Jízdenky PID

Na této stránce si můžete prohlédnout různé typy jízdenek z historie i současnosti pražské městské hromadné dopravy, později celé Pražské integrované dopravy. Jízdenky jsou řazeny od nejstarších k nejnovějším.
Za pomoc při tvorbě galerie jízdenek děkuji panu Ladislavu Kuberovi. Od něj pochází kromě některých naskenovaných jízdenek také část textu.

Od začátků provozu do 2. světové války

První obrázek představuje skutečně různorodé jízdenky z dávných dob pražské městské dopravy. Lístek vpravo nahoře je v hodnotě 20 haléřů a pochází z roku 1897. Platil ještě na koněspřežné tramvaji. Vedle něj jsou umístěny dvě jízdenky z elektrické dráhy. Horní červená je opět za 20 haléřů. Vydána byla v roce 1900 pro okružní linku Praha - Žižkov - Královské Vinohrady. Pod ní umístěná růžová jízdenka je o dva roky mladší a platila pro linku K pro jízdu na více než 6 stanic. I zde je zachována cena 20 haléřů.
Jízdenka ve spodní řadě vlevo je v hodnotě 2 koruny neboli (jak se tehdy většinou udávalo) 200 haléřů. Vytištěna byla v roce 1931 a platila jako zpáteční do 14 stanic - ovšem pouze na autobusech. Sousední jízdenka za 1 korunu je z roku 1939 a platila jako zpáteční v tramvaji.

50. a 60. léta

Tyto jízdenky se v pražské MHD používaly v 50. a v 1. polovině 60. let. Jejich provedení bylo velmi jednoduché. Průvodčí na ně vyznačovali kleštičkami linku, den a čas. První jízdenka na následujícím obrázku pochází ještě z doby před měnovou reformou v roce 1953, což je vidět podle vyšší ceny i podle výše pokuty na zadní straně, kterou vyhrožoval dopravce při nesprávném použití jízdenky. (Ruby jízdenek jsou na obrázcích níže.)

Bylo nebylo, v tramvajích býval v každém voze průvodčí. Dnes to opravdu zní jako pohádka. U autobusu a trolejbusu to znamenalo s řidičem jen dvoučlennou osádku, ale u tramvaje s vlečňákem museli být celkem tři. U některých linek, třeba č. 9 nebo 11, jezdívaly soupravy obousměrného motoráku + 2 plecháče. To už znamenalo posádku čtyřčlennou.
Průvodčí musel do jízdenky vyznačit spoustu věcí. Když začneme tramvajovou č. Mg353236 (předchozí obrázek vlevo¨ dole), vidíme, že cestující jel dvacátého čtvrtého tramvají č. 20 cca ve 12.15 a přestoupil na linku č. 9. Přestoupit jste mohl celkem 2x. Když jste při přestupu nic neřekl, byl vám v lístku proštípnut čtvereček -,60Kčs a tím jste dále nesměl přestoupit. Když jste řekl: "Ještě přes!", bylo Vám proštípnuto políčko dovnitř jízdenky, tedy zde u č. 9 a mohl jste ještě 1x přestoupit. Dotyčný ale z té devítky dále buď nepřestoupil, nebo průvodčí již jízdenku neoznačil - i to se stávalo. (Čtvereček vpravo dole totiž není proštípnutý).
U autobusů se číslo linky značilo analogicky. U linky 107 se značilo "7", u 114 "14", autobusový lístek č. R 417392 (nejstarší z těch po měnové reformě, předchozí obrázek vpravo nahoře), je z linky 103, trolejbusová Pp570880 (následující obrázek vlevo nahoře) z linky 52. (Čísla trolejbusů začínala na 5- a 6-). Starší jízdenky mají ještě čísla v kroužku a to znamená, kde přibližně na trase jste nastoupil a jestli tam nebo zpátky. Ten puntík místo č. "4" vyznačuje centrum Prahy.
Když průvodčí koukli při Vašem přestupu na jízdenku, hned poznali, že jste mezitím hodinu coural po Václaváku a nechal ujet dvě tramvaje nebo jedete s přestupem a přitom jste mohl jet přímo. Když si průvodčí nacvakal dopředu lístky a neprodal, vozovna je orazítkovala a druhý den prodala pro jízdu bez přestupu (FH889695, následující obrázek vlevo dole).

