Dolní Chabry archeologické
Historie Dolních Chaber se počítá od doby daleko předcházejících 11. století, dobu výstavby prvního Chaberského kostela. Pro její poznání je nutné vrátit se několik statisíců let nazpátek.
Doba kamenná - nejstarší paleolit (2,5 mil let - 700 tisíc let před Kristem)
Dolní Chabry se rozkládají na severní hranici Prahy. Zde byly objeveny ojedinělé náznaky osídlení. Svědectví vydala cihelna pana Malinského, rozkládající se kdysi za hřbitovem, na severním konci ulice Pod Zámečkem, ukrývající ve svých sprašových hlínách soubor kamenných kulovitě opracovaných nástrojů „do ruky" a sekáčů, zhotovený z buližníkových valounů. Vše ostatní nesoucí jasné stopy po opracování člověkem, nepochybně hojnější výrobky ze dřeva, kůží, kostí, šlach a dalších materiálů podléhajících zkáze, to vše zaniklo. Zůstal jen kámen, který dal prvnímu období člověka jméno - doba kamenná.
Rozkládalo se v místě pískovny pana Malinského sídliště prvních lovců? Pravděpodobně ne. Veškeré nalezené kamenné nástroje byly v druhotném uložení. Do Chaber se ze zaniklých osad dostaly geologickými pohyby během dlouhých statisíců let.
Mohl v místech cihelny pana Malinského člověk paleolitu nacházet svoji obživu, lovit zdejší zvířata pro maso, kůži, šlachy a tuk, potřebné pro jeho žití a přežití? Ano, mohl. Během těžby cihlářské hlíny byly nacházeny kosti mamutů, kel v dochované délce 1 metru, mamutí stoličky a kosti dalších pleistocéních zvířat, srstnatých nosorožců, bizonů, sobů a rovněž vlků.
Doba kamenná - střední paleolit (700 tisíc let - 250 tisíc let před Kristem)
Východně od silnice do Zdib, v Ústecké ulici, asi 300 m severně od obce, byly ve výkopu pro plyn objeveny kamenné nástroje zhotovené z valounů buližníků a křemene. Jejich povrch nese silné obroušení větrem. Na místo svého objevu se dostaly samovolně, během desetitisíců let po zániku osad, ve kterých byly používány. Kde se tyto osady rozkládaly, není prozatím známo.
Neolit - mladší doba kamenná - kultura s vypichovanou keramikou (4800-4500 před Kristem)
Období se nese ve znamení prvních zemědělců, usazujících se trvale na jednom místě, pěstujících obilniny a zhotovujících první keramiku. Osada lidu s vypichovanou keramikou, název je odvozen od výzdoby keramiky řadami vpichů vytvářejících ornamenty, zcela výjimečně i obrys lidské postavy, se rozkládala někde v obci. Jámy s keramikou byly odkryty v roce 1926. Přesná lokalizace upadla do zapomnění a dnes se již neví, kde to přesně bylo.
Eneolit - pozdní doba kamenná (4500-2300 před Kristem)
Období se neslo ve znamení pokročilého zemědělství, které podpořil vynález oradla a kola a zvládnutí umění tavby mědi a výroby prvních měděných předmětů, šperků a nástrojů.
Člověk eneolitu vyhledával v Chabrech pro svůj život především prostor budoucích cihelen. Beranova cihelna se rozkládala východně od ulic Dopraváků a V Kratinách. Lid kultury zvoncovitých pohárů 2450-3900 před Kristem (názvy kultur jsou odvozeny od charakteristické keramiky, její tvaru, nebo výzdoby) zde pohřbíval své mrtvé. Hroby byly zničeny bez dokumentace ve 30. letech 20. století. Zachovaly se pouze keramické nádoby a kamenné zbraně, hroty šípů a úštěpy.
Malinského cihelna byla místem osídleným lidem kultury nálevkovitých pohárů 3900-3500 před Kristem a lidem kultury s kanelovanou keramikou. Ten zde po sobě zanechal hospodářské jámy a jeden kostrový hrob.
Lid eneolitu však osídloval i další plochy budoucích Chaber. Osada lidu kultury nálevkovitých pohárů se rozkládala také v místech Pernštějnské ulice. Z blíže nelokalizovaných míst v obci jsou doklady osady řivnáčské kultury (3300-2900 před Kristem) a čtyři hroby kultury se šňůrovou keramikou (2850-2450 před Kristem).
Doba bronzová (1300 - 700 před Kristem)
Doba bronzová, během které člověk zcela zvládnul zpracování barevných kovů, mědi a cínu a výrobu bronzu se do dějin Chaber zapsala jak svojí starší, tak i mladší fází.
Dokladem osídlení Chaber ve starší době bronzové je pohřebiště únětické kultury (nazvané podle vesnice Únětice) odhalené během archeologického výzkumu ve žďárské ulici. Jen těžko si zde představit, že se zde rozkládalo mohylové pole s uměle navršenými mohylami, pod kterými byly ukládány pohřby doprovázené keramickými nádobami a předměty osobní potřeby z bronzu. Během staletí intenzivní zemědělské práce se násypy mohyl zcela ztratily. Hroby však přetrvaly až do doby, kdy byla na místě pravěkého pohřebiště zahájena výstavba rodinných domů.
