ROZHLEDNY A VYHLÍDKOVÁ MÍSTA

JAKO TURISTICKÉ CÍLE PLZEňSKÉHO KRAJE A BLÍZKÉHO OKOLÍ

 

 

Jezerní hora - Jezerní stěna – Černé jezero

(Šumava, Klatovsko – oblast Železné Rudy, mapa č. 64 – Šumava Železnorudsko)

 

     Jezerní hora (1343,4 m) je nejvýchodnějším a zároveň nejvyšším vrcholem hřebenu Královského hvozdu, jehož počátek je nedaleko Železné Rudy, pokračuje směrem severozápadním přes vrcholy Svaroh (1333,6), Velký Kokrháč (1228,6), Ostrý (1293), Lovečná (1091,5), Lomničky (1026,2) a končí údolím toku Chodské Úhlavy u Svaté Kateřiny. Královský hvozd patří do Železnorudské hornatiny. Vrcholovou partií hřebene centrální a západní části Královského hvozdu prochází hlavní evropské rozvodí i státní hranice. Souběžně s hranicí prochází hřebenem turisticky neznačená pěšina. Přímo z vrcholu Jezerní hory je rozhled znemožněn stromy, k rozhledu je nutno vyhledat okrajové partie lesa nebo vyvýšená místa, za vynaložené úsilí je však návštěvník odměněn úchvatnými výhledy, především do přírodního parku Oberer Bayerischer Wald na nejvyšší horu české i německé Šumavy – Velký Javor (1456 m), na Svaroh a na hřeben pohoří Kaitersberg. Protože je celý Královský hvozd součástí chráněné krajinné oblasti Šumava, je volný pohyb v této oblasti vymezen turisticky značenými cestami. Nedaleko vrcholu stávala třípodlažní Juránkova chata patřící plzeňskému skiklubu, dnes jsou zde jen sotva patrné rozvaliny. Neopakovatelné výhledy do českého vnitrozemí se nabízejí z cca 320 m vysoké strmé skalnaté stěny průhledem mezi stromy a ze skalních vyhlídek, zajímavý je i výhled na hřeben Pancíř – Můstek - Prenet.  

Černé jezero s hrází a stavidlem na moréně. V pozadí údolí Úhlavy, hřeben nad Hojsovou Stráží a hřeben mezi Můstkem a Prenerem.

     Jezerní stěna nad Černým jezerem se nachází na severním úbočí Jezerní hory a je součástí stejnojmenné přírodní rezervace o rozloze 175 ha (vyhlášená již v r. 1911).  Neopakovatelné výhledy do českého vnitrozemí se nabízejí z cca 320 m vysoké strmé skalnaté stěny průhledem mezi stromy a ze skalních vyhlídek, zajímavý je i výhled na hřeben Pancíř – Můstek - Prenet. Zvláštností výhledu je měnící se atmosféra, nasvícení hladiny Černého jezera a okolních kopců v průběhu dne. Stěna je porostlá převážně jehličnatými stromy, vyskytují se zde i vzácné arktoalpinské a alpinské rostliny a živočichové.

     Černé jezero (1008 m) je největším, nejhlubším a nejvýše položeným šumavským jezerem ledovcového původu. Hloubka jezera trojúhelníkového tvaru je 39,8 m, rozloha 18,47 ha, délka hladiny 800 m. Hráz je tvořena ledovcem nakupenou kamenitou morénou. Černé jezero je jedním z celkem 8 jezer Šumavy a Bavorského lesa. Jezero je volně a pohodlně dostupné pro pěší, cyklisty i lyžaře po červené turistické značce č. 0245 mezi Statečkem pod Ostrým a Železnou Rudou nebo po žluté značce 6678 ze Špičáckého sedla i pro cykloturisty. V r. 1923 zde byla postavena turistická chata s hostincem, poštovním úřadem a půjčovnou loděk. Koncem 20. let tohoto stol. byl upraven odtok Černého potoka pro přečerpávací elektrárnu postavenou současně v údolí Úhlavy pod jezerem. Před r. 1989 bylo jezero lokalitou ležící na okraji železné opony a nejblíže přístupným místem u státní hranice s tehdy Západním Německem. V 70. a 80. letech zdá stával objekt pohraniční stráže a pro turisty končila cesta na hrázi.

     V dávnověku nepřístupné jezero v hloubi tajemného pralesa bylo podnětem pro vznik pověstí. S některými se můžeme seznámit v knihách Viléma Kudrličky „Šumavské pověsti“ a Antonína Rausche „Příběhy ze staré Šumavy“.        

 

Černé  jezero (datováno 11.7.1905) s objektem restaurace a poštovního úřadu.

Dodnes je na západním břehu zřetelná zachovalá zpevněná plošina.

 

Muzikanti na Černém jezeře (datováno 1926)

 

 

Pro KČT Plzeňského kraje připravuje Jiří Mareš, aktualizace 22. prosince 2008

 

Hlavní stránka KČT Plzeňského kraje

Rozhledny a vyhlídková místa