Změny formátu byly motivovány nutností úspor, proto se lísky neustále zmenšovaly. Nejdříve zmizely u nočních hodin pole pro čtvrt a třičtvrtě a potom se čísla pásem transformovala na čárky po obvodu. Cena se začala vyznačovat barevně doprostřed. Pak došlo k dalšímu zmenšení - viz tramvajová Tz270232 (předchozí obrázek vpravo nahoře) - pak ještě k dalšímu zároveň se změnou číslic, linkování…
Na dalších obrázcích jsou ruby jízdenek. Nejedná se o stejné exempláře a pořadí jako u líců.

Teď se dostáváme k samoobslužnému provozu.
Někdy okolo r. 1963 nebo 64, kdy po Praze jezdily převážně motoráky s Krasiny, byl u těchto motorových vozů zaveden samoobslužný provoz, a zároveň snad i do Ponorek a vozů Mevro. U T3 vydrželi průvodčí vpředu ještě dlouho, protože otevírali dveře.
První samoobslužné kasy nevydávaly jízdenky. Byla to kovová bedna s krytem z plexiskla. Ten tvořil jakýsi trychtýř. Hodil jste tam 60 hal. a hotovo. Takovou štěrbinou to propadlo dovnitř. Počítalo se nějak s tím, že se budou cestující nějak uvědoměle vzájemně hlídat a ono to někdy fungovalo. Pak si začali někteří lidé stěžovat, že nemají doklad o zaplacení. A u jiných - když je číhající revizor obvinil, že tam místo 60 hal. hodili jen 50, neměl to čím dokázat. Tak se vyrobily kasy s nástavci. Vhodil jste obnos a zmačkl páku. Vyjela jízdenka a částka byla vidět v okénku. Tou pákou jste posouval gumový pás se zarážkami. Bylo vidět poslední asi 4 platby, pak to postupně padalo do kasy. Jak vypadala, je vidět na následujícím obrázku, ten je ale až z května 1973.
Na fotografii je vidět vnitřek předního vozu se samoobslužným provozem. Protože nebylo pří organizaci provozu jisté, kdy jak bude souprava rozdělena, zůstávalo tam sedadlo průvodčího. Vůz mohl být zařazen jako zadní. Na tato sedadla nebylo zakázáno sedat, ale řidič pak neviděl na zadní dveře. A tak to co nejvíce znepříjemňoval - sypal tam písek nebo sedačku rovnou odmontoval. Kukaně byly odmontovány až po revoluční změně od 9. 5. 1974. To byl kromě zprovoznění metra, zrušení průvodčích a polovičního jízdného a vyřazení starých tramvají zaveden systém jízdenek s šachovnicí s 9 políčky.

První jízdenky - vždy potištěné jednostranně - byly takové, jako ta malá s č. Bf080220, další obrázek. Byly tam ve štosu a gumovým podavačem měla být vyškubnuta a vysunuta ven. Někdy to bylo zacpané zmuchlanými lístky, a tak se změnil princip. Vizáž přístroje zůstala, lístky byly ale v nekonečném pásu - viz č. Ab235808.

S přibývajícím autobusovým provozem a nedostatkem pracovních sil bylo nutno udělat samoobsluhu v autobusech a trolejbusech. Protože bylo nutno zajistit přestupování, zůstaly klasické jízdenky. Po nástupu do vozu jste vhodil obnos do kasy, která byla popsána u tramvají jako první. Jízdenku jste si odtrhl z bloku na pokladně přidělaného. Někdo si vzal třeba všechno, a tak to ridič musel kontrolovat, někdy je i jednotlivě vydával. Nemusel je ale zúčtovávat. Že v tom byl nepořádek, nemusím dodávat.

70. léta - zvláštní jízdenky

Tyto jízdenky jsou z poslední jízdy dvounápravových tramvají v Praze 9. května 1974.