Doklady osídlení mladší doby bronzové, knovízské kultury, dle vesnice Knovíz na Slánsku, jsou z prostoru Malínského cihelny. Další sídliště s jamami bohatými na keramický odpad a výrobky z bronzu se nacházelo v Ústecké ulici, v úseku mezi Spořickou a Prunéřskou ulicí. Třetí sídliště bylo zachyceno také při stavbě garáží u obecního rybníka a v Bolebořské ulici.
Starší doba železná(700let před Kristem-4 století před Kristem)
Doba železná se nese ve znamení výroby železa a zhotovování železných výrobků. Rozvinulo a zdokonalilo se hutnictví i kovářství. Ze železa se zhotovovaly nástroje denní potřeby, zbraně, šperky i kultovní předměty.
Doba železná zanechala v Chabrech jak svá sídliště tak i pohřebiště. Osada bylanské kultury starší doby železné se rozkládala v prostoru Malínskeho cihelny. Další osada se rozkládala v místech ulic Pod Václavem, Dvořákova a Libochovická. V pozůstatcích domů a jam se našla keramika, stolní i užitková, nástroje z kostí a keramické přesleny využívané při výrobě nití. Pohřebiště lidu Bylanské kultury se rozkládalo v místech ulice Do Rybníčků.
Mladší doba železná - Kelti (4. století - konec 1. století před Kristem)
Období nese ve znamení dokonalého zpracování železa, barevných kovů a výroby keramiky na hrnčířském kruhu. Keltové začali jako první na našem území používat platidla.
Přítomnost Keltů je doložena i v Chabrech. žili zde, jak nás informuje nález jejich obydlí v ulicích Doksanská a V Americe a U rybníčku s nálezy keramiky a výrobků ze železa, a také ukládali své mrtvé k věčnému spánku, co dokládá hrob ženy odkrytý v Doksanské ulici. Za svého života nosila bronzový náramek s pečetítkovými konci, který ji byl dán i na cestu na onen svět. Z blíže nelokalizovaných míst Chaber jsou další keltské nálezy, části opasků, spony a bronzové kruhy.
Doba římská (1. století - 4. století po Kristu)
Období, kdy se na území Čech usazují germánské kmeny Markomanů je ve srovnání s předcházejícím obdobím v jistém smyslu obdobím úpadku. Keramika je opět zhotovována v ruce. Opuštěna jsou hradiště a osídlení směruje na rovinné polohy, kde vznikají rozsáhlá sídliště. Germánští bojovníci se nechávají najímat do římské armády ve které bojují i vůči vlastním soukmenovcům. Jako odměnu, žold, kořist či dar si do své vlasti, do Čech přivážejí římské výrobky, nádoby z kovu, spony a také potraviny - víno - v nádobách zhotovených na kruhu.
První germánský hrob, žárový, byl v Chabrech objeven v roce 1868 v cihelně pana Špinara. Popelnice obsahovala vedle spálených lidských kostí také železný meč, bronzové udilo koňského postroje a bronzovou sponu, spínadlo oděvu. Další dva kostrové hroby byly objeveny v bývalé Hudečkové zahradě ve Spořické ulici (1952) a v Údlické ulici (1994). První pohřbená žena měla ve své výbavě dvě bronzové spony a náhrdelník ze sklených a jantarových perel, bronzových kroužků a vědérkovitých závěsků. Účes nebo šat ji spínala bronzová jehlice. Druhá pohřebná žena, jejíchž hrob byl vyloupen, měla šat zdobený sponou. Doklady germánské osady se podařilo doložit nad Krbickou ulicí a pod Hrušovanským náměstím. Cizím, římským výrobkem nalezeným v Chabrech, snad v areálu germánského sídliště je mince císaře Proba (276-282).
Stěhování národů (5. století - 6. století po Kristu)
Následující doba stěhování národů se nese ve znamení velkých kmenových posunů. Na území Čech se opět objevuje keramika zhotovovaná na kruhu, jak cizí, římská, tak i domácí. Prozatím jediným dokladem osídlení během stěhování národů je sídlištní jáma zachycená v prostoru ulic V Americe a U Rybníčku v letech 1995 a 1996. Obsahovala keramiku a doklady výroby nití - přeslen.
Slované
Přítomnost Slovanů v Chabrech, objevujících se na území Čech po polovině 6. století, prozatím potvrzují jenom ojedinělé nálezy, pocházející pravděpodobně z hrobů odkrytých na jižním okraji Horních Chaber, keramická mísa, a na Malínského cihelně, nebo mezi východní zdí hřbitova a úpatím Červeného vrchu, bronzové záušnice zdobící původně vlas slovanských žen. Oba nálezy spadají do let 950-1150 po Kristu. Raně středověké hroby byly odhaleny i u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, kde se pohřbívalo od 11. století až do počátku 20. století. Pohřbení v hrobech 11. století měli bronzové záušnice a náramky ze sklených a fluoritových korálků.