bei-ßen, hei-ßen.

Nevýhodou je, že se píše po krátké i dlouhé samohlásce, a nemůže tudíž indikovat její délku. Tento problém se pokusil vyřešit Dr. Joh. Christ. Aug. Heyse novým pravidlem, podle kterého se na konci slabiky místo ss nepsalo ß ale dlouhe_s s. Přes opakovaná doporučení i dalších lidí se toto pravidlo neprosadilo.

"ß" se nepíše ve slovech s příponou -as, -is, -nis, us, ačkoli by se tam logicky psát mělo a ještě koncem 19. stol se tam také psalo: Atlaß < des Atlasses, Kürbiß < des Kürbisses, Verzeichniß < des Verzeichnisses, Zeugniß < des Zeugnisses, Geheimniß < des Geheimnisses, Verhältniß < des Verhältnisses, Bündniß < des Bündnisses, Indeß < Indessen. Rovněžtak se psalo: weß, deß, deßhalb, weßwegen deßwegen. Důkazem toho jsou, kromě historických tisků, genitivy: wessen a dessen. Stejně jako se do "pravopisné" reformy roku 1998 psalo: Exzeß, Prozeß, Kompromiß, Kompaß, Kongreß, Fitneß.

Fonty

wilhelm_klingspor uložit
frakt_1 uložit
schwaben uložit
gothenburg uložit
magdeburg uložit
normal_fraktur uložit
bastarda uložit
gotic uložit
old_london uložit
schwabach uložit
náhled v pdf
fiorne uložit
duerer uložit
ruritnia uložit
náhled v pdf
gesetz uložit
engross uložit
offenbach uložit
english-gothic uložit
diamond-gothic uložit
worn uložit
suetterlin uložit
kurrent uložit

Odkazy

Bund für deutsche Schrift und Sprache Die deutsche Frakturseite Delbanco Frakturschriften

Valid XHTML 1.0! Valid CSS! Opera browser Mozilla
url této stránky: http://sweb.cz/antonin.kavalec/

Své dotazy, názory a připomínky zasílejte na:

kavalec@centrum.cz