Před velkou změnou při zahájení provozu metra platil v Praze tarif 1,- Kčs pro tramvaje a pro autobusy základní sítě. Noční tarif byl 3,-Kčs. 2,-Kčs se platily v denních autobusech tzv. překryvné sítě. Např. z Petřin do Krče vedla kdysi linka 134. Po zavedení dvoukorunového tarifu se změnila na č. 234. Ten tarif byl zrušen až 9. 5. 1974. Rozhodlo se o tom až na poslední chvíli, takže lístky už byly vytištěny. Nikdy neplatily.

70. a 80. léta

Jízdenky na tomto obrázku pocházejí z 80. let, kdy platil na linkách MHD jednotný tarif 1,- Kč/1 jízda bez přestupu. Lístek zcela vlevo s červeným přetiskem KONTROLA je pro revizory, aby zjistili, jaké číslo strojek ve voze cvaká. Následující dva lístky jsou pro běžné cestující. Hodnotu mají stejnou, liší se jen provedením. Vpravo jsou umístěny dva lístky z rubové strany. Jízdenka úplně vpravo je novější, protože z poučky se dozvídáme, že platí i pro metro. Dříve se v metru jízdenky nepoužívaly a platilo se do turniketu mincemi. Kdo minci nevhodil, nevpustil ho stroj dovnitř.

Nedávná minulost - jízdenky PID

Tento snímek představuje jízdenky téměř současné, tj. před poslední změnou tarifu 1. července 2005. Vlevo je zachycena zlevněná přestupní jízdenka, platná pro dvě pásma po dobu 60 minut v pracovní dny a po dobu 90 minut mimo pracovní dny a v noci. Lístek byl vydán automatem. Je ještě v hodnotě 6,- Kč, dnes by obdobná jízdenka s platností 75 resp. 90 minut stála 10,- Kč.
Prostřední jízdenka za 250,- Kč je platná sedm dní v pásmech P a 0 (dnes by stála 280,- Kč). Jízdenka vpravo za 280,- Kč je patnáctidenní (její současná hodnota je 320,- Kč).
Už na jízdenkách z doby před posledním zdražením je mimořádná dvoujazyčnost (česky + anglicky) a oproti jiným provozům poměrně velký rozměr. Dobré jsou také ochranné prvky proti padělání, na většině jízdenek z první poloviny 90. let ještě vůbec neexistující.
Nejlevnější jízdenka platila a platí i v současné době na dvě pásma, jednopásmové jízdenky neexistují. Nejdražší jsou jízdenky na 7 pásem nebo jízdenky časové na 2 pásma, platné 1, 3, 7 nebo 15 dní.

Na tomto snímku se nacházejí jízdenky z příměstských autobusových linek, které zde vydává bez přirážky řidič a jsou vytištěné z pokladny. Na rubu má jízdenka poučení ohledně použití, které je ovšem určeno pro předem zakoupené jednotlivé jízdenky a pro lístky vytištěné v autobuse neplatí ("Cestující je povinen označit jízdenku neprodleně po vstupu do vozidla nebo placeného prostoru metra." - Jízdenky vytištěné strojkem u řidiče se ale neoznačují!)
Jízdenky tohoto typu používají kromě DP např. dopravci Connex Praha, Martin Uher nebo Hotliner. Provedení líce se liší pořadím jednotlivých nápisů (Dopravce, Pražská integrovaná doprava) nebo i jejich provedením (malé a velké písmo).

I tyto jízdenky se vydávají ve vozidlech Pražské integrované dopravy a opět jsou tištěny pokladnou u řidiče v autobusech příměstských linek. Tento typ lístků je oproti předchozímu poněkud jednodušší a jedná se vlastně jen o černý text z tiskárny na bílém lesklém papíře s nevýraznými oranžovými čárkami. Text rychle bledne, jízdenky se tudíž nehodí do sbírky. Tento druh jízdenek používají např. dopravci ČSAD Střední Čechy a Spojbus, ČSAD Střední Čechy i na dálkových linkách. Použití druhu jízdenky se ale neřídí dopravcem, např. Hotliner vydává v autobusech jízdenky na papíře žlutém (minulý snímek) i bílém.
Na rubu jízdenky jsou na světle modrém podkladě vyobrazeny různé dopravní prostředky: autobus běžné délky a kloubový, dva vagóny metra, souprava tramvají typu T (ale s tyčovými sběrači, což mají být zřejmě špatně natištěné polopantografy) a železniční elektrická jednotka. Na dálkových linkách je vyobrazení těchto prostředků matoucí, protože zde vydané jízdenky jsou pochopitelně nepřestupní, natož aby platily u jiných dopravců a v jiných druzích dopravy.

