Jedním z nejkrásnějších je Renault Alpine A110 ze sedmdesátých let, zakulacené kupé, známé většinou v metalízově modrém hávu, které na rallye soutěžích drtilo své soupeře – v roce 1973 dokonce ukořistilo všechna tři první místa v legenrádní rallye Monte Carlo.
Jeho nástupcem se stal větší, hranatější, ale přesto stále velmi pohledný Renault Alpine A310. Jeho agresivní design podtrhovala šestice světlometů, natažená přes celou masku a dva vdechy po stranách kapoty. Až do roku 1977 si musel vystačit s šestnáctistovkou o výkonu 126 koní, což mu nezajišťovalo nijak zázračné jízdní výkony. Potom ale přišel 2,7 litrový vidlicový šestiválec, který dodal potřebný výkon i lepší zvuk. Model V6 měl širší blatníky a výraznější přední spoiler.
Následoval ještě větší model A610 V6 Turbo, který už spíš než sporťákem byl plnohodnotným GT a jeho cena zabránila masovějšímu rozšíření. Jeho výroba skončila v roce 1995.
Mezera v modelové řadě
V současné době byste v modelové řadě Renaultů hledali sportovní vůz marně. Clio V6, které se stalo legendou už za svého života, se přestalo prodávat nedávno a zbyla po něm nepěkná mezera.
Když vezmeme v úvahu skvělé výkony Renaultu na sportovním poli a především v F1, byla by automobilka hloupá, kdyby se nepokusila je nějak zúročit. Předvedení nového sportovního auta by tedy nebylo překvapivým ani nepochopitelným krokem.
V poslední době se začná mluvit o nástupci projektu W71, který začal už někdy koncem osmdesátých let a jeho předmětem bylo kupé s pohonem zadních kol a motorem uprostřed. Všichni ho považovali za nástupce Alpiny, ale do sériové výroby se nikdy nedostal. Ve své původní podobě se pravděpodobně ani nikdy do výroby nedostane, zato kdyby se motor přestěhoval dopředu... to už by byla jiná.
Budoucnost je ve sdílení komponentů
Renault má teď totiž možnost sdílet součástky s Nissanem, potažmo s veleúspěšným modelem 350Z. Další zvažovanou možností je využít pouze know-how a vyvinout o něco větší vlastní podvozek, což by ovšem znamenalo o polovinu vyšší cenu, zhruba v regionu 1,8 milionu Kč. Vůz založený na 350Z by ovšem mohl být už za 1,1 milionu, což by jistě znamenalo vyšší prodejnost.
Navíc se proslýchá, že šéf Nissanu Carlos Ghosn je nadšen, jak 350Z dokázal od základu změnit alespoň jednu část image Nissanu a velmi rád by se pokusil o něco podobného.
Že Renault a Nissan používají ve svých modelech vzájemně i své pohonné jednotky, není žádným tajemstvím. Pro pohon Alpine by se tedy kromě motorů divize RenaultSport nabízel také vidlicový šestiválec ze Zetka, případně možná i osmiválec, o kterém se začíná špitat v souvislosti se zatím nejistým modelem 450Z.
A je tu ještě něco: když se někdo zeptal designéra Patricka Le Quémenta, jaké auto by nejraději vytvořil, odpověděl: „Nikdy jsem v tomto ohledu neměl žádné šílené sny. Vůbec mě neláká kreslit supersport o výkonu 800 koní, myslím, že to jsou takoví dinosauři. Líbilo by se mi kreslit něco ve stylu Alpine. Kvůli tomu jsem sem přišel a nechtěl bych odejít, dokud se o to nepokusím.“
