RockZone 105,9

Pavel Anděl - na RockZone 105,9
je moderátorem staniční Top 20, která běží každý čtvrtek od 17 do 19 hodin s reprízou v neděli v poledne. Něco naznačí už název pořadu - Andělská dvacítka. Pavel Anděl je velký pojem českého rockového světa. Otrlý moderátor televizní Noci s Andělem, který vyválčil její pokračování v úporném boji už nejméně se čtyřmi řediteli ČT. Nadšený ctitel moderního rocku a po Rozárce i šťastný otec Amálky, která se narodila těsně předtím, než se spustila rockzoňácká hitparáda.

Vzpomínáš si ještě, kdy jsi poprvé vysílal v rádiu?
Ježiš! Do éteru jsem byl vpuštěn, myslím, v lednu 91, po třech měsících vysílání do zdi. To byla Evropa 2. Do jinýho rádia jsem pak už nešel. Já totiž nikdy nechtěl dělat moderátora, já chtěl tehdy pracovat na Evropě 2, protože se mi tam líbilo. Vydržel jsem tam
do jara 1996.

A pak přišla televize?
Ne, to je taková několikrát nakopávaná koza. Když jsem studoval herectví, tak jsem v ní několikrát vystupoval jako herec. Do TV jsem se vrátil až do Premiéry s pořadem S.O.S. To bylo docela drsný, zvlášť ke konci, když jsem dělal s Bořkem Slezáčkem. Noc s Andělem už dělám desátej rok.

Proč se vracíš na RockZone?
To je po deseti letech první rádio, který vydržím poslouchat dýl, než deset minut. Proto, když jsem dostal nabídku, abych tu moderoval hitparádu, tak jsem neváhal ani okamžik. Jsem s RockZone 105,9 na stejný vlně.

V čem je tvoje hitparáda jiná, než ty ostatní?
V první řadě v tom, že ji vysílám vždycky s jedním posluchačem. To znamená, že se na ní může podílet člověk bez jakýkoli zkušenosti v rádiu a může mluvit o tom, co se mu líbí. A ve druhý řadě - náplň. Obsahuje věci, který jinde nemůžete slyšet.

Sestavuješ si ji sám?
Ne, je to na základě hlasování posluchačů. Ale jsou tam i místa, kam se dají vložit zajímavý věci. Buď podle mýho výběru nebo podle výběru mýho hosta.

Děláš ji krátkou dobu, ale překvapilo tě něco?
Vždycky mě překvapí lidi, se kterýma to moderuju. Vždycky si na ně připravím otázky a oni z 80% odpovídají jinak, než předpokládáš. Nejsou mediálně sběhlí, takže reakce jsou nepředvídatelný. Nemají ten apriori filtr, co se smí a nesmí říkat, jsou přirozený, upřímný
a tím i nevyzpytatelný. Je to hukot, ale právě tohle mě moc baví.

Inspiruje tě to?
Odzbrojující upřímnost je vždycky inspirující.Oni nepřemýšlejí
nad svým mediálním obrazem nebo o svý image. To je samo o sobě velkej odraz pro to, co člověk dělá v médiích. Protože tam si každej svůj obraz hlídá a nejdřív ho nechce a pak nedokáže překročit.

Máš někoho, kdo tě úplně dostal?
Dvacetiletej kluk, stavař.. Začalo to tím, že si koupil za dva a půl tácu lístek na Metallicu do VIP zóny a skončilo tím, že když jsem se ho ptal na nějaký trauma, tak řekl, že by nechtěl zažít, že se jednou opilej pozvrací. To mě dorazilo. To bylo výborný.

Jsou někteří z nich svázaní?
Jsou pochopitelně nervózní, protože nevědí, co je čeká. Takže se musíme společně před začátkem rozhýbat, aby odbourali strach, trému a první stud. A pak už to většinou ze sebe sypou.

Co posloucháš nejradši?
Muziku, ze který jde nějaká energie. Ze který se dobíjím. Samozřejmě jsem zatíženej na kytarovky. Jedno jakou.
Ale, aby z toho byl cejtit nějakej život.

Kdo tě nejvíc ovlivnil a inspiroval jako moderátora?
To je těžký. Nemám nikoho, s kým bych se porovnával. Od mýho prvního vstupu do rádia je to moderování jen a jen o mně. Spíš, když vidím někoho, kdo to dělá hrozně, tak si říkám, tak takhle ne. Ale tu
a tam se mi nějakej moderátor líbí. Mám rád samorosty a přirozený osobnosti a těch je RockZone plnej. Tady třeba roste týden od týdne Honza Křížek. To je obrovskej talent.

Chceš nakonec ještě něco sdělit lidstvu?
Aby lidi dál šířili myšlenku a styl RockZone 105,9! Je to stanice, která mě vrátila k poslechu rádia! A vrátí určitě i je.

	Phantom Planet
	Do The Panic