Také obrázek nad tímto textem zachycuje jízdenky Pražské integrované dopravy z doby před 1. červencem 2005.
Vlevo se nachází jízdenka za 6,- Kč, tedy hodinová (resp. 90 minutová) přestupní zlevněná pro dvě pásma (dnes 75 resp. 90 minut a 10,- Kč).
Vedle ní je lístek v hodnotě 8,- Kč, tedy nejlevnější jízdenka plnocenná, nepřestupní a platná 15 minut od označení, mimo pracovní dny a v noci 30 minut. Navíc neplatí ve vlacích ČD. (Dnes platí v této hodnotě pouze mimo území hl. m. Prahy).
Jízdenka v dolní řadě vlevo je v hodnotě 15,- Kč. Platila stejně jako jízdenka za 12,- Kč, ale vydávali ji řidiči na městských autobusových linkách. Dražší je tedy proto, aby byli cestující motivováni shánět jízdenky v předprodeji a nezdržovali dopravu. Na příměstských linkách se jízdenky prodávají bez přirážky, protože v jejich okolí většinou žádné prodejny jízdenek nejsou. (Dnes jízdenka stojí 25,- Kč.)
Vpravo umístěný lístek ve spodní řadě platil pro tři pásma a 90 minut a stál 18,- Kč (dnes 20,- Kč). Jedná se o poněkud starší verzi předtištěné jízdenky ještě se starým logem DP (okřídlené kolo a věž). Jízdenka na snímku je dvakrát označená, z toho jednou strojkem - a to plně přes nápis DATUM ČAS, takže údaj se stal zcela nečitelným. Podruhé ji označila průvodčí ve vlaku a tím ji učinila ještě zamazanější, takže už se z ní nedá přečíst nic a v podstatě by se na ni dalo jezdit dodnes - nelze totiž popřít, že někde v té mazanici není dnešní datum a čas, který uplynul před méně než 90 minutami.
Raritou je dlouhá modrá jízdenka zcela vpravo. Ta byla vydána u příležitosti Dne otevřených dveří DP a Dne bez aut v září 2003 a platila 22. 9. 2003 od 5.00 do 24.00 hodin na území hl. m. Prahy. K dostání byla zdarma v informačních střediscích DP a na Dni otevřených dveří.

Na tratích Českých drah lze jízdenky Pražské integrované dopravy používat jen na vybraných úsecích železnic, na tratích s tzv. plnou integrací. Jinde musí cestující bez předplatních legitimací používat běžné jízdenky ČD, které se buď kupují ve stanicích a zastávkách, nebo je vydává průvodčí ve vlaku (ze stanic s výdejnami s přirážkou). Dnešní jízdenky ČD jsou v celé republice stejné - tvoří je modrý papír s počítačem vytištěnými údaji, na který průvodčí buď kleštičkami s razítkem vyrazí potřebné údaje, nebo je napíše ručně. Původní kartonové jízdenky výrazně menšího formátu se v Praze a okolí přestaly používat v roce 2001, ale už dlouho předtím byly ojedinělou záležitostí. Dnes se využívají už jen na zvláštní (historické) jízdy a u soukromého dopravce Jindřichohradecké místní dráhy.

Současnost - jízdenky PID

Se změnou tarifu 1. července 2005 se zvýšily ceny jízdenek a u některých se změnila jejich platnost, vzhled jízdních dokladů však zůstal zachován.
Tarif se poněkud zkomplikoval: Jízdenky na tomto snímku (zleva zvýhodněná za 7,- a dvakrát plnocenná za 14,- Kč) platí na území Prahy jako nepřestupní 20 minut v tramvajích, autobusech a vlacích na plně integrovaných tratích ČD. V metru platí 30 minut s možností přestupů, ale maximálně 5 stanic od stanice označení. Mimo Prahu je pak jízdenka přestupní s platností 60 minut ve dvou navazujících pásmech. Na prostřední čtrnáctikorunové jízdence je uvedeno, že se jedná o "jízdenku s omezenou přestupností" a vyznačena v pěti polích časová a pásmová platnost, na jízdence vpravo je uvedeno nepřesně "nepřestupní jízdenka" a platnost je vysvětlena pouze nápisem "2 pásma/zones". Jinak se z této jízdenky cestující dozví jen to, že je jízdenku povinen si označit.

Jízdenka vlevo za 20,- Kč platí na území Prahy 75 minut a 90 minut v pracovních dnech od 20 do 5 hodin a mimo pracovní dny celodenně. Mimo Prahu platí celotýdně 90 minut ve třech navazujících pásmech.
Jízdenka vpravo za 25,- Kč je platností shodná s jízdenkou za 20,- Kč, ale byla zakoupena s přirážkou u řidiče městské autobusové linky.

Jízdenky z automatu v hodnotě 14,- Kč odpovídají platností jízdence na předchozím snímku vlevo.
Jízdenka vlevo zakoupená v srpnu 2005 je z krátkého období, kdy byly na jízdenky tištěny navíc údaje v prvních třech řádcích: "IČ 00005886 Datum prodeje 21 08 05 Doklad dle zák.č.455/1991Sb." Jízdenka vpravo zakoupená v prosinci 2005 už tyto údaje neobsahuje. Světlé písmo je zde však na barevném pozadí špatně čitelné.

Na jízdenkách vydávaných z pokladny v příměstských (regionálních) autobusech přibyl údaj "Doklad dle zák. 455/1991 Sb." (poslední řádek). Jízdenka na snímku (dopravce Hotliner) v hodnotě 8,- Kč je nepřestupní a platí pouze mimo území hl. m. Prahy ve dvou navazujících pásmech.
Pásmo 10 (vpravo uprostřed) znamená pásmo 1,0. Evidenční číslo vozu (6. řádek odspoda, 2. údaj zleva) je uvedeno chybně jako 0.

Jízdenky historické tramvajové linky 91

Toto jsou jízdenky z historické tramvajové linky 91, která jezdí v bezvýlukovém stavu v trase Vozovna Střešovice (muzeum MHD) - Pražský hrad - Malostranská - Újezd - Národní divadlo - Václavské nám. - Nám. Republiky - Strossmayerovo nám. - Výstaviště. Tato linka vznikla u příležitosti Všeobecné československé výstavy v roce 1991 (odtud označení 91). Střídají se na ní různé muzejní vozy z doby před 2. světovou válkou. Nejprve zde jezdily soupravy motorového vozu a dvou vlečňáků, jeden čas dokonce pouze sólo motorové vozy, ale většinou soupravy vozu motorového a vlečného. Provoz linky je zajišťován dvěma vlaky od konce března do poloviny listopadu o sobotách, nedělích a svátcích mezi 12. a 18. hodinou.
Horní jízdenka pochází z r. 2001 a spodní z r. 1995. Obě jsou v hodnotách 10,- Kč, z toho novější horní je ale dětská (plné jízdné stojí 25,- Kč) a starší spodní je plnohodnotná (dětské jízdné stálo 5,- Kč). Během šesti let se tedy jízdné na historické lince více než zdvojnásobilo. Jak je z obrázku patrné, novější jízdenky se bohužel staršímu provedení nevyrovnají a jsou mnohem méně zajímavé. Jsou však téměř věrnou kopií jízdenek, které se na MHD používaly v první polovině 60. let 20. století.

Současnost - razítka

Na tomto razítku z dvanáctikorunové jízdenky MHD je zapsáno: A 02 5901 250 P 13 XII 03 19:29. První písmeno označuje druh dopravního prostředku (A = autobus, ED = elektrická dráha). Strojky v metru tisknou takovou šipku, která je znakem metra. Co tiskne lanovka, nevím. Následující údaje se netýkají metra a lanové dráhy: Druhá číslice udává číslo strojku ve voze, počítáno od řidiče. Následuje evidenční číslo vozu, v našem případě 5901, což je Karosa B 732 DP. V evidenčních číslech má každý dopravce vyčleněnou svou řadu, takže jedno číslo autobusu nemůže být v PID dvakrát, jednou třeba u Hotlinera a podruhé u Connexu. Vůbec ale nevadí, když některá evidenční čísla metra a tramvají jsou zároveň obsazena autobusy.
Za číslem vozu následuje číslo linky, poté označení pásma (v našem případě P), poté datum (13. XII. 03) a čas označení (19:29). Například v Ostravě ale strojek tiskne čas, do kdy jízdenka platí (aby revizoři nemuseli počítat).
U metra následuje po znaku metra dvoupísmenový kód stanice, dvoumístné číslo strojku ve stanici (např. 11 = 1. vestibul, 1. strojek od místnosti dozorce) a další údaje už jsou shodné s povrchovou dopravou, tedy datum a čas. U lanovky by to mělo být stejné jako u metra.

Cenné kupóny do předplatních legitimací

Galerie kupónů do předplatních legitimací z let 1989 a 1992 - 2003 je zajímavá zejména z hlediska vývoje jejich cen. Zatímco v roce 1995 stál měsíční kupón 280,- Kč, v roce 2003 už to bylo 420,- Kč a v současnosti 460,- Kč (kupóny z následujících let po roce 2003 jsou pro odlišný formát umístěny v jiných obrázcích). Celoroční kupón stál v roce 1989 780,- Kč, zatímco o čtyři roky později už 1700,- Kč a dnes 4150,- Kč!
Kupóny za léta 1989, 1993 a 1995 jsou celoroční, ostatní jsou měsíční. Všechny kupóny jsou v hodnotě pro dospělé osoby, pouze z let 1992 a 2002 pro děti. Zajímavé je, že kupón pro rok 1995 ještě nemá žádné ochranné prvky proti padělání.

Cenné kupóny do předplatních legitimací platné od ledna 2004 jsou od předchozích let zcela odlišné. Jiné je jejich provedení a jsou také podstatně větší, což je dobré zejména při kontrole kupónů řidičem v autobusech příměstských linek. U starých kupónů mohl řidič jen těžko přečíst dobu platnosti. Bohužel větší kupóny z pouzdra v legitimaci značně vyčnívají a mohou se ohýbat.
Větší kupóny neplatí pouze pro důchodce, kteří používají staré typy legitimací a nové kupóny by se tam nevešly. Kupóny na snímku jsou čtvrtletní pro studenty SŠ a VŠ. Hodnota kupónů v první řadě je 570,- Kč, ve druhé a třetí řadě po změně tarifu 1. července 2005 630,- Kč.

Celoroční síťové jízdenky se v současné době prodávají pouze pro cestující, kteří nemají nárok na zlevněné jízdné. Celoroční jízdenka už není tvořena jediným kupónem do legitimace, jako tomu bývalo kdysi, ale sestává ze čtyř kupónů pro jednotlivá čtvrtletí, které se od sebe odtrhávají, a z útržku stejné velikosti s poučením. Výhodou tohoto provedení je, že cestující si může nechat kupóny na budoucí čtvrtletí doma a když ztratí legitimaci s kupónem jindy než v posledním čtvrtletí, nemusí jízdné na zbytek roku platit znovu.

Roční časová jízdenka na snímku nad přechozím odstavcem je z roku 2005, kdy činila její hodnota 3800,- Kč (4 x 950). Jízdenky pro léta 2006 a 2007 jsou už v hodnotě 4150,- Kč (4 x 1037,50).

Vzhledově zcela odlišné jsou časové jízdenky s volitelným začátkem doby platnosti, jejich cena a způsob použití se však s klasickými kupóny shodují. Snímek zachycuje třicetidenní studentskou jízdenku platnou od 9. února do 10. března 2005. Cenou 210,- Kč odpovídá tehdejší ceně měsíčního studentského kupónu.
Na rubu jízdenky s volitelným začátkem doby platnosti je umístěno poučení, o které jsou uživatelé běžných kupónů ochuzeni.

Zpět na hlavní